Četba dnešní mládeže

Tak rozlišoval bych, jestli někdo nečte jen beletrii, nebo nečte vůbec nic. Např. já beletrii nečtu. Z donucení jsem si přečetl Malého prince před maturitou a to jen díky tomu, že to byla krátká kniha a sehnal jsem ji na Kindle. Čtu hlavně literaturu o něčem konkrétním, třeba o videu, HW, programování, servisní manuály k motorce (Jawa) atp. Samozřejmě také články na internetu. Myslím, že tohle také splní ten účel, který popisuješ - získat nějakou slovní zásobu a rutinu v pravopisu. Myslím, že jsem schopen něco sepsat, aby to mělo nějakou úroveň. Můžeš posoudit např. zde, zde, nebo zde. Mimochodem ty články byly skvělým tréningem na bakalářku, kterou teď píšu.

Pokud někdo nečte vůbec nic, tak to problém určitě je. Stačí se podívat na komentáře k nějakému videu na YouTube, které píšou převážně děti mladší než ty. Je to hrůza, občas takové chyby bijící do očí a oni to nevydí..

Nebo se stačí občas kouknout na poradnu, že..

Takže tak..

Smutná volba. Nepřipadáš si prázdný, když ignoruješ beletrii?

Nevím, ale rád sleduji filmy.

Nemůžu si pomoct, ale číst beletrii mě nikdy nebavilo, takže nejspíš o nic nepřicházím.

jak říká mif, smutná volba.

A částečně asi také lenost...

Nikoliv, pouze jiný přístup.

Čtu hlavně literaturu o něčem konkrétním, třeba o videu, HW, programování, servisní manuály k motorce (Jawa) atp. Samozřejmě také články na internetu. Myslím, že tohle také splní ten účel, který popisuješ - získat nějakou slovní zásobu a rutinu v pravopisu.

Ja si uplne nemyslim, ze by to ten ucel splnilo. "Odborna" literatura ma dost specifickou a omezenou slovni zasobu, narozdil od beletrie (samozrejme taky zalezi, jake beletrie). A pravopis ze clanku na internetu.. ehm ehm .. tak urcite Ale jinak jo, tvuj pravopis je v pohode, na nectenare na prvni pohled ani nevypadas.

*******

A co jsem ja cetla v 15, hmm.. jeste ze mestska knihovna v Praze ma archiv vypujcek Takze namatkou par vybranych kousku z doby, kdy mi bylo 15-16 (roky 2002-2003) - a to nepocitam knizky, ktere jsme meli doma, protoze to si fakt nepamatuju.
(ja vim, ze na to se autor neptal, ale kdyz uz to nakousl, tak jsem dostala chut se podivat, co jsem to vlastne cetla)

Cachticka pani (Niznansky)
Canterburske povidky (Chaucer)
Tajny denik Adriana Molea a vsechny dalsi dily (Townsendova)
Pravidla mostarny, Svet podle Garpa a mnoho dalsich knizek (Irving)
hromada detektivek od McBaina
hromada knizek od Ludluma
Dekameron (Boccaccio)
Saman, Rabbi, Tribunal smrti (Gordon)
Vyvoleni, Zebra a jine povidky, Dar Asera Leva, Jmenuji se Aser Lev a dalsi knizky (Potok)
Sakali leta (Sabach)
Uz zase skacu pres kaluze (Marshall)
Ostrov doktora Moreaua (Wells)
Mount Everest (Messner)
Cerveny a cerny (Stendhal)
Svihadlo (Seppala)
Dracula (Stoker)
Devadesat tri (Hugo)
Nema barikada (Drda)
Rocnik jedenadvacet (Ptacnik)
Zabijak (Zola)
Podivny pripad dr. Jekylla a pana Hyda (Stevenson)
Mrtve duse (Gogol)
Muzi v ofsajdu (Polacek)
Jak byt dobry (Hornby)
Otec Goriot, Ztracene iluze, Lesk a bida kurtizan (Balzac)

Jak na to koukam, tak jsem cetla docela dost veci, o kterych jsme se ve skole i ucili (doporucena literatura - nikoli povinna, u nas se to moc nehrotilo) a muzu rict, ze mi to prislo vetsinou jako docela v pohode cteni.

