To jako vážně jsou složité zákony, které se dají lehce demonstrovat při pokusech? Co už se dá lépe zapamatovat, než to co si můžou i vyzkoušet?
Ohmův zákon a jeho praktická aplikace se pro žáky ukazují jako příliš náročné.
Já chcu umřít...
Nejen pro žáky, i učitelky to nechápou...
Možná i násobilku by mohli z osnov vypustit, každý má přece kalkulačku v mobilu.
Možná by se mělo vypustit i učení obsluhy těch mobilů... Aby se potomcům nezapotily zbylé závity.
Tak, jako jsme se kdysi ucili malou a velkoiu nasobilku nazpaměť, ucili jsme se na zakladce základy fyziky, chemie, tak dnešní školství je degradované na doplňování písmenek a podtrhavani slov v pracovních sešitech.
Děti z hlavy nepočítají nic. Tak se nedivte, že nejsou schopni pochopit ani základní zakony mechaniky. Elektřina je pro ně dira ve zdi, kam zapojíš USB nabíječku.
Takové triviality, posuňme se dále.. Krabici a kočku snad najdeme v každé domácnosti.
Ještě ten radioaktivní izotop...
Žena se pokoušela vařit oběd, mohu se podělit...
O oběd nebo o zkušenost s izotopem?
Kočku?
Na oběd?
Tato intepretace mě nenapadla, nicméně to pofidérní světélkující maso mohlo být z kdovíčeho. (1. pád: kdovíče). Bramborová kaše ve stavu trojného bodu byla nicméně stravitelná.
Bramborová kaše ve stavu trojného bodu byla nicméně stravitelná.
Kdesi jsem narazil na vtípek:
Proč jsi se ženil? Ále, nechutnalo mi jídlo v podnikové jídelně, tak jsem se oženil. A teď? Teď už mi chutná.
Taky mi to připomnělo, jeden vánoční:
Byly to krásné Vánoce! U Štědrovečerní večeře maminka na tatínka po dlouhých měsících opět promluvila. Podívala se mu zpříma do očí a řekla: "Žer!"
Učitel se dozvěděl, že mu bude snížený plat. Odpověděl: "Tak dobře, utajím před žáky hmyzožravce."
Uz som to su mozno pisal...asi 2 rok dozadu som bol v najvacsej a najlepsej ZS v nasom meste a potreboval zmerat napatie...ok zrovna som merak nechal doma, behnem za fyzikarom, aj ked mi da stary analogovy nevadi ved som sa na takom ucil. A mozno budu mat uz na fyzike moderne, sak nemusia ucit decka merat na tych starych kramoch. Obehol som vsetkych fyzikarov...ale vsetci na mna kukali, ze co to od nich chcem...multimeter na ZS? Ze naco, oni to nemaju. Toto nechapem, dnesne decka sa nenaucia na ZS zakladne veci o elektrike a nevedia si zmerat an napatie v zasuvke, ci na baterke? Doeraz nechapem.
Učí se prakticky to, co my - magnety, jeden konec je jižní, druhý severní (tvl, na co tohle potřebují?) pak nějaká cívka. A vědí, že napětí se měří voltmetrem - to je taková pacička se stupnicí v učebnici.
Ty si na hodine fyziky nepracoval s voltmetrom a ampermetrom? Uz pri tvojej generacie nemali skoly tieto zariadenia;o)?
V roce 70/71 byl avomet běžnou součástí kabinetu fyziky.
Mama nasla prednedavnom v skrini analogovy voltmeter, este zabaleny v polystyrene a pytala sa co s tym. Hoci nerad povedal som jej, ze vyhodit.
To je fakt škoda - ony ty staré analogové často mají lepší citlivost a větší rozsahy, takže po nich často sáhnu tam, kde ty běžné nezvládají
Já jsem si kdysi koupil od Vietnamců multimetr - vlastně dva, jeden do garáže, jeden jsem měl v kanclu, když jsem potřeboval něco změřit, abych nemusel běhat s každou blbostí do zkušebny (ale ten v kanclu jsem musel utajit, protože nebyl navázaný na firemní metrologický systém a tudíž ani cejchovaný a kdyby mne někdo přistihl, jak s ním neoprávněně něco měřím, tak by mne asi vrátná za svítání zastřelila služební zbraní u firemní zdi), za každý jsem dal asi 40Kč, no nekupte to, když je to tak levné. Samozřejmě mám doma DU10, ale tím měřím jen v neděli. Myslím, že nějaké takové - ono se to prodává pod různými značkami za různé ceny.
Takyto pouzivam aj ja, bezna cena je 5-10 eur v normalnom obchode.
