Hudba, hudební styly a vy

Hudební styl volím podle příležitosti. Jako hudbu k běhání nebo cvičení si pustím taneční hudbu plnou energie, pro náročný poslech progresivní a art rock (Pink Floyd, King Crimson), pro navození pohodové atmosféry jazz a swing (8tracks.com, Sonny Rollins, Charles Mingus).

Nepohrdnu ničím. Absolvoval jsem folkovky a také se vrátil plný hudebních zážitků. Podle mého je chyba vyhraňovat se jen jednomu žánru, protože v každém se dají najít hodnotné kousky (vyjma nejpopovitějšího popu), takže si klidně poslechnu i výstřední Daft Punk nebo The XX. Hudba je fajn a kdo neposlouchá a nezkoumá nové věci, o dost přichází

Od Crimsonů mám nejraději "Starless" a "I Talk To The Wind" (asi nejlepší ukolébavka co znám). Zvrátíš se dozadu na křesle, zavřeš oči, pustíš - a spíš.

Jojo, další skladba s jemným přednesem je třeba "Cadence and Cascade". Moje nejoblíbenější je však "In the Wake of Poseidon", ta postupná gradace a zjemnění flétnou nakonec jsou zkrátka jedinečné...

A do třetice přidám: Starless and Bible Black z alba Red. Tomuhle já říkám vážná hudba v rockovém hávu...

Míval jsem různá období, kdy jsem osciloval mezi naprosto odlišnými žánry, postupem času jsem se ale usadil tak, že se nedá říct, že by mi něco vyloženě vadilo. Hodně záleží na momentální náladě. Srdcová záležitost je pro mě Pink Floyd (zvlášť album Division Bell považuji za něco, co pravděpodobně nikdy nebude nikým překonáno - speciálně High Hopes a z jiných alb např. Wish You Were Here a Shine on Your Crazy Diamond jsou pro mě věci, <nadsázka>které, když někdo urazí, tak ho stihne krutý trest</nadsázka>), potom namátkou třeba ACDC, Dire Straits, Guns 'n Roses, Kiss, Metallica, Rammstein ... občas si pustím i něco z vážné hudby, ať našeho Dvořáka, Smetanu nebo Čajkovskeho, Beethovena. To mám na takové "soustředěné poslouchání"...

Z novějších žánrů možná electro swing - tam hlavně Parov Stelar, ten mi sedí nejvíc - potom okrajově DnB (tam hlavně Pendulum - In Silico, Hold Your Colour jsou vesměs dobrá alba, Immersion mi přijde už trochu víc nasáklý dubstepem a to moc nemusím) a za zmínku ještě asi stojí, že si občas pustím kompletní soundtracky k různým filmům, hrám nebo instrumental epic skladby ... hlavně od Hanse Zimmera, Trevora Rabina, Immediate Music, X-Ray Dog apod. Hudbu v tomhle odstavci si pouštím spíš jako kulisu, aby nebylo ticho.

Spíš jsem to bral po větších interpretech, na spoustu kapel jsem určitě zapomněl a nezmínil jsem spoustu autorů, od nichž mám oblibených třeba jen pár skladeb (např. Samuel Barber a jeho Adagio for Strings)

vysoké balónky, asi tak ve 4:03
sem nejdou uploadovat obrázky? hm :(

i když mám dnes už většinu hudby jako kulisu, potěší mě, když odchytím zajímavou hudbu ve filmu. pak se pachtím za soundtrackem - abych z toho měl zase kulisu. a pokud to použiju jako ranní vstávadlo do práce, obvykle přijdu pozdě.

vážná hudba u mě končí philem glassem, víc bych nerozchodil.

dobrým inspirátorem bývají hudební kanály po půlnoci, tehdy začínají hrát lepší kousky.
z rádií snesu maximálně něco z rádia wave, ostatní je děs.

konečně jsem objevil, kudy přidat obrázek

Jako ve staré poradně, přiložit soubor a zobrazit v .
Není to ideální ani pohodlné.
Přímé vkládání se snad dodělává.

Já poslouchám Rock Jimi hendrix, Cream, Ten after years, Blind Faith, Coutry joe and Fish.

http://www.youtube.com/watch?v=16h6vLy6n4A
http://www.youtube.com/watch?v=aUIvYdc1oCM
http://www.youtube.com/watch?v=bW5M5xljdCI
http://www.youtube.com/watch?v=Z-1CHwGtpNs
http://www.youtube.com/watch?v=YNjwbitJzi0

Jojo, tohle taky můžu

Jak vás tak poslouchám, tak si řkám že mi pochopitelně nepřísluší komentovat, co poslouchají či mají rádi ostatní - ale OMFG, takový vykopávky.

