Hudba, hudební styly a vy
Takže vám tady přináším další volné téma, které se týká hudby. Vím, že někteří mají rádi ticho, někteří zase klasickou hubu, jiní potom rock. Možná se najdou i milovníci mluveného slova. Takhle bych mohl vypisovat do nekonečna, ale nemůžu mluvit za vás. Tato debata sice nikomu nepomůže a není nijak podstatná, ale to je přeci jedno, ne? 
Já například poslouchám hudbu pořád, dodává mi energii a nové nápady. Mám rád styly electro house, progressive a trance. Nepohrdnu však ani klasikou, jazzem nebo swingem, a co Vy? (Nakonec ještě přidám anketu, jaké máme rozpoložení mezi milovníky ticha a hudby či zvuků 
).
Ukážka, že aj tvorba elektronickej hudby je kumšt a umenie:
watch
Pěkné. Trance poslouchám, Armin Van Buuren je jeden z oblíbených. Album Mirage se velmi povedlo. Další oblíbení jsou DJ Tiesto, Above & Beyond, Cosmic Gate, Gareth Emery, Orjan Nilsen, Dash Berlin, Ferry Corsten a spousta dalších méně známých.
Nedávno jsem částečně migroval na trance, ale nestíhám všechny týdenní radio show, maximálně z elektra Hardwell on Air a z trance A State of Trance. Pošleš nějaký výběr nejoblíbenějších songů?
Poslouchám ještě Trance Around The World with Above & Beyond.
www.trancearoundtheworld.com
Odtud mám asi nejvíc oblíbených tracků. Vždycky co se mi líbí, to si pak najdu a stáhnu, výjimečně koupím na Beatport. Výběr mám, asi stovku nej. Zkusím kdyžtak nějak vyexportovat názvy souborů.
Díky, taky to tak mám u Hardwell On Air. Nevím jestli posloucháš Andrew Rayela, ale jeho songy fakt stojí za to. Album Mystery of Aether je asi nejlepší co jsem slyšel.
Armin je kapitola sama o sobě, opravdu hudební génius tohoto žánru a doby. Tuhle skladbu jsem ještě neslyšel, ale z tohohle "orchestrálního" trance mi přirostla k srdci novější písnička Intense, ta už jde ale více do svého elektronického žánru.
Hlavně hudbu osmdesátých let, tj. Pet Shop Boys, Depeche Mode, Alphaville, ...
Já mám rád 70, 80, 90 roky a jinak se mi hodně pořád líbí Scooter, šmouli, ale hlavně dávám přednost japonské hudbě: Yamato drummers of japan, Perfume.
mono
Otazka na ty, co maji radi Pink Floyd:
Stalo by za to jit na tohle? http://www.ticketpro.cz/jnp/hudba/rock/1113844-brit-floyd.html
Tohle vůbec neznám. Pokud nějaký Pink Floyd revival, tak by mě neurazilo Dark Side of the Moon od Dream Theatre.
http://www.youtube.com/watch?v=9ldX8A4vJDM
Tihle pánové hrát opravdu umí.
Jediná metalová skupina (prog-metalová), kterou mám opravdu rád. Od bezduchého metalu to má hrozně daleko.
A ještě jedna bomba od Dream Theater: Made in Japan (Deep Purple), bohužel jen audio:
http://www.youtube.com/watch?v=hyE842TkofU
Ano, DT považuji (nejen já) za jedny z nejtechničtějších muzikantů. Kromě již zmíněných Floydů a Párplů si ještě troufli na cover Number Of the Beast od Iron maiden a černé album Metallicy.
U těch coverů alb mě fascinuje, že se naučili celé album a zahráli ho na nějakých pěti koncertech a hotovo, šli od toho pryč.
Při hledání předchozího videa jsem narazil na http://www.youtube.com/watch?v=6D6cw8Ob2sk
Tohle naživo by taky stálo za to!
Jojo, paráda!
A co teprve tohle - Brian May, Steve Vai, Joe Satriani, Paul Rodgers, Cozy Powell, Nuno Bettencourt, Steve Ferrone, Joe Walsh, Rick Wakeman a řada dalších na jednom pódiu!
Vůbec - všech pět koncertních večerů Guitar Legends z Expo'92 v Seville patří k tomu nejlepšímu, co jsem kdy viděl. Třeba fantastické vystoupení legendárního LesPaula, kterému bylo 76 let - Brazil a How High the Moon.