Takže vám tady přináším další volné téma, které se týká hudby. Vím, že někteří mají rádi ticho, někteří zase klasickou hubu, jiní potom rock. Možná se najdou i milovníci mluveného slova. Takhle bych mohl vypisovat do nekonečna, ale nemůžu mluvit za vás. Tato debata sice nikomu nepomůže a není nijak podstatná, ale to je přeci jedno, ne?
Já například poslouchám hudbu pořád, dodává mi energii a nové nápady. Mám rád styly electro house, progressive a trance. Nepohrdnu však ani klasikou, jazzem nebo swingem, a co Vy? (Nakonec ještě přidám anketu, jaké máme rozpoložení mezi milovníky ticha a hudby či zvuků ).
Mám rád akúkoľvek dobrú a kvalitnú hudbu, ktorá musí mať "hlavu a pätu". Na žánri, štýle apod. vôbec nezáleží. Rád si vypočujem aj mluvené slovo, hlavne Donutil, Izer apod. Ticho mám rád v hlavne v noci, keď telo potrebuje odpočívať a spať...
Pořadí: Klasická hudba (s tím, že 20. století taky není k zahození - Hindemith, Stravinskij, Bartók a podobní borci), mluvené slovo (zejména ČRo Plus, pořady o vědě, tu a tam komentáře k politice a událostem). Ticho je taky super, ale přecejen je až třetí, to když jest mi třeba hloubat.
Já jsem jeden z těch "bláznů", takže stylově: techno, psybreak, breakbeat, ebm, idm...
to je i na mne moc :D a to posloucham Psytrance,Full on trance, obcas goa trance
Tohle si taky občas poslechnu. Namátkou: Vibrasphere, Symphonix, Astral Projection, Delta, Midi Miliz, starší alba Infected Mushrom...
za me z tech starsich astral projection vibe tribe (i nove skladby) gataka z tech novejsich sesto sento, electrosun, bizzare contact
sameho by mne zajimalo co si o tom novem obecne i celkovem "Psy" mohu-li rict myslis jelikoz tady ctu same narazky (chcu vedet jenom nazor uzivatele "MaSo")
Nevím, jestli chápu přesně, na co se ptáš...
Já psytrance moc nemusím, je to takové všechno stejné. Stejná struktura tracku, stejný beat. Ale občas si na psytrance akci zajdu, protože mám spoustu psy známých, takže se tam vždy skvěle bavím.
Jiná kapitola je poměrně nový styl psybreak, jeho hlavní propagátoři jsou kluci z labelu Broken Robot včele z Hedfluxem. Toho jsme měli loni dokonce v takové díře jako je Karviná a teďka v sobotu k nám závitá další člen zlomeného robota a sice Bad Tango, už se nemůžu dočkat...
PS: Na ty narážky se vyser, každý má to svoje. Taky tady můžu napsat, že rock/metal jsou hovna... . Ale jak říkám, když se to někomu libí, je to jeho věc. Osobně kytarový zvuk nesnáším, takže pro mě to jsou opravdu hovna...
tak jsem si pustil neco od Cybernitiky je to takove nektere skladby Dark DnB a nektere Psybreak docela zajimave oboji musim rict
Primárně progresivní rock, art rock. Většinou desítky let staré věci. Často věci, které mainstream vůbec nezná.
Současnou hudbu nesleduji a ani většinou neznám.
edit: nehlasoval jsem, mám rád otroje (od "oboje") :)
Mohl bys prosím uvést příklady interpretů či oblíbené skladby?
Ffff, toho by bylo.
Pár tipů (interpreti, skladby hledat nebudu), co mě teď napadlo:
Asia Barclay James Harvest Camel Eloy Focus Jethro Tull Manfred Mann's Earth Band Mostly Autumn Saga Rick Wakeman The Alan Parsons Project
Hudební styl volím podle příležitosti. Jako hudbu k běhání nebo cvičení si pustím taneční hudbu plnou energie, pro náročný poslech progresivní a art rock (Pink Floyd, King Crimson), pro navození pohodové atmosféry jazz a swing (8tracks.com, Sonny Rollins, Charles Mingus).
Nepohrdnu ničím. Absolvoval jsem folkovky a také se vrátil plný hudebních zážitků. Podle mého je chyba vyhraňovat se jen jednomu žánru, protože v každém se dají najít hodnotné kousky (vyjma nejpopovitějšího popu), takže si klidně poslechnu i výstřední Daft Punk nebo The XX. Hudba je fajn a kdo neposlouchá a nezkoumá nové věci, o dost přichází
Od Crimsonů mám nejraději "Starless" a "I Talk To The Wind" (asi nejlepší ukolébavka co znám). Zvrátíš se dozadu na křesle, zavřeš oči, pustíš - a spíš.
Jojo, další skladba s jemným přednesem je třeba "Cadence and Cascade". Moje nejoblíbenější je však "In the Wake of Poseidon", ta postupná gradace a zjemnění flétnou nakonec jsou zkrátka jedinečné...
A do třetice přidám: Starless and Bible Black z alba Red. Tomuhle já říkám vážná hudba v rockovém hávu...
Hudba asi lepšia ako ticho (okrem zlej hudby). Nemám vyhranený vkus, počúvam čo sa mi páči. Mám ale obľubenú skupinu Walk off the Earth (experimental, alt. rock). Hovorené slovo skoro vôbec, ale ticho je fajn.
Nejraději mám ticho, občas něco takového: Wolf Hoffmann - The Moldau
Poslouchám hlavně punk, dlouhá léta a líbí se mi to. Především starý pecky . Občas něco tvrdšího, ale i to reggae sem tam pustim... Hudbu poslouchám neustále, od záchodu po oběd . S přítelkyní jsme správně ujetý hudební fanatici .
Hudbu poslouchám neustále, od záchodu po oběd .
V tomhle se přímo vidím
Za hovězích let techno&house, dnes i rock, metal, folk, klasiku, nebo už mi to je dost často fuk a z 99% pustím to, co hraje v rádiu a nechám to krákat, či to vypnu úplně a pustím si ticho na plný pecky.
Míval jsem různá období, kdy jsem osciloval mezi naprosto odlišnými žánry, postupem času jsem se ale usadil tak, že se nedá říct, že by mi něco vyloženě vadilo. Hodně záleží na momentální náladě. Srdcová záležitost je pro mě Pink Floyd (zvlášť album Division Bell považuji za něco, co pravděpodobně nikdy nebude nikým překonáno - speciálně High Hopes a z jiných alb např. Wish You Were Here a Shine on Your Crazy Diamond jsou pro mě věci, <nadsázka>které, když někdo urazí, tak ho stihne krutý trest</nadsázka>), potom namátkou třeba ACDC, Dire Straits, Guns 'n Roses, Kiss, Metallica, Rammstein ... občas si pustím i něco z vážné hudby, ať našeho Dvořáka, Smetanu nebo Čajkovskeho, Beethovena. To mám na takové "soustředěné poslouchání"...
Z novějších žánrů možná electro swing - tam hlavně Parov Stelar, ten mi sedí nejvíc - potom okrajově DnB (tam hlavně Pendulum - In Silico, Hold Your Colour jsou vesměs dobrá alba, Immersion mi přijde už trochu víc nasáklý dubstepem a to moc nemusím) a za zmínku ještě asi stojí, že si občas pustím kompletní soundtracky k různým filmům, hrám nebo instrumental epic skladby ... hlavně od Hanse Zimmera, Trevora Rabina, Immediate Music, X-Ray Dog apod. Hudbu v tomhle odstavci si pouštím spíš jako kulisu, aby nebylo ticho.
Spíš jsem to bral po větších interpretech, na spoustu kapel jsem určitě zapomněl a nezmínil jsem spoustu autorů, od nichž mám oblibených třeba jen pár skladeb (např. Samuel Barber a jeho Adagio for Strings)
vysoké balónky, asi tak ve 4:03 sem nejdou uploadovat obrázky? hm :(
i když mám dnes už většinu hudby jako kulisu, potěší mě, když odchytím zajímavou hudbu ve filmu. pak se pachtím za soundtrackem - abych z toho měl zase kulisu. a pokud to použiju jako ranní vstávadlo do práce, obvykle přijdu pozdě.
vážná hudba u mě končí philem glassem, víc bych nerozchodil.
dobrým inspirátorem bývají hudební kanály po půlnoci, tehdy začínají hrát lepší kousky. z rádií snesu maximálně něco z rádia wave, ostatní je děs.
Já mám raději spíše starší Floydy, z před_the_wall_ovksého období.
Zkus třeba Atom Heart Mother nebo Zabrizkie Point. Za koncepční vrchol pak asi považuji smutnou trilogii Dark Side, Animals a Wish You.
ze starého období rozchodím jen koncert z pompejí, který se snad částečně kryje s echoes. (chtěl jsem si to napsat jako OT, a nedošel jsem na to jak. někde odkoukám)
Jako OT zatím asi post přímo označit nejde. Po odeslání kliknout na šipečku vpravo od Upravit a zvolit Mimo téma.
Já mám nejraději hudbu, kterou si umím zahrát a zazpívat . Proto mě elektrostyly téměř neberou, není co zpívat a hudba mi po krátkém čase přijde "na jedno brdo" a začíná mě nudit. Stejně tak například SKA, jednoduchá hudba, ale po delším poslechu nudná. Ve všem se samozřejmě dají najít vyjímečné kousky. Velmi rád se vracím k hudbě 60tých let, která všude ve světě (i u nás na krátké uvolnění) hýřila novými nápady. A ke studiu a jiným duševním činnostem vyžadujícím soustředění jsem si oblíbil Rondo Veneziano, což jsou v podstatě barokní melodie, ovšem hrané mimo klasických i čistě moderními nástroji. Výsledkem je neutahaná, živá, poslouchatelná muzika, která ovšem nijak neruší, ale zároveň ani po delším poslechu nenudí. Mluvené slovo téměř neposlouchám, vyžaduje soustředění, nedá se při tom dělat nic jiného, včetně řízení.
mno takové Echoes si v podstatě sám nezahraješ, nezazpíváš, ale je to i tak pořádná nálož energie...
Ale na takovou hudbu je nutné se soustředit. Prostě se posadit a poslouchat (se sklenkou skotské v ruce).
nesmíš tu sklenku pojmout jako džambulka s čucíkem.
