Třídění odpadu
Zdravím,
zajímalo by mě, zdali někdo ví, co se stane, pokud přestanu třídit odpad? Mám dojem, že je to ve většině případů jen módní činnost, protože stejně drtivá většina našeho odpadu skončí na jedné hromadě na skládce - vyjma samozřejmě skla a některých papírů. To jsou totiž opravdu alespoň z části recyklovatelné materiály.
Představa, že pokud zde budeme používat papírová brčka, tašky a uchošťoury - že to zachrání velryby někde, kde svoz odpadů stejně řeší tím, že tamní odpad hážou do moře, je za mě zcela utopická a trochu dementní. Vidím v tom jen snahu obchodních řetězců vymámit z nás koruny za nákup papírových tašek.
Papírové tašky jsou sice z hlediska výroby a recyklace ekologičtější, ale jejich doprava je 7x náročnější, než doprava igelitek. Jsou totiž 7x objemnější a 7x těžší - tudíž je pro jejich dopravu potřeba udělat 7x tolik cest dodávkou, při zachování stejného počtu.
Výsledná bilance produkce co2 a šetření přírody je tedy záporná.
Jaký názor máte Vy?
Za mě jsou igelitky boží! Vydrží 10x tolik, jsou levnější, lehčí a vypadají líp.
A můžeš tyhle ultimátní pravdy podpořit nějakým relevantním zdrojem? Nebo je to jen dojmologie z vysoké školy života?
Toto by som potreboval odôvodniť. Mám za to, že výroba papiera je úplný ekologický hnus.
Nejsem přihlášen, nemohu udělit PLUSko, ale naprostý souhlas, ty papírové tašky nemají s ekologií nic společného.
Jediná jejich výhoda je v tom, že jdou spálit a zůstane po nich "jen" CO2, igelitky budou na skládkách další desetitisíce let.
Nicméně ozkoušel jsem na nákupy obojí a moje zkušenost je jednoznačná:
Papírová taška Lidl vydrží odnos přesně jednoho nákupu. Igelitka Billa vydrží cca. 3 - 5 měsíců. Při mém průměrném počtu nákupů 2x týdně je asi zřejmé, že výhody igelitky nejsou jen v ekonomické, ale i v ekologické rovině.
Takhle tazateli zkazit radost
Ne nadarmo se traduje: "... a co když fakta jsou v rozporu s teorií? Tím hůř pro fakta!".
Na nakupy je lepsi chodit spis s batohem nebo opakovane pouzitelnou taskou napr. z polyesteru ci bavlny (pry je polyester vic eko nez bavlna, ale nevim, co je na tom pravdy, uz ani nevim, kde jsem to cetla).
Takze ja kupuju tasku (vetsinou papirovou, bo igelitky se zrusily, kdyz jsou tak fuj) jen v pripade, ze jdu na nakup neplanovane a nemam s sebou batoh/tasku, coz nastesti neni moc casto. Pak tu papirovou tasku pouziju pro kraliky na seno nebo na sber trideneho papiru. To samy kdyz nakupuju napr. obleceni, skoro vsude se ptaji, jestli chci tasku - ne, diky, dam si to do batohu.
Já na nákupy chodím téměř zásadně autem (obvykle po cestě z práce), takže látkovou tam mám vždycky. A jak píšu níže, proutěnej košík je nejen praktický, ale i krásně vypadá. Nemusím tak používat pološpinavý erární kovový košíky, nebo vozejky. Jo a má výhodu, že se v košíku nepomačká pečivo, nebo neprasknou jogurty.
Ako správny ekológ by si ale mal do práce jazdiť na bicykli. Žrádlo kupovať len jednotlivo, čo unesieš na cajkli. Alebo by si mal jazdiť verejnou dopravou a jebať sa všade s prúteným košíkom a byť ovešaný taškami jak vianočný stromček. Domov sa vraciať s dojebanými krížami a rozjebanými potravinami.