Ty čínské krabičky náhodou nemají chybu - měří celkem rychle, a když odejdou, netřeba ronit slzu skrz ceny. Mám doma značkový Flukáč a je to celkem neštěstí: než se hodnota ustálí, vyroste na zahrádce pampeliška . Používám tedy vietkonga za kilo - na takové to orientační měření stačí nad hlavu.
No jo, některý měří rychle, některý zase přesně.
Jasně. Kdy ale potřebuješ "laboratorní" přesnost?
Třeba když měřím 0-3 μA (viz obrázek výše), abych věděl, zda si nerozhodím měřenou sběrnici
A chybu měření z toho tvého vrabčího hnízda řešíš jak ?
Tady v podstate neresim, dulezite je, ze kdyz tam poslu ruzna napeti, tak se mi podle toho chova i ten odber - pokud se pohybuje packa na pristroji mezi 0 a 3 μA, tak vidim, ze to docela dobre odpovida - i kdyby to snad melo byt 2 μA, nebo 4 μA tak to tolik nevadi, tady ta hodnota az tak kriticka neni, dulezite je, ze to reaguje plynule (necuka) a ocekavane (sleduje vstupni hodnotu), a ze se to pohybuje v tomhle radu.
Ze mi klasicky multimetr v ramci presnosti a zaokrouhleni bude nahodile skakat mezi 0 a 1 mA mi nerekne nic. Porad bychom mluvili o odporu kolem 2-5kΩ, ktery tu sbernici stahne do "zakazane" oblasti, kde rozhodne byt nema.
Pokud bych potreboval resit, musel bych mist vrabciho hnizda udelat podstatne solidnejsi prototyp. A taky asi pouzit vyrazne drazsi pristroje, nebo si to aspon presne zkalibrovat.
Tady je podstatne (jak plyne z linkovaneho clanku), ze se oproti "jednoduse diode s odporem" a odberem 20mA (tedy odpor ~250Ω) dostanu u jednoho transistoru do oblasti 30 μA (odpor ~ 160kΩ ), a se dvema do oblasti 3 μA, (odpor ~ 1.6 MΩ) - coz oboji pro I2C sbernici plne vyhovuje.
Takze prakticky jsem postavil zapojeni s jednim tranzistorem a vesel se na desticku s pudorysem te zelene uprostred, co na ni sviti modra LED, cili na breadboardu mi to zabira jen krajni radu (a obe napajeci) a muzu merit na kazdem sloupci (2.54 mm od sebe) nezavisle cokoli, bez obav o sbernice. A s jistotou, ze to chodi spravne z principu, nikoli, ze jsem nahodou narazil na zapojeni, kde to nahodou zrovna neskodi na prvni pohled zretelne
Priznam se, ze tomu celymu vubec nerozumim. Proc nekam na IIC davat LED a vubec, proc tam merit proudy? Snad jedine kdybych vymejslel nejakej level-shifter, ale na to jsou svabi a delat to z tranzistoru je anachronismus. A i kdybych nahodou chtel nejakou indkacni LED na sbernici(jakoze nechci, k cemu?), tak ji tam dam pres hradlo, prinejhorsim pres FET. Muj levny proskit merak do baglu na cesty ma rozsah μA, meri je na 0.1 a ackoliv se mi vstupni odpor nedari dohledat, tipuju ze bude nizsi nez u avometu. Jako chapu, ze koukat na dvacet rucicek co jsou v zelenym poli je prehlednejsi, nez 20 hodnot na displayi k nimz si musim pamatovat referencni hodnotu. Ale to se taky da resit digitalne a jednoduseji. Takze, analogovy meridla jsou prezitek.
Pokud nechces indikaci na sbernici, ze funguje, tak si ji tam nedavej, to je jednoduche.
Ja ji tam chci, protoze pak jednim pohledem poznam, zda tam behaji data a asi tak kolik, nebo zda nebehaji a sbernice je pritazena k zemi, nebo naopak k napajeni. A zda mam tedy nejdriv hledat chybu v zapojeni, nebo v programu a jakou asi tak radove. Coz se mi uz nekolikrat pri vyvoji osvedcilo. Napriklad kdyz pripojim par modulu a kazdy z nich ma vlastni pulluppy, tak hned vidim, ze data netecou a sbernice je nahore a po odpojeni modulu se vrati do normalu -> znamena na modulu najit a odpajet ty pullupy. (A ano, zahlednul jsem v posledni dobe par vlaken o tom, jak nejake meridla nefunguji s jnejakym programem a jak ho upravit, aby fungovala - a nakonec se prave tohle ukazalo byt pricinou - kdyby dotycny mel indikaci na sbernici, videl by to hned a nemusel to tyden-dva resit na foru a delat ruzne pokusy, co nemely zadnou sanci to zlepsit.)