Whisky se nechlastá, whisky se popíjí.
To je příjemná představa. Hluboké křeslo, praskající krb, whisky a k tomu nějaká hudba k zamyšlení.
Echoes .. taky hudební dokonalost, na to jsem ve svým příspěvku úplně zapomněl ...
Osobně nesnáším cokoli co šlo kolem techno, dechno, house, trance a takové ty sračky, tj. tupá elektronika bez kousku invence (a ještě je poznat, že si "autor" hrál s mixpultem a zrovna mu z toho vyšlo něco, co má mocinky moc decibelů) a zároveň podobně tupá dechovka ("umcaca umcaca", "táá dá dy tý já.."; i když tam to aspoň hrají na normální nástroje).
Jinak můžu všechno, i když obecně nemám rád české/slovenské napodobovače/otextovávače cizojazyčných písniček, snad s výjimkou Nohavici.
Co fakt můžu, je Pink Floyd, Roger Waters (můj nej, nej, nej), Jethro Tull, Jeff Beck, Neil Young, Leo Cohen, ale třeba taky Nightwish nebo některé věci od HIM. Samozřejmě Black Sabbath + Ozzy, Iron Maiden, Judas Priest, Metallica, Apocalyptica, Sweet, UFO, Van Halen, některé věci od ZZ Top, starší Bon Jovi, Fleetwood Mac, Iggy Pop, maďarská Omega. Jinak klasický střední proud, pár písniček od Coldplay, Tom Petty, Bronski Beat apod. Nesmím zapomenout na Kraftwerk!!
Z československých pak jednoznačně Horkýže slíže, Nohavica, Čechomor, České srdce. A nej písnička je Planeta Hieronyma Bosche od Progres2. Naopak naprosto nesnáším Pražský výběr, když se chci čas od času odreagovat, tak 3sestry a Morčata na útěku (ale to je už fakt úchylárna)
Asi jsem ještě na spoustu zapomněl, ale to tak se mnou bývá, vzpomenu si, až když to slyším, nebo když dostanu chuť si něco pustit..
edit: jinak dnes Roger zase bourá zeď v O2 aréně.. (už jsem byl minule, tak vynechávám).
Tak to ja zase dneska pro zmenu na Rogera jdu (jsem jeste nebyla) :) Jen mi prijde skoda, ze to presunuli z Edenu do O2, navic jsem zvedava, jestli to vubec bude - poslali mejl o tom, ze kamiony maj problem po trase, takze se zacatek posouva.
Jinak ja nejradsi ticho a kdyz je nalada, tak nejaka ta mjuzik. Neni toho moc, Pink Floyd, Rammstein, Emigrate, Sigur Ros, sem tam nejaky soundtrack nebo nejaky song od jiny bandy.. zejmena kdyz si neco pousti tata, spousta toho, co jsi tu zminil napr. ty, se u nas obcas vyskytuje taky. Nedavno treba prave Kraftwerk.
"Technická": (klidně to ale smažu..) jak tu hudbu s KI posloucháš?
Bud normalne (proste to hraje z repraku), nebo pres specialni kablik, ktery se zapoji z jedne strany primo do procesoru a z druhe strany do mobilu/mp3 playeru/notebooku. Mohla bych i pres sluchatka, ale to by musela bejt takova ta obrovska a ani tak by to nebylo idealni, protoze mikrofon je nahore :)
Jinak The Wall dokonaly. Ty projekce byly super. Zvuk prej taky, ale to nepoznam, o nejake prostorovosti si totiz muzu nechat jen zdat :) I proto kdyz uz na nejaky ten koncert jdu, tak preferuju neco, kde maji krome dobre hudby i nejakou show pro oci :)
Současný Waters je po hlasové stránce už opravdu hodně vyšeptalý. Na druhou stranu, on nikdy neuměl moc zpívat. Ale jeho síla je jinde - muzika a texty. A potom druhá věc, on je prostě komediant, je vidět, že tím svým vystoupením žije, že to o čem zpívá, to si taky myslí. I když někdy používá "zkratky", které mají lehce demagogický, leč v principu pravdivý obsah ("..and the germans killed the jews, and the jews killed the arabs and the arabs killed the hostages and that is the news..."). A co se týká zpěvu - Waters to evidentně sám o sobě moc dobře ví, a tak nechává zpívat jiné.
Tak jako tak, za mně říkám: Floydi byli vždycky 4+1 (Ten +1 je Barret, člen-nečlen) a Waters, ač sám o sobě jeden z nejdůležitějších členů a můj oblíbenec, nikdy nebude celý PF (stejně jako to nebyli jen Gilmour, Mason a Wright). A tvorba Gilmoura (třeba On an Island), ač není špatná, postrádá tu vycizelovanost a jinakost pravých PF. Pokud bych měl hodnotit, tak Waters si image PF ve své tvorbě zachoval o dost víc, i když ztratil částečně onu gilmourovskou melodičnost. Na druhou stranu, třeba takové Radio Kaos je prostě kus, který se poslouchá celý (jako Wall) a písničky vytváří příběh. Navíc téměř psychedelické 4 minutes jsou prostě skvělá reminiscence raných děl PF, plus mají klasický Watersovský náboj a určitý vzkaz. No a zatluče to epickým The tide is turning...
Překvapil jsi mě,tohle je i můj šálek kávy.Plus Guns N' Roses ,Metallica i Sepultura. Morčata jsou vynikající,nemá chybu ....Nechci holou,mám svůj strop ku*du jako ZZ Top ....-http://www.youtube.com/watch?v=Qp30a9ihvaA Taky mám rád ticho a dobrou knížku.
Osobně nesnáším cokoli co šlo kolem techno, dechno, house, trance a takové ty sračky, tj. tupá elektronika bez kousku invence (a ještě je poznat, že si "autor" hrál s mixpultem a zrovna mu z toho vyšlo něco, co má mocinky moc decibelů)
Si kapku odporuješ, mluvíš to tupé elektronice a zároveň píšeš, že máš rád Kraftwerk. Což jsou v podstatě 4 analogové zvuky a špatný zpěv... Ale taky je mám rád...
Co ale nechápu, jak můžeš napsat, že je to hudba bez vlastní invence? To si jako, myslíš, že se to skládá samo? Nebo, že někdo někde otočí kolečkem a vygeneruje se mu track?
Jen pro představu, takhle třeba vypadá studio Chemical Brothers: Myslíš si, že tam by se dalo něco udělat "bez vlastní invence"? :) Jenom naučit se ovládat, všechy ty věci tam musí trvat lifetime...
naprosto si neodporuju, dnešní "tvorba" jsou šlyšitelně špatně zloopované samply, případně různě reversované apod. A hlavně to je jak nekonečný pásek - furt dokolečka jeden motiv.
Srovnávat ty dnešní sračky s Kraftwerk, jejich hrou s rytmem a variací (melodie, barva zvuku, ...), to je fakt o ničem, to buď nemáš sluch, nebo jsi KW nikdy pořádně neposlouchal.
Pust si třeba Autobahn, zaposlouchej se, a uslyšíš ten "pocit monotonní jízdy semtam říznutý křižovatkou".
edit: studiové hebly jsou hezké hračky, ale samy na kvalitu nestačí!
Zaleží, co bereš jako "dnešní tvorbu", pokud mainstreamové sračky z rádia, tak máš samozřejmě pravdu. Kraftwerk mám naposlouchaný myslím dobře, byl jsem i na koncertě, super audiovizuální show, ale bez té vizuální stranky by to byla IMHO nuda...
Pokud chceš slyšet kvalitní propracovanou elektroniku, musíš jít více do undergroundu.
Na počtu páček a tlačítek nezáleží, pak z Wintersunu lezou dokonalé songy a z Chemi.. no nechci to dopisovat do konce, nevim jak je to tu s perverznima slovama ;)
ordinary nootebook 8gm ram? :)
PS: Poslechl jsem si to... To jsem neměl dělat... grrrrrrrrrrrrrc
Jop, první cd Wintersun vydal v roce 2004 a pak byla nějaká prodleva - dloooouhá a Jari (zpěvák) celé první album udělal sám - nabubnoval, nakytaroval, nabassoval a nazpíval a celé to zmixoval na PC.
Druhé album mělo prodlevu jako svin (8let) neb tvrdil, že to na počítači, který má není schopen vytvořit, neb nemá dostatečnou RAM a swapuje to (aby ne, jestli má písen 13 minut a 300 stop, tak mu to celkem věřím). Nakonec mu nahrávací společnost opatřila nový notebook, se kterým to zvládnul ;) Proto vím, že 8GB RAM jiné informace o něm nevím to metalisty moc nezajímá, alespon většinou.
Koukám na to studio od chemiků a na to jaký mají ansábl, nic moc tvorba, snad jedině skladba Hey Boy, Hey Girl a Galvanise vybočuje z nudy. Proti tomu např. studio od Bill Leeb z Front Line Assembly http://www.releasemagazine.net/wp-content/uploads/2013/07/billleebinstudio-460x343.jpg je celkem skromné a jedno LP lepší než druhé. Taky už se nejedná o žádné mladíky v hudební branži, ani o hvězdičky s jepičím životem a stejně jako Kraftwerk mají obrovskou zásluhu na prosazení elektroniky na hudební scéně. Spousta interpretů to bude mít, co se skromnosti studia týče podobně, takže to není o vybavení, ale o talentu, čili i za málo peněž lze vytvořit hodně dobré muziky Je ale fakt, že ty dnešní moderní elektronické styly jedou pouhou tupou smyčkou, která se neustále opakuje a pak ještě často samplují starší fláky. Když takový výtvor má pak někdy více jak 8 minut, tak má z toho člověk hlavu jako balón a má toho opravdu dost. Inovací a nápadů je už bohužel jako šafránu. Melodie ta se už asi taky moc nenosí a texty se z elektronické hudby také velmi rychle vytrácejí, natož aby měli co říci. Chápu, kdo by se s tím zdržoval, ono to chce totiž používat hlavu. Ale o nic nejde, každý ať si poslouchá co se mu líbí, tj. i ty odrhovačky z komerčních rádií, třeba i toho drsoně pod pseudonymem Riťmus, to je každého jeho věc
A co čípková Růža, o které jsem si dlouho myslel, že je od Jirky (nebo prostě z nějaké české dílny) a origoš od Dí Pumprdle slyšel až snad v roce 1985?
