Učit se nebo vzdělávat se?

Schopnostem a dovednostem se nelze naučit, ale můžeš je dále rozvíjet. Vzdělávací systém je na mizerné úrovni, protože neučí lidi myslet, nýbrž biflovat se zpaměti poučky a vzorce. Rodiče nutí děcka k co nejlepším známkám a těm nezbývá nic jiného, než právě ono biflování, protože kdyby to měli pochopit kapku hlouběji, nezbyl by čas na další. Podle mě je úplně na nic učit se třeba 2 cizí jazyky a v konečném výsledku neumět ani jeden. Za největší chybu považuju všeobecné vzdělání - tzv. "expert na všechno", místo specializací.

Proc by nesly? Např. Pokud se chceš naučit hrát na kytaru a uvidíš ji první, tak ani nevíš, jak na ni hrát. Teprv az nějak sikovne hrabnes rukou, tak vydá nějaký zvuk.

Protože ne každý má hudební sluch a nadání.

Kytara je z málé části o sluchu.. Můžeš mít člověka, kterej bude extra hudebně nadanej, ale techniku hraní na kytaru se musí naučit uplně stejně jako normální smrtelník s nadáním výtvarným. Kytara je o prstokladu a udržení rytmu. Hudební sluch nastává ve chvíli, kdy se snažíš ten zvuk analyzovat a kreativně vymýšlet

Myslím, že není, máme hezkou učitelku španělštiny a biologie, proto tam chodím rád, řemesla pro život sem se naučil v rodině, od strýce vařit piko a od dalšího krast auta, každý je v něčem dobrý.

učitelku španělštiny

- Spanelsky/Catalan jsem se naucil primo ve Spanelsku mluvit/psat, clovek se tak nauci nejen korektneji ale i rychleji.
- I kdyz mam neco po tricitce, naposled ve skole jem byl pre 3 roky (France Telecom), a pakticky se ucim do dnes.
- Jsou veci co my jdou do hlavy samy ani nevim jak a na nekteré jsem krapet natvrdlejsi .

Učit se nebo vzdělávat se?

- Pro me se ucenim clovek vzdelava, tak nak jiny nazor na to nemam.

Ten co se snaží získat co nejvyšší vzdělání

- Osobne se ucim do doby, az neco ovladam, ale ucit se clovek stejne bude cely zivot, jelikoz pribiva stalé novych veci, nazval bych to takovy Update , nebo opravné balicky...
(nepocitaje, ze se ucenim cvici mozek jako takovy svalik, tak jde jen o dobrou vec, jenom pri delsim cteni se mi chce spat )

Naprostý souhlas. Později se rozepíšu více. Myslím že mám k tomu co říct, protože jsem právě v procesu terciálního vzdělávání, ale teď jen krátce:
Ten důraz na memorování samozřejmě je pořád velký a v dnešní době zbytečný. Na střední jsme se učili historii české literatury. Proč? Už si z toho vůbec nic nepamatuju. Pokud potřebuju nějaké takové informace, tak si je najdu. Ale učili jsme se i pravidla pravopisu, jak psát různé stylistické texty atd. A to využívám často, tudíž to k něčemu opravdu bylo. Tady je myslím pěkně vidět ten rozdíl. Není umět jako umět. Informace si můžu najít a mám je v mžiku. Ale učit se nějaký algoritmus, např. ty pravidla pravopisu je práce na delší dobu, ale mnohem užitečnější.

Později ještě napíšu svůj názor na matematiku.

Tak já se např. vyjmenovaná slova moc pořádně neučil, a když je po mně učitelka chtěla vyjmenovat, tak jsem moc nevyjmenoval, ale v nějaké doplňovačce jsem vždycky vyplnil správné i/y. Bylo to tím, že jsem se učil tak, že jsem prostě psal, psal, psal. Nebo-li místo vzdělávání jsem se učil.

To samé např. v Javě. Když jsem se ji učil (asi 3 roky zpátky), tak pouhé vypsání textu mi dělalo problémy.

Když to srovnám s PHP, tak srovnej toto:

echo("Hello!!!");

s tímto:

public class HelloW {
    public static void main(String[] args)    {
        System.out.println("Hello!!!");
    }
}

Dělalo mi to problémy proto, že jsem se to naučil školskou metodou - vzděláváním (i když jsem se Javu učil doma ve volném čase). Samozřejmě jsem na jazyk nadával, ale ještě chvíli jsem u něj vydržel.

Pak jsem trochu změnil přístup a začal jsem být zvědavější a zkoumal jsem význam jednotlivých slovíček, a tak se mi otevřel svět objektů, do kterého, jak jsem pronikal, tak mi to bylo jasnější a jasnější.

Pak na VŠ jsme měli na Programování 1 proděkana a ten to učil stejně. Text se vypisuje System.out.println, víc není potřeba. Až v půlce semestru zmínil něco okrajově o objektech. Do té doby jsme se učili programovat v Javě neobjektově, což dopadlo tragicky a dost lidí právě Programování 1 neudělalo. Místo toho, aby tam vtáhl objekty v úvodu, tak radši půl semestru učil procedurální programování (prostě v hlavičkách těch funkcí je static, berte to jako fakt) a přechod na objekty byl pro většinu náročný.

Pak se proděkan divil, že mu lidé nechodí na přednášky a vyhrožoval, že na přednáškách řekne věci, které nikde nikdo nenajde a budou testu. Což nakonec byla pravda, protože si vymyslel zajímavý pojem "fiktivní příkaz", který ani google nenajde (najde jen irelevantní informace)

Na jaké škole ses učil tu javu? Já dělám FIT VUT a začínali jsme čistě procedurálním programováním v C. Já myslím že je to lepší, než hned začít používat objekty. Nejdřív se naučit různé algoritmy a potom se učit jak navrhovat a tvořit složitější programy pomocí objektů. Trochu jsme zašli i do assembleru pro x86, to také není na škodu mít představu o tom, co vlastně vyleze z kompilátoru.

Javu jsem se učil asi 2 roky před tím, než jsem nastoupil na VŠ. Javu jsme se "učili" na FEL ČVUT v prvním a polovinu druhého semestru. V závěru druhého semestru jsme začali C.

Jde o to, že Javu procedurálně lze pouze "učit", ale nelze učit. Java je objektový jazyk a měla by se učit objektově. Pokud chtěli začít procedurálním programováním, měli radši vybrat C nebo jak je na nějakých školách zvykem, Pascal. Nebo jiný jazyk, který není tak příliš objektový jako Java.

Ted ve druháku jsem si dobrovolně zapsal nějaký předmět týkající se programování pro 1. ročník jiného studijního programu. Tam nám řekli, at se Python naučíme(záměrně jsem nenapsal uvozovky) přes codeacademy a v případě problému se zeptáme. Druhé cvičení jsme se hned dostali ke třídám. S předmětem nikdo nemá problémy.