Nebodaj keby si chcel cestou z/do roboty ešte niekoho zviesť, tak to jedine so sajdkárou na bicykli!
Aspoň také geniálne nápady počúvam od zástancov zákazov a obmedzovania áut v mestách.
Taky autem a proto nepotřebuju žádné tašky, v kufru mám přepravky a pasivní "ledničku". Z vozíku to do auta přeskládám rovnou tam. Rohlíky do mikrotenových sáčků po 10 ks.
Ke třídění odpadu, třídíme skoro vše. Plasty, "bezpečný" papír*, tetrapacky - tohle jednou měsíčně u nás zdarma sváží místní Rychlá rota, pytle vyměňují zdarma kus za kus. Sklo (bíle/barevné) a plechovky vozím čas od času do k tomu určených nádob. Větší věci, stavební suď apod. na sběrný dvůr. Kromě toho 2x měsíčně máme svoz rostlinného bio-odpadu (fasovali jsme speciální bio-popelnice), není třeba tedy na podzim zbytky z latifundií sušit a pálit. Zbytky potravin hážu na hnůj, ono se to tam s s králičími bobky a králičím hnojem nějak srovná :)
Běžného komunálního odpadu máme minimálně.
----
* kromě toho máme i "nebezpečný" papír, ten čas od času pálím v humně ve vykuchaném bubnu od pračky. Jedná se o nepoužitelné dokumenty klientů, nepodařené uzávěrky či podobné citlivé materiály, které jsou dále nepoužitelné a nemají se dostat do cizích rukou. Prostá separace nepřichází v úvahu, do skartovačky investovat nemíním.
Nosim posledni dobou batuzek na zadech, ale mam tam vetsinou veci do prace. Driv jsem chodil s notebookovou taskou pres rameno a urcite se zase k tomu vratim. Na nakup jdu obvykle cestou z prace.
V batohu mam perfektne slozenou igelitku (zvyrazneno pro Prasaka - absolutne nechapu, ze nekdo neumi slozit igelitku), do ktere dam nakup a donesu ho kousek domu, obchod vzdalen cca. 150 m. Potom igelitku zase slozim do batuzku a timhle zpusobem mi vydrzi jedna minimalne ctvrt roku. Latkove tasky naopak nemusim, radeji igelitku, nakonec ono to vydrzi podobne dlouho.
Len taký postrech: Keď som prvýkrát býval v Nemecku, tam samozrejme igelitku len tak nedostaneš, všade sračkoidné papierové tašky, vždy som sa čudoval, prečo keď si tu ráno kúpim žemľu (housku), do večera je už stvrdnutá a tým pádom žerem na večeru tvrdý vyschnutý kameň. Myslel som si, že tí Nemci asi nevedia piecť trvanlivé pečivo. Chvíľu mi trvalo, kým mi doplo, že to preto, lebo to nechávam zabalené v tých papierových taškách. Takže aby som nebehal každý deň do pekárne jak cecet, musel som prekladať pečivo z tých super ekologických papierových do fuj fuj igelitového sáčku. Takže super duper eko papierové tašky spĺňajú len účel transportu a ani ten poriadne, keďže sú neohybné a v batohu ti zaberú asi tak o 80% viac priestoru ako obyčajný sáček.
Odporúčal by som ostatným naštudovať si výrobu papiera. Vyrobiť papier je neskutočný oser, náročný na energie a vodu. To isté sa týka aj recyklácie papiera. Recyklácia papiera len kvôli jendorázovým taškám je naprosto nerentabilný proces. Oproti tomu je kvapka odpadovej vrstvy ropy na výrobu plastového sáčku pre ekológiu naprosto zanedbateľná. Plus ten sáčok má potom narozdiel od jednorázovej papírtašky kopu iných využití. Môžeš si do toho nabaliť desiatu, občerstvenie na turistiku alebo to použiť na odpadky či pri cestovaní na špinavé prádlo. Nič z toho papírtaška nedokáže. Jediná nevýhoda teda je, že keď ho vyhodíš do prírody, vyzerá to hnusne poprípade sa tým môže zadusiť divá zver.
