Já mám nejraději hudbu, kterou si umím zahrát a zazpívat . Proto mě elektrostyly téměř neberou, není co zpívat a hudba mi po krátkém čase přijde "na jedno brdo" a začíná mě nudit. Stejně tak například SKA, jednoduchá hudba, ale po delším poslechu nudná. Ve všem se samozřejmě dají najít vyjímečné kousky. Velmi rád se vracím k hudbě 60tých let, která všude ve světě (i u nás na krátké uvolnění) hýřila novými nápady. A ke studiu a jiným duševním činnostem vyžadujícím soustředění jsem si oblíbil Rondo Veneziano, což jsou v podstatě barokní melodie, ovšem hrané mimo klasických i čistě moderními nástroji. Výsledkem je neutahaná, živá, poslouchatelná muzika, která ovšem nijak neruší, ale zároveň ani po delším poslechu nenudí. Mluvené slovo téměř neposlouchám, vyžaduje soustředění, nedá se při tom dělat nic jiného, včetně řízení.