Cituji jednoho klasika - je to trochu delší, dám sem jen odkaz kde jsem to použil:
http://pc.poradna.net/q/view/1310298-tranzistory-v-procesore?page=r1310585#r1310585
A ještě jeden citát - nevím, kdo je jeho autor:

Student není nádoba, kterou je potřeba naplnit, ale pochodeň, kterou je potřeba zapálit.

nevím, kdo je jeho autor

Asi Palach..
Ne, joke..

Náhodou... dobrý postřeh!

A ještě jeden citát - nevím, kdo je jeho autor:
Student není nádoba, kterou je potřeba naplnit, ale pochodeň, kterou je potřeba zapálit.

Thackeray, Komenský, nebo Sokrates a možná ještě další. Vyber si. Podle toho, který zdroj si "vyhledáš".
Zdravím zastánce: "Nemusím to znát, když si to můžu vyhledat".

Mně je jedno, kdo to vymyslel (třeba já). Ten citát pokládám natolik moudrý, že jej nepotřebuji zvýrazňovat nějakým slavným jménem.

Ani jedno ani druhe

Kdyby každý zvolil takový přístup, pak jsou lidi jen hloupé opice... i když, tak špatné to není....ale stejně.....

Nevím, jestli lepší být hloupá opice, anebo vychcaný člověk.

Bohumile, "vychcaný" se neříká! Říká se "asertivní" a je to dnes kladná vlastnost (povýšená na umění). Ještě že už nejsu nejmladší a mí dnové se chýlí ke konci...

Máš pravdu. Naštěstí brzo zdechnem a nedočkáme se těch "šťastných zítřků".

Vzdělávej se tak, aby ses učil. Není to snadné, ale rozhodně proveditelné.

Problém školy je, že nemůže učitel zvolit individuální přístup, vždycky budou skupinu brzdit někteří slabší. Na školách se dělí třídy na A, B, C, ... proč je tedy nedělí podle schopnosti se učit a vnímat učivo? V Áčku by byla elita, v B jelita a v C flákači. Tím by se minimalizovala i šikana, protože jistá menšina by měla "svoji" třídu.

Také bych to takto rozdělil, ale jsou zde obavy, že by flákači a jelita přišli o vzor v podobě žáka "skupiny A". Viz nelibost základních škol při odchodu lepších žáků na osmileté gymnázium. Nejsem ale pedagog, takže nedovedu ze zkušenosti posoudit...

Tak pokud by béčkový nebo céčkový student byl postupem času šikovnější a uměl by se lépe učit, mohl by postoupit mezi áčka. Nebyl by ale nucen a šlo by to jen, pokud by v áčku bylo volno.

Ideální model by samozřejmě byl, že by se např. nejhorší áčka vyměnila s nejlepšíma béčkama, pokud by se ukázalo, že ta béčka jsou lepší. Ale údajně si žáci ve třídě mezi sebou tvoří jakési vztahy a prý by nebylo moudré je takhle každý rok přehazovat ze třídy do třídy. Tak ať si vybere žák :)

Já bych raději hodnotil každého individuálně. Studenti z béčka a céčka by mohli po čase ztratit zájem (stejně jsme ti podřadní, učit se nemá cenu). Není nic víc demotivujícího, než když na tebe někdo nahlíží skrz prsty, s nějakými předsudky apod. Zvlášť v nízkém věku, kdy se vyvíjí tvoje osobnost a můžeš brát některé věci příliš osobně (i když později poznáš, že to tak třeba myšleno nebylo, ale poznamená tě to).

Tak zavést společné hodiny, např. Hv, Vv, at se mají s kým srovnávat.

Pár let zpátky, když jsem chodil ještě na základní školu, tak jsme měli třídu, kde byl onen "odpad". Ještě to byla třída spadající do tmavé kategorie. Taková třída potom školu brzdí a ovládá učitele. Vím, že začleňování nepřizpůsobivých lidí do normální společnosti je komunistická věc, ale ve školách to jinak nejde. Když dáte opáleného člověka mezi normální lidi, tak se bude bát si vyskakovat. Když jich dáte 18 do jedné místnosti (vyhrazené pro ty "slabší"), stane se z nich gang.

Oni ti na slušný neporiadok v triede stačia kľudne aj 3 opálenci. Potom už ťahajú celé vyučovanie dole, keď učiteľka si všíma len tých troch na úkor povedzme ďalších pätnástich.
Jediná ich výhoda je v tom, že oni do tej školy až tak nechodia a do druhého stupňa sa už väčšinou nedostanú.

Za mých dětských časů, tedy >18 zpátky, jsme to tak to dělený měli, do A jsme chodili ti nejlepší, B byl průměr a C ti dřevění. Po nás už to tak přestali dělit, prej aby ti pomalejší byli motivovanější těma lepšíma, protože když byla třída plná trotlů, tak dohromady neuměli vůbec nic, krom bordela.

Ano, argumenty tvé a ostatních jsou rozumné, asi není správné to dělit podle toho, kdo co umí.

Ale ono je to těžký, stačí ve třídě jedno hovado a to stačí na to, že se děcka ve škole nic nenaučí. A z budoucího vědce nebo technika nakonec může být jen politolog nebo někdo z gender studies.

Já jsem nepředložil žádný argumenty, nýbrž jen vypsal fakta.

Na druhou stranu jsem si tehdy v té prémiové třídě připadal vůči spolužákům jako běžnej průměr. Kdybysme tehdy byli pomíchaní, možná bych vypadal jako vcelku chytrej klučina. Ale spíš jen jednookej mezi slepýma.
Směsná třída má vedlejší efekt v tom, že opravdu učitel musí výuku přizpůsobit těm slabším a to pak brzdí ty talentovanější. Co si pamatuju, tak v matematice jsme měli vůči ostatním třídám trochu ostřejší tempo, včetně většího množství domácích úloh.
Zpětně (čistě subjektivně) dělení na chytřejší a pomalejší hodnotím pozitivně. Nejen, že ve třídě nebyl nikdo vyloženě blbej a zdržoval výuku, ale ani žádnej z té sorty, ve které si jedinci muskulaturou kompenzují to, co jim chybí na intelektu.

K tomu zdržování pomalejšími jedinci mám zkušenost z výuky němčiny, kdy jsme byli spojeni dohromady ze všech třech tříd, ale vzhledem k množství žáků jsme byli i v němčině děleni na rychlejší a pomalejší skupinu. Žel, nějakým přetlakem se jeden z té pomalejší skupiny dostal natrvalo jeden do naší rychlejší skupiny. Učitelský čas věnovaný jemu byl v poměru mnohem delší, než se dostalo ostatním. Na střední škole už dělení neexistovalo, takže v němčině jsem po celý 4 roky vystačil se znalostmi ze základní školy, díky rychlejší výuce na ZŠ a kvůli brzdám na SŠ.