Je to ale trend dnešnej doby, prichádzať s prvoplánovanými riešeniami viditeľnými na prvý pohľad ale už neriešiť jeho dôsledky. Igelitka je fuj fuj, lebo v prírode vyzerá zle a rozkladá sa tisíce rokov. Ale už nikto nevidí ten ekologický prúser za recykláciou papiera, lebo fabriky na papier sú niekde ďaleko za mestom...
Ja ty papirove a papirovo-igelitove pytliky na pecivo taky nemam rada, takze tam, kde maji na pecivo tyhle nesmysly (treba Lidl), si radsi vezmu igelitovy sacek u zeleniny a dam si to do nej.
Ne ze by igelit byl dokonalej, v nem to pecivo zase vetsinou zgumovati, ale snad radsi gumove pecivo nez tvrde.
Měl či měla si debatovat s Gretou. Nejsem nějaký tvrdý zastánce třídění ale bez igelitek při nakupování se obejdu již několik let. Bohužel si nedokážu představit např. chod naší domácnosti bez mikrotenových sáčků různých velikostí. Při starosti o lidi kdy používáš inkontinenční pomůcky, tak je po použití balíš do mikrotenového sáčku, aby to doma nesmrdělo. Dále je dáváme do většího pytle. Teoreticky by to mělo jít do spalovny ale ty se kvůli ekoteroristům nestaví. A podobně je to se ostatním odpadem. V okolních zemích se jedna třetina spaluje, jedna třetina druhotně využívá a jedna třetina jde na skládku. Plastů je více jak 30 druhů ale druhotně se u nás využívá tak max. 20 %. Jen pro ilustraci. Polystyren zpracovává jedna firma v republice. Platí se dle váhy ale pár kilogramů zaplní celý kamion. Cesta kamionu ale stojí daleko více než dostaneš za polystyren a "to se vyplatí". Obdobně je to i s ostatním plastem. Pokud se odpad nezačne energeticky využívat tak to bude dopadat jak píšeš.
Fuj, nesnáším igelitky. Jsou hnusný, jdou blbě složit (tedy pokud si s tím důkladně nevyhraješ) a tudíž se blbě ukládají. Ty jsou dobrý akorát tak na to, když někde venku děcko šlápne do hovna a pak jedeme autem domů, tak aby to nesmrdělo po celým autě.
Takže máme nakoupeny látkové tašky z Ikey a Decathlonu, ty mají na sobě takovou malou kapsičku a dají se samy do sebe složit do maličkýho balíčku. Opakovaně vydrží na použití víc, než jakákoliv igelitka. A taky vozím v autě proutěný košík, na malej nákup dokonalá věc.
Manželka nosí v kabelce taky jednu látkovou tašku, ono to nezabere o moc víc místa, než tak hnusná, ulepená igelitka. A nehrozí jí rozpárání zevnitř. Té tašce, samozřejmě, volové.
Tak když vás bude víc, tak se přinejmenším zvednou místní poplatky za svoz odpadu. Protože budou plnější popelnice a za uložení na skládky se platí, takže města a obce to nebudou dlouhodobě dotovat.
Neboj ty poplatky už mají navýšení naplánováno do roku 2030.
Koukám, že pantáta hodil semínka a slepice se můžou utlouct.
Tak se neflákej a zobej!
Počkám, až bude rozhazovat řízky.
Já si taky myslím, že mnoho takzvaných ekologických opatření má nepatrný význam (pokud vůbec nějaký) a dělá se jen proto, aby se vlk nažral a Greta zůstala celá.
No všetky tie eko opatrenia sú len tak na pohľad riešením. A to má najviac sere, že tí eko nadľudia vkuse si nájdu nejaký problém a potom nájdu riešenie, ktoré niečo možno vyrieši v súčasnom momente na danom mieste, ale zadelá na oveľa väčší problém v budúcnosti. Takže ono to riešenie nie len že nemá nepatrný význam, ono to je doslova horšie ako problém.