Proudy jsem meril u toho indikatoru, abych vedel, nakolik zatezuje sbernici a jaky je jeho vstupni odpor. Na sbernici je dulezite napeti a strmost hran, coz zavisi na pullup odporech a zarizenich na ni pripojenych - proto jsem potreboval promerit ten indikator, zda je pro sbernici vhodny, ci nikoli - a ukazalo se, ze vhodny byl a dal se resalizovat na dost male plose presne tam, kde byl lpotreba - a kde mista bylo malo na nejake svaby a digitalni zobrazovace.
Level-shifter z jednoho tranzistoru jsem uz take parkrat pouzil, vyhoda svaba s mnoha nohama je, pokud jich potrebuju vedle sebe radu - coz neni vzdy ten pripad.
U FETu je nevyhoda v kapacite gatu, I2C je na to docela hakliva, takze by bylo potreba opet peclive vybrat neco, co ji nezatizi nadmerne - coz znamena ze stejne potrebuju vedet, co si k ni dovolit smim a musi to zvladnout a co uz je mimo specifikace a nasledne podle toho vybirat soucastky.
Tady jsem pouzil analogove meridlo protoze melo lepsi citlivost nez to digitalni a i u malych hodnot ukazovalo dost dobre jakym zpusobem se meni - samozrejme, ze ve vyslednem obvodu uz nebylo ani meridlo, ani vrabci hnizdo, ale jen par smd soucastek na PCB na pole mensi, nez by zabral jakykoli bezny svab, natoz s nezbytnou bizuterii okolo.
Doma téměř vůbec. Taky mám jen nějakej obyčejnej multimetr, i když o pár levelů lepší, než ten rákosnickej za 3 kila. Přece jen to mám na elektroniku, nejen na baterie a napětí v zásuvce. Do práce nám dnes přišel nový Fluke, co jsem si vybral. Na orientační měření a opravy zařízení. Ale ani ten nemůžeme použít na produkci, na to máme stolní mulťáky Agilent/Keysight, to už je úplně jinde.
Tobě koupili měřák od Keysight? Asi jsi dost dobrý a umíš si to obhájit, no
Ne, pro mě a kolegy je ten Fluke. Ty Keysighty jsou do produkce (výroba a testy PCB). I když mám taky jeden na stole. Mnoho z nich tam slouží už i dvacet let, ale máme tam i pár nových.
Když se dozvídám, jaké hifikundace už jsou případně zanedlouho budou v "moderních" autech, aby to usnadnilo práci řidičům, tak si říkám, že pokud bych si, nedej Bože, takové auto pořídil, tak než bych si nastudoval, jak to všechno mám ovládat a mohl konečně sednout za volant (pokud tam nějaký vůbec bude), to auto bude prorostlé kopřivami. Naštěstí takové auto nemám, stačí, že občas se mi rozsvítí nějaká signálka co nevím, co znamená. Například nedávno se rozsvítila signálka žhavení. Možná že v autě mám naftový motor a nevím o tom. Tak tam leju jen benzín a zatím jezdím. Nebo třeba "moderní" televizory, co všechno tam mají za funkce. Smarfoun nemám a pokud nebude uzákoněné, že ho mít musím kvůli nějaké appce, aby mne Velký Bratr mohl sledovat, tak si ho pořizovat nebudu, nepotřebuji ho.
Jen jsem chtěl napsat, že naopak školy MUSÍ žáčky zatěžovat dalšími informacemi, aby žáčci, až vyjdou ze škol ty chytré věcičky dovedli používat.
Cílem by mělo být mj. zatěžovat žáky tím, co užijou v běžném životě. Dneska děcka vyjdou že školy a vědí, že lávě pod zemí se říká magma, ale netuší, proč se platí daně a pojištění, neumí si spočítat jak vyjít s výplatou, neumí nic z toho, co je začne jako první v životě fackovat.
Tohle se ale učí na základní škole. A ze základky zase tolik lidí do pracovního procesu nejde. Na středních školách se to už učí.
Já si ze školy dodnes pamatuju, že Svatopluk Čech napsal Výleta pana Broučka, ale bylo mi to naprosto k hovnu. V literatuře na základní škole jsme příliš mnoho biflovali "životopis a dílo" mnoha spisovatelů, zpětně to hodnotím jako mrhání výukovým potenciálem. Ano, naučit se o nich něco, ale tlačit to do hlavy, abych to mohl vyblít do písemky a zase zapomenout, byla naprosto zbytečná činnost. Snad se to za těch 30 let změnilo, to uvidím u svých děcek.