Po nás už to tak přestali dělit, prej aby ti pomalejší byli motivovanější těma lepšíma, protože když byla třída plná trotlů, tak dohromady neuměli vůbec nic, krom bordela.

Ono je furt otazkou, jestli to deleni ma smysl nebo nema smysl. Asi je to pripad od pripadu. Kdyz to tak vezmu - ja jsem taky teoreticky mohla chodit do specialni skoly, ale dnes jsem rada za to, ze mama chtela integraci, bylo to pro me mnohem prinosnejsi a dalo mi to do zivota vic nez specialni skoly. Ale u integrace zalezi dost i na intelektu a motivaci .. integrovat mezi normalni decka nekoho, kdo na to bud nema, nebo o vzdelani nema zajem a akorat dela bordel, nema smysl.

A bavila jsem se o tom kdysi i s kamosem z Danska, kde uz nejake trideni deti na chytre a hloupe nevedou.. proste chodej vsichni do stejny skoly.. on patril mezi ty chytre, tak dostal nejakou samostatnou praci a starej se.. ucitel se venoval tem blbejsim. K cemu to pak je? Nebyl s tim systemem moc spokojenej... A u nas to asi smeruje k necemu dost podobnymu.

Dnes to chodí tak, že jsou Romové začleňováni do tříd mezi ostatní děti, má to však jednu vadu na kráse, pokud Rom od mala vyrůstá a navštěvuje školu s bílýma, ztratí svoji identitu, nezná jazyk a převezme názor majority a sice, že romové jsou zlí.

převezme názor majority a sice, že romové jsou zlí

Tos jako čekal, že mu budou ve škole lhát?

...pokud Rom od mala vyrůstá a navštěvuje školu s bílýma, ztratí svoji identitu, nezná jazyk a převezme názor majority...

A to je špatně?
Kdysi jsem jel rychlíkem do Brna, v kupé ještě seděla mladá cikánka s dcerkou předškolního věku. Holčička se nudila a byla trochu nepokojná, asi jako většina dětí jejího věku. Mně to nevadilo, měl jsem doma děti podobného věku a byl jsem zvyklý. Ta cikánka (jinak dělala solidní dojem) dcerku napomínala stylem: "Nezlob nebo tě pán (jak já) zbije" - a to jsem nijak neprojevoval, že by mi to její "zlobení" vadilo. Ale ta holčička je už od útlého dětství vychovávaná, že gádžové bijí cikány

Povinná matematika je správná, ale měli by se nejdřív zaměřit na to, jak ji učit!
r~e78e26d05a8911e49bec0025900fea04

Ano

Taxt k témuž:

http://respekt.ihned.cz/vzdelani/c1-63015380-povinna-maturita-z-matematiky-zabetonuje-to-s-cim-nejsme-spokojeni

Domácí studium přinese více než škola :)

Dnešní školní systém má svá pro, má svoje proti, otázkou ale je, jak ho chceš zreformovat. Transformace od "vzdělávání se" k "učení se" vyžaduje změnu ve všech sférách, což je v dnešních poměrech nerealizovatelné. Na úrovni základních škol je to nerealizovatelné už z principu toho, že základním vzděláním musí projít všichni a není tam žádné dělení podle specializací a zájmu lidí. Zachování principu nauč se - zapomeň tady beru víceméně ještě jako nejmenší zlo. Každý ví, na čem je, člověk bez zájmu o humanitní vědy je může zvládnout nabiflováním, podobně u exaktních věd naučením příkladů nazpaměť. Z vlastní zkušenosti vím, že jakýkoliv pokus zpestření výuky formou exkurzí nebo zajímavých přednášek na základních školách vyhoří na tom, že tam skupina lidí, které to nezajímá, začne dělat bordel.

Střední školy - tady už máme lidi trochu vypreparované (i když poslední dobou ... ale ne, nebudu kritický, nebudu to dále rozvádět), ale u vzdělání se zakončením v podobě maturity je tu taková maličkost - státní maturita. Někdo stanovil rozsah látky, kterou má student zvládnout a s tím nikdo nehne. Výměna formy výuky za "učení" skončí neúspěchem studentů u maturity, kde nebudou zvyklí na daný testový systém. "Učení" s sebou nese i element toho, že si člověk vybere, co se chce učit. Nebaví mě faraoni? OK, nebudu se o ně zajímat .. ale pak je dostanu u maturity a nezávisle na tom, co ve mně je, na to dojedu.

Vysoké školství - jsem studentem 2. ročníku FEL ČVUT, nebudu kvůli zachování neutrality dále specifikovat obor. Text v následujícím odstavci jsem zaslechl od asistentů a pracovníků fakulty, není to můj názor (ten už z principu nemůžu mít, protože nevidím poměry studentů po ukončení bakalářského studia) - předchozí akreditace byla chybou, která asi bude mít za následek základní neznalosti studentů. Účelem prý bylo postavit program tak, aby i bakaláři získali praktické znalosti z oboru. Výuka se ale postavila spíše formou předání co největšího obsahu praktických znalostí, avšak se zanedbáním usazení teoretických znalostí. Ve výsledku to pak velice často vypadá tak, že se moji spolužáci učí všechny vzorce nazpaměť a jakékoliv modifikace učebnicových příkladů končí neúspěchem, protože takové schema v sešitě nemají. Nepokládám to ale přímo za jejich chybu, můžu vám říct, že kdybych dva roky nepracoval jako vývojář biomedicínských přístrojů a aplikací a s elektrikou bych se poprvé potkal až na ČVUT a ne už ve 12 letech (v našem kroužku jsme mimochodem všichni gymnazisti), také bych se ztratil. Ono to ani jinak být nemůže, je u nás velice málo lidí, kteří dokážou už při prvním pohledu na obvod říct, co se tam asi děje a jak to spočítat. Kdo tranzistor v životě neviděl, je to pro něj jenom divný obrázek na tabuli a deset vzorců popisujících jeho chování to nezachrání. Nikdo ale nebrání v tom, aby si koupil breadboard, součástky a začal si s tím hrát.

Spíše už delší dobu nepřímo apeluji na MŠMT a další organizace s požadavkem zvýšení hodinových dotací na tzv. "soft skills". Tam je u našich studentů obrovská slabina, která se velice špatně dohání. Diplomy a vysvědčení? Neříkám, že je to úplná zbytečnost, ale faktická použitelnost člověka v pracovní sféře na tomto nezáleží, pouze na základě počtu titulů vybírají pouze někteří .. ehm .. nezkušení manažeři. Pět let praxe v oboru je podle mě daleko cennější než o jeden Ing. titul navíc.