No a z posledni doby .. The Kingkiller Chronicle od Rothfusse (Kronika kralovraha? nevim, jak presne to je v cestine, cetla jsem to anglicky) - dost dobra fantasy, doporucuju vsem, kdo to neznaji.
Milovnikum historickych romanu muzu doporucit Pilire Zeme a Na veky veku od Folletta nebo Katedrala more ci Ruka Fatimy od Ildefonsa Falconese.
Docela fajn je i serie Cherub (Robert Muchamore) .. primarne je to spis cteni pro teenagery, ale me to dost bavilo i kdyz mi bylo 22+

Čtu od doby, co jsem se to naučil. Jako malej pohádky, jako starší Karla Maye a Julka Verneho, pohádky mi zůstaly, čtu fantasy (pohádky pro dospělý). R. E. Feist, R. A. Salvatore, R. Knaak, tito moji nejmilejší. Sem tam někdy sci-fi, nebo detektivku. Jen toho času moc nemám, když už mám večer volno, tak si taky rád zahraju nějakou tu hru na PC.

Aktuálně čtu Dana Browna, jeho šifru jsem měl přečtenou za pár dní. Rozečtenej mám Ztracený symbol, ale přestává mě Brown bavit, jeho knížky jsou všechny skoro jak přes kopírák - je tam nějakej hrdina s hlavní dějovou linií, k němu pár paralelních osob, nějakej tajnej záporák v pozadí, tajemství odhaluje po kousíčkách celou knížku stejným stylem - naťuknutí záhady, střih na druhou postavu, další naťuknutí, střih na první postavu, kousek tajemství odhalen a tak až do konca, kde se všichni potkají a jako hlavní parchant se ukáže někdo úplně jinej. Když jsem četl Pavučinu lží, bylo mi už kousek za půlkou jasný, kdo bude asi hlavní parchant, protože jím tradičně bývá někdo, od koho by to čtenář neměl čekat a koho zná už skoro od počátku knížky.

Myslíte, že je dobře, že mladí lidé nečtou, či naopak, že je to krok špatným směrem?

Poněkud hloupá otázka. Stačí se podívat okolo sebe a zjistíš, jak mizernej všeobecnej rozhled a znalosti lidi mají. A že jich v knížkách bývá hodně. Že ti pravopis přejde "do krve" vidíš sám na sobě, já to jen potvrzuji - ve škole při ditátech jsem si pravopis nemusel zdůvodňovat, protože jsem to prostě viděl a věděl, jak to má být.

Karla Maye a Julka Verneho

Moji dva nejoblíbenější autoři. Od Karla Maye mám načteno asi 40 titulů(zjistil jsem, že v knihovně, kam chodím mají celé jeho dílo a taky, že si to nikdo nepůjčuje). Od Julese jsem asi na 20, ten mi přijde zajímavý ale takový méně čtivý,jde moc do detailů. Nedávno jsem v "Knihobudce(knihy zadarmo)" objevil jeho 2 díla. Hned jsem je bral.

pravopis nemusel zdůvodňovat

Mám to stejně. Samo mi to naskakuje. Já nevím proč to tam má být ale vím, že to tam bude. A za to jsem knihách vděčný.

tak si taky rád zahraju nějakou tu hru na PC.

Bohužel,jsem na tom hůře. PC mě baví také,ale zřejmě více než tebe. A tak čtu kde se dá. Ráno než du do školy-stávám v 5 jen abych mohl číst(v tu dobu se mi na PC stejně nechce). Pak také ve škole. A dost často po škole-ale chodím už trochu déle(okolo 3), takže mám zhruba hodinku abych četl. Pak začne být tma a já už nic nevidím. Při lampičce nečtu,z toho mě bolí oči a podsvícená čtečka odešla do věčných lovišt. Koupě nové(lepší) byla sice výhodou,zjistil jsem ale, že není podsvícená,takže sem ji už půl roku nezapl.

čtu fantasy

Jaké fantasy čteš? A četl jsi Zaklínače? O tom hodně uvažuji. Navíc jsem dneska v metru viděl, že prý vyšel nějaký nový.