Za sebe spíše melodičtější elektroniku s texty, které mají často i co říci a moje oblíbené net radio je http://www.digitalgunfire.com/ Mezi favority patří hudební styly jako je Electro, Synthpop, Futurepop, Trance, EBM, Industrial, Dark Wave, Gothic, Agrotech. Od průkopníku jako Kraftwerk, Depeche Mode, Sigue Sigue Sputnik, Enya, Pet Shop Boys, J.M.Jarre, Front 242, Front Line Assembly, Die Krupps až po novější interprety jako Assemblage 23, VNV Nation, Cephalgy, Solitary Experiments, E-Craft, SITD, Grendel, Leaether Strip, atd., a nepohrdnu ani depresivním mexickým Agrotech od Hocico Na druhou stranu si rád poslechnu i australský folk, kde mě fascinuje hudební nástroj Didgeridoo, které mi už asi rok s přestávkami stojí v koutě a stále se moje huba neráčí naučit na něj hrát Zvládnu si ale poslechnout cokoliv, klidně i zabékat nějakou tu lidovku, když je příležitost, nebo i něco z vážnější scény jako třeba velmi progresivní Sarah Brightman, nebo reggae v podání Shaggyho. Ale co fakt už nemusím je Drum, Gabba a "inteligenty" produkující HipHop, obzvláště pak v podání projíždějících pubertálních hracích skříních, dávající všem kolem na jevo, "pozor v tomto autě jede iqtykve"
Z CZ pak Anna K, Horkýže slíže, Čechomor, Divokej Bill, Lucie, Kabát, Tři sestry, Alkehol (spíše vzpomínky na staré pijácké akce)
Když už jsme se dostali až k interpretům, tak uvedu i svoje. U stylu electro, house atd. je to Hardwell, Tiësto, Dyro či David Guetta s Nicky Romerem nebo třeba rozpadlá Swedish House Mafia, vypisovat vše by nemělo smysl. Ze stylu trance znám jenom Armina van Buurena (velmi sympatický DJ). Z jazzu a Swingu je mi to celkem jedno, pustím Sky.fm a jedu. Z československé hudby dominuje Nohavica spolu s Elánem, na nic jiného si v současném stavu nevzpomenu.
Jen tak na okraj, v mém primárním elektronickém stylu je pořád co objevovat, takže mých oblíbených interpretů dosti rychle přibývá, tento žánr se dá poslouchat jen díky své rozmanitosti.
Deathcore (Suicide Silence, Bleed From Within, Beneath The Sky) Metalcore (Motionless in white) Wintersun (nemá kategorii - symfonický majestátný melodický metal nebo tak něco) http://www.youtube.com/watch?v=K2p9PsVD9Ho - odkaz na nejlepší písničku, která kdy byla vynalezena.
A pak nějaké odrudy melodického metalu - od Ensiferum, Norhland atd. či Powerwolf
Poslední muj objev na poli muziky je PATCHFINDER - symfonický powermetal:
Ke spaní Jarre, k pobavení Nohavica, k rámusu Pink. Max nej jsou u mě Queen, ale jen s Frediem. Poslední dobou ulítávám na mluveném slovu, je to pohodlnější než číst. Skvělá stránka - kralovstvimluvenehoslova.cz Doporučuji např. Svěrákovy Nové povídky, Krausovu Snídani v poledne, a třeba boží Gabryšovo provedení Ryanovy knížky Jak jsem vyhrál válku.
Cokoliv mimo dechovky a "tuc tuc tuc". Ticho taky. Mluvené slovo taky (třeba staré rozhlasové inscenace detektivek šerlokovek nemají chybu!). Mám rád operu, ale taky deathmetal. Miluju artrock, ale taky klasický jazz. Z čeho bliju krev jsou Chinaski a Kryštof - to mi do uší opravdu nesmí.
Z čeho bliju krev jsou Chinaski a Kryštof - to mi do uší opravdu nesmí.
JO! To jsme (minimálně) dva.
Od Bacha po Vlacha Dle aktuálního rozpoložení. Jsem schopen poslouchat dub, dnb (a obecně, produkci servírovanou na Radiu 1), zde si však nevybírám, hudbu těchto žánrů nesleduji, nesbírám na CD/LP/MD. Poslouchám rock, spíše starší (ale zase ne 40 let staré vykopávky; třeba Led Zeppelin apod fakt neee, respektuji ale jejich přínos) a současný (v poslední době např. Black Rebel Motorcycle Club, Neurosis, Jane´s Addiction...), až metal (Death, například). Také mám rád R. Křesťana a jeho tvorbu, Spirituál Kvintet...
Kdybych to měl všecko vyjmenovat, jsme tu týden. Prostě mám rád dobrou muziku. Ech - dobrou jak pro koho... Nietzsche ve mně praví: "záleží na tom, na které straně stojíš" ...
Mluvené slovo je bezva, už je to málo v éteru a když, tak nic moc. Hudba rocková klasika 70-80 léta, nepřekonatelné.
Já poslouchám Rock Jimi hendrix, Cream, Ten after years, Blind Faith, Coutry joe and Fish.
Tuhle písničku (a celé album) jsem hodněkrát otočil na kole jako menší. Ted už jí aktivně neposlouchám (přijde mi Sepultura docela nudná), ale určitě jí nepohrdnu. Každopádně z toho co tu píšou ostatní, je určitě pro mě Sepultura nejlepší. Nic, co by mi hladilo ouška a srdíčko, ale rozhodně je to dobré ;)
Sepultura je moc fajn. Ještě tohle, je to taky starší, ale vracím se k tomu hodně: Megadeth/Youthanasia
Mno, příděl vkusu, který je dán člověku shůry, člověk neovlivní
Raději hodinu s Evou a Vaškem než minutu tohodle. Tak si představuji pobyt v očistci či už rovnou v pekle.
Manželka asi před měsícem "posluhovala" babičce, která byla na víkendové vycházce z nemocnice. Od pátku do neděle, od rána do večera v intenzitě pro mírně nedoslýchavého poslouchala Šlágr TV. To byl prý očistec.
Na co si v mládí zvykneš, to v stáří posloucháš. Hudební vkus se formuje asi do věku 10 až 12 let.
To možná jo, nicméně ani já nevydržím své oblíbence poslouchat tři dny nonstop. (Samotná dechovka mi sama o sobě nevadí, ale nevyhledávám ji.)
Ja si hudebni vkus (jestli se to tak vubec da nazvat) zacala formovat nekdy v 17 nebo kdy Do ty doby sla muzika uplne mimo me.
No tak tohle už je na mně moc. Smrtelné chroptění mi nevadí, pokud má píseň melodii a je navíc kontrastně doprovázeno křehkým vokálem - třeba tohle je párada: Theatre Of Tragedy - A Rose For The Dead !
Ukážka, že aj tvorba elektronickej hudby je kumšt a umenie: watch
Pěkné. Trance poslouchám, Armin Van Buuren je jeden z oblíbených. Album Mirage se velmi povedlo. Další oblíbení jsou DJ Tiesto, Above & Beyond, Cosmic Gate, Gareth Emery, Orjan Nilsen, Dash Berlin, Ferry Corsten a spousta dalších méně známých.
Nedávno jsem částečně migroval na trance, ale nestíhám všechny týdenní radio show, maximálně z elektra Hardwell on Air a z trance A State of Trance. Pošleš nějaký výběr nejoblíbenějších songů?
Poslouchám ještě Trance Around The World with Above & Beyond. www.trancearoundtheworld.com Odtud mám asi nejvíc oblíbených tracků. Vždycky co se mi líbí, to si pak najdu a stáhnu, výjimečně koupím na Beatport. Výběr mám, asi stovku nej. Zkusím kdyžtak nějak vyexportovat názvy souborů.
Díky, taky to tak mám u Hardwell On Air. Nevím jestli posloucháš Andrew Rayela, ale jeho songy fakt stojí za to. Album Mystery of Aether je asi nejlepší co jsem slyšel.
Armin je kapitola sama o sobě, opravdu hudební génius tohoto žánru a doby. Tuhle skladbu jsem ještě neslyšel, ale z tohohle "orchestrálního" trance mi přirostla k srdci novější písnička Intense, ta už jde ale více do svého elektronického žánru.
Taky pridam trosku do mlyna. Zacinal jsem na Stormwitch, Helloweenu, Manoweru, Metallice...a pak jsem se zamiloval do Sepultury, jejich klip Territory me rozsekal, naprosto best album Chaos A.D 1993. V ty dobe toho bylo strasne moc, co jsem poslouchal, jen namatkou... Obytuary, Death, Samael.. a pak jsem nasel MoonSpell, ucarovalo me to, zacal jsem spis tihnout k Doom - gotic metalu, takze Paradise Lost, Therion ( neprekonatelny album 1994 Lepacca Kliffoth a Beauty in black ) The Gathering, Anathema, Tiamat.
V posledni dobe posloucham neprekonatelnej KREATOR ( jejich Enemy of God je proste fantasticky i ten klip je famozni : http://www.youtube.com/watch?v=Sx7L1aZu698 ) IN FLAMES, SYSTEM OF A DOWN... z ceskych kapel nedam dopustit na Láďu KŘÍŽKA a jeho KREYSON, CITRON, Vitacit , Lepsi zpevak u nas nebyl, neni a nebude pak Visací Zámek , Kamil Srihavka a moc se mi libi Jarek Nohavica, je to podle nalady...
Docela slušný výběr. Paradise Lost taky mohu, nejčastěji poslouchám album One Second, ty další už byla depešárna... Láďa Křížek, budiž. Ale Damiens byl těžký úlet...
Jasne Damiens byl pruser a dodnes nechapu jak na to mohl Láďa kejvnout . Paradise Lost a One Second byl uz taky takovej odvarek, ale jeste se to dalo, pro me best Draconian Times.
Je velka skoda, ze spousta kapel, ktery hraly ve svy dobe nadhernou tvrdou , hutnou muziku pak otocily a brutalne zkomercnely Treba Megadeath, nepochopim, to se fakt neda, nebo mnou zminovany Tiamat, jejich Wildhoney z roku 1994 byla bomba, ale pak uz se to jen horsilo .....