No, abych to nějak uzavřel - nemyslím si, že je na tom náš systém až tak moc zle. Funguje to tady už několik desítek let a šikovní lidé se z něho dokáží vymanit a vyniknout. Spousta vědeckých objevů vzešla z řad Čechů a Slováků, dokonce i pár Nobelových cen. V porovnání se zbytkem Evropy máme velice vyspělý systém systematického vyhledávání talentovaných studentů (předmětové olympiády, SOČ, Amavet, České hlavičky, Expedice Mars, JA-YE atd.), na Slovensku taktéž. Zrovna před měsícem ministr školství přijal tuším okolo 60 medailistů z celosvětových studentských předmětových olympiád a soutěží. Je tady spousta iniciativ, třeba Otevřená věda, Věda z kufru, já si teď také formuji půdu pro podobný projekt. Není to až tak černé. Existuje tu systém, který lidem, kteří mají zájem pracovat více a "učit se", podá pomocnou ruku a pomůže jim. Ty ostatní do toho nejde nutit, kdo nechce, dělat to nebude.

základním vzděláním musí projít všichni a není tam žádné dělení podle specializací a zájmu lidí

Souhlasím, ale bohužel nepokrývá opravdu ten základ, který by člověk měl umět. Na většině základních škol se neučí, jak se učit, vyřešilo by to spousty problémů. A to je škoda, protože právě na ZŠ získá dítě návyky nejsnadněji (nepočítám-li mateřskou školu)

Z vlastní zkušenosti vím, že jakýkoliv pokus zpestření výuky formou exkurzí nebo zajímavých přednášek na základních školách vyhoří na tom, že tam skupina lidí, které to nezajímá, začne dělat bordel.

Ano, ale exkurze byly povinné. Nebyla možnost se neúčastnit bez omluvenky ověřené rodičem nebo lékařem.

Výměna formy výuky za "učení" skončí neúspěchem studentů u maturity, kde nebudou zvyklí na daný testový systém.

Pokud by se měnila forma výuky, měnil by se i maturitní systém.

jsem studentem 2. ročníku FEL ČVUT, nebudu kvůli zachování neutrality dále specifikovat obor

Není třeba, taková informace se dá dohledat

K vysokým školám - souhlasím s tím, že je teorie důležitá, ale výuka té teorie je dost neefektivní. Teorie by měla být vysvětlována na praktické ukázce. Teorii jsem vždy pochopil, když byl spočten příklad a bylo řečeno, co je co. Pak při čtení vět a definic bylo vše tak nějak jasné a dávalo to smysl.

Zažil jsem ale bohužel i předměty, kde přednášel někdo, kdo moc o předmětu netušil. Nebo tak působil... A to učil dost důležitý předmět, který byl pro můj studijní program důležitý. Kdybych Javu neuměl před nástupem na VŠ, asi bych předmět opakoval jako všichni ostatní kdo s předmětem neměli zkušenosti :) Pozitivem ale je, že někdo dal na anketu a přednášejícího vyměnil - ale zřejmě se tak rozhodl přednášející sám, vedoucí katedry asi nemůže proděkanovi zakazovat přednášet nějaký předmět :D

Není třeba, taková informace se dá dohledat

nojo, často si neuvědomím, kolik je toho o mně všude napsáno.....

Pokud bychom se zaměřili na ty maturity, jejich tvůrci jsou ve velice nevděčné pozici. Byly školní maturity, poukazovalo se na rozdíly v úrovni mezi jednotlivými typy škol a spoustu dalších věcí - bylo to špatně a lidi nadávali. Zavedly se státní maturity - opět je to špatně a opět lidi nadávají. Něco bylo oprávněné, něco se vážně nepovedlo, ale lidé nesouhlasí i s tím konceptem jako takovým. Co je pak správně?

Pokud má být výuka zastřešená státem a vzdělání získané na různých školách stejného typu má mít stejnou váhu, IMHO není možné systém postavit na "učení", ale pouze tak, jak je postaven teď - čili stanovení určitého obsahu látky - učebních osnov, které má student do stanovené míry zvládat a podle toho potom postavit závěrečnou zkoušku.

Jo, učit se tak, jak se má učit, to je problém spousty lidí. Ale opět bych se na to díval z obou stran. Velkou roli mají v tomhle myslím rodiče, kteří by se alespoň první roky ZŠ měli dítěti aktivně věnovat. Oni jsou ta základní autorita. Pokud děti vidí, že rodiče na jejich vzdělávání kašlou, kdo pak má po dětech chtít, aby poslouchali nějakou cizí paní učitelku? Přitom se nejedná o jev přítomný pouze v rodinách s matkami samoživitelkami (kde je to pak často způsobeno zaneprázdněním matky - ale pozor, znám i dost výjimek), ale i v rodinách sociálně výše položených.

Spojení teorie a praxe, ano, je to důležité, ale opět velice těžko realizovatelné. Pokud mluvíme o FEL ČVUT, přijdou ti tam lidi z průmyslovek a lidi z gymnázií. Průmyslováci už mají ponětí o elektronice, ale teoretická matematika a fyzika u nich často drhne. U gymnazistů je to přesně naopak. Smícháš tyhle dvě skupiny a abys přistupoval ke každému spravedlivě, holt se musí provést srovnání znalostí - to jsou první tři semestry FEL ČVUT. V prvním a druhém semestru se srovná matematika a fyzika, v druhém a třetím se přidá elektronika. Ti, kteří přežijí (z cca. 220 nás teď zbyde po třetím zkouškovým okolo 50-70 lidí), pak měli možnost získat (pozor, neříkám, že získali) stejný základ.

"Pokud má být výuka zastřešená státem a vzdělání získané na různých školách stejného typu má mít stejnou váhu, IMHO není možné systém postavit na "učení", ale pouze tak, jak je postaven teď"

To není podle mě moudré řešení, nikdy jsem nebyl pro státní maturity. Školy by si měly maturity řešit samy a pak by záleželo na nich, jakou váhu by měla maturita na té škole. Na VŠ je to podobné ne? Titul z ČVUT a titul z VUT je dost velký rozdíl, stejně tak titul z VUT a titul z ČZU.

Bojím se, že kvůli státní maturitě by odborné školy tak trochu kašlaly na svůj obor a zaměřili se na to, aby jejich studenti udělali maturitu.

"Jo, učit se tak, jak se má učit, to je problém spousty lidí. Ale opět bych se na to díval z obou stran. Velkou roli mají v tomhle myslím rodiče, kteří by se alespoň první roky ZŠ měli dítěti aktivně věnovat. Oni jsou ta základní autorita. Pokud děti vidí, že rodiče na jejich vzdělávání kašlou, kdo pak má po dětech chtít, aby poslouchali nějakou cizí paní učitelku?"