Aktuální situace s distanční výukou dost odhaluje, kolik učiva je dost možná ve škole zbytečnýho, učitelé musí důkladně vybírat, co by děcka opravdu měly vědět. Možná by to mohlo naše školství někam posunout, odstranit nepotřebné a relikty, tím by se uvolnil čas na výuku toho, co jsi uvedl. Současná doba přináší hodně věcí, co by děcka měly vědět, ale výukový čas není nafukovací, když se někde něco přidá, musí se jinde ubrat. Pokud někoho bude důkladněji zajímat literatura 19. století, má možnost si to snadno nastudovat jinde (dnes máme internet), ale upřímně řečeno - skoro nikdo to číst nebude. V tomto ohledu považuji za užitečnější znát literární dějiny především 20. století, kdy už se nás to historicky dotýká mnohem víc - Čapek, Hrabal, Škvorecký, Hemingway. Tím neříkám, že na zbytek můžeme zapomenout, Shakespeare, Homér, Boccaccio, to patří ke všeobcnýmu vzdělání.
My jsme ve 4. ročníku měli ještě Vlastivědu a Přírodovědu. Synátor to má spojeno do jednoho, pod předmětem Člověk a jeho svět (jiný školy to mají možná pojmenovaný jinak). Je tam od všeho něco, ale včetně výuky o tom, jak to o nás funguje, tedy uspořádání ČR, (vláda, kraje), místopis ČR, takže snad to s tím obecným rozhledem nebude až tak tragický. No každopádně mám možnost to sledovat.
Ale tohle přece už dokonale vyřešil český velikán narozený ve Vídni co má zakázáno stát se Největším Čechem.
SEPARACE PRŮTOKOVÝCH POZNATKŮ Prof. Miloň Čepelka: Podívejme se na druhou zásadu Cimrmanovy šesterky, na separaci průtokových poznatků. Po letech učitelského působení ve Struku udělal Cimrman namátkovou prověrku vědomostí svých bývalých žáků. Výsledek byl skličující. Zjistil, že si všichni pamatují jen asi jednu desetinu toho, čemu je ve škole učil. Devět desetin poznatků bylo průtokových – laicky řečeno: šly jedním uchem tam a druhým ven. Cimrman se proto rozhodl udělat v procesech pamatování a zapomínání jednou provždy pořádek. Přímo určil, kterou látku si mají žáci zapamatovat a kterou zapomenout. Látka pro pamatování zabírala 1/10 a látka pro zapomenutí 9/10 učební doby, přesně jak to odpovídalo statistickému průzkumu. Pro tyto dvě oblasti učiva zavedl Cimrman dva názvy: pomněnka a zapomněnka – v němčině Vergissmeinnicht und Nichtvergissmeinnicht. Žáci se učili obojímu, ovšem jen pomněnku si směli pamatovat. Cimrman pak velice rafinovanými chytáky zkoušel, zda si nepamatují i zapomněnku.
BTW: Já si třeba z výuky německého jazyka pamatuju, jak se německy řekne jedním slovem "Množství mléčné bílkoviny" - velmi užitečná znalost co ji každý den využiji aspoň dvakrát.
Já si třeba z výuky německého jazyka pamatuju, jak se německy řekne jedním slovem "Množství mléčné bílkoviny" - velmi užitečná znalost co ji každý den využiji aspoň dvakrát.
Já zase "Jednotné zemědělské družstvo" a "Kancelář vedoucího závodní odborové rady", taky jedním slovem.
Ona ta osnova a vyuka je take rozdilna podle rezimu urciteho statu a podle toho co mladym manipulovatelnym potrebuji nakukat ale Internet je stejne mocnejsi pan (my jsme internet nemeli, v 8 tride zacala teprve informatika na Norton Commander a pozdeji i vyhledavac Altavista). Takze zdroj informaci byly jen casopisy ABC, 7 a LEO se sfetovanou Pergnerovou.
Misto CS-GO jsme meli spalek, prilepenou fixu, kolicek na pradlo a gumu od teplaku co strilela spejle. V podstate jsem rad ze jsem zil v detsvi a puberty bez exesivniho pouzivani mobilnich telefonu (na Eriksonu tatrance toho stejne moc delat neslo). I kdyz dnesni deti maji materialne vse, v podstate nemaji az na iluzi nic. Nektere dnesni prerostle deti s vysezenyma prdelama od PC treba nikdy nebyli ani ni v lese. Draka ted nahradili drony, BMX elektricke kolobezky.