Proto stale vic a vic obdivuju skupiny, ktery se nezalekly a jedou si to svoje, nechtej za kazdou cenu urvat kus na komercnim trhu plnym hudebnich mrzaku. A jeste neco si neodpustim, je s podivem jak dnesni mladez absolutne nevi co posloucha. Priklad, muj syn prisel s nejakou Rapovou veci a bral to jako neco spasnyho, nevim co to bylo za skupinu, ale byla to predelavka ( naprosto silena ) Zeme Vdalena od BSP. Kdyz jsem mu pustil original, jen valil oci a nechapal jak ze je to stary a hlavne jak to nadherne zni.
Dnesni " hudba " ma jen rytmus, zadnou melodii, je to strasna skoda, jeste ze jsem zazil jinou dobu, kdy se opravdu hralo a skladalo .
Dnesni " hudba " ma jen rytmus, zadnou melodii, je to strasna skoda, jeste ze jsem zazil jinou dobu, kdy se opravdu hralo a skladalo .
Zlatá slova !!! Dnešní DUCDUC a lezeme na stromy.
Tak zrovna teď si pouštím do ouška The Number Of The Best.
Já jsem téměř totální hudební všežravec, a jako aktivnímu muzikantovi mi až tolik nezáleží na žánru jako spíš na tom, aby tam byla přítomna nějaká melodie. Vyrůstal jsem na klasickém hardrocku - nejoblíbenější mám Led Zeppelin (ty můžu kdykoliv, kdekoliv a v jakémkoliv množství), dále samozřejmě Deep Purple, Black Sabbath, Uriah Heep (+ sólovky všech členů těchto skupin), Nazareth, Kiss, Jethro Tull. Z našich pak zejména Jiří Schelinger a Václav Neckář. Paralelně s hardrockem mě brala i naše folk a country scéna - Rangers/Plavci, Greenhorns/Zelenáči, Michal Tučný, později pak Lenk, Nohavica, Redl, Žalman, Janoušek, Poutníci/Druhá tráva, Dobeš, ... Později jsem objevil i zahraniční folk/country - Bob Dylan, Crosby, Stills & Nash, Waylon Jennings, ... No a pak přišel metal - Iron Maiden, Helloween, Gamma Ray, později pak Therion (zejména album Vovin je melodicky nabušené jak máloco), Gathering, Dream Theater, Nightwish, ... Taky mě zaujalo blues - John Mayal & The Bluesbreakers, Eric Clapton, Peter Green, Gary Moore, B.B.King, John Lee Hooker, Buddy Guy, Janis Joplin, ... z našich zejména Petr Kalandra a nedávno zesnulý Pepa Streichl. Samozřejmě mám rád i další rockové interprety - Beatles (+ sólovky), Jimi Hendrix, Santana, Roling Stones, CreedenceBarclay James Harvest, Queen, Pink Floyd, Grateful Dead, Genesis, Nirvana, Green Day, Tom Petty, Neil Young, ... No a k tomu mám rád i dobrý pop - ABBA, Mamas & Papas, Elton John, Eurythmics, Roxette, ... je toho fakt plno.
Barclay James Harvest
Pak tedy i The Alan Parsons Project Asia Camel Manfred Mann's Earth Band
Z těch čtyřech Tebou zmíněných skupin mám nejraději Manfreda Manna. Ještě můžu Alan Parsons i Asia, ale Camel se mi zdají moc art-, nemají moc líbivé melodie.
Ještě jsem zapomněl doplnit české a slovenské rockové a popové interprety: Tři sestry (+Sahula), Olympic, Katapult, Marie Rottrová, Věra Špinarová, Ulrychovci, Čechomor, Progress2 (+ Roman Dragoun), Stromboli, Elán, Modus (+Žbirka, Gombitová) Harlej, Kabát, Ivan Hlas, Karel Kryl, Michal Prokop, Luboš Pospíšil, -123min, ...
Co slovenská Fermáta? Pokud tedy můžeš i jazzrock
No tak, poslechnu si je, ale nadšením u toho nijak nevýskám...
Aktuálně mi zní Umbrtka a jejich geniální skladba Nabídka. Malá kontrolní otázečka, soudruzi. Čehopak názvy tvoří text? Je to velmi snadné
90% toho co se mi line ze sluchátek či reproduktorů tvoří metal(Nightwish,Gothminister,Ozzy Osbourne,Helloween,Slipknot,Dimmu Borgir a další).Zbylých 10% tvoří mluvené povídky pánů Šimka a Grossmana u kterých se vždycky pobavím
V okolí teďka frčí tento výplod. Ptám se, kam zmizel vkus a soudnost?
Co to kurva je?? Za mých mladých let letělo třeba tohle.
S něčím ještě horším otravoval syn asi ve dvanácti. Nebyl jsem nadšený, ale přešlo ho to samo od sebe. Když jsem teď v jeho sedmnácti zjistil, co poslouchá, nemám naprosto žádné námitky.
Tak to je síla. Ale kam znizel vkus se radši neptej, nebo se dočkáš neslušných odpovědí Takovýhle tuc-tuc, raplování, techno apod. obcházím širokým obloukem.
Takovýhle tuc-tuc, raplování, techno apod. obcházím širokým obloukem.
No, nic moc pro mě. Snad jen u iwrestledabearonece mě určité momenty zaujaly, je z toho cejtit poctivý muzikanství. Ale že bych se stal jejich fanouškem, to fakt nehrozí.
hlučná nuda.
Hlavně hudbu osmdesátých let, tj. Pet Shop Boys, Depeche Mode, Alphaville, ...
Já mám rád 70, 80, 90 roky a jinak se mi hodně pořád líbí Scooter, šmouli, ale hlavně dávám přednost japonské hudbě: Yamato drummers of japan, Perfume.
DT se dá, k metalu to ale má poměrně daleko, řekl bych. Že hrát umí, o tom žádná. Mám nějaké album z kraje devadesátých let, poslouchám to celkem rád. Leč se párkrát (IMHO) pánové neuhlídali a párkrát sklouzli za tenkou a mnohdy neznatelnou hranicí s instrumentální onanií... Z tohoto důvodu bych na koncert asi nešel, mě moc nebaví instrumentální orgie a půlhodinová sóla. Již jsem zmiňoval výše někdejší Death, metalovou skupinu (no, spíše one-man project) s velmi propracovanými kompozicemi, změnami nálad, temp avšak prosté nějakých orgií typu "podívejte, co a jak ještě umím zahrát". Není to ale pro každé uši, i díky zpěvu
Muzikanti někdy nehrají pro publikum, ale hrají si pro sebe.
Ano, DT považuji (nejen já) za jedny z nejtechničtějších muzikantů. Kromě již zmíněných Floydů a Párplů si ještě troufli na cover Number Of the Beast od Iron maiden a černé album Metallicy. U těch coverů alb mě fascinuje, že se naučili celé album a zahráli ho na nějakých pěti koncertech a hotovo, šli od toho pryč.
Jojo, paráda! A co teprve tohle - Brian May, Steve Vai, Joe Satriani, Paul Rodgers, Cozy Powell, Nuno Bettencourt, Steve Ferrone, Joe Walsh, Rick Wakeman a řada dalších na jednom pódiu! Vůbec - všech pět koncertních večerů Guitar Legends z Expo'92 v Seville patří k tomu nejlepšímu, co jsem kdy viděl. Třeba fantastické vystoupení legendárního LesPaula, kterému bylo 76 let - Brazil a How High the Moon.
Podle čeho se pozná hudební vkus? Nevím jestli mám dobrý či špatný vkus a proto žiju v nejistotě a ve stresu.
Kterak mohou býti popové hity sedmdesátých let inspirativní i pro metalisty
Hudba, hudební styly a vy 
).
Mám rád akúkoľvek dobrú a kvalitnú hudbu, ktorá musí mať "hlavu a pätu".
Na žánri, štýle apod. vôbec nezáleží.
Rád si vypočujem aj mluvené slovo, hlavne Donutil, Izer apod.
Ticho mám rád v hlavne v noci, keď telo potrebuje odpočívať a spať...
Pořadí: Klasická hudba (s tím, že 20. století taky není k zahození - Hindemith, Stravinskij, Bartók a podobní borci), mluvené slovo (zejména ČRo Plus, pořady o vědě, tu a tam komentáře k politice a událostem). Ticho je taky super, ale přecejen je až třetí, to když jest mi třeba hloubat.
Já jsem jeden z těch "bláznů", takže stylově: techno, psybreak, breakbeat, ebm, idm...
Více na:
http://soundcloud.com/masodj
Tak to už by bylo moc i na mě
to je i na mne moc :D a to posloucham Psytrance,Full on trance, obcas goa trance
Tohle si taky občas poslechnu. Namátkou: Vibrasphere, Symphonix, Astral Projection, Delta, Midi Miliz, starší alba Infected Mushrom...
za me z tech starsich astral projection vibe tribe (i nove skladby) gataka z tech novejsich sesto sento, electrosun, bizzare contact
sameho by mne zajimalo co si o tom novem obecne i celkovem "Psy" mohu-li rict myslis jelikoz tady ctu same narazky (chcu vedet jenom nazor uzivatele "MaSo")
Nevím, jestli chápu přesně, na co se ptáš...
Já psytrance moc nemusím, je to takové všechno stejné. Stejná struktura tracku, stejný beat. Ale občas si na psytrance akci zajdu, protože mám spoustu psy známých, takže se tam vždy skvěle bavím.
Jiná kapitola je poměrně nový styl psybreak, jeho hlavní propagátoři jsou kluci z labelu Broken Robot včele z Hedfluxem. Toho jsme měli loni dokonce v takové díře jako je Karviná a teďka v sobotu k nám závitá další člen zlomeného robota a sice Bad Tango, už se nemůžu dočkat...
PS: Na ty narážky se vyser, každý má to svoje. Taky tady můžu napsat, že rock/metal jsou hovna...
. Ale jak říkám, když se to někomu libí, je to jeho věc. Osobně kytarový zvuk nesnáším, takže pro mě to jsou opravdu hovna...
tak jsem si pustil neco od Cybernitiky je to takove nektere skladby Dark DnB a nektere Psybreak docela zajimave oboji musim rict
Primárně progresivní rock, art rock. Většinou desítky let staré věci. Často věci, které mainstream vůbec nezná.
Současnou hudbu nesleduji a ani většinou neznám.
edit: nehlasoval jsem, mám rád otroje (od "oboje") :)
Mohl bys prosím uvést příklady interpretů či oblíbené skladby?