http://www.youtube.com/watch?v=_Yr5rn3Sv_4

http://www.youtube.com/watch?v=NiwqRSCWw2g

Tuhle písničku (a celé album) jsem hodněkrát otočil na kole jako menší. Ted už jí aktivně neposlouchám (přijde mi Sepultura docela nudná), ale určitě jí nepohrdnu. Každopádně z toho co tu píšou ostatní, je určitě pro mě Sepultura nejlepší. Nic, co by mi hladilo ouška a srdíčko, ale rozhodně je to dobré ;)

Sepultura je moc fajn. Ještě tohle, je to taky starší, ale vracím se k tomu hodně: Megadeth/Youthanasia

Mno, příděl vkusu, který je dán člověku shůry, člověk neovlivní

Raději hodinu s Evou a Vaškem než minutu tohodle. Tak si představuji pobyt v očistci či už rovnou v pekle.

Manželka asi před měsícem "posluhovala" babičce, která byla na víkendové vycházce z nemocnice. Od pátku do neděle, od rána do večera v intenzitě pro mírně nedoslýchavého poslouchala Šlágr TV.
To byl prý očistec.

Na co si v mládí zvykneš, to v stáří posloucháš. Hudební vkus se formuje asi do věku 10 až 12 let.

To možná jo, nicméně ani já nevydržím své oblíbence poslouchat tři dny nonstop.
(Samotná dechovka mi sama o sobě nevadí, ale nevyhledávám ji.)

Ja si hudebni vkus (jestli se to tak vubec da nazvat) zacala formovat nekdy v 17 nebo kdy Do ty doby sla muzika uplne mimo me.

No tak tohle už je na mně moc. Smrtelné chroptění mi nevadí, pokud má píseň melodii a je navíc kontrastně doprovázeno křehkým vokálem - třeba tohle je párada: Theatre Of Tragedy - A Rose For The Dead !

Ukážka, že aj tvorba elektronickej hudby je kumšt a umenie:
watch

Pěkné. Trance poslouchám, Armin Van Buuren je jeden z oblíbených. Album Mirage se velmi povedlo. Další oblíbení jsou DJ Tiesto, Above & Beyond, Cosmic Gate, Gareth Emery, Orjan Nilsen, Dash Berlin, Ferry Corsten a spousta dalších méně známých.

Nedávno jsem částečně migroval na trance, ale nestíhám všechny týdenní radio show, maximálně z elektra Hardwell on Air a z trance A State of Trance. Pošleš nějaký výběr nejoblíbenějších songů?

Poslouchám ještě Trance Around The World with Above & Beyond.
www.trancearoundtheworld.com
Odtud mám asi nejvíc oblíbených tracků. Vždycky co se mi líbí, to si pak najdu a stáhnu, výjimečně koupím na Beatport. Výběr mám, asi stovku nej. Zkusím kdyžtak nějak vyexportovat názvy souborů.

Díky, taky to tak mám u Hardwell On Air. Nevím jestli posloucháš Andrew Rayela, ale jeho songy fakt stojí za to. Album Mystery of Aether je asi nejlepší co jsem slyšel.

Armin je kapitola sama o sobě, opravdu hudební génius tohoto žánru a doby. Tuhle skladbu jsem ještě neslyšel, ale z tohohle "orchestrálního" trance mi přirostla k srdci novější písnička Intense, ta už jde ale více do svého elektronického žánru.

Taky pridam trosku do mlyna.
Zacinal jsem na Stormwitch, Helloweenu, Manoweru, Metallice...a pak jsem se zamiloval do Sepultury, jejich klip Territory me rozsekal, naprosto best album Chaos A.D 1993.
V ty dobe toho bylo strasne moc, co jsem poslouchal, jen namatkou... Obytuary, Death, Samael.. a pak jsem nasel MoonSpell, ucarovalo me to, zacal jsem spis tihnout k Doom - gotic metalu, takze Paradise Lost, Therion ( neprekonatelny album 1994 Lepacca Kliffoth a Beauty in black ) The Gathering, Anathema, Tiamat.

V posledni dobe posloucham neprekonatelnej KREATOR ( jejich Enemy of God je proste fantasticky i ten klip je famozni : http://www.youtube.com/watch?v=Sx7L1aZu698 ) IN FLAMES, SYSTEM OF A DOWN... z ceskych kapel nedam dopustit na Láďu KŘÍŽKA a jeho KREYSON, CITRON, Vitacit , Lepsi zpevak u nas nebyl, neni a nebude pak Visací Zámek , Kamil Srihavka a moc se mi libi Jarek Nohavica, je to podle nalady...

Docela slušný výběr. Paradise Lost taky mohu, nejčastěji poslouchám album One Second, ty další už byla depešárna...
Láďa Křížek, budiž. Ale Damiens byl těžký úlet...