Viz tie igelitky vs papierové tašky, igelitový sáček vážiaci gram vyrobíš z kvapky odpadovej ropy, na oveľa ťažšiu papierovú tašku spotrebuješ logicky aj oveľa viac materiálu, lebo najprv musíš získať drevo, potom to drevo spracovať, na čo ide obrovské množstvo vody a el. energie, potom tú hmotu vysušiť, na čo ide opäť obrovské množstvo energie. Ale papierová taška je ekologickejšie riešenie, lebo sa rýchlo rozloží v prírode... Pozadie výroby takej tašky nás už nezaujíma. Pritom by len stačilo správať sa zodpovedne a nevyhadzovať opadky hockde po vonku, ale papierové loby to vidí inak...
Ďalší príklad sú elektrické vs spaľovacie autá. Áno, elektrické auto ťa nezačmudí a lepšie by sa dýchalo v mestách. Lenže máme tu obrovskú prúser s lítiovými batériami, s ich výrobou a rýchlou opotrebovateľnosťou. To ale eko nadľudí nezaujíma, lebo oni chcú momentálne dýchať čistý vzduch.
Nehovorím, že by plastový odpad či emisie nebol problém, ale ono sa to rieši postupne ako doba pokračuje a technológia sa vyvíja. Dnešné autá už tak nesmradia jak autá z 80./90. rokov. Postupom času sa dopracujeme k minimálnym emisiam a možno sa nám podarí ich úplne eliminovať, ale na to treba vyzrieť, nájsť tie správne fungujúce technológie. Nedá sa to vyriešiť hlava-nehlava hneď do troch rokov a zadelať si tak na obrovský ekonomicko-spoločensko-ekologický prúser.
Největším problémem je, že se to snaží řešit lidé v těch oborech nevzdělaní. Nic neví o tom, že pokud vyřeším problém na jednom místě, vzniká následně problém jinde a tak je to se vším. Nyní každý aniž by měl nějaké letité znalosti v oboru, koukne do chytrého mobilu nebo do počítače a hned ví všechno přesně jak to má být. Nejvíc se mi však líbí, že jsou lidé napadáni za pálení fosilních paliv, ale když je nějaký požár a hasiči měří znečištění tak je vše v pořádku. Asi to je stejné jako když začínalo měření emisí a já přijel s Trabantem, tak technik řekl, že si ten přístroj nenechá zničit a bez měření napsal příslušný protokol.
Podle mě vůbec nic, jen se zařadíte mezi skupinu hulvátů, co netřídí, problém by asi byl, pokud by netřídil nikdo, ale jeden člověk to nevytrhne.
Ekologičnost různých ekologických opatření je diskutabilní, ale je tam tolik proměnných, že si to může každý spočítat, jak potřebuje. Třeba ty igelitky, dříve se igelitky používaly opakovaně mnohokrát, rodiče vyprávěly, jak se třeba opečovávaly igeliťáky, které se i praly a vymívaly (třeba od kuřete), to dneska nikoho ani nenapadne, špinavej igeliťák letí rovnou do koše. Dneska se igelitka víceméně bez ohledu na intenzitu používání za tři roky rozpadně na hromádku mikroplastů, které by měly být ekologické (taky proto jsou všude jen tyto ekologické rozpadací tašky).
Pamatuju taky pytle na odpadky, teda ne jako dneska, ty byly z tlustčího materiálu a i když asi byly určené na jedno použití, tak jsme je asi nejenjommy opakovaně plnili a vysejpali do kontejneru jen jejich obsah (ostatně tehdy to nebylo tak běžné zboží jako dneska).