Ano, to je pravda, ale zas dítě stráví ve škole dost času na to, aby si učitel získal respekt toho dítěte, je mi jasné, že v počtu dětí na učitele je to obtížné, ale ne nemožné. V prvé řadě by škola neměla působit jako strašák, ale měla by bavit. Vždyť poznávat a učit se novým věcem je zábava ;)

"Spojení teorie a praxe, ano, je to důležité, ale opět velice těžko realizovatelné"
Stačí jen lehké spojení, ukázat úlohu a pak ji podrobně popsat a z toho vytvořit teorie. Vždyť převážně teorie vznikla z úloh, nikoliv úlohy z teorie :)

"Průmyslováci už mají ponětí o elektronice, ale teoretická matematika a fyzika u nich často drhne."
Ano, ale asi je to studijním materiálem. Student z průmyslovky nemá problém s lineární algebrou, pokud se ji učí ze žlutých Olšákových skript. Protože tam je u vět kromě důkazu těch vět i příklad (úloha). Naproti tomu v jiných předmětech je plno teorie a k ní jen jeden ukázkový příklad. Naučit se to dá, ale je otravné a stojí to spoustu googlení :)

Školy by si měly maturity řešit samy a pak by záleželo na nich, jakou váhu by měla maturita na té škole.

Tohle je právě ten průser, co tu byl přes dvacet let. Když přijde mladej boreček z Plzňa do Brna, tak zaměstnavatel nemůže tušit, jestli má jen fofrškolu, nebo něco, co má v Plzňu slušnej zvuk. Je třeba, aby síto bylo v základu všude stejně hrubý. Když jsem viděl, jak odmaturovali někteří moji spolužáci, tak se skoro stydím, že mám stejnej stupeň vzdělání, naprosto dehonestovali význam maturitní zkoušky.

V prvé řadě by škola neměla působit jako strašák, ale měla by bavit. Vždyť poznávat a učit se novým věcem je zábava ;)

V životě se nebudou jen bavit, nějakej dril a disciplína je třeba už od malička. Pak zjistí, že práce ve fabrice se šroubovákem v ruce jaksi není vůbec zábava.

No, tak mě škola všechno jen znechutila a znechucuje. Až před třemi lety jsem zjistil, že učit se a poznávat je zábava, ale pouze když se tak učím sám, ne když mě diktuje škola. Ale každému sedne něco jiného :)

A co takovej pracovní proces, to dokáže být panečku otrava! Ne každej má práci, která ho baví. Já mám v tomto štěstí, práce mě vcelku baví, ale serou mě ty lidi okolo. Z nich su pak znechucené až na půdu.

A co takovej pracovní proces, to dokáže být panečku otrava!

Pokud je práce pro někoho otravná, tak je někde chyba

Ne každej má práci, která ho baví

Třeba jsou na to zvyklí ze školy :)

Já mám v tomto štěstí, práce mě vcelku baví, ale serou mě ty lidi okolo.

Ano, okolí se někdy ovlivnit nedá.

A co takovej pracovní proces, to dokáže být panečku otrava!

Takže budeme deti už odmalička znechucovať, aby sa tým vlastne pripravovali na prácu? Páni, čo je to za život! Áno, disciplínu treba, to je jasné, ale ono neustálym vynucovaním si disciplíny a drilu (navyše pochybnými autoritami) dosiahneme opačný efekt. Deti treba naučiť zodpovednosti, ale keď musia každý deň navštevovať inštitúciu, na ktorú dobrého slova nenájdu, veľmi skoro sa naučia jej vyhýbať, chodiť za školu, vybavovať ospravedlnenky po doktoroch.
A prečo to všetko, keď zo školy by sa dalo spraviť aj miesto, do ktorej žiak rád chodí? Myslím, že najprv treba žiakom ukázať, že škola nie je žiadne nutné zlo, ale že je to miesto, kde sa môže celkom baviť a na ktoré sa môže tešiť. Žiak si ku škole proste musí vybudovať vzťah, kto má k niečomu vzťah, správa sa k tomu zodpovednejšie a hlavne sa tomu nevyhýba. Aj s tou prácou je to veľmi podobne, koho práca baví tak ju predsa odvedie lepšie. Nie vždy to s tou prácou vyjde, ale dá sa povedať, že človek je k nej motivovaný aspoň pre tie peniaze, čo však dostane študent?
V dnešnej dobe je podstatné naučiť žiakov premýšľať, vyhľadávať informácie, vedieť selektovať medzi nimi, nie nekriticky tupo preberať všetky informácie, ktoré nám učiteľ (osnovy) diktujú a potom na to najlepšie čo najrýchlejšie zabudnúť a viac sa o to nezaujímať, čo je základom dnešného školstva a je to asi to najhoršie, čo môže byť.

Preco znechucovat? Preco chces strasne pomahat dietatu hladat si vztah ku skole? To predsa vzdy tak bolo a bude, ze niekoho skola bavila viacej, niekoho menej. Poznal som ludi, co radi chodili poza skolu, vzdy nejaky budu, ale drviva vacsina chodila do skoly rada a to sa bavime o skole pred 30 rokmi, ked bolo ovela menej moznosti ako dnes.
Dnes idem na ZS tam 50 PC v ucebni, na chodbach pinpongove stoly, na chodbach LCD TV so satelitom, deti maju v druzinach hracky o akych sa nam ani nesnivalo, v skolach su interaktivne tabule v lepsich uz v kazdej triede.
Uz 20 rokov sa skolstvo reformuje, furt sa detom nieco ulahcuje a pomaha a napriek tomu mam pocit, ze skolstvo ide skor dozadu ako dopredu.

ale drviva vacsina chodila do skoly rada a to sa bavime o skole pred 30 rokmi, ked bolo ovela menej moznosti ako dnes.