Ffff, toho by bylo.
Pár tipů (interpreti, skladby hledat nebudu), co mě teď napadlo:
Asia
Barclay James Harvest
Camel
Eloy
Focus
Jethro Tull
Manfred Mann's Earth Band
Mostly Autumn
Saga
Rick Wakeman
The Alan Parsons Project
Já se přidám a najdu ukázku
Led Zeppelin
http://www.youtube.com/watch?v=edPEBB6VjRQ (koncert)
Deep Purple
http://www.youtube.com/watch?v=7mCK05dgwgU (Smoke On The Water)
Pink Floyd
http://www.youtube.com/watch?v=pb9aX3_OMxk (The Wall)
Yes
http://www.youtube.com/watch?v=Ne317y_eOYs (koncert)
The Doors
http://www.youtube.com/watch?v=6O6x_m4zvFs (Light My Fire) - to sólo na klávesy jsem měl dlouho jako zvonění na mobilu
AC/DC
http://www.youtube.com/watch?v=ZUEgwhNRw4I (Angus řádí)
a mnoho dalších
Zkrátka také desítky let staré
nebo elektronická harfa Andreas Vollenweider
http://www.youtube.com/watch?v=InktfPcQcAs&list=PL670EE25F50B20FE8
Hudební styl volím podle příležitosti. Jako hudbu k běhání nebo cvičení si pustím taneční hudbu plnou energie, pro náročný poslech progresivní a art rock (Pink Floyd, King Crimson), pro navození pohodové atmosféry jazz a swing (8tracks.com, Sonny Rollins, Charles Mingus).
Nepohrdnu ničím. Absolvoval jsem folkovky a také se vrátil plný hudebních zážitků. Podle mého je chyba vyhraňovat se jen jednomu žánru, protože v každém se dají najít hodnotné kousky (vyjma nejpopovitějšího popu), takže si klidně poslechnu i výstřední Daft Punk nebo The XX. Hudba je fajn a kdo neposlouchá a nezkoumá nové věci, o dost přichází
Od Crimsonů mám nejraději "Starless" a "I Talk To The Wind" (asi nejlepší ukolébavka co znám). Zvrátíš se dozadu na křesle, zavřeš oči, pustíš - a spíš.
Jojo, další skladba s jemným přednesem je třeba "Cadence and Cascade". Moje nejoblíbenější je však "In the Wake of Poseidon", ta postupná gradace a zjemnění flétnou nakonec jsou zkrátka jedinečné...
A do třetice přidám: Starless and Bible Black z alba Red. Tomuhle já říkám vážná hudba v rockovém hávu...
Hudba asi lepšia ako ticho (okrem zlej hudby
). Nemám vyhranený vkus, počúvam čo sa mi páči. Mám ale obľubenú skupinu Walk off the Earth (experimental, alt. rock).
Hovorené slovo skoro vôbec, ale ticho je fajn.
Nejraději mám ticho, občas něco takového: Wolf Hoffmann - The Moldau
Poslouchám hlavně punk, dlouhá léta a líbí se mi to. Především starý pecky![]:)](//common4.poradna.net/images/smiley/evilsmile.gif)
. Občas něco tvrdšího, ale i to reggae sem tam pustim...
. S přítelkyní jsme správně ujetý hudební fanatici ![]:)](//common4.poradna.net/images/smiley/evilsmile.gif)
.
Hudbu poslouchám neustále, od záchodu po oběd
V tomhle se přímo vidím
Za hovězích let techno&house, dnes i rock, metal, folk, klasiku, nebo už mi to je dost často fuk a z 99% pustím to, co hraje v rádiu a nechám to krákat, či to vypnu úplně a pustím si ticho na plný pecky.
Míval jsem různá období, kdy jsem osciloval mezi naprosto odlišnými žánry, postupem času jsem se ale usadil tak, že se nedá říct, že by mi něco vyloženě vadilo. Hodně záleží na momentální náladě. Srdcová záležitost je pro mě Pink Floyd (zvlášť album Division Bell považuji za něco, co pravděpodobně nikdy nebude nikým překonáno - speciálně High Hopes a z jiných alb např. Wish You Were Here a Shine on Your Crazy Diamond jsou pro mě věci, <nadsázka>které, když někdo urazí, tak ho stihne krutý trest</nadsázka>), potom namátkou třeba ACDC, Dire Straits, Guns 'n Roses, Kiss, Metallica, Rammstein ... občas si pustím i něco z vážné hudby, ať našeho Dvořáka, Smetanu nebo Čajkovskeho, Beethovena. To mám na takové "soustředěné poslouchání"...
Z novějších žánrů možná electro swing - tam hlavně Parov Stelar, ten mi sedí nejvíc - potom okrajově DnB (tam hlavně Pendulum - In Silico, Hold Your Colour jsou vesměs dobrá alba, Immersion mi přijde už trochu víc nasáklý dubstepem a to moc nemusím) a za zmínku ještě asi stojí, že si občas pustím kompletní soundtracky k různým filmům, hrám nebo instrumental epic skladby ... hlavně od Hanse Zimmera, Trevora Rabina, Immediate Music, X-Ray Dog apod. Hudbu v tomhle odstavci si pouštím spíš jako kulisu, aby nebylo ticho.
Spíš jsem to bral po větších interpretech, na spoustu kapel jsem určitě zapomněl a nezmínil jsem spoustu autorů, od nichž mám oblibených třeba jen pár skladeb (např. Samuel Barber a jeho Adagio for Strings)
vysoké balónky, asi tak ve 4:03
sem nejdou uploadovat obrázky? hm :(
i když mám dnes už většinu hudby jako kulisu, potěší mě, když odchytím zajímavou hudbu ve filmu. pak se pachtím za soundtrackem - abych z toho měl zase kulisu. a pokud to použiju jako ranní vstávadlo do práce, obvykle přijdu pozdě.
vážná hudba u mě končí philem glassem, víc bych nerozchodil.
dobrým inspirátorem bývají hudební kanály po půlnoci, tehdy začínají hrát lepší kousky.
z rádií snesu maximálně něco z rádia wave, ostatní je děs.
konečně jsem objevil, kudy přidat obrázek
4:03 ...![[18-high-hopes-jpg]](http://debaty.net/files/18-high-hopes-jpg)
Jako ve staré poradně, přiložit soubor
Není to ideální ani pohodlné.
Přímé vkládání se snad dodělává.
Já mám raději spíše starší Floydy, z před_the_wall_ovksého období.
Zkus třeba Atom Heart Mother nebo Zabrizkie Point. Za koncepční vrchol pak asi považuji smutnou trilogii Dark Side, Animals a Wish You.
ze starého období rozchodím jen koncert z pompejí, který se snad částečně kryje s echoes.
(chtěl jsem si to napsat jako OT, a nedošel jsem na to jak. někde odkoukám)
Jako OT zatím asi post přímo označit nejde. Po odeslání kliknout na šipečku vpravo od Upravit a zvolit Mimo téma.
Já mám nejraději hudbu, kterou si umím zahrát a zazpívat
. Proto mě elektrostyly téměř neberou, není co zpívat a hudba mi po krátkém čase přijde "na jedno brdo" a začíná mě nudit. Stejně tak například SKA, jednoduchá hudba, ale po delším poslechu nudná. Ve všem se samozřejmě dají najít vyjímečné kousky. Velmi rád se vracím k hudbě 60tých let, která všude ve světě (i u nás na krátké uvolnění) hýřila novými nápady. A ke studiu a jiným duševním činnostem vyžadujícím soustředění jsem si oblíbil Rondo Veneziano, což jsou v podstatě barokní melodie, ovšem hrané mimo klasických i čistě moderními nástroji. Výsledkem je neutahaná, živá, poslouchatelná muzika, která ovšem nijak neruší, ale zároveň ani po delším poslechu nenudí. Mluvené slovo téměř neposlouchám, vyžaduje soustředění, nedá se při tom dělat nic jiného, včetně řízení.
mno takové Echoes si v podstatě sám nezahraješ, nezazpíváš, ale je to i tak pořádná nálož energie...
Ale na takovou hudbu je nutné se soustředit. Prostě se posadit a poslouchat (se sklenkou skotské v ruce).
nesmíš tu sklenku pojmout jako džambulka s čucíkem.
Whisky se nechlastá, whisky se popíjí.
To je příjemná představa. Hluboké křeslo, praskající krb, whisky a k tomu nějaká hudba k zamyšlení.
Echoes .. taky hudební dokonalost, na to jsem ve svým příspěvku úplně zapomněl
...
Osobně nesnáším cokoli co šlo kolem techno, dechno, house, trance a takové ty sračky, tj. tupá elektronika bez kousku invence (a ještě je poznat, že si "autor" hrál s mixpultem a zrovna mu z toho vyšlo něco, co má mocinky moc decibelů) a zároveň podobně tupá dechovka ("umcaca umcaca", "táá dá dy tý já.."; i když tam to aspoň hrají na normální nástroje).
Jinak můžu všechno, i když obecně nemám rád české/slovenské napodobovače/otextovávače cizojazyčných písniček, snad s výjimkou Nohavici.
Co fakt můžu, je Pink Floyd, Roger Waters (můj nej, nej, nej), Jethro Tull, Jeff Beck, Neil Young, Leo Cohen, ale třeba taky Nightwish nebo některé věci od HIM. Samozřejmě Black Sabbath + Ozzy, Iron Maiden, Judas Priest, Metallica, Apocalyptica, Sweet, UFO, Van Halen, některé věci od ZZ Top, starší Bon Jovi, Fleetwood Mac, Iggy Pop, maďarská Omega. Jinak klasický střední proud, pár písniček od Coldplay, Tom Petty, Bronski Beat apod. Nesmím zapomenout na Kraftwerk!!
Z československých pak jednoznačně Horkýže slíže, Nohavica, Čechomor, České srdce. A nej písnička je Planeta Hieronyma Bosche od Progres2. Naopak naprosto nesnáším Pražský výběr, když se chci čas od času odreagovat, tak 3sestry a Morčata na útěku (ale to je už fakt úchylárna)
Asi jsem ještě na spoustu zapomněl, ale to tak se mnou bývá, vzpomenu si, až když to slyším, nebo když dostanu chuť si něco pustit..
edit: jinak dnes Roger zase bourá zeď v O2 aréně..