Brčka pokud nejsou na jedno použití, tak plastová jsou asi nejlepší. Sko nebo nerez je spíš někam do restaurací, kde by papír vypadal blbě a plast by byl na jedno použití, tudíž neekologický. Jinak je to asi na stejné úrovni jako petky, které jsou taky na jedno použití a nikoho to nepobuřuje (návrat ke sklu naštěstí nehrozí).
Pokud jde o tašky, neuvažoval jste o látkových? Jsou pevnější a vydrží taky mnohem déle (a váhově na tom nejsou tak zle). Dají se prát a opakovaně používat dlouhou dobu. A pak je tu hit osmdesátých let, který se stále vrací (a pořád se propaguje jako moderní) - síťovka; pamatuju, jak je babička za mého dětství háčkovala.
Co se týká nákupních tašek, to jsem vyřešil již dříve než začal zákaz igelitek. Jelikož se mi několikrát nákup v autě převrhl, tak jsem si v Makru koupil klasické plastové nákupní košíky, ty si v příslušných obchodech nechal olepit jejich nálepkami (abych nebyl obviněn z krádeže nákupního košíku) a používám je více jak 5 let. Chodím k samoobslužným pokladnám kde mám čas si nákup do košíků srovnat, rozměním si tam peníze, pokladna mi dokonce poděkuje a jedu domu.
Tohle je na samoobslužných pokladnách boží, že berou všechno a nemají blbé kecy. Je to jedna z těch dobrých věcí na Alzáči (tak jak ho nemám rád, tak samoobslužné pokladny jsou tam skvělé). Tam mám taky rekord, kdy se mi podařilo Masarykem zaplatit nákup za 150 korun (dostal jsem zpět 9 pětistovek a nějaké drobné), ono to bylo tak, že jsem měl nákupů víc, na ně jsem utratil drobné a pak jsem zjistil, že jsem chtěl dát ten pětilitr předtím, a zapomněl, takto mi zbyl na ten poslední nákup.
Ale v obchodech z několika použití mám spíš smíšené pocity. Tři rohlíky, 10 deka salámu a nějaké pití, to je většinou v pohodě, ale nějaký ten složitější nákup, s tím jsou vždy problémy (věci nemívají kód nebo ho maji nefunkční, nebo se pokladna zblázní atd.), teď kolem čtyři černí šerifové, co maji pocit, že jim chci (já nebo nekdo jiný u dalších pokladen) něco odnést bez placení, no aspoň má kdo přivolat někoho, kdo tomu automatu domluví.
Když TESCO dávalo igelitky zadarmo, já jsem si nějakou vzal a dala se pak ještě použít, tak jsem ji složil a měl u sebe, vždy se pro ni časem nějaké použití našlo (třeba jednou jsem jel v metru, poblíž se nějaké dívence udělalo špatně a málem mi poblila botu, tak jsem v duchu zalitoval, že žádnou igelitku zrovna nemám po ruce, že bych ji té dívence nabídl). Pak TESCO přešlo na "ekologické" igelitky co se brzy samy rozpadly, já jsem si tehdy jednu schoval a když nadešla příležitost k jejímu dalšímu použití, tak jsem nahmatal akorát hrst šupinek.
Jinak nosím s sebou látkovou tašku co jsem dostal na nějakém veletrhu od jedné firmy. Na tašce jsou delší "uši" a taška se dá nosit přes rameno.
Nějak mi uniká ekologičnost. Jaký je pro životní prostředí rozdíl mezi igelitkou celou a v šupinkách?
Furt je to igelit.
Furt ne, jen pár měsíců. Ale už se stejně v Tescu nepoužívají, jinde nevím. Bylo to nanic, kolikrát se mi stalo, že jsem do starší tašky něco dal a hned se protrhla, později jsem z police na obaly taky vyklízel jen šupiny a prach. Naštěstí ty tašky měly potisk, tak se daly poznat a hned vyhodit.
zdroj
No a díky tomu zde máme problém s mikroplasty. Kdyby zůstala igelitka celá, žádný problém s mikroplasty by nebyl.