Zákony pana Newtona a zákon pana Ohma.

Když se dozvídám, jaké hifikundace už jsou případně zanedlouho budou v "moderních" autech, aby to usnadnilo práci řidičům, tak si říkám, že pokud bych si, nedej Bože, takové auto pořídil, tak než bych si nastudoval, jak to všechno mám ovládat a mohl konečně sednout za volant (pokud tam nějaký vůbec bude), to auto bude prorostlé kopřivami. Naštěstí takové auto nemám, stačí, že občas se mi rozsvítí nějaká signálka co nevím, co znamená. Například nedávno se rozsvítila signálka žhavení. Možná že v autě mám naftový motor a nevím o tom. Tak tam leju jen benzín a zatím jezdím.
Nebo třeba "moderní" televizory, co všechno tam mají za funkce.
Smarfoun nemám a pokud nebude uzákoněné, že ho mít musím kvůli nějaké appce, aby mne Velký Bratr mohl sledovat, tak si ho pořizovat nebudu, nepotřebuji ho.

Jen jsem chtěl napsat, že naopak školy MUSÍ žáčky zatěžovat dalšími informacemi, aby žáčci, až vyjdou ze škol ty chytré věcičky dovedli používat.

Cílem by mělo být mj. zatěžovat žáky tím, co užijou v běžném životě.
Dneska děcka vyjdou že školy a vědí, že lávě pod zemí se říká magma, ale netuší, proč se platí daně a pojištění, neumí si spočítat jak vyjít s výplatou, neumí nic z toho, co je začne jako první v životě fackovat.

Já si ze školy dodnes pamatuju, že Svatopluk Čech napsal Výleta pana Broučka, ale bylo mi to naprosto k hovnu. V literatuře na základní škole jsme příliš mnoho biflovali "životopis a dílo" mnoha spisovatelů, zpětně to hodnotím jako mrhání výukovým potenciálem. Ano, naučit se o nich něco, ale tlačit to do hlavy, abych to mohl vyblít do písemky a zase zapomenout, byla naprosto zbytečná činnost. Snad se to za těch 30 let změnilo, to uvidím u svých děcek.

Aktuální situace s distanční výukou dost odhaluje, kolik učiva je dost možná ve škole zbytečnýho, učitelé musí důkladně vybírat, co by děcka opravdu měly vědět. Možná by to mohlo naše školství někam posunout, odstranit nepotřebné a relikty, tím by se uvolnil čas na výuku toho, co jsi uvedl. Současná doba přináší hodně věcí, co by děcka měly vědět, ale výukový čas není nafukovací, když se někde něco přidá, musí se jinde ubrat. Pokud někoho bude důkladněji zajímat literatura 19. století, má možnost si to snadno nastudovat jinde (dnes máme internet), ale upřímně řečeno - skoro nikdo to číst nebude. V tomto ohledu považuji za užitečnější znát literární dějiny především 20. století, kdy už se nás to historicky dotýká mnohem víc - Čapek, Hrabal, Škvorecký, Hemingway. Tím neříkám, že na zbytek můžeme zapomenout, Shakespeare, Homér, Boccaccio, to patří ke všeobcnýmu vzdělání.

My jsme ve 4. ročníku měli ještě Vlastivědu a Přírodovědu. Synátor to má spojeno do jednoho, pod předmětem Člověk a jeho svět (jiný školy to mají možná pojmenovaný jinak). Je tam od všeho něco, ale včetně výuky o tom, jak to o nás funguje, tedy uspořádání ČR, (vláda, kraje), místopis ČR, takže snad to s tím obecným rozhledem nebude až tak tragický. No každopádně mám možnost to sledovat.

Ale tohle přece už dokonale vyřešil český velikán narozený ve Vídni co má zakázáno stát se Největším Čechem.

SEPARACE PRŮTOKOVÝCH POZNATKŮ
Prof. Miloň Čepelka:
Podívejme se na druhou zásadu Cimrmanovy šesterky, na separaci průtokových poznatků. Po letech učitelského působení ve Struku udělal Cimrman namátkovou prověrku vědomostí svých bývalých žáků.
Výsledek byl skličující.
Zjistil, že si všichni pamatují jen asi jednu desetinu toho, čemu je ve škole učil. Devět desetin poznatků bylo průtokových – laicky řečeno: šly jedním uchem tam a druhým ven.
Cimrman se proto rozhodl udělat v procesech pamatování a zapomínání jednou provždy pořádek. Přímo určil, kterou látku si mají žáci zapamatovat a kterou zapomenout. Látka pro pamatování zabírala 1/10 a látka pro zapomenutí 9/10 učební doby, přesně jak to odpovídalo statistickému průzkumu.
Pro tyto dvě oblasti učiva zavedl Cimrman dva názvy: pomněnka a zapomněnka – v němčině Vergissmeinnicht und Nichtvergissmeinnicht.
Žáci se učili obojímu, ovšem jen pomněnku si směli pamatovat. Cimrman pak velice rafinovanými chytáky zkoušel, zda si nepamatují i zapomněnku.

BTW:
Já si třeba z výuky německého jazyka pamatuju, jak se německy řekne jedním slovem "Množství mléčné bílkoviny" - velmi užitečná znalost co ji každý den využiji aspoň dvakrát.

Já si třeba z výuky německého jazyka pamatuju, jak se německy řekne jedním slovem "Množství mléčné bílkoviny" - velmi užitečná znalost co ji každý den využiji aspoň dvakrát.

Já zase "Jednotné zemědělské družstvo" a "Kancelář vedoucího závodní odborové rady", taky jedním slovem.

Ona ta osnova a vyuka je take rozdilna podle rezimu urciteho statu a podle toho co mladym manipulovatelnym potrebuji nakukat ale Internet je stejne mocnejsi pan (my jsme internet nemeli, v 8 tride zacala teprve informatika na Norton Commander a pozdeji i vyhledavac Altavista). Takze zdroj informaci byly jen casopisy ABC, 7 a LEO se sfetovanou Pergnerovou.

Misto CS-GO jsme meli spalek, prilepenou fixu, kolicek na pradlo a gumu od teplaku co strilela spejle. V podstate jsem rad ze jsem zil v detsvi a puberty bez exesivniho pouzivani mobilnich telefonu (na Eriksonu tatrance toho stejne moc delat neslo). I kdyz dnesni deti maji materialne vse, v podstate nemaji az na iluzi nic. Nektere dnesni prerostle deti s vysezenyma prdelama od PC treba nikdy nebyli ani ni v lese.
Draka ted nahradili drony, BMX elektricke kolobezky.

Ale musim rict, jak jsem se priblizil 40citce tak mi jak zazrakem veci co jsem se ucil jeste i na zakladce nejak vystupuji na povrch a ani nevim jak jsem si na ne vzpomel nebo ze jsem je vubec vedel.

Hej, naprosto přesně!