Maye jsem taky bral v místní knihovně, ale spoustu knížek mám koupených, dodnes mám komplet Vinnetoua v tvrdé vazbě, výstavní perla mé miniknihovny (hodně knih jsem nechal u rodičů při stěhování do svýho, další knížky mám jako eBooky).

Jaké fantasy čteš?

Čteš, ale obsah nepobíráš:

R. E. Feist, R. A. Salvatore, R. Knaak, tito moji nejmilejší.

Od Feista jsem četl všechno, krom Ságy impéria, ale možná časem.
Zaklínača jsem samozřejmě četl, to je něco jako Bible fantasy žánru. Někdy si to dám znovu. Ukázka z toho novýho je na iDnes.
Zkus taky cyklus povídek o Koniášovi od Žambocha.

Jako malej pohádky, jako starší Karla Maye a Julka Verneho

U me to byl primarne May a Foglar, Verne sice taky, ale nehltala jsem ho tolik jako Maye a Foglara

Že ti pravopis přejde "do krve" vidíš sám na sobě, já to jen potvrzuji - ve škole při ditátech jsem si pravopis nemusel zdůvodňovat, protože jsem to prostě viděl a věděl, jak to má být.

Taky tak. Akorat jednou (v 6. tride!) se mi stalo, ze jsme meli v diktate vetu "Roupi jsou cervi." a ja tam napsala "roupy", protoze jsem to slovo znala jen v podobe "on ma roupy"

V mládí jsem běžně přečetl tři knížky za týden. Víc mi jich najednou nechtěli v knihovně půjčit.
Přečetl jsem jak dětskou, tak dospělou "klasiku", včetně světové. Dneska už nečtu, protože se na čtení nemůžu soustředit, po chvíli mě bolí oči a motá se mi hlava. A taky mě tu už tak nebaví. Sumárum - přečetl jsem několik tisíc knih.

PS: Na vojně jsem četl i rusky psané manuály k raketám PVOV.

Tak to u nas v mistni sidlistni knihovne byli velkorysejsi.. 10 knizek najednou v detskem oddeleni Taky jsem to vyuzivala.. 10 knizek a do tydne, dvou jsem byla zpatky pro dalsi.

PVOS, Seněž? Kvalitní materiál, hutná matematika a poměrně dobrý manuál z hlediska popisu funkcí. Imperialistu bylo možné s tím umlátit a pak si klidně číst...
Čtu téměř cokoliv, včetně i tohoto autora. Machiavelli je také dobrý, vladař je klasika, divadelní hra Mandragora taktéž,...

dnes by se s tím imperialista mohl umlátit i sám.

viz. mapy

Když je tvým oblíbeným žánrem fantasy, nehodily by se ti tyhle odkazy (možná o nich už víš)?
http://www.festivalfantazie.cz/
http://www.fancity.cz/
Ty akce sice už proběhly, ale budou další, každoročně se opakují.

Neznám, ale zas tak moc to neprožívám, jen čtu fantasy knihy a hraju fantasy hry.

Případně pro pražáky i tohle:
http://www.pragoffest.cz/

Na Festivalu fantazie jsem byl 2x. Asi pred peti lety a letos. Co jsem videl, tak planuju jet tam znova, bylo to vazne super.

Je mi stejně, co tobě, vlastně si myslím, že z části patřím do tý skupiny, z který se ti chce brečet. Nikdy jsem nic pořádně nečetl(až na pár kratších knih, ke kterým jsem byl dokopanej). Jinak co čtu jsou občas články, docela diskuze(jako třeba tady). Nevím, s pravopisem jsem na tom dobře, jde mi to tak nějak samo, aniž bych musel něco číst. Když tak vzpomínám, co jsem musel číst v minulosti, nějak si nemyslím, že by mi to něco dalo, většinou jsem to ani nečetl celý, jen abych si mohl napsat vlastní názor. Věřím, že by mohlo být něco, v čem bych se našel, nebo by mi to dalo něco do života, ale prostě je mi i líto toho času, kterej bych tomu musel dát. A nemyslím si, že bych byl na svůj věk nějak tupej nebo nesečtělej. Naopak mi toho dost dalo pár filmů, ale nejvíc bezpochyby realita. Nemyslím si, že o něco přicházím a ani, že je to škoda - když se podíváš na většinu lidí z tý skupiny, kterou ty opovrhuješ, zjistíš, že by si z toho beztak nic nevzali.