Jasne Damiens byl pruser a dodnes nechapu jak na to mohl Láďa kejvnout . Paradise Lost a One Second byl uz taky takovej odvarek, ale jeste se to dalo, pro me best Draconian Times.

Je velka skoda, ze spousta kapel, ktery hraly ve svy dobe nadhernou tvrdou , hutnou muziku pak otocily a brutalne zkomercnely Treba Megadeath, nepochopim, to se fakt neda, nebo mnou zminovany Tiamat, jejich Wildhoney z roku 1994 byla bomba, ale pak uz se to jen horsilo .....

Proto stale vic a vic obdivuju skupiny, ktery se nezalekly a jedou si to svoje, nechtej za kazdou cenu urvat kus na komercnim trhu plnym hudebnich mrzaku.
A jeste neco si neodpustim, je s podivem jak dnesni mladez absolutne nevi co posloucha. Priklad, muj syn prisel s nejakou Rapovou veci a bral to jako neco spasnyho, nevim co to bylo za skupinu, ale byla to predelavka ( naprosto silena ) Zeme Vdalena od BSP. Kdyz jsem mu pustil original, jen valil oci a nechapal jak ze je to stary a hlavne jak to nadherne zni.

Dnesni " hudba " ma jen rytmus, zadnou melodii, je to strasna skoda, jeste ze jsem zazil jinou dobu, kdy se opravdu hralo a skladalo .

Dnesni " hudba " ma jen rytmus, zadnou melodii, je to strasna skoda, jeste ze jsem zazil jinou dobu, kdy se opravdu hralo a skladalo .

Zlatá slova !!!
Dnešní DUCDUC a lezeme na stromy.

Já jsem téměř totální hudební všežravec, a jako aktivnímu muzikantovi mi až tolik nezáleží na žánru jako spíš na tom, aby tam byla přítomna nějaká melodie. Vyrůstal jsem na klasickém hardrocku - nejoblíbenější mám Led Zeppelin (ty můžu kdykoliv, kdekoliv a v jakémkoliv množství), dále samozřejmě Deep Purple, Black Sabbath, Uriah Heep (+ sólovky všech členů těchto skupin), Nazareth, Kiss, Jethro Tull. Z našich pak zejména Jiří Schelinger a Václav Neckář.
Paralelně s hardrockem mě brala i naše folk a country scéna - Rangers/Plavci, Greenhorns/Zelenáči, Michal Tučný, později pak Lenk, Nohavica, Redl, Žalman, Janoušek, Poutníci/Druhá tráva, Dobeš, ... Později jsem objevil i zahraniční folk/country - Bob Dylan, Crosby, Stills & Nash, Waylon Jennings, ...
No a pak přišel metal - Iron Maiden, Helloween, Gamma Ray, později pak Therion (zejména album Vovin je melodicky nabušené jak máloco), Gathering, Dream Theater, Nightwish, ...
Taky mě zaujalo blues - John Mayal & The Bluesbreakers, Eric Clapton, Peter Green, Gary Moore, B.B.King, John Lee Hooker, Buddy Guy, Janis Joplin, ... z našich zejména Petr Kalandra a nedávno zesnulý Pepa Streichl.
Samozřejmě mám rád i další rockové interprety - Beatles (+ sólovky), Jimi Hendrix, Santana, Roling Stones, CreedenceBarclay James Harvest, Queen, Pink Floyd, Grateful Dead, Genesis, Nirvana, Green Day, Tom Petty, Neil Young, ...
No a k tomu mám rád i dobrý pop - ABBA, Mamas & Papas, Elton John, Eurythmics, Roxette, ... je toho fakt plno.

Barclay James Harvest

Pak tedy i
The Alan Parsons Project
Asia
Camel
Manfred Mann's Earth Band

Z těch čtyřech Tebou zmíněných skupin mám nejraději Manfreda Manna. Ještě můžu Alan Parsons i Asia, ale Camel se mi zdají moc art-, nemají moc líbivé melodie.

Ještě jsem zapomněl doplnit české a slovenské rockové a popové interprety: Tři sestry (+Sahula), Olympic, Katapult, Marie Rottrová, Věra Špinarová, Ulrychovci, Čechomor, Progress2 (+ Roman Dragoun), Stromboli, Elán, Modus (+Žbirka, Gombitová) Harlej, Kabát, Ivan Hlas, Karel Kryl, Michal Prokop, Luboš Pospíšil, -123min, ...

Co slovenská Fermáta? Pokud tedy můžeš i jazzrock

No tak, poslechnu si je, ale nadšením u toho nijak nevýskám...

