Třídění odpadu
Zdravím,
zajímalo by mě, zdali někdo ví, co se stane, pokud přestanu třídit odpad? Mám dojem, že je to ve většině případů jen módní činnost, protože stejně drtivá většina našeho odpadu skončí na jedné hromadě na skládce - vyjma samozřejmě skla a některých papírů. To jsou totiž opravdu alespoň z části recyklovatelné materiály.
Představa, že pokud zde budeme používat papírová brčka, tašky a uchošťoury - že to zachrání velryby někde, kde svoz odpadů stejně řeší tím, že tamní odpad hážou do moře, je za mě zcela utopická a trochu dementní. Vidím v tom jen snahu obchodních řetězců vymámit z nás koruny za nákup papírových tašek.
Papírové tašky jsou sice z hlediska výroby a recyklace ekologičtější, ale jejich doprava je 7x náročnější, než doprava igelitek. Jsou totiž 7x objemnější a 7x těžší - tudíž je pro jejich dopravu potřeba udělat 7x tolik cest dodávkou, při zachování stejného počtu.
Výsledná bilance produkce co2 a šetření přírody je tedy záporná.
Jaký názor máte Vy?
Za mě jsou igelitky boží! Vydrží 10x tolik, jsou levnější, lehčí a vypadají líp.
Toto by som potreboval odôvodniť. Mám za to, že výroba papiera je úplný ekologický hnus.
Nejsem přihlášen, nemohu udělit PLUSko, ale naprostý souhlas, ty papírové tašky nemají s ekologií nic společného.
Jediná jejich výhoda je v tom, že jdou spálit a zůstane po nich "jen" CO2, igelitky budou na skládkách další desetitisíce let.
Nicméně ozkoušel jsem na nákupy obojí a moje zkušenost je jednoznačná:
Papírová taška Lidl vydrží odnos přesně jednoho nákupu. Igelitka Billa vydrží cca. 3 - 5 měsíců. Při mém průměrném počtu nákupů 2x týdně je asi zřejmé, že výhody igelitky nejsou jen v ekonomické, ale i v ekologické rovině.
Na nakupy je lepsi chodit spis s batohem nebo opakovane pouzitelnou taskou napr. z polyesteru ci bavlny (pry je polyester vic eko nez bavlna, ale nevim, co je na tom pravdy, uz ani nevim, kde jsem to cetla).
Takze ja kupuju tasku (vetsinou papirovou, bo igelitky se zrusily, kdyz jsou tak fuj) jen v pripade, ze jdu na nakup neplanovane a nemam s sebou batoh/tasku, coz nastesti neni moc casto. Pak tu papirovou tasku pouziju pro kraliky na seno nebo na sber trideneho papiru. To samy kdyz nakupuju napr. obleceni, skoro vsude se ptaji, jestli chci tasku - ne, diky, dam si to do batohu.
Nosim posledni dobou batuzek na zadech, ale mam tam vetsinou veci do prace. Driv jsem chodil s notebookovou taskou pres rameno a urcite se zase k tomu vratim. Na nakup jdu obvykle cestou z prace.
V batohu mam perfektne slozenou igelitku (zvyrazneno pro Prasaka - absolutne nechapu, ze nekdo neumi slozit igelitku), do ktere dam nakup a donesu ho kousek domu, obchod vzdalen cca. 150 m. Potom igelitku zase slozim do batuzku a timhle zpusobem mi vydrzi jedna minimalne ctvrt roku. Latkove tasky naopak nemusim, radeji igelitku, nakonec ono to vydrzi podobne dlouho.
Podle mě vůbec nic, jen se zařadíte mezi skupinu hulvátů, co netřídí, problém by asi byl, pokud by netřídil nikdo, ale jeden člověk to nevytrhne.
Ekologičnost různých ekologických opatření je diskutabilní, ale je tam tolik proměnných, že si to může každý spočítat, jak potřebuje. Třeba ty igelitky, dříve se igelitky používaly opakovaně mnohokrát, rodiče vyprávěly, jak se třeba opečovávaly igeliťáky, které se i praly a vymívaly (třeba od kuřete), to dneska nikoho ani nenapadne, špinavej igeliťák letí rovnou do koše. Dneska se igelitka víceméně bez ohledu na intenzitu používání za tři roky rozpadně na hromádku mikroplastů, které by měly být ekologické (taky proto jsou všude jen tyto ekologické rozpadací tašky).