Já čtu (nebo spíš četl jsem - protože teď mám hodně náročné zaměstnání) hlavně sci-fi a fantasy. Klasickou beletrii jsem taky prostřídal, ale moc k srdci mi většinou nepřirostly. Absolutní jedničkou a nejoblíbenější knihou je Pán prstenů a vlastně cokoliv dalšího od Tolkiena. Poprvé jsem ho objevil někdy kolem roku 1994 a od té doby jsem ho přečetl určitě víc jak desetkrát. Je to tak perfektně napsáno, že tahle kniha se mi opravdu nikdy neomrzí.

Ještě mi dovol názor k tomu, co jsi napsal:

...Když to však vidím okolo sebe(hlavně naše třída), tak mám oči jen pro pláč. Nikdo nečte,knihu vezmou do ruky jen z donucení a raději jsou na "Fejsbuku" a "Twitru"...

Můžu Tě ubezpečit, že za mé školní docházky v 70. letech to vypadalo v naší třídě dost podobně. Akorát že místo Fajsbuku, mobilů apod. se flákali po venku. A pokud někdo měl doma telefon a pevnou linku, dokázaly by některé holky provolat i osm hodin denně. Četlo nás pravidelně opravdu jen pár - z těch cca 60 lidí ve dvou třídách to určitě nebylo víc jak 8, možná 10. A dneska jsou i z těch nečtenářů naprosto perfektní lidi, nemám s nimi problém.

Pána Prstenů jsem zkoušel 2x. Porvé jsem se dostal na 30 stran, podruhe na 100. Ta kniha me proste nezaujala,nicim me nebavila y tim to pro me skoncilo. Kdezto Hobit, ten byl uzasny a cetl jsem ho asi 5x.

Já to mám spíš naopak, Hobita jsem přečetl jenom asi 3x, připadá mi až moc dětinský. Ale chápu, že to profesor Tolkien právě takto zamýšlel. Mě na knize zaujalo naprosto všechno - samotný příběh, jak je až neskutečně čtivě napsána, bohatost slovníku profesora Tolkiena (všechna čast paní Pošustové za skvělý a určitě nelehký překlad), obrazotvorná popisnost a obravský smysl pro detaily, prostě vše.
Zato když jsem po prvním přečtení Pána prstenů otevřel Silmarillion, byl jsem po pár stránkách naprosto zděšen a knihu jsem odložil. Nakonec jsem se tím prokousal, ale teprve po třetím přečtení jsem to celé pochopil a ocenil neskutečnou hloubku celého Tolkienova díla.
Pak už jsem šel i po takových specialitách pro fajnšmekry jako Nedokončené příběhy, v nichž je vidět, jak Tolkien svou mytologii upravoval v čase, jak se ty příběhy měnily.