(už jsem byl minule, tak vynechávám).
Tak to ja zase dneska pro zmenu na Rogera jdu (jsem jeste nebyla) :) Jen mi prijde skoda, ze to presunuli z Edenu do O2, navic jsem zvedava, jestli to vubec bude - poslali mejl o tom, ze kamiony maj problem po trase, takze se zacatek posouva.
Jinak ja nejradsi ticho a kdyz je nalada, tak nejaka ta mjuzik. Neni toho moc, Pink Floyd, Rammstein, Emigrate, Sigur Ros, sem tam nejaky soundtrack nebo nejaky song od jiny bandy.. zejmena kdyz si neco pousti tata, spousta toho, co jsi tu zminil napr. ty, se u nas obcas vyskytuje taky. Nedavno treba prave Kraftwerk.
"Technická":
(klidně to ale smažu..)
jak tu hudbu s KI posloucháš?
Bud normalne (proste to hraje z repraku), nebo pres specialni kablik, ktery se zapoji z jedne strany primo do procesoru a z druhe strany do mobilu/mp3 playeru/notebooku. Mohla bych i pres sluchatka, ale to by musela bejt takova ta obrovska a ani tak by to nebylo idealni, protoze mikrofon je nahore :)
Jinak The Wall dokonaly. Ty projekce byly super. Zvuk prej taky, ale to nepoznam, o nejake prostorovosti si totiz muzu nechat jen zdat :) I proto kdyz uz na nejaky ten koncert jdu, tak preferuju neco, kde maji krome dobre hudby i nejakou show pro oci :)
Tak pokud jde o projekci, tak doporučím The War of the Worlds v podání Jeffa Wayna.
http://www.thewaroftheworlds.com/
Pečlivě sleduji možné příští produkce.
jojojojo!!!
to je prostě SKVĚLÁ VĚC!!!
Ano, the Wall je opravdu dokonalý.
Když Krafti, co třeba Tangerine Dream?
"Současného" Waterse už nemůžu, obzvláště naživo. Stačí mi Live 8 Live v Londýně, kdy po dvaceti či třiceti letech hrál s Gilmourovou partou.
tu není smajlík palec vzhůru? no totok.
pro zajímavost: jak vypadá upravený příspěvek? má nějaký timestamp?
ušák mi připomněl, že vyšlo cosi nové od sigur rós, budu muset aktualizovat půlroční objednávací seznam.
a teď jsem slyšel posledního nicka cavea, má v každém fulmoonu reklamu, toho bych nezapomněl.
U mandarinek je jeden problém. Sledovat řadová alba, výběry, koncerty. Asi neznám produktivnější kapelu.
Začerněna je IP.
TD mě nijak neoslovuje.
Současný Waters je po hlasové stránce už opravdu hodně vyšeptalý. Na druhou stranu, on nikdy neuměl moc zpívat. Ale jeho síla je jinde - muzika a texty. A potom druhá věc, on je prostě komediant, je vidět, že tím svým vystoupením žije, že to o čem zpívá, to si taky myslí. I když někdy používá "zkratky", které mají lehce demagogický, leč v principu pravdivý obsah ("..and the germans killed the jews, and the jews killed the arabs and the arabs killed the hostages and that is the news..."). A co se týká zpěvu - Waters to evidentně sám o sobě moc dobře ví, a tak nechává zpívat jiné.
Tak jako tak, za mně říkám: Floydi byli vždycky 4+1 (Ten +1 je Barret, člen-nečlen) a Waters, ač sám o sobě jeden z nejdůležitějších členů a můj oblíbenec, nikdy nebude celý PF (stejně jako to nebyli jen Gilmour, Mason a Wright). A tvorba Gilmoura (třeba On an Island), ač není špatná, postrádá tu vycizelovanost a jinakost pravých PF. Pokud bych měl hodnotit, tak Waters si image PF ve své tvorbě zachoval o dost víc, i když ztratil částečně onu gilmourovskou melodičnost. Na druhou stranu, třeba takové Radio Kaos je prostě kus, který se poslouchá celý (jako Wall) a písničky vytváří příběh. Navíc téměř psychedelické 4 minutes jsou prostě skvělá reminiscence raných děl PF, plus mají klasický Watersovský náboj a určitý vzkaz. No a zatluče to epickým The tide is turning...
Překvapil jsi mě,tohle je i můj šálek kávy.Plus Guns N' Roses ,Metallica i Sepultura.
....-http://www.youtube.com/watch?v=Qp30a9ihvaA
Morčata jsou vynikající,nemá chybu ....Nechci holou,mám svůj strop ku*du jako ZZ Top
Taky mám rád ticho a dobrou knížku.
Si kapku odporuješ, mluvíš to tupé elektronice a zároveň píšeš, že máš rád Kraftwerk. Což jsou v podstatě 4 analogové zvuky a špatný zpěv...
Ale taky je mám rád...
Co ale nechápu, jak můžeš napsat, že je to hudba bez vlastní invence? To si jako, myslíš, že se to skládá samo? Nebo, že někdo někde otočí kolečkem a vygeneruje se mu track?
Jen pro představu, takhle třeba vypadá studio Chemical Brothers:
![[13-chemical-brothers-tom-rowlands-i-jpg]](http://debaty.net/files/13-chemical-brothers-tom-rowlands-i-jpg)
Myslíš si, že tam by se dalo něco udělat "bez vlastní invence"? :) Jenom naučit se ovládat, všechy ty věci tam musí trvat lifetime...
naprosto si neodporuju, dnešní "tvorba" jsou šlyšitelně špatně zloopované samply, případně různě reversované apod. A hlavně to je jak nekonečný pásek - furt dokolečka jeden motiv.
Srovnávat ty dnešní sračky s Kraftwerk, jejich hrou s rytmem a variací (melodie, barva zvuku, ...), to je fakt o ničem, to buď nemáš sluch, nebo jsi KW nikdy pořádně neposlouchal.
Pust si třeba Autobahn, zaposlouchej se, a uslyšíš ten "pocit monotonní jízdy semtam říznutý křižovatkou".
edit: studiové hebly jsou hezké hračky, ale samy na kvalitu nestačí!
Zaleží, co bereš jako "dnešní tvorbu", pokud mainstreamové sračky z rádia, tak máš samozřejmě pravdu. Kraftwerk mám naposlouchaný myslím dobře, byl jsem i na koncertě, super audiovizuální show, ale bez té vizuální stranky by to byla IMHO nuda...
Pokud chceš slyšet kvalitní propracovanou elektroniku, musíš jít více do undergroundu.
Tohle je moje srdcovka:
http://www.youtube.com/watch?v=wfWMv8Y1V5E
A vůbec, cokoli od Future Sound of London.
Případně Hallucingen aka Shpongle
http://www.youtube.com/watch?v=wfWMv8Y1V5E
Osobně mi Autobahn přijde poněkud monotóní. Za nej kousky od Kraftwerku spíše považuji The Robots, Radioactivity, Spacelab, Metropolis.
A takhle vypadá stuidio Wintersunu:
https://www.google.cz/search?q=ordinary+notebook&bav=on.2,or.r_cp.r_qf.&bvm=bv.50500085,d.d2k,pv.xjs.s.en_US.ciY8R2R6XC8.O&biw=1280&bih=668&um=1&ie=UTF-8&hl=cs&tbm=isch&source=og&sa=N&tab=wi&ei=rqgEUpniGuTY0QXV24GYAg#bav=on.2,or.r_cp.r_qf.&fp=901b1a474c967470&hl=cs&q=ordinary+notebook+8gb+ram&sa=1&tbm=isch&um=1
Na počtu páček a tlačítek nezáleží, pak z Wintersunu lezou dokonalé songy a z Chemi.. no nechci to dopisovat do konce, nevim jak je to tu s perverznima slovama ;)
ordinary nootebook 8gm ram? :)
PS: Poslechl jsem si to... To jsem neměl dělat... grrrrrrrrrrrrrc
Jop, první cd Wintersun vydal v roce 2004 a pak byla nějaká prodleva - dloooouhá a Jari (zpěvák) celé první album udělal sám - nabubnoval, nakytaroval, nabassoval a nazpíval a celé to zmixoval na PC.
Druhé album mělo prodlevu jako svin (8let) neb tvrdil, že to na počítači, který má není schopen vytvořit, neb nemá dostatečnou RAM a swapuje to (aby ne, jestli má písen 13 minut a 300 stop, tak mu to celkem věřím). Nakonec mu nahrávací společnost opatřila nový notebook, se kterým to zvládnul ;) Proto vím, že 8GB RAM jiné informace o něm nevím to metalisty moc nezajímá, alespon většinou.
Koukám na to studio od chemiků a na to jaký mají ansábl, nic moc tvorba, snad jedině skladba Hey Boy, Hey Girl a Galvanise vybočuje z nudy.
Proti tomu např. studio od Bill Leeb z Front Line Assembly http://www.releasemagazine.net/wp-content/uploads/2013/07/billleebinstudio-460x343.jpg
je celkem skromné a jedno LP lepší než druhé. Taky už se nejedná o žádné mladíky v hudební branži, ani o hvězdičky s jepičím životem a stejně jako Kraftwerk mají obrovskou zásluhu na prosazení elektroniky na hudební scéně. Spousta interpretů to bude mít, co se skromnosti studia týče podobně, takže to není o vybavení, ale o talentu, čili i za málo peněž lze vytvořit hodně dobré muziky
Je ale fakt, že ty dnešní moderní elektronické styly jedou pouhou tupou smyčkou, která se neustále opakuje a pak ještě často samplují starší fláky. Když takový výtvor má pak někdy více jak 8 minut, tak má z toho člověk hlavu jako balón a má toho opravdu dost. Inovací a nápadů je už bohužel jako šafránu. Melodie ta se už asi taky moc nenosí a texty se z elektronické hudby také velmi rychle vytrácejí, natož aby měli co říci. Chápu, kdo by se s tím zdržoval, ono to chce totiž používat hlavu. Ale o nic nejde, každý ať si poslouchá co se mu líbí, tj. i ty odrhovačky z komerčních rádií, třeba i toho drsoně pod pseudonymem Riťmus, to je každého jeho věc
A co čípková Růža, o které jsem si dlouho myslel, že je od Jirky (nebo prostě z nějaké české dílny) a origoš od Dí Pumprdle slyšel až snad v roce 1985?
