Já si ze školy dodnes pamatuju, že Svatopluk Čech napsal Výleta pana Broučka, ale bylo mi to naprosto k hovnu. V literatuře na základní škole jsme příliš mnoho biflovali "životopis a dílo" mnoha spisovatelů, zpětně to hodnotím jako mrhání výukovým potenciálem. Ano, naučit se o nich něco, ale tlačit to do hlavy, abych to mohl vyblít do písemky a zase zapomenout, byla naprosto zbytečná činnost. Snad se to za těch 30 let změnilo, to uvidím u svých děcek.

Aktuální situace s distanční výukou dost odhaluje, kolik učiva je dost možná ve škole zbytečnýho, učitelé musí důkladně vybírat, co by děcka opravdu měly vědět. Možná by to mohlo naše školství někam posunout, odstranit nepotřebné a relikty, tím by se uvolnil čas na výuku toho, co jsi uvedl. Současná doba přináší hodně věcí, co by děcka měly vědět, ale výukový čas není nafukovací, když se někde něco přidá, musí se jinde ubrat. Pokud někoho bude důkladněji zajímat literatura 19. století, má možnost si to snadno nastudovat jinde (dnes máme internet), ale upřímně řečeno - skoro nikdo to číst nebude. V tomto ohledu považuji za užitečnější znát literární dějiny především 20. století, kdy už se nás to historicky dotýká mnohem víc - Čapek, Hrabal, Škvorecký, Hemingway. Tím neříkám, že na zbytek můžeme zapomenout, Shakespeare, Homér, Boccaccio, to patří ke všeobcnýmu vzdělání.

My jsme ve 4. ročníku měli ještě Vlastivědu a Přírodovědu. Synátor to má spojeno do jednoho, pod předmětem Člověk a jeho svět (jiný školy to mají možná pojmenovaný jinak). Je tam od všeho něco, ale včetně výuky o tom, jak to o nás funguje, tedy uspořádání ČR, (vláda, kraje), místopis ČR, takže snad to s tím obecným rozhledem nebude až tak tragický. No každopádně mám možnost to sledovat.