1) Domnívám se, že to není problém jenom v dnešní době. Bylo to tak podle mě vždycky, ne každého prostě baví číst.
2) Abych pravdu řekl, postoj nečtenářů docela chápu. Člověk přijde do školy a už od malička do něho hustí spoustu totálně nezáživných, nudných a občas i hloupých knih. Typickým příkladem je imho například Malý Princ. Když jsme to museli na základce číst, asi 3 roky jsem pak knížku nechtěl ani vidět. Číst jsem začal znovu až na střední, kde mě v podstatě "náhodou" zaujala myšlenka Na západní frontě klid. Nebýt téhle knížky, nejspíš bych se čtení věnoval podstatně méně či vůbec.
3) Myslím si, že zásadní problém může být i ve výuce, protože děti a středoškoláci nemají téměř žádnou motivaci ke čtení. Místo toho, aby se mladým lidem ve škole ukázalo, že literatura může být i zajímavá a zábavná, vyučuje se o různých Spalovačích mrtvol a dalších pseudodílech. Nechci tím nikoho urazit, i pokud by v takovýchto dílech někdo viděl hlubší smysl, 99% mladých lidí ve věku 15-18 let to nemá šanci pochopit. Každý si tam může doplnit jiné dílo, je jich fůra.
4) Další problém co se výuky týče podle mě je, že se berou díla velice povrchně a vynechávají se právě ta zajímavá díla. Co si pamatuji, nebyl problém za jeden den probrat i 5 spisovatelů. Pokud máme ke každému udána dvě díla, je to 10 děl, týdně cca 30 děl a to se špatně i učí názvy, natož to nějak zkoumat konkrétní díla. To souvisí s tím, že je imho celá výuka na SŠ špatně vymyšlená (a tím myslím plošně). Ono když hned v prváku na vás vybafnou s Dekameronem a jeho šestisty stranami, dokáže to člověka odradit.
5) Možná, že kdyby se více vyučovalo (a motivovalo ke čtení) zajímavých, nebo aspoň známějších knih, že by podíl čtenářů stoupnul. Takhle se člověk ke knihám, které mu mohou být alespoň trochu blízké dostane až někde ve čtvrťáku (20.-21. stol) a to už má podstatně jiné starosti, například vybrat 20 nejkratších knih k maturitě, protože v prváku, druháku a třeťáku samozřejmě žádnou nečetl, neboť většina knih z povinné četby je právě ze čtvrťáku. Jasně, člověk si o těch knihách může něco dobrovolně zjistit, ale to už musí mít jako koníčka, což má málokdo. Po (úspěšném) odmaturování už většina lidí o knihách nechce ani slyšet, protože za poslední rok jich přece četli 20 a ne všechny byly úplně záživné. No a pak se divme, že lidi radši fejzbůůčkují...

Co se týká srdcovek, mám rád knihy, které mi daly nějaké informace a představu o tom, jak to mohlo někde fungovat, protože co si budeme povídat, naše média...
Na západní frontě klid (Remarque)
Tři kamarádi (Remarque)
Černý Obelisk (taky Remarque) - obzvláště dobrá, aneb jak to fungovalo v poválečném Německu. Většina čtenářů následně předpokládám rozšíří fanklub pana Singera. (Kvůli inflaci; myšleno ironicky)
Obsluhoval jsem anglického krále (Hrabal)
Taras Bulba (Gogol)

Ač poezii osobně rád nemám, dovolím si na závěr citovat kousíček básně pana Gellnera:

Nezemru já od práce,
nezahynu bídou,
nezalknu se v oprátce,
skončím syfilidou.

Máš v tom chaos. Magor Gellner to měl takhle:

Nezemru já od práce, nezahynu bídou, nezalknu se v oprátce, skončím syfilidou.

Ty máš taky problém se schízou a bipolární poruchou? Doporučuju navštívit odborníka.

Nezemru já od práce, nezahynu bídou, nezalknu se v oprátce, skončím syfilidou.

Já mám taky nějakou rozlišovací poruchu. Nenašel jsem totiž rozdíl v tom, co napsal Mayhem, ty a Gellner.

Já hlavně tu grafomanskost nečetl. Gellnera znám.

Nechápu. Mám to do písmene stejně, jako ty. Odborníka tu očividně potřebuje někdo jiný.

Ajta. Poněkud jsem opomněl kontrolovat výstup. Omlouvám se.

Ono když hned v prváku na vás vybafnou s Dekameronem a jeho šestisty stranami, dokáže to člověka odradit.

Me treba Dekameron docela bavil. Pujcila jsem si ho proto, ze jsem chtela (nikdo me do toho nenutil) a prislo mi to ctive.
Ja si myslim, ze ta povinna literatura neni oblibena jen z toho principu, ze je povinna. Ale spousta tech knizek, o kterych se v literature uci, je ve skutecnosti uplne v pohode. Samozrejme zalezi taky na kazdem.. ja jsem treba dodnes nedocetla klasiku vsech klasik Babicku, protoze me to proste pekelne nudilo.