Pamatuju taky pytle na odpadky, teda ne jako dneska, ty byly z tlustčího materiálu a i když asi byly určené na jedno použití, tak jsme je asi nejenjommy opakovaně plnili a vysejpali do kontejneru jen jejich obsah (ostatně tehdy to nebylo tak běžné zboží jako dneska).
Brčka pokud nejsou na jedno použití, tak plastová jsou asi nejlepší. Sko nebo nerez je spíš někam do restaurací, kde by papír vypadal blbě a plast by byl na jedno použití, tudíž neekologický. Jinak je to asi na stejné úrovni jako petky, které jsou taky na jedno použití a nikoho to nepobuřuje (návrat ke sklu naštěstí nehrozí).
Pokud jde o tašky, neuvažoval jste o látkových? Jsou pevnější a vydrží taky mnohem déle (a váhově na tom nejsou tak zle). Dají se prát a opakovaně používat dlouhou dobu. A pak je tu hit osmdesátých let, který se stále vrací (a pořád se propaguje jako moderní) - síťovka; pamatuju, jak je babička za mého dětství háčkovala.
Co se týká nákupních tašek, to jsem vyřešil již dříve než začal zákaz igelitek. Jelikož se mi několikrát nákup v autě převrhl, tak jsem si v Makru koupil klasické plastové nákupní košíky, ty si v příslušných obchodech nechal olepit jejich nálepkami (abych nebyl obviněn z krádeže nákupního košíku) a používám je více jak 5 let. Chodím k samoobslužným pokladnám kde mám čas si nákup do košíků srovnat, rozměním si tam peníze, pokladna mi dokonce poděkuje a jedu domu.
Tohle je na samoobslužných pokladnách boží, že berou všechno a nemají blbé kecy. Je to jedna z těch dobrých věcí na Alzáči (tak jak ho nemám rád, tak samoobslužné pokladny jsou tam skvělé). Tam mám taky rekord, kdy se mi podařilo Masarykem zaplatit nákup za 150 korun (dostal jsem zpět 9 pětistovek a nějaké drobné), ono to bylo tak, že jsem měl nákupů víc, na ně jsem utratil drobné a pak jsem zjistil, že jsem chtěl dát ten pětilitr předtím, a zapomněl, takto mi zbyl na ten poslední nákup.
Ale v obchodech z několika použití mám spíš smíšené pocity. Tři rohlíky, 10 deka salámu a nějaké pití, to je většinou v pohodě, ale nějaký ten složitější nákup, s tím jsou vždy problémy (věci nemívají kód nebo ho maji nefunkční, nebo se pokladna zblázní atd.), teď kolem čtyři černí šerifové, co maji pocit, že jim chci (já nebo nekdo jiný u dalších pokladen) něco odnést bez placení, no aspoň má kdo přivolat někoho, kdo tomu automatu domluví.
Když TESCO dávalo igelitky zadarmo, já jsem si nějakou vzal a dala se pak ještě použít, tak jsem ji složil a měl u sebe, vždy se pro ni časem nějaké použití našlo (třeba jednou jsem jel v metru, poblíž se nějaké dívence udělalo špatně a málem mi poblila botu, tak jsem v duchu zalitoval, že žádnou igelitku zrovna nemám po ruce, že bych ji té dívence nabídl). Pak TESCO přešlo na "ekologické" igelitky co se brzy samy rozpadly, já jsem si tehdy jednu schoval a když nadešla příležitost k jejímu dalšímu použití, tak jsem nahmatal akorát hrst šupinek.
Jinak nosím s sebou látkovou tašku co jsem dostal na nějakém veletrhu od jedné firmy. Na tašce jsou delší "uši" a taška se dá nosit přes rameno.
Nějak mi uniká ekologičnost. Jaký je pro životní prostředí rozdíl mezi igelitkou celou a v šupinkách?
Furt je to igelit.
Furt ne, jen pár měsíců. Ale už se stejně v Tescu nepoužívají, jinde nevím. Bylo to nanic, kolikrát se mi stalo, že jsem do starší tašky něco dal a hned se protrhla, později jsem z police na obaly taky vyklízel jen šupiny a prach. Naštěstí ty tašky měly potisk, tak se daly poznat a hned vyhodit.
zdroj
No a díky tomu zde máme problém s mikroplasty. Kdyby zůstala igelitka celá, žádný problém s mikroplasty by nebyl.