Hudba, hudební styly a vy
Takže vám tady přináším další volné téma, které se týká hudby. Vím, že někteří mají rádi ticho, někteří zase klasickou hubu, jiní potom rock. Možná se najdou i milovníci mluveného slova. Takhle bych mohl vypisovat do nekonečna, ale nemůžu mluvit za vás. Tato debata sice nikomu nepomůže a není nijak podstatná, ale to je přeci jedno, ne? 
Já například poslouchám hudbu pořád, dodává mi energii a nové nápady. Mám rád styly electro house, progressive a trance. Nepohrdnu však ani klasikou, jazzem nebo swingem, a co Vy? (Nakonec ještě přidám anketu, jaké máme rozpoložení mezi milovníky ticha a hudby či zvuků 
).
Ukážka, že aj tvorba elektronickej hudby je kumšt a umenie:
watch
Pěkné. Trance poslouchám, Armin Van Buuren je jeden z oblíbených. Album Mirage se velmi povedlo. Další oblíbení jsou DJ Tiesto, Above & Beyond, Cosmic Gate, Gareth Emery, Orjan Nilsen, Dash Berlin, Ferry Corsten a spousta dalších méně známých.
Nedávno jsem částečně migroval na trance, ale nestíhám všechny týdenní radio show, maximálně z elektra Hardwell on Air a z trance A State of Trance. Pošleš nějaký výběr nejoblíbenějších songů?
Poslouchám ještě Trance Around The World with Above & Beyond.
www.trancearoundtheworld.com
Odtud mám asi nejvíc oblíbených tracků. Vždycky co se mi líbí, to si pak najdu a stáhnu, výjimečně koupím na Beatport. Výběr mám, asi stovku nej. Zkusím kdyžtak nějak vyexportovat názvy souborů.
Díky, taky to tak mám u Hardwell On Air. Nevím jestli posloucháš Andrew Rayela, ale jeho songy fakt stojí za to. Album Mystery of Aether je asi nejlepší co jsem slyšel.
Armin je kapitola sama o sobě, opravdu hudební génius tohoto žánru a doby. Tuhle skladbu jsem ještě neslyšel, ale z tohohle "orchestrálního" trance mi přirostla k srdci novější písnička Intense, ta už jde ale více do svého elektronického žánru.
Taky pridam trosku do mlyna.
Zacinal jsem na Stormwitch, Helloweenu, Manoweru, Metallice...a pak jsem se zamiloval do Sepultury, jejich klip Territory me rozsekal, naprosto best album Chaos A.D 1993.
V ty dobe toho bylo strasne moc, co jsem poslouchal, jen namatkou... Obytuary, Death, Samael.. a pak jsem nasel MoonSpell, ucarovalo me to, zacal jsem spis tihnout k Doom - gotic metalu, takze Paradise Lost, Therion ( neprekonatelny album 1994 Lepacca Kliffoth a Beauty in black ) The Gathering, Anathema, Tiamat.
V posledni dobe posloucham neprekonatelnej KREATOR ( jejich Enemy of God je proste fantasticky i ten klip je famozni : http://www.youtube.com/watch?v=Sx7L1aZu698 ) IN FLAMES, SYSTEM OF A DOWN... z ceskych kapel nedam dopustit na Láďu KŘÍŽKA a jeho KREYSON, CITRON, Vitacit , Lepsi zpevak u nas nebyl, neni a nebude
pak Visací Zámek , Kamil Srihavka a moc se mi libi Jarek Nohavica, je to podle nalady...
Docela slušný výběr. Paradise Lost taky mohu, nejčastěji poslouchám album One Second, ty další už byla depešárna...
Láďa Křížek, budiž. Ale Damiens byl těžký úlet...
Jasne Damiens byl pruser a dodnes nechapu jak na to mohl Láďa kejvnout . Paradise Lost a One Second byl uz taky takovej odvarek, ale jeste se to dalo, pro me best Draconian Times.
Je velka skoda, ze spousta kapel, ktery hraly ve svy dobe nadhernou tvrdou , hutnou muziku pak otocily a brutalne zkomercnely
Treba Megadeath, nepochopim, to se fakt neda, nebo mnou zminovany Tiamat, jejich Wildhoney z roku 1994 byla bomba, ale pak uz se to jen horsilo .....
Proto stale vic a vic obdivuju skupiny, ktery se nezalekly a jedou si to svoje, nechtej za kazdou cenu urvat kus na komercnim trhu plnym hudebnich mrzaku.