Ale musim rict, jak jsem se priblizil 40citce tak mi jak zazrakem veci co jsem se ucil jeste i na zakladce nejak vystupuji na povrch a ani nevim jak jsem si na ne vzpomel nebo ze jsem je vubec vedel.
Zákony pana Newtona a zákon pana Ohma. 
debaty.net
To jako vážně jsou složité zákony, které se dají lehce demonstrovat při pokusech? Co už se dá lépe zapamatovat, než to co si můžou i vyzkoušet?
Já chcu umřít...
Nejen pro žáky, i učitelky to nechápou...
Možná i násobilku by mohli z osnov vypustit, každý má přece kalkulačku v mobilu.
Možná by se mělo vypustit i učení obsluhy těch mobilů... Aby se potomcům nezapotily zbylé závity.
Tak, jako jsme se kdysi ucili malou a velkoiu nasobilku nazpaměť, ucili jsme se na zakladce základy fyziky, chemie, tak dnešní školství je degradované na doplňování písmenek a podtrhavani slov v pracovních sešitech.
Děti z hlavy nepočítají nic. Tak se nedivte, že nejsou schopni pochopit ani základní zakony mechaniky. Elektřina je pro ně dira ve zdi, kam zapojíš USB nabíječku.
Takové triviality, posuňme se dále.. Krabici a kočku snad najdeme v každé domácnosti.
Ještě ten radioaktivní izotop...
Žena se pokoušela vařit oběd, mohu se podělit...
O oběd nebo o zkušenost s izotopem?
Kočku?
Na oběd?
Tato intepretace mě nenapadla, nicméně to pofidérní světélkující maso mohlo být z kdovíčeho. (1. pád: kdovíče).
Bramborová kaše ve stavu trojného bodu byla nicméně stravitelná.
Kdesi jsem narazil na vtípek:
Proč jsi se ženil?
Ále, nechutnalo mi jídlo v podnikové jídelně, tak jsem se oženil.
A teď?
Teď už mi chutná.
Taky mi to připomnělo, jeden vánoční:
Byly to krásné Vánoce! U Štědrovečerní večeře maminka na tatínka po dlouhých měsících opět promluvila. Podívala se mu zpříma do očí a řekla: "Žer!"
https://www.modrykocour.cz/kockogalerie/galerie/48172
Nikdy jsem nepochopil, proč p. Sch. nepoužil čokla…
Malá krabice...
Psovité šelmy se používají při výrobě elektřiny.
Čokl udělá vše, co chce páníček. Kočce je to jedno.
http://www.ebastlirna.cz/modules.php?name=Forums&file=viewtopic&t=96848
Učitel se dozvěděl, že mu bude snížený plat. Odpověděl:
"Tak dobře, utajím před žáky hmyzožravce."
Uz som to su mozno pisal...asi 2 rok dozadu som bol v najvacsej a najlepsej ZS v nasom meste a potreboval zmerat napatie...ok zrovna som merak nechal doma, behnem za fyzikarom, aj ked mi da stary analogovy nevadi ved som sa na takom ucil.
A mozno budu mat uz na fyzike moderne, sak nemusia ucit decka merat na tych starych kramoch.
Obehol som vsetkych fyzikarov...ale vsetci na mna kukali, ze co to od nich chcem...multimeter na ZS? Ze naco, oni to nemaju.
Toto nechapem, dnesne decka sa nenaucia na ZS zakladne veci o elektrike a nevedia si zmerat an napatie v zasuvke, ci na baterke?
Doeraz nechapem.
Učí se prakticky to, co my - magnety, jeden konec je jižní, druhý severní (tvl, na co tohle potřebují?) pak nějaká cívka. A vědí, že napětí se měří voltmetrem - to je taková pacička se stupnicí v učebnici.
Ty si na hodine fyziky nepracoval s voltmetrom a ampermetrom?
Uz pri tvojej generacie nemali skoly tieto zariadenia;o)?
V roce 70/71 byl avomet běžnou součástí kabinetu fyziky.
Mama nasla prednedavnom v skrini analogovy voltmeter, este zabaleny v polystyrene a pytala sa co s tym.
Hoci nerad povedal som jej, ze vyhodit.
To je fakt škoda - ony ty staré analogové často mají lepší citlivost a větší rozsahy, takže po nich často sáhnu tam, kde ty běžné nezvládají
viz Robodoupě: Drobničky 003 – Dvojitý emitorový sledovač
![[]](http://robodoupe.cz/wp-content/uploads/2018/02/DSC_5529.s.jpg)
(stařičký analogový avomet v popředí a moderní mikroprocesorové Totemduino v pozadí)
Občas se také hodí nízký vstupní odpor.