Za sebe spíše melodičtější elektroniku s texty, které mají často i co říci a moje oblíbené net radio je http://www.digitalgunfire.com/
Na druhou stranu si rád poslechnu i australský folk, kde mě fascinuje hudební nástroj Didgeridoo, které mi už asi rok s přestávkami stojí v koutě a stále se moje huba neráčí naučit na něj hrát 
Mezi favority patří hudební styly jako je Electro, Synthpop, Futurepop, Trance, EBM, Industrial, Dark Wave, Gothic, Agrotech.
Od průkopníku jako Kraftwerk, Depeche Mode, Sigue Sigue Sputnik, Enya, Pet Shop Boys, J.M.Jarre, Front 242, Front Line Assembly, Die Krupps až po novější interprety jako Assemblage 23, VNV Nation, Cephalgy, Solitary Experiments, E-Craft, SITD, Grendel, Leaether Strip, atd., a nepohrdnu ani depresivním mexickým Agrotech od Hocico
Zvládnu si ale poslechnout cokoliv, klidně i zabékat nějakou tu lidovku, když je příležitost, nebo i něco z vážnější scény jako třeba velmi progresivní Sarah Brightman, nebo reggae v podání Shaggyho. Ale co fakt už nemusím je Drum, Gabba a "inteligenty" produkující HipHop, obzvláště pak v podání projíždějících pubertálních hracích skříních, dávající všem kolem na jevo, "pozor v tomto autě jede iqtykve"
Z CZ pak Anna K, Horkýže slíže, Čechomor, Divokej Bill, Lucie, Kabát, Tři sestry, Alkehol (spíše vzpomínky na staré pijácké akce)
Když už jsme se dostali až k interpretům, tak uvedu i svoje. U stylu electro, house atd. je to Hardwell, Tiësto, Dyro či David Guetta s Nicky Romerem nebo třeba rozpadlá Swedish House Mafia, vypisovat vše by nemělo smysl. Ze stylu trance znám jenom Armina van Buurena (velmi sympatický DJ). Z jazzu a Swingu je mi to celkem jedno, pustím Sky.fm a jedu. Z československé hudby dominuje Nohavica spolu s Elánem, na nic jiného si v současném stavu nevzpomenu.
Jen tak na okraj, v mém primárním elektronickém stylu je pořád co objevovat, takže mých oblíbených interpretů dosti rychle přibývá, tento žánr se dá poslouchat jen díky své rozmanitosti.
Deathcore (Suicide Silence, Bleed From Within, Beneath The Sky)
Metalcore (Motionless in white)
Wintersun (nemá kategorii - symfonický majestátný melodický metal nebo tak něco)
http://www.youtube.com/watch?v=K2p9PsVD9Ho - odkaz na nejlepší písničku, která kdy byla vynalezena.
A pak nějaké odrudy melodického metalu - od Ensiferum, Norhland atd. či Powerwolf
Poslední muj objev na poli muziky je PATCHFINDER - symfonický powermetal:
http://www.youtube.com/watch?v=A34bNoP2BQM
Před cca 10ti dny objeveno a jsou z polska a [b]24.8 to maji koncert u Hodonína a že kurva jdu.
[/b]
Wintersun... dobré... moc dobré... ovšem než do toho začal chrchlat ten Legolas. Ten na to nemá.
jinak mluvené slovo - usínal jsem se simpsovic - už to nedělám, ted použivám takováto videa:
http://www.youtube.com/watch?v=HtdCKNCcTlg
Ke spaní Jarre, k pobavení Nohavica, k rámusu Pink. Max nej jsou u mě Queen, ale jen s Frediem. Poslední dobou ulítávám na mluveném slovu, je to pohodlnější než číst. Skvělá stránka - kralovstvimluvenehoslova.cz
Doporučuji např. Svěrákovy Nové povídky, Krausovu Snídani v poledne, a třeba boží Gabryšovo provedení Ryanovy knížky Jak jsem vyhrál válku.
Cokoliv mimo dechovky a "tuc tuc tuc". Ticho taky. Mluvené slovo taky (třeba staré rozhlasové inscenace detektivek šerlokovek nemají chybu!). Mám rád operu, ale taky deathmetal. Miluju artrock, ale taky klasický jazz. Z čeho bliju krev jsou Chinaski a Kryštof - to mi do uší opravdu nesmí.
JO! To jsme (minimálně) dva.
Od Bacha po Vlacha
Dle aktuálního rozpoložení. Jsem schopen poslouchat dub, dnb (a obecně, produkci servírovanou na Radiu 1), zde si však nevybírám, hudbu těchto žánrů nesleduji, nesbírám na CD/LP/MD. Poslouchám rock, spíše starší (ale zase ne 40 let staré vykopávky; třeba Led Zeppelin apod fakt neee, respektuji ale jejich přínos) a současný (v poslední době např. Black Rebel Motorcycle Club, Neurosis, Jane´s Addiction...), až metal (Death, například). Také mám rád R. Křesťana a jeho tvorbu, Spirituál Kvintet...
Kdybych to měl všecko vyjmenovat, jsme tu týden. Prostě mám rád dobrou muziku. Ech - dobrou jak pro koho... Nietzsche ve mně praví: "záleží na tom, na které straně stojíš"
...
Mluvené slovo je bezva, už je to málo v éteru a když, tak nic moc.
Hudba rocková klasika 70-80 léta, nepřekonatelné.
Já poslouchám Rock Jimi hendrix, Cream, Ten after years, Blind Faith, Coutry joe and Fish.
http://www.youtube.com/watch?v=16h6vLy6n4A
http://www.youtube.com/watch?v=aUIvYdc1oCM
http://www.youtube.com/watch?v=bW5M5xljdCI
http://www.youtube.com/watch?v=Z-1CHwGtpNs
http://www.youtube.com/watch?v=YNjwbitJzi0
Jojo, tohle taky můžu
Jak vás tak poslouchám, tak si řkám že mi pochopitelně nepřísluší komentovat, co poslouchají či mají rádi ostatní - ale OMFG, takový vykopávky.
http://www.youtube.com/watch?v=_Yr5rn3Sv_4
to blinkají?
A proč u toho točí tou hlavou? 
http://www.youtube.com/watch?v=NiwqRSCWw2g
Tuhle písničku (a celé album) jsem hodněkrát otočil na kole jako menší. Ted už jí aktivně neposlouchám (přijde mi Sepultura docela nudná), ale určitě jí nepohrdnu. Každopádně z toho co tu píšou ostatní, je určitě pro mě Sepultura nejlepší. Nic, co by mi hladilo ouška a srdíčko, ale rozhodně je to dobré ;)
Sepultura je moc fajn. Ještě tohle, je to taky starší, ale vracím se k tomu hodně: Megadeth/Youthanasia
Mno, příděl vkusu, který je dán člověku shůry, člověk neovlivní![]:)](//common4.poradna.net/images/smiley/evilsmile.gif)
Raději hodinu s Evou a Vaškem než minutu tohodle. Tak si představuji pobyt v očistci či už rovnou v pekle.
Manželka asi před měsícem "posluhovala" babičce, která byla na víkendové vycházce z nemocnice. Od pátku do neděle, od rána do večera v intenzitě pro mírně nedoslýchavého poslouchala Šlágr TV.![]:)](//common4.poradna.net/images/smiley/evilsmile.gif)
To byl prý očistec.
Na co si v mládí zvykneš, to v stáří posloucháš. Hudební vkus se formuje asi do věku 10 až 12 let.
To možná jo, nicméně ani já nevydržím své oblíbence poslouchat tři dny nonstop.
(Samotná dechovka mi sama o sobě nevadí, ale nevyhledávám ji.)
Ja si hudebni vkus (jestli se to tak vubec da nazvat) zacala formovat nekdy v 17 nebo kdy
Do ty doby sla muzika uplne mimo me.
No tak tohle už je na mně moc. Smrtelné chroptění mi nevadí, pokud má píseň melodii a je navíc kontrastně doprovázeno křehkým vokálem - třeba tohle je párada: Theatre Of Tragedy - A Rose For The Dead !
Ukážka, že aj tvorba elektronickej hudby je kumšt a umenie:
watch
Pěkné. Trance poslouchám, Armin Van Buuren je jeden z oblíbených. Album Mirage se velmi povedlo. Další oblíbení jsou DJ Tiesto, Above & Beyond, Cosmic Gate, Gareth Emery, Orjan Nilsen, Dash Berlin, Ferry Corsten a spousta dalších méně známých.
Nedávno jsem částečně migroval na trance, ale nestíhám všechny týdenní radio show, maximálně z elektra Hardwell on Air a z trance A State of Trance. Pošleš nějaký výběr nejoblíbenějších songů?
Poslouchám ještě Trance Around The World with Above & Beyond.
www.trancearoundtheworld.com
Odtud mám asi nejvíc oblíbených tracků. Vždycky co se mi líbí, to si pak najdu a stáhnu, výjimečně koupím na Beatport. Výběr mám, asi stovku nej. Zkusím kdyžtak nějak vyexportovat názvy souborů.
Díky, taky to tak mám u Hardwell On Air. Nevím jestli posloucháš Andrew Rayela, ale jeho songy fakt stojí za to. Album Mystery of Aether je asi nejlepší co jsem slyšel.
Armin je kapitola sama o sobě, opravdu hudební génius tohoto žánru a doby. Tuhle skladbu jsem ještě neslyšel, ale z tohohle "orchestrálního" trance mi přirostla k srdci novější písnička Intense, ta už jde ale více do svého elektronického žánru.
Taky pridam trosku do mlyna.
Zacinal jsem na Stormwitch, Helloweenu, Manoweru, Metallice...a pak jsem se zamiloval do Sepultury, jejich klip Territory me rozsekal, naprosto best album Chaos A.D 1993.
V ty dobe toho bylo strasne moc, co jsem poslouchal, jen namatkou... Obytuary, Death, Samael.. a pak jsem nasel MoonSpell, ucarovalo me to, zacal jsem spis tihnout k Doom - gotic metalu, takze Paradise Lost, Therion ( neprekonatelny album 1994 Lepacca Kliffoth a Beauty in black ) The Gathering, Anathema, Tiamat.