Asi aj záleží na tom, do akej školy. Na základnú školu som chodieval aj ja relatívne rád, učivo bolo celkom adekvátne k tomu, čo by mali v takom veku deti vedieť, bifľovanie pre mňa nebolo vôbec potrebné, väčšinu som si zapamätal z hodiny a v prípade nejakých nejasností mi stačilo si učivo raz prečítať a všetko som zvládol bez nejakej väčšej námahy na 1. Avšak, už aj základné školy sa začali kaziť a uhádol si, že prečo( nižšie sa o tom rozpíšem.)
Horšie je to teraz, na všeobecnom gymnáziu (som v predmaturitnom ročníku), takmer každý predmet ku ktorému som mal celkom kladný vzťah sa mi znechutil. Som proste človek, ktorý vo všetkom rád hľadá nejaký zmysel, neznášam len také povrchné chápanie vecí a hlavne papagájovanie toho,čo poriadne nerozumiem, ale robím to len pre dobrý prospech a dobrý pocit učiteľov a rodičov, nie však môj. Presne k tomu ma núti gymnázium. Preberie sa učivo, spôsobom diktovania poznámok, čo je veľmi záživné. Na druhú hodinu sa preberie ďalšie učivo, (ovšem aj keď to predošlé nie všetci tak úplne chápu, ale školské osnovy proste nepustia, nie je čas, ale veď netreba to porozumieť, stačí sa to nabifliť), samozrejme ústna odpoveď predtým, čo považujem za zbytočnú stratu času, namiesto toho by sa napríklad učiteľ mohol podrobnejšie venovať učivu. Po tématickom celku nasleduje písomka, na ktorú sa väčšina nabiflí všetko to učivo, ktoré si už z hodín moc nepamätá, po písomke sa na učivo môže na dlhší čas zabudnúť. Po polroku si už ani nikto nespomenie, že sme sa také niečo učili, takže ak k učivu, ktoré vyžaduje znalosti z tejto už dávnejšie prebratej problematiky, prejdeme, musíme sa to takmer celé učiť znova. Čo určite podľa mňa nie je v poriadku.
Ale nemajte im to za zlé, že si to nepamätajú, kto si má pamätať nezáživné diktovanie poznámok, ktoré danú tému navyše veľmi skresávajú. Učiť by sa malo pomocou asosiací, človek by nad tým proste mal rozmýšľať, namiesto toho je nútený len opakovať to čo je od neho vyžadované, navyše ak má k tématike lepšie znalosti, tak mu jeho znalosti nie sú uznané s tým, že takto sme to predsa v zošite nemali. Veľa ľudí možno chodí preto do takej školy rado, veď čo, všetko mi prinesú na tácke a mne to k dobrej známke, ktorá je prioritou môjho života stačí len zopakovať ako magnetofón a premýšľať nad tým nemusím. Ďalej sa o to netreba starať. Mne však hlava takéto "učenie" vôbec nedovolí, ak niečo nechápem a neviem si to dať do súvislostí, tak to proste neviem, bifliť sa to, mi rozum nedovolí, cítim sa ako papagáj, keď niečo musím len tak opakovať. Preto môj prospech nie je najlepší, ale tak vlastne mi na známkach ani nezáleží, zistil som, že majú nulovú výpovednú hodnotu o študentovi. Škola by mala osobnosť rozvíjať, nie utlačovať ju do pozadia.

Preco znechucovat? Preco chces strasne pomahat dietatu hladat si vztah ku skole?

Myslím si, že škola by mala tých žiakov aj k niečomu viesť, ukázať im/vysvetliť im dôležitosť toho, čo sa učia, prečo sa to učia, snažiť sa im dokázať, že preberané učivo nie sú len vety v zošite o ničom, ale náhodou to môže byť veľmi zaujímavé, len treba mať k tomu viac kreativity. Ak povie väčšina žiakov, že ich škola nudí a načo sa toto učíme?, tak je niekde chyba. Jasne že sa nedá každému vyhovieť a sú takí ľudia čo ich proste nezaujíma nič aj keď im to akokoľvek povieš, na ZŠ sa toho moc robiť asi ani nedá, keďže je tam široká vzorka záujmov, ale na SŠ, ktorá by mala vychovať budúcu inteligenciu by malo už konečne nastať akési zlepšenie.

Dnes idem na ZS tam 50 PC v ucebni, na chodbach pinpongove stoly, na chodbach LCD TV so satelitom, deti maju v druzinach hracky o akych sa nam ani nesnivalo, v skolach su interaktivne tabule v lepsich uz v kazdej triede.
Uz 20 rokov sa skolstvo reformuje, furt sa detom nieco ulahcuje a pomaha a napriek tomu mam pocit, ze skolstvo ide skor dozadu ako dopredu.

A myslíš si, že tá technika nejako vylepší kvalitu vyučovania? Starovekí Gréci a Rimania ryli na voskové doštičky a predsa bolo ich školstvo v istých veciach o niečo lepšie. Ja som práve že rád, že sa ma toto pretechnizovávanie na ZŠ vyhlo. Neviem si predstaviť, ako by som sa mal učiť písať na interaktívnu tabulu, vôbec si neviem predstaviť, ako by nám matikárka mala vysvetľovať rysovanie na nej, nemožné. Som rád, že som zažil klasické kriedové tabule, i keď z nich bolo veľa prachu po celej triede. Navyše to tak trochu (ak to učitelia vedeli dobre zariadiť) vychovávalo k zodpovednosti, na každú hodinu mala byť tabuľa pekne umytá. Na ZŠ sme na to dosť dbali.
Tieto super tabule akurát tak vyučovací proces zdržujú akoby ho mali uľahčiť. Koľko technických problémov sa musí cez hodinu vyriešiť, navyše učiteľkou, ktorá sa v tom moc nevyzná. Pre žiakov nižších ročníkov je to povedal by som nevhodné.
Čo myslíš tým uľahčovaním, myslíš redukovanie obsahu kníh, kde po takomto osekaní zmysluplných učív zostanú len blbosti? To ale nijak predsa neuľahčí učenie, naopak, keď je žiačik dopletený z toho, čo sa v tej škole hovorilo, možno by aj chcel niečo z knihy vyčítať, ale žiaľ, nájde tam možno 4 múdre vetičky napísané nejakým múdrym inžinierom a reformátorom školstva, bez toho ostatného textu však tieto vety nemá šancu sám pochopiť.
Školstvo sa síce reformuje, ale akým smerom? Doba ide dopredu, treba sa tomu pochopiteľne prispôsobiť, ale sťažovať kvôli technike prácu hlavne učiteľom ale aj žiakom? Domáce úlohy na y/i pod záštitou nejakého modernizovania školstva robené výlučne len na internete, potom odoslať učiteľke na mail. Si predstav, že deti v tomto veku ešte nemusia mať mailovú adresu, čiže je to viac menej robota pre rodičov, nájsť tomu decku na nete ten test, nechať ho nech si to vyplní (pričom prepína medzi testom a minecraftom), pripojiť na mail, poslať, potom učiteľ môže celý večer stráviť pri počítači a čítať tam 30 mailov denne. Samozrejme, nie všetci rodičia a ani učitelia nemusia byť na to takí technicky zdatní. Navyše dokonca prekvapivo nájde sa zopár rodín aj bez internetu. A to sa pritom sakra nedá normálne napísať na papier? Veď deti už aj tak väčšinu času strávia pri PC, ešte ich tam nútiť byť aj kvôli škole, takéto reformy si ozaj neprosím. Čuduješ sa potom, že to ide dozadu?

Ale OK. Keď už tu máme tú techniku, prečo ju nejako rozumnejšie nevyužijeme? 50 PC v učebni znie cool, ale na čo sú vlastne využívané? Učiteľka číta z prezentácie, žiaci sa len znudene pozerajú do vypnutej obrazovky počítaču a občas na tabulu, Peter s Pavlom hrajú po sieti counter-strike niekde v kúte. Keby sa tým deťom aspoň dala nejaká robota, ako spracuj mi túto problematiku pomocou internetu, vytrieď skutočné informácie od klamlivých (pre zaujímavosť, jediná učiteľka u ktorej som zaznamenal takýto pokus bolo na ZŠ s jednou asi 75 ročnou zastupujúcou pani učiteľkou už na dôchodku).