Já jsem si kdysi koupil od Vietnamců multimetr - vlastně dva, jeden do garáže, jeden jsem měl v kanclu, když jsem potřeboval něco změřit, abych nemusel běhat s každou blbostí do zkušebny (ale ten v kanclu jsem musel utajit, protože nebyl navázaný na firemní metrologický systém a tudíž ani cejchovaný a kdyby mne někdo přistihl, jak s ním neoprávněně něco měřím, tak by mne asi vrátná za svítání zastřelila služební zbraní u firemní zdi), za každý jsem dal asi 40Kč, no nekupte to, když je to tak levné. Samozřejmě mám doma DU10, ale tím měřím jen v neděli.
![[images]](https://encrypted-tbn0.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcSyJhrGTSHTE33NE9PzP5WElHqbIY4y2A5nRQ&usqp=CAU)
Myslím, že nějaké takové - ono se to prodává pod různými značkami za různé ceny.
Takyto pouzivam aj ja, bezna cena je 5-10 eur v normalnom obchode.
Ty čínské krabičky náhodou nemají chybu - měří celkem rychle, a když odejdou, netřeba ronit slzu skrz ceny. Mám doma značkový Flukáč a je to celkem neštěstí: než se hodnota ustálí, vyroste na zahrádce pampeliška![]:)](https://static.poradna.net/images/smiley/evilsmile.gif)
. Používám tedy vietkonga za kilo - na takové to orientační měření stačí nad hlavu.
No jo, některý měří rychle, některý zase přesně.
Jasně. Kdy ale potřebuješ "laboratorní" přesnost?
Třeba když měřím 0-3 μA (viz obrázek výše), abych věděl, zda si nerozhodím měřenou sběrnici
A chybu měření z toho tvého vrabčího hnízda řešíš jak![]:)](https://static.poradna.net/images/smiley/evilsmile.gif)
?
Tady v podstate neresim, dulezite je, ze kdyz tam poslu ruzna napeti, tak se mi podle toho chova i ten odber - pokud se pohybuje packa na pristroji mezi 0 a 3 μA, tak vidim, ze to docela dobre odpovida - i kdyby to snad melo byt 2 μA, nebo 4 μA tak to tolik nevadi, tady ta hodnota az tak kriticka neni, dulezite je, ze to reaguje plynule (necuka) a ocekavane (sleduje vstupni hodnotu), a ze se to pohybuje v tomhle radu.
Ze mi klasicky multimetr v ramci presnosti a zaokrouhleni bude nahodile skakat mezi 0 a 1 mA mi nerekne nic. Porad bychom mluvili o odporu kolem 2-5kΩ, ktery tu sbernici stahne do "zakazane" oblasti, kde rozhodne byt nema.
Pokud bych potreboval resit, musel bych mist vrabciho hnizda udelat podstatne solidnejsi prototyp. A taky asi pouzit vyrazne drazsi pristroje, nebo si to aspon presne zkalibrovat.
Tady je podstatne (jak plyne z linkovaneho clanku), ze se oproti "jednoduse diode s odporem" a odberem 20mA (tedy odpor ~250Ω) dostanu u jednoho transistoru do oblasti 30 μA (odpor ~ 160kΩ ), a se dvema do oblasti 3 μA, (odpor ~ 1.6 MΩ) - coz oboji pro I2C sbernici plne vyhovuje.
Takze prakticky jsem postavil zapojeni s jednim tranzistorem a vesel se na desticku s pudorysem te zelene uprostred, co na ni sviti modra LED, cili na breadboardu mi to zabira jen krajni radu (a obe napajeci) a muzu merit na kazdem sloupci (2.54 mm od sebe) nezavisle cokoli, bez obav o sbernice. A s jistotou, ze to chodi spravne z principu, nikoli, ze jsem nahodou narazil na zapojeni, kde to nahodou zrovna neskodi na prvni pohled zretelne
Priznam se, ze tomu celymu vubec nerozumim. Proc nekam na IIC davat LED a vubec, proc tam merit proudy? Snad jedine kdybych vymejslel nejakej level-shifter, ale na to jsou svabi a delat to z tranzistoru je anachronismus.
A i kdybych nahodou chtel nejakou indkacni LED na sbernici(jakoze nechci, k cemu?), tak ji tam dam pres hradlo, prinejhorsim pres FET.
Muj levny proskit merak do baglu na cesty ma rozsah μA, meri je na 0.1 a ackoliv se mi vstupni odpor nedari dohledat, tipuju ze bude nizsi nez u avometu.