90% toho co se mi line ze sluchátek či reproduktorů tvoří metal(Nightwish,Gothminister,Ozzy Osbourne,Helloween,Slipknot,Dimmu Borgir a další).Zbylých 10% tvoří mluvené povídky pánů Šimka a Grossmana u kterých se vždycky pobavím

V okolí teďka frčí tento výplod. Ptám se, kam zmizel vkus a soudnost?

Co to kurva je??
Za mých mladých let letělo třeba tohle.

S něčím ještě horším otravoval syn asi ve dvanácti. Nebyl jsem nadšený, ale přešlo ho to samo od sebe. Když jsem teď v jeho sedmnácti zjistil, co poslouchá, nemám naprosto žádné námitky.

Tak to je síla. Ale kam znizel vkus se radši neptej, nebo se dočkáš neslušných odpovědí
Takovýhle tuc-tuc, raplování, techno apod. obcházím širokým obloukem.

Takovýhle tuc-tuc, raplování, techno apod. obcházím širokým obloukem.

Pokud se ovšem obejít dá !!!

Hlavně nezapomínejme na ostatní dobré kapely:

http://www.youtube.com/watch?v=ZrFTR9fucr8 (iwrestledabearonece - experimental metal - všechno od folku přes metal po deathcore)

http://www.youtube.com/watch?v=oIdqvlpgccc (atari teenage riot -digital hardcore)

a

http://www.youtube.com/watch?v=vov0yT7qnVI (motionless in white - metalcore)

No, nic moc pro mě. Snad jen u iwrestledabearonece mě určité momenty zaujaly, je z toho cejtit poctivý muzikanství. Ale že bych se stal jejich fanouškem, to fakt nehrozí.

hlučná nuda.

Hlavně hudbu osmdesátých let, tj. Pet Shop Boys, Depeche Mode, Alphaville, ...

Já mám rád 70, 80, 90 roky a jinak se mi hodně pořád líbí Scooter, šmouli, ale hlavně dávám přednost japonské hudbě: Yamato drummers of japan, Perfume.

mono

Otazka na ty, co maji radi Pink Floyd:

Stalo by za to jit na tohle? http://www.ticketpro.cz/jnp/hudba/rock/1113844-brit-floyd.html

Tohle vůbec neznám. Pokud nějaký Pink Floyd revival, tak by mě neurazilo Dark Side of the Moon od Dream Theatre.
http://www.youtube.com/watch?v=9ldX8A4vJDM

Tihle pánové hrát opravdu umí.
Jediná metalová skupina (prog-metalová), kterou mám opravdu rád. Od bezduchého metalu to má hrozně daleko.

A ještě jedna bomba od Dream Theater: Made in Japan (Deep Purple), bohužel jen audio:
http://www.youtube.com/watch?v=hyE842TkofU

DT se dá, k metalu to ale má poměrně daleko, řekl bych. Že hrát umí, o tom žádná. Mám nějaké album z kraje devadesátých let, poslouchám to celkem rád. Leč se párkrát (IMHO) pánové neuhlídali a párkrát sklouzli za tenkou a mnohdy neznatelnou hranicí s instrumentální onanií... Z tohoto důvodu bych na koncert asi nešel, mě moc nebaví instrumentální orgie a půlhodinová sóla.
Již jsem zmiňoval výše někdejší Death, metalovou skupinu (no, spíše one-man project) s velmi propracovanými kompozicemi, změnami nálad, temp avšak prosté nějakých orgií typu "podívejte, co a jak ještě umím zahrát". Není to ale pro každé uši, i díky zpěvu

Muzikanti někdy nehrají pro publikum, ale hrají si pro sebe.

Ano, DT považuji (nejen já) za jedny z nejtechničtějších muzikantů. Kromě již zmíněných Floydů a Párplů si ještě troufli na cover Number Of the Beast od Iron maiden a černé album Metallicy.
U těch coverů alb mě fascinuje, že se naučili celé album a zahráli ho na nějakých pěti koncertech a hotovo, šli od toho pryč.

Při hledání předchozího videa jsem narazil na http://www.youtube.com/watch?v=6D6cw8Ob2sk
Tohle naživo by taky stálo za to!

Jojo, paráda!
A co teprve tohle - Brian May, Steve Vai, Joe Satriani, Paul Rodgers, Cozy Powell, Nuno Bettencourt, Steve Ferrone, Joe Walsh, Rick Wakeman a řada dalších na jednom pódiu!
Vůbec - všech pět koncertních večerů Guitar Legends z Expo'92 v Seville patří k tomu nejlepšímu, co jsem kdy viděl. Třeba fantastické vystoupení legendárního LesPaula, kterému bylo 76 let - Brazil a How High the Moon.

Podle čeho se pozná hudební vkus? Nevím jestli mám dobrý či špatný vkus a proto žiju v nejistotě a ve stresu.

Kterak mohou býti popové hity sedmdesátých let inspirativní i pro metalisty