Tvoj nazor sa vzhladom na tvoj vek este bude menit, takze je momentalne lehce irelvatny;o).
Suhlasim vsak s rpetechnizovanim skolstva. Typicka situacia je, ze ucitel bol na jednom rychlokurze a nevie pracovat s danou pomockou. Za tie roky ti mozem povedat, ze na kazdej skole je rozlozenie ucitelov asi na tretiny. 1/3 nebude robit nic, ucia si svoje a odmietaju nove veci, nerobia ani to, co maju, dalsia tretina sa necha dotlacit do istych veci aspon riaditelom a posledna tretina su aktivni ucitelia, co hltaju nove technologie, vyuzivaju ich a dokonca sami prinasaju inovativne veci. Je to o ludoch, ale konkretne pri interkativnych tabulach som si sam neni istym ich prinosom pre vyucovavi proces, pretoze sam mam pocit, ze casto zdrzuju.
Ono je to pekne, ked vlada povie, ze na modernizaciu skolstva sme dali 100mil eur, ale uz sa nepise kam a naco tie peniaze islo. Zazil som situaciu, ked mensia dedinska skola dostala 20 novych nb a riaditelka ich zamkla do skrine, aby sa im nic nestalo a ked pride kontrola, aby boli v poriadku. Cisty alibizmus a debilizmus, ucitelia pouzivali pri vyucbe vlastne masiny.
Inak za mna ZS bola brnkacka, stredna bola len kusocek tazsia, cele som to presiel bez ucenia, dokonca tyzden pred maturitou sme behali so spoluziakom na bicykli a smiali sme sa ostatnym vystresovanym (zmaturoval som s vyznamenanim btw).
A potom prisla VS a tam som celkom narazil. Prvy semester som este tazil z toho, ze som prisiel z gymnazia, ale potom sa zvysovala obtiaznost a ja s mojim pristupom som zacal mat problemy. Skolu som nakoniec dokoncil sice, ale fakt, ze som nebol nauceny sa nic biflovat a vsetko som chapal uz na hodinach mi na vyske moc nepomohol lebo som narazil na veci, na ktore som akosi nemal (deskriptivna geometria, kinematika a hlavne dynamika, casti a mechanizmy strojov, pruznost a pevnost...atd).
Na druhej strane som asi jediny clovek, ktoreho poznam, co sa ucil na statnice jednu noc pred nimi, pretoze som na ne ist nechcel, ze pojdem az na opravne a prehovoril ma spoluziak den predtym, ze nemame co stratit a doteraz tomu neverim ako sme to obaja dali.
Btw nehanbim sa, ze som vysku pretahakoval, tak ako ty odmietal som biflovanie, vzorce som si pisal vzdy na papieriky, celu matiku som mal na 4ks A4, kde bolo vsetko od derivacii, cez integraly az po diferencialne rovnice 2.radu. A s tym som spravil uspesne vsetkych 5 skusok z matiky. Pride mi zbytocne, aby ziak vedel tie vzorce naspamat, dolezite je, ze ich vie pouzit.
Pripomina mi to teraz moj IT skill, ked si obcas uvedomim, ze som dost sprosty, ale viem, kde mam veci hladat, nepamatam si naprikla syntax iproute2 balika, ale vsetky priklady mozne mam na servroch vlastnych, co nemam vie vygooglit a pouzit tak naco to mam vediet z hlavy? Ano bez netu som pri rieseni problemu celkom strateny, ale zaroven toho zvladam ovela viac ako keby som sa nabiflil len urcitu cast problematiky.
O skolstve sa da debatovat hodiny, mne osobne tam chyba dnes praveze ten dril, co sme mali mi kedysi, strasne sa experimentuje furt nejake nove osnovy, furt robit tie hodiny detom zaujimavejsim az su z toho take prehypovane, ze su vo finale sprostejsie ako mi pred XY rokmi.

Tvoj nazor sa vzhladom na tvoj vek este bude menit, takze je momentalne lehce irelvatny

Se vší úctou, tohle mi připadá jako dost blbý argument, ale nic proti tobě nemám, nečtu ho jen u tebe, ale u dost lidí.

Prvy semester som este tazil z toho, ze som prisiel z gymnazia, ale potom sa zvysovala obtiaznost a ja s mojim pristupom som zacal mat problemy

Ano, na to je ideální střední škola mezi gymplem a technickou školou nebo alespoň nějaká průmyslovka kde učí hodně matematiku.

Skolu som nakoniec dokoncil sice, ale fakt, ze som nebol nauceny sa nic biflovat a vsetko som chapal uz na hodinach mi na vyske moc nepomohol lebo som narazil na veci, na ktore som akosi nemal (deskriptivna geometria, kinematika a hlavne dynamika, casti a mechanizmy strojov, pruznost a pevnost...atd).

Ano, to je na VŠ časté, méně se věnují pochopení, ale spíš naučit se informace, pak je zase zapomenout(bavím se o technické VŠ). Nebýt domácího samostudia, tak je ze mě šprtající opice, která se informace učí bez pochopení (i když se některé předměty bohužel našprtám a úplně je nechápu).

Btw nehanbim sa, ze som vysku pretahakoval, tak ako ty odmietal som biflovanie, vzorce som si pisal vzdy na papieriky, celu matiku som mal na 4ks A4, kde bolo vsetko od derivacii, cez integraly az po diferencialne rovnice 2.radu. A s tym som spravil uspesne vsetkych 5 skusok z matiky. Pride mi zbytocne, aby ziak vedel tie vzorce naspamat, dolezite je, ze ich vie pouzit.

Ano, to je pravda, důležité je vzorec pochopit a umět s ním pracovat.

O skolstve sa da debatovat hodiny, mne osobne tam chyba dnes praveze ten dril, co sme mali mi kedysi, strasne sa experimentuje furt nejake nove osnovy, furt robit tie hodiny detom zaujimavejsim az su z toho take prehypovane, ze su vo finale sprostejsie ako mi pred XY rokmi.

Víc mi dá zajímavá hodina s nějakým pokusem v laboratoři než hodina, kde opisujeme vzorečky z tabule, to můžu i doma z učebnic sám...

Se vší úctou, tohle mi připadá jako dost blbý argument, ale nic proti tobě nemám, nečtu ho jen u tebe, ale u dost lidí.

Tomu sa hovori zivotna skusenosti. Mas ju az po rokoch a tym sa odlisuju staresinovia a mladi ludia. Posudzujem to podla seba, v 18 som mal o zivote kapanek ine predstavy ako mam teraz.