Jako chapu, ze koukat na dvacet rucicek co jsou v zelenym poli je prehlednejsi, nez 20 hodnot na displayi k nimz si musim pamatovat referencni hodnotu. Ale to se taky da resit digitalne a jednoduseji. Takze, analogovy meridla jsou prezitek.
Pokud nechces indikaci na sbernici, ze funguje, tak si ji tam nedavej, to je jednoduche.
Ja ji tam chci, protoze pak jednim pohledem poznam, zda tam behaji data a asi tak kolik, nebo zda nebehaji a sbernice je pritazena k zemi, nebo naopak k napajeni. A zda mam tedy nejdriv hledat chybu v zapojeni, nebo v programu a jakou asi tak radove.
Coz se mi uz nekolikrat pri vyvoji osvedcilo. Napriklad kdyz pripojim par modulu a kazdy z nich ma vlastni pulluppy, tak hned vidim, ze data netecou a sbernice je nahore a po odpojeni modulu se vrati do normalu -> znamena na modulu najit a odpajet ty pullupy. (A ano, zahlednul jsem v posledni dobe par vlaken o tom, jak nejake meridla nefunguji s jnejakym programem a jak ho upravit, aby fungovala - a nakonec se prave tohle ukazalo byt pricinou - kdyby dotycny mel indikaci na sbernici, videl by to hned a nemusel to tyden-dva resit na foru a delat ruzne pokusy, co nemely zadnou sanci to zlepsit.)
Proudy jsem meril u toho indikatoru, abych vedel, nakolik zatezuje sbernici a jaky je jeho vstupni odpor. Na sbernici je dulezite napeti a strmost hran, coz zavisi na pullup odporech a zarizenich na ni pripojenych - proto jsem potreboval promerit ten indikator, zda je pro sbernici vhodny, ci nikoli - a ukazalo se, ze vhodny byl a dal se resalizovat na dost male plose presne tam, kde byl lpotreba - a kde mista bylo malo na nejake svaby a digitalni zobrazovace.
Level-shifter z jednoho tranzistoru jsem uz take parkrat pouzil, vyhoda svaba s mnoha nohama je, pokud jich potrebuju vedle sebe radu - coz neni vzdy ten pripad.
U FETu je nevyhoda v kapacite gatu, I2C je na to docela hakliva, takze by bylo potreba opet peclive vybrat neco, co ji nezatizi nadmerne - coz znamena ze stejne potrebuju vedet, co si k ni dovolit smim a musi to zvladnout a co uz je mimo specifikace a nasledne podle toho vybirat soucastky.
Tady jsem pouzil analogove meridlo protoze melo lepsi citlivost nez to digitalni a i u malych hodnot ukazovalo dost dobre jakym zpusobem se meni - samozrejme, ze ve vyslednem obvodu uz nebylo ani meridlo, ani vrabci hnizdo, ale jen par smd soucastek na PCB na pole mensi, nez by zabral jakykoli bezny svab, natoz s nezbytnou bizuterii okolo.
Doma téměř vůbec. Taky mám jen nějakej obyčejnej multimetr, i když o pár levelů lepší, než ten rákosnickej za 3 kila. Přece jen to mám na elektroniku, nejen na baterie a napětí v zásuvce.
Do práce nám dnes přišel nový Fluke, co jsem si vybral. Na orientační měření a opravy zařízení. Ale ani ten nemůžeme použít na produkci, na to máme stolní mulťáky Agilent/Keysight, to už je úplně jinde.
Tobě koupili měřák od Keysight?
Asi jsi dost dobrý a umíš si to obhájit, no 
Ne, pro mě a kolegy je ten Fluke. Ty Keysighty jsou do produkce (výroba a testy PCB). I když mám taky jeden na stole. Mnoho z nich tam slouží už i dvacet let, ale máme tam i pár nových.
Když se dozvídám, jaké hifikundace už jsou případně zanedlouho budou v "moderních" autech, aby to usnadnilo práci řidičům, tak si říkám, že pokud bych si, nedej Bože, takové auto pořídil, tak než bych si nastudoval, jak to všechno mám ovládat a mohl konečně sednout za volant (pokud tam nějaký vůbec bude), to auto bude prorostlé kopřivami. Naštěstí takové auto nemám, stačí, že občas se mi rozsvítí nějaká signálka co nevím, co znamená. Například nedávno se rozsvítila signálka žhavení. Možná že v autě mám naftový motor a nevím o tom. Tak tam leju jen benzín a zatím jezdím.
Nebo třeba "moderní" televizory, co všechno tam mají za funkce.
Smarfoun nemám a pokud nebude uzákoněné, že ho mít musím kvůli nějaké appce, aby mne Velký Bratr mohl sledovat, tak si ho pořizovat nebudu, nepotřebuji ho.