Obecne mi prislo, ze v literature jsme se ucili hlavne z te ceske literatury hromadu zbytecnosti. Z toho zahranici se probrali vetsinou jen ti nejdulezitejsi autori a jejich nejdulezitejsi dila - a to bylo vetsinou ok na uceni i na samotne cteni. Ale ti grafomani z nasich koncin.. uaaaaaa

Já proti Dekameronu nic nemám. Jen mi nepřijde dobré začít výuku takhle dlouhou a relativně náročnou knihou. V patnácti v prváku by se měl číst Verne, Tolkien a jednodušší díla a tohle si nechat na později, až člověk trochu "vyspěje".

Jo, to mas recht, u literatury je docela blby (i kdyz logicky) to, ze se bere chronologicky, takze se zacina tim, co vetsina lidi povazuje za absolutne nezajimave.. jenze jak jinak tu literaturu brat? Skakat z obdobi do obdobi, podle toho kdy kdo zrovna psal neco vhodneho pro aktualni vek mladeze? Jak by sis to treba predstavoval ty?
Jinak ja ten Dekameron cetla v 15 a nemela jsem s tim problem. Ale ja jsem taky asi exot

No, já sám úplně nevím.
Souhlasím, že probírat to chronologicky je logické.
Obávám se, že tohle se řeší hodně špatně. Pokud by se jelo dejme tomu v obráceném pořadí (od moderní doby po minulost), je to taky blbost, protože člověku pak uniknou všechny souvislosti. Ta díla na sebe samozřejmě navazují (a období a okolnosti a bla bla) a navazuje to nejspíš taky na dějepis.
Možná se zkusit v prváku a druháku víc zaměřit na literaturu a méně na slohovky apod. a mít probranou většinu literatury už na přelomu třeťáku/čtvrťáku. Potom už se zaměřit více na opakování a zmíněné slohovky (a ten zbytek, který se v literatuře probírá).

Jenže třeba my toho slohu moc nepsali, takže otázkou je, zda by se něco zásadně změnilo. Těžko říct, jestli má tohle nějaké vhodné řešení.

Souhlas na druhou. Když tě kniha nebaví, odlož. Babičku jsem co knížku taky nedal, film s mladou Libuškou ale špatný nebyl . Dekameron je divný, perverzní.

Dekameron a perverzni? Kam se hrabe na 120 dnu Sodomy (jo, to jsme se spoluzackama taky cetly.. nekdy cca v sexte )

Malého prince jsem taky nedočetl, vůbec jsem ho nepochopil, a to jsem to zkoušel minimálně 3x.
Remarqua jsem kolem 18. roku docela hltal, ale když jsem se asi po 15 letech znovu otevřel Na západní frontě klid, po pár desítkách stran jsem to zabalil, připadlo mi to nějak nudné a neuchopitelné.

A co robis teraz? Trapák vysrat sa na knihy tam treba citat bulvarivako topky.sk je rok 2014 tak sa stym zmier do riti inak sa na teba kazdy vysere ako doteraz ty tepluch chcholous ma viac v hlave ty mas v nej este nasrane

Předpokládám, že na debaty.net chodí spíše dopělí lidé

na to bacha, já např. právně dospělý jsem, fyzicky možná a psychicky ne. Nepovažuji se ještě za dospělého, zatím jsem ve stádiu, že se stále učím a občas udělám nějakou chybu, z které se musím poučit.

Ohledně literatury, čtu odbornou a fantasy. Literatura bere času hodně, proto je dobré číst v okamžicích, kdy se nedá dělat nic jiného, např. v autobuse, ve vlaku.

Nevím, jestli je dobře, že mladí lidé nečtou, ale vím, že není špatně, že mladí lidé čtou.

Nepovažuji se ještě za dospělého, zatím jsem ve stádiu, že se stále učím a občas udělám nějakou chybu, z které se musím poučit.

Prozradím ti, že toto není indikátor dospělosti. "Dospělost" je abstraktní pojem, do kterého se přepneš dovršením omnácti let a vlastně nic se nezmění. Budeš se stále učit, stále budeš padat na ústa, stále se budeš snažit ze všeho poučit a posbírat moudrost. A čím starší budeš, tím víc budou omyly bolet a tím hůř se z nich budeš zotavovat. Dobrá zpráva nicméně je, že to jednou skončí.