Ked som bol v poslednom rocniku na strojarine mali sme take katedrove mecheche v jednej restike. Nieco sa popilo a zrazu profesor, ci docent uz nebol tak vzdialenym clovekom, takze sme napriklad skoncili pri zaujimavej rozprave, co je ulohou VS.
Uz vtedy som zastaval nazor, ze ulohou skoly nie je cloveka nieco naucit, ale naucit ho ako sa ucit. Potom je to uz na nom samotnom kam az dotiahne vzdelanie. Samozrejme od ZS to nemozeme nechat len na ludoch samotnych, ludia su od prirody lenive svine a nejaky dril tam byt musi. SOm rad, ze nase vseobecne vzdelanie na rozdiel od toho v USA napriklad nam dava aspon vseobecny rozhlad o svete a o tom ako to cele funguje.
Uz vtedy som zadefinoval napriklad, ze ulohou VS je oddelit zrno od pliev a ze sa im to bohuzial nie vzdy dari. Narazam hlavne na svoje spoluziacky, kde to bolo u zopar jedincov az do neba volajuce, ze tam nemaju co robit (studoval som Manazment strojarskych podnikov, cize 3 roky vseobecna strojarina + 2 roky ekonomika skor). Krasne sa to prejavovalo na tvorivych predmetoch, napriklad podnikatelske hry, kde sme simulovali zalozenie podniku a jeho manazment a "bojovali" proti pc. Kruzkovi outsideri (napriklad ja) na takychto predmetoch hviezdili, bolo treba zapojit hlavu, spravit si nejaku strategiu, pocitat s roznymi faktormi (konkurencia na trhu, pohyb cien, fluktuacia zamestnancov a pod) a toto oni nezvladli a koncili suverenne na konci. Naopak predmet, kde sa stacilo pekne obliect, nieco sa nabiflit, ci opisat tam to mali za 1. Bohuzial tieto, z mojho pohladu v praxi nepouzitelne entity dostudovali rovnako ako ja a pysili sa rovnakym titulom ako ja. Pritom sa jednalo z mojho pohladu o pomerne tupe bytosti, bez naznaku invencie, ci nejakeho talentu aspon na nieco. Aha no sice na nieco ano, pekne sa obliekali, do skoly chodili, ci sa nechavali vozit na drahych autach a spoluziaci ich nezaujimali, kedze lovili zasadne v solventnejsich vodach.
Samozrejme stretol som aj intelgentne baby, ale konkretne v mojom kruzku prevazovali hlavne taketo.
Na druhej strane si bude trosku odporovat...kamos chodil na spalovacie motory, cize "autickar" a v 4.rocniku sa na intraku prisiel spytat na rozdiel medzi naftovym a benzinovym motorom. Sme si mysleli, ze si robi srandu. Nerobil. Nicmenej dostudoval v pohode a dnes robi nejakeho sefa servisov Peugeotu na SK a asi to robi dobre, ked sa tam vypracoval. Mozno naozaj netusi ako je funkcny rozdiel medzi naftakom a benzinakom, ale ak to na svojej pozicii nepotrebuje preco nie.

deti-s-hendikepem-by-nemely-byt-ve-tride-s-temi-bez-nej-rekl-zeman-sklidil-kritiku--1444002

j

Jsem toho názoru, že děti s fyzickým hendikepem, ale jinak duševně v pořádku by měly být normálně se zdravými dětmi ve třídě. Tam nevidím žádný problém. Odděleně vzdělávat spíš děti, které jsou v nějakém ohledu pomalejší a ostatní by zdržovaly. Ale to už se tak děje, pokud vím. Zeman to řekl moc obecně a zřejmě tím urazil tu první skupinu..

Já Zemana pochopil tak, že myslel jen ty, co nejsou duševně v pořádku - z tohoto výroku:

Nejsem zastáncem názoru, že by děti, které jsou určitým způsobem handicapované, měly být umisťované do tříd s nehandicapovanými žáky, protože je to neštěstí pro oba.

Nedovedu si představit situaci, kdy je pro třídu neštěstím, pokud je v ní fyzicky postižené dítě. To spíš hrozí u duševně nemocných - které na hodinách vyrušuje, tím na sebe upozorní, učitel s ním má problémy, zbytek třídy s ním má problémy....

Ale to už se tak děje, pokud vím.

Nevím jestli teď, ale před šesti až devíti lety na mé ZŠ pár takových duševně nemocných dětí bylo.

Pozor na pojmy. Dusevne nemocne dite muze byt neco uplne jineho nez dite s mentalni retardaci.

A k Zemanovi - pokud mel na mysli skutecne pouze deti s vaznejsim intelektovym handicapem, tak to mel specifikovat, protoze to jeho vyjadreni zni hodne obecne.

Máš zkušenost? Duševní choroba se dá pouze oddálit, nikoliv vyléčit (SW). Retardace je nafurt (HW). K prezidentovi se nevyjadřuju.

Zkusenost.. tak castecne jo, mama uci ve specialni skole

Ok, myslel jsem spíše děti s menší "mentální" vyspělostí - nevím jak to přesně definovat - prostě když se chovají jako zvířátka, která nelze učit ani nijak pořádně rozvíjet :) Ne někoho, kdo je jako Hawking, který má rozumové schopnosti v pořádku. Ani nevím, jestli to, co má Hawking se bere jako duševní nemoc nebo jako fyzické postižení.

To, co ma Hawking (ALS), je 100% fyzicke postizeni.

Ok, myslel jsem spíše děti s menší "mentální" vyspělostí - nevím jak to přesně definovat - prostě když se chovají jako zvířátka, která nelze učit ani nijak pořádně rozvíjet :)

To uz jsou ale spise deti s hlubokou mentalni retardaci, zpravidla umistovane v ustavech - deti navstevujici zakladni skoly prakticke a specialni jeste vzdelavatelne jsou (samozrejme ze ne standardnim tempem) a do zviratek maji docela daleko

V pátek potvrdil vedoucí pardubické redakce Českého rozhlasu, že otázka na prezidenta Zemana nezněla, "Jak vnímáte soužití postižených a zdravých dětí?", nýbrž: "Jaký je váš názor na případné rušení všech praktických a speciálních škol?" Což media dokonale zazdila…

Novinářské hyeny, co dodat?

zdroj

Jeste k tomu Zemanovi:

http://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/Retardovane-a-asocialni-deti-rusi-vyucovani-Nektere-vazne-zaclenit-nejde-zapojuje-se-reditelka-vyjimecne-skoly-do-debaty-o-vyroku-Zemana-355023

Tyjo, ja nevim, co presne ma za zkusenosti, ale nektery jeji vyroky mi prijdou trosku naivni..

Učila jsem na zvláštní škole. Zažila jsem ony vynikající podmínky a zcela jiný učební plán – děti s mentální retardací se tam věnují mnoho hodin pracovnímu vyučování. Jsou tam ideální podmínky pro rozvoj manuálních dovedností a lásky k práci – opět jsme u toho citu. To se jim na běžné škole nedostane.

Mama taky uci na zvlastni skole. Tech hodin pracovniho vyucovani "mnoho" fakt neni (pod pojmem mnoho si predstavuju aspon 8-10 hodin), ne vsechny deti v techto skolach jsou manualne zrucne a krome toho tam velice casto jsou zaci, kteri jakymkoli vzdelanim absolutne opovrhuji .. a manualni cinnosti jeste vic :D