V posledni dobe posloucham neprekonatelnej KREATOR ( jejich Enemy of God je proste fantasticky i ten klip je famozni : http://www.youtube.com/watch?v=Sx7L1aZu698 ) IN FLAMES, SYSTEM OF A DOWN... z ceskych kapel nedam dopustit na Láďu KŘÍŽKA a jeho KREYSON, CITRON, Vitacit , Lepsi zpevak u nas nebyl, neni a nebude
pak Visací Zámek , Kamil Srihavka a moc se mi libi Jarek Nohavica, je to podle nalady...
Docela slušný výběr. Paradise Lost taky mohu, nejčastěji poslouchám album One Second, ty další už byla depešárna...
Láďa Křížek, budiž. Ale Damiens byl těžký úlet...
Jasne Damiens byl pruser a dodnes nechapu jak na to mohl Láďa kejvnout . Paradise Lost a One Second byl uz taky takovej odvarek, ale jeste se to dalo, pro me best Draconian Times.
Je velka skoda, ze spousta kapel, ktery hraly ve svy dobe nadhernou tvrdou , hutnou muziku pak otocily a brutalne zkomercnely
Treba Megadeath, nepochopim, to se fakt neda, nebo mnou zminovany Tiamat, jejich Wildhoney z roku 1994 byla bomba, ale pak uz se to jen horsilo .....
Proto stale vic a vic obdivuju skupiny, ktery se nezalekly a jedou si to svoje, nechtej za kazdou cenu urvat kus na komercnim trhu plnym hudebnich mrzaku.
A jeste neco si neodpustim, je s podivem jak dnesni mladez absolutne nevi co posloucha. Priklad, muj syn prisel s nejakou Rapovou veci a bral to jako neco spasnyho, nevim co to bylo za skupinu, ale byla to predelavka ( naprosto silena ) Zeme Vdalena od BSP. Kdyz jsem mu pustil original, jen valil oci a nechapal jak ze je to stary a hlavne jak to nadherne zni.
Dnesni " hudba " ma jen rytmus, zadnou melodii, je to strasna skoda, jeste ze jsem zazil jinou dobu, kdy se opravdu hralo a skladalo .
Dnesni " hudba " ma jen rytmus, zadnou melodii, je to strasna skoda, jeste ze jsem zazil jinou dobu, kdy se opravdu hralo a skladalo .
Zlatá slova !!!
Dnešní DUCDUC a lezeme na stromy.
Tak zrovna teď si pouštím do ouška The Number Of The Best.
Já jsem téměř totální hudební všežravec, a jako aktivnímu muzikantovi mi až tolik nezáleží na žánru jako spíš na tom, aby tam byla přítomna nějaká melodie. Vyrůstal jsem na klasickém hardrocku - nejoblíbenější mám Led Zeppelin (ty můžu kdykoliv, kdekoliv a v jakémkoliv množství), dále samozřejmě Deep Purple, Black Sabbath, Uriah Heep (+ sólovky všech členů těchto skupin), Nazareth, Kiss, Jethro Tull. Z našich pak zejména Jiří Schelinger a Václav Neckář.
Paralelně s hardrockem mě brala i naše folk a country scéna - Rangers/Plavci, Greenhorns/Zelenáči, Michal Tučný, později pak Lenk, Nohavica, Redl, Žalman, Janoušek, Poutníci/Druhá tráva, Dobeš, ... Později jsem objevil i zahraniční folk/country - Bob Dylan, Crosby, Stills & Nash, Waylon Jennings, ...
No a pak přišel metal - Iron Maiden, Helloween, Gamma Ray, později pak Therion (zejména album Vovin je melodicky nabušené jak máloco), Gathering, Dream Theater, Nightwish, ...
Taky mě zaujalo blues - John Mayal & The Bluesbreakers, Eric Clapton, Peter Green, Gary Moore, B.B.King, John Lee Hooker, Buddy Guy, Janis Joplin, ... z našich zejména Petr Kalandra a nedávno zesnulý Pepa Streichl.
Samozřejmě mám rád i další rockové interprety - Beatles (+ sólovky), Jimi Hendrix, Santana, Roling Stones, CreedenceBarclay James Harvest, Queen, Pink Floyd, Grateful Dead, Genesis, Nirvana, Green Day, Tom Petty, Neil Young, ...
No a k tomu mám rád i dobrý pop - ABBA, Mamas & Papas, Elton John, Eurythmics, Roxette, ... je toho fakt plno.
Barclay James Harvest
Pak tedy i
The Alan Parsons Project
Asia
Camel
Manfred Mann's Earth Band
Z těch čtyřech Tebou zmíněných skupin mám nejraději Manfreda Manna. Ještě můžu Alan Parsons i Asia, ale Camel se mi zdají moc art-, nemají moc líbivé melodie.
Ještě jsem zapomněl doplnit české a slovenské rockové a popové interprety: Tři sestry (+Sahula), Olympic, Katapult, Marie Rottrová, Věra Špinarová, Ulrychovci, Čechomor, Progress2 (+ Roman Dragoun), Stromboli, Elán, Modus (+Žbirka, Gombitová) Harlej, Kabát, Ivan Hlas, Karel Kryl, Michal Prokop, Luboš Pospíšil, -123min, ...
Co slovenská Fermáta? Pokud tedy můžeš i jazzrock
No tak, poslechnu si je, ale nadšením u toho nijak nevýskám...
Aktuálně mi zní Umbrtka a jejich geniální skladba Nabídka. Malá kontrolní otázečka, soudruzi. Čehopak názvy tvoří text? Je to velmi snadné
90% toho co se mi line ze sluchátek či reproduktorů tvoří metal(Nightwish,Gothminister,Ozzy Osbourne,Helloween,Slipknot,Dimmu Borgir a další).Zbylých 10% tvoří mluvené povídky pánů Šimka a Grossmana u kterých se vždycky pobavím
V okolí teďka frčí tento výplod. Ptám se, kam zmizel vkus a soudnost?
Co to kurva je??
Za mých mladých let letělo třeba tohle.
S něčím ještě horším otravoval syn asi ve dvanácti. Nebyl jsem nadšený, ale přešlo ho to samo od sebe. Když jsem teď v jeho sedmnácti zjistil, co poslouchá, nemám naprosto žádné námitky.
Tak to je síla. Ale kam znizel vkus se radši neptej, nebo se dočkáš neslušných odpovědí
Takovýhle tuc-tuc, raplování, techno apod. obcházím širokým obloukem.
Takovýhle tuc-tuc, raplování, techno apod. obcházím širokým obloukem.
Pokud se ovšem obejít dá !!!
Hlavně nezapomínejme na ostatní dobré kapely:
http://www.youtube.com/watch?v=ZrFTR9fucr8 (iwrestledabearonece - experimental metal - všechno od folku přes metal po deathcore)
http://www.youtube.com/watch?v=oIdqvlpgccc (atari teenage riot -digital hardcore)
a
http://www.youtube.com/watch?v=vov0yT7qnVI (motionless in white - metalcore)
No, nic moc pro mě. Snad jen u iwrestledabearonece mě určité momenty zaujaly, je z toho cejtit poctivý muzikanství. Ale že bych se stal jejich fanouškem, to fakt nehrozí.
hlučná nuda.
Hlavně hudbu osmdesátých let, tj. Pet Shop Boys, Depeche Mode, Alphaville, ...
Já mám rád 70, 80, 90 roky a jinak se mi hodně pořád líbí Scooter, šmouli, ale hlavně dávám přednost japonské hudbě: Yamato drummers of japan, Perfume.
mono
Otazka na ty, co maji radi Pink Floyd:
Stalo by za to jit na tohle? http://www.ticketpro.cz/jnp/hudba/rock/1113844-brit-floyd.html
Tohle vůbec neznám. Pokud nějaký Pink Floyd revival, tak by mě neurazilo Dark Side of the Moon od Dream Theatre.
http://www.youtube.com/watch?v=9ldX8A4vJDM
Tihle pánové hrát opravdu umí.
Jediná metalová skupina (prog-metalová), kterou mám opravdu rád. Od bezduchého metalu to má hrozně daleko.
A ještě jedna bomba od Dream Theater: Made in Japan (Deep Purple), bohužel jen audio:
http://www.youtube.com/watch?v=hyE842TkofU
DT se dá, k metalu to ale má poměrně daleko, řekl bych. Že hrát umí, o tom žádná. Mám nějaké album z kraje devadesátých let, poslouchám to celkem rád. Leč se párkrát (IMHO) pánové neuhlídali a párkrát sklouzli za tenkou a mnohdy neznatelnou hranicí s instrumentální onanií... Z tohoto důvodu bych na koncert asi nešel, mě moc nebaví instrumentální orgie a půlhodinová sóla.
Již jsem zmiňoval výše někdejší Death, metalovou skupinu (no, spíše one-man project) s velmi propracovanými kompozicemi, změnami nálad, temp avšak prosté nějakých orgií typu "podívejte, co a jak ještě umím zahrát". Není to ale pro každé uši, i díky zpěvu
Muzikanti někdy nehrají pro publikum, ale hrají si pro sebe.
Ano, DT považuji (nejen já) za jedny z nejtechničtějších muzikantů. Kromě již zmíněných Floydů a Párplů si ještě troufli na cover Number Of the Beast od Iron maiden a černé album Metallicy.
U těch coverů alb mě fascinuje, že se naučili celé album a zahráli ho na nějakých pěti koncertech a hotovo, šli od toho pryč.
Při hledání předchozího videa jsem narazil na http://www.youtube.com/watch?v=6D6cw8Ob2sk
Tohle naživo by taky stálo za to!
Jojo, paráda!
A co teprve tohle - Brian May, Steve Vai, Joe Satriani, Paul Rodgers, Cozy Powell, Nuno Bettencourt, Steve Ferrone, Joe Walsh, Rick Wakeman a řada dalších na jednom pódiu!
Vůbec - všech pět koncertních večerů Guitar Legends z Expo'92 v Seville patří k tomu nejlepšímu, co jsem kdy viděl. Třeba fantastické vystoupení legendárního LesPaula, kterému bylo 76 let - Brazil a How High the Moon.
Podle čeho se pozná hudební vkus? Nevím jestli mám dobrý či špatný vkus a proto žiju v nejistotě a ve stresu.
Kterak mohou býti popové hity sedmdesátých let inspirativní i pro metalisty