A jeste neco si neodpustim, je s podivem jak dnesni mladez absolutne nevi co posloucha. Priklad, muj syn prisel s nejakou Rapovou veci a bral to jako neco spasnyho, nevim co to bylo za skupinu, ale byla to predelavka ( naprosto silena ) Zeme Vdalena od BSP. Kdyz jsem mu pustil original, jen valil oci a nechapal jak ze je to stary a hlavne jak to nadherne zni.
Dnesni " hudba " ma jen rytmus, zadnou melodii, je to strasna skoda, jeste ze jsem zazil jinou dobu, kdy se opravdu hralo a skladalo .
Dnesni " hudba " ma jen rytmus, zadnou melodii, je to strasna skoda, jeste ze jsem zazil jinou dobu, kdy se opravdu hralo a skladalo .
Zlatá slova !!!
Dnešní DUCDUC a lezeme na stromy.
V okolí teďka frčí tento výplod. Ptám se, kam zmizel vkus a soudnost?
Tak to je síla. Ale kam znizel vkus se radši neptej, nebo se dočkáš neslušných odpovědí
Takovýhle tuc-tuc, raplování, techno apod. obcházím širokým obloukem.
Takovýhle tuc-tuc, raplování, techno apod. obcházím širokým obloukem.
Pokud se ovšem obejít dá !!!
Hlavně hudbu osmdesátých let, tj. Pet Shop Boys, Depeche Mode, Alphaville, ...
Já mám rád 70, 80, 90 roky a jinak se mi hodně pořád líbí Scooter, šmouli, ale hlavně dávám přednost japonské hudbě: Yamato drummers of japan, Perfume.
mono
Otazka na ty, co maji radi Pink Floyd:
Stalo by za to jit na tohle? http://www.ticketpro.cz/jnp/hudba/rock/1113844-brit-floyd.html
Tohle vůbec neznám. Pokud nějaký Pink Floyd revival, tak by mě neurazilo Dark Side of the Moon od Dream Theatre.
http://www.youtube.com/watch?v=9ldX8A4vJDM
Tihle pánové hrát opravdu umí.
Jediná metalová skupina (prog-metalová), kterou mám opravdu rád. Od bezduchého metalu to má hrozně daleko.
A ještě jedna bomba od Dream Theater: Made in Japan (Deep Purple), bohužel jen audio:
http://www.youtube.com/watch?v=hyE842TkofU
DT se dá, k metalu to ale má poměrně daleko, řekl bych. Že hrát umí, o tom žádná. Mám nějaké album z kraje devadesátých let, poslouchám to celkem rád. Leč se párkrát (IMHO) pánové neuhlídali a párkrát sklouzli za tenkou a mnohdy neznatelnou hranicí s instrumentální onanií... Z tohoto důvodu bych na koncert asi nešel, mě moc nebaví instrumentální orgie a půlhodinová sóla.
Již jsem zmiňoval výše někdejší Death, metalovou skupinu (no, spíše one-man project) s velmi propracovanými kompozicemi, změnami nálad, temp avšak prosté nějakých orgií typu "podívejte, co a jak ještě umím zahrát". Není to ale pro každé uši, i díky zpěvu
Muzikanti někdy nehrají pro publikum, ale hrají si pro sebe.
Ano, DT považuji (nejen já) za jedny z nejtechničtějších muzikantů. Kromě již zmíněných Floydů a Párplů si ještě troufli na cover Number Of the Beast od Iron maiden a černé album Metallicy.
U těch coverů alb mě fascinuje, že se naučili celé album a zahráli ho na nějakých pěti koncertech a hotovo, šli od toho pryč.
Při hledání předchozího videa jsem narazil na http://www.youtube.com/watch?v=6D6cw8Ob2sk
Tohle naživo by taky stálo za to!
Jojo, paráda!
A co teprve tohle - Brian May, Steve Vai, Joe Satriani, Paul Rodgers, Cozy Powell, Nuno Bettencourt, Steve Ferrone, Joe Walsh, Rick Wakeman a řada dalších na jednom pódiu!
Vůbec - všech pět koncertních večerů Guitar Legends z Expo'92 v Seville patří k tomu nejlepšímu, co jsem kdy viděl. Třeba fantastické vystoupení legendárního LesPaula, kterému bylo 76 let - Brazil a How High the Moon.
Podle čeho se pozná hudební vkus? Nevím jestli mám dobrý či špatný vkus a proto žiju v nejistotě a ve stresu.
Kterak mohou býti popové hity sedmdesátých let inspirativní i pro metalisty