Jen jsem chtěl napsat, že naopak školy MUSÍ žáčky zatěžovat dalšími informacemi, aby žáčci, až vyjdou ze škol ty chytré věcičky dovedli používat.
Cílem by mělo být mj. zatěžovat žáky tím, co užijou v běžném životě.
Dneska děcka vyjdou že školy a vědí, že lávě pod zemí se říká magma, ale netuší, proč se platí daně a pojištění, neumí si spočítat jak vyjít s výplatou, neumí nic z toho, co je začne jako první v životě fackovat.
Tohle se ale učí na základní škole. A ze základky zase tolik lidí do pracovního procesu nejde. Na středních školách se to už učí.
Já si ze školy dodnes pamatuju, že Svatopluk Čech napsal Výleta pana Broučka, ale bylo mi to naprosto k hovnu. V literatuře na základní škole jsme příliš mnoho biflovali "životopis a dílo" mnoha spisovatelů, zpětně to hodnotím jako mrhání výukovým potenciálem. Ano, naučit se o nich něco, ale tlačit to do hlavy, abych to mohl vyblít do písemky a zase zapomenout, byla naprosto zbytečná činnost. Snad se to za těch 30 let změnilo, to uvidím u svých děcek.
Aktuální situace s distanční výukou dost odhaluje, kolik učiva je dost možná ve škole zbytečnýho, učitelé musí důkladně vybírat, co by děcka opravdu měly vědět. Možná by to mohlo naše školství někam posunout, odstranit nepotřebné a relikty, tím by se uvolnil čas na výuku toho, co jsi uvedl. Současná doba přináší hodně věcí, co by děcka měly vědět, ale výukový čas není nafukovací, když se někde něco přidá, musí se jinde ubrat. Pokud někoho bude důkladněji zajímat literatura 19. století, má možnost si to snadno nastudovat jinde (dnes máme internet), ale upřímně řečeno - skoro nikdo to číst nebude. V tomto ohledu považuji za užitečnější znát literární dějiny především 20. století, kdy už se nás to historicky dotýká mnohem víc - Čapek, Hrabal, Škvorecký, Hemingway. Tím neříkám, že na zbytek můžeme zapomenout, Shakespeare, Homér, Boccaccio, to patří ke všeobcnýmu vzdělání.
My jsme ve 4. ročníku měli ještě Vlastivědu a Přírodovědu. Synátor to má spojeno do jednoho, pod předmětem Člověk a jeho svět (jiný školy to mají možná pojmenovaný jinak). Je tam od všeho něco, ale včetně výuky o tom, jak to o nás funguje, tedy uspořádání ČR, (vláda, kraje), místopis ČR, takže snad to s tím obecným rozhledem nebude až tak tragický. No každopádně mám možnost to sledovat.
Ale tohle přece už dokonale vyřešil český velikán narozený ve Vídni co má zakázáno stát se Největším Čechem.
BTW:
Já si třeba z výuky německého jazyka pamatuju, jak se německy řekne jedním slovem "Množství mléčné bílkoviny" - velmi užitečná znalost co ji každý den využiji aspoň dvakrát.
Já zase "Jednotné zemědělské družstvo" a "Kancelář vedoucího závodní odborové rady", taky jedním slovem.
Ona ta osnova a vyuka je take rozdilna podle rezimu urciteho statu a podle toho co mladym manipulovatelnym potrebuji nakukat ale Internet je stejne mocnejsi pan (my jsme internet nemeli, v 8 tride zacala teprve informatika na Norton Commander a pozdeji i vyhledavac Altavista). Takze zdroj informaci byly jen casopisy ABC, 7 a LEO se sfetovanou Pergnerovou.
Misto CS-GO jsme meli spalek, prilepenou fixu, kolicek na pradlo a gumu od teplaku co strilela spejle. V podstate jsem rad ze jsem zil v detsvi a puberty bez exesivniho pouzivani mobilnich telefonu (na Eriksonu tatrance toho stejne moc delat neslo). I kdyz dnesni deti maji materialne vse, v podstate nemaji az na iluzi nic. Nektere dnesni prerostle deti s vysezenyma prdelama od PC treba nikdy nebyli ani ni v lese.
Draka ted nahradili drony, BMX elektricke kolobezky.
Ale musim rict, jak jsem se priblizil 40citce tak mi jak zazrakem veci co jsem se ucil jeste i na zakladce nejak vystupuji na povrch a ani nevim jak jsem si na ne vzpomel nebo ze jsem je vubec vedel.
Hej, naprosto přesně!