Kdo platí na schůzce?

"Když já zvu, tak já i platím"

Přesně tak.
Když má borec strach z velkýho účtu, tak poprvé vezme ženskou na kafe a teprve potom se uvidí, zda má cenu to zkusit i podruhé. Asi bych nevzal neznámou bábovku rovnou někam na romantickou večeři, když bych ani nevěděl, zda se z ní nevyklube blbka, nebo svině, co se chce jen zdarma luxusně nažrat.
Jakmile se při placení někdo přijde s variantou "napůl", tak v té chvíli to znamená, že příště už nic nebude.

nebo svině, co se chce jen zdarma luxusně nažrat.

Uj, to by bylo šampaňské, kaviár, steak, až bych se nažral a ožral, nechal bych na židli bundu s tím, že se jdu vyčurat, a už bych se nevrátil.

Nepovažuji se za krásného, ale s holkama jsem problém neměl a "v mladších letech“ jsem si užíval v podstatě každý víkend. Za sex jsem nikdy neplatil, naopak mi byly nabídnuty peníze nebo vzájemné uspokojení ze strany ženy, když jsem pobýval v Barceloně. Nebylo mi vic jak něco po dvaceti a šlo v podstatě o bar, kde byly 25–45leté ženy, co hledaly společnost na večer. První věta zpravidla: „Ahoj, jak se jmenuješ, dáme si panáka?“ :)

Mé maximum jsou tři za jeden večer, ve dvou různých městech. Nebavím se o klobáskách co mají kozy jak věšáky nebo kokršpaněl uši.
Ženských mám i hodně kamarádek, ale co si budeme říkat, zpravidla když se chce týpek kamarádit s mařkou, nebo ji někam zve, tak je to často proto, že je do ní zabouchlej.

Bohužel, mezi 15–19 jsme byli parta 5–6 typků (mikiny s kapucou Sepultura což zacalo být v mode, velcí borci), z toho tři byli fakt kámoši. O jednoho jsem přišel kvůli tomu, že na mě extrémně žárlil.
Pak jsem o proti teplakově Kloboukam u Brna preferoval lidi z Hustopeč, lepši mentalita, supr lidi.

Z mé strany respektuju pravidlo, že na kámošovu holku se nesahá, ani po tom, co se rozejdou. Ta jeho mařka mě jednou v Kloboukách na Motorestu Podkova, na té diskotéce dole v té "díře“, někdy kolem třetí ráno když jsem dojel z Hustopeč si přisedla, a byla hodně iniciativní, cekal sem kam az zajde, alo zaslo to az tak ze mi ho bafla. Pak mě táhla zarukárv na záchod, stáhla si tanga a tam jsem řekl stop chodíš s kámošem, nemohl bych se mu podívat do očí. No pravda je i ze jsem byl navatý jak cap, takže ..

Tři měsíce potom jsem se rozešel s přítelkyní (kvuli které jsem na zacatku vztahu zacal kourit LM - ka, jakože Lucie & Michal), docela bolestiva zkusenost, a ten zmrd po ní hned šel. Pokoušel se ji sbalit, jezdil za ní vtírat až do Mutěnic (vesnice tam u nás), čímž mě fakt nasral.

*** Když jsme u toho kouření, nevím jak vy, ale i když jsem kouřil hlavně Camelky, v hospodě k pivku mi prostě nejvíc seděly Sparty, prostě klasické vepřovky.
Taková haluz , když jsme chodili do hasiča, tak jsme našli v bunděuru staré cigarety Lípa. Stáří se na nich podepsalo, ale chuťově nářez, jak když děcka podpálí stoh.
----------------------
PS: Co se týče placení, záleží na situaci s kým, kde, za jakým účelem. Placení napůl, pokud jde o večer nebo pár hodin strávených s nějakou korektní slečnou, by mi přišlo trapné. To je jak ti exoti, co vytáhnou koženou kapsičku, jednu papírovou bankovku a zbytek korun po koruně vytahují a počítají půl dne, aby náhodou nenechali 50c spropitné.

Mám rád zvířata, takže nebudu psát, že někteří nemají mentalne navic, jak na jeden pár "guamaků a kozu“.

Hele, ten článek a diskuze je asi směřována na ty, co hledají někoho na seznamkách. Tak někoho "najdou", setkají se a zajdou na jídlo. No a právě co jsem četl, tak na seznamkách právě jsou i takový mařky, co si z chlapů dělají jídelnu, tedy že si dávají luxusní žrádla na jejich účet.

jakože Lucie & Michal

Hele, nejsi náhodou Vlk z Hlohovca? Jednoho jsem znal. To by mě švihlo.

Když tak čtu ty tvoje zážitky, tak ty jsi ztělesněné zlo v očích všech incelů

Hele, nejsi náhodou Vlk z Hlohovca? Jednoho jsem znal. To by mě švihlo.

Neboj, švihat tě nebude, maximálně se ně řikalo "Norek z Klobouku".

Ale tady naše historie nekončí příteli / připomel bych ze před 25 lety jsme spolu strávili, nebo se spíš míjeli skro šest měsíců.
A asi bys musel mít opravdu dobrou paměť, aby sis vzpomněl, kdo ti skoro půl roku připravoval a nakládal oběd.

Napovím: JVC a datum 05. 05. 2001. Našel ses tam ? Na YT jsou dve verze, nejsem si jisty jestli je tato ta spravna, kvalita je priserna:

Já vím, že jsme se potkali, jsme stejný datum. Já však byl v Mikulově jen 3 měsíce, pak jsem šel do Vyškova. To video jsi mi už postoval, asi jsem se tam našel, ale ani vlastní matka mě nepoznala. Já si ale pamatuji, kde jsem stál.

Hele, teď jak se na to dívám, tak jsem si uvědomil jednu věc - já měl přísahu v květnu 2000, protože do civilu jsem šel na jaře 01. Takže na té přísaze ten borec vypadá trochu jak já, dokonce stojí na stejným místě, ale nejsem to asi já. Čas 6:05, xicht uprostřed. Ale manželka tvrdí, že to nejsem já a to jsme se poznali asi 2 roky po vojně.

Bůh ví, co je to vůbec za lidi, ty jo, co? Já jsem se tam taky právě nenašel, 45 minut jsem checkoval nějaký random týpky.

Taky jsem byl JVC 2021, vím, že jsme tam byli určitě spolu, protože jsme si vzpomněli na nějaká jména lidí, co byli s tebou na pokoji nebo v rotě.

Možná máš doma videokazetu, kterou dali rodičům. To mám domů trochu z ruky, víš co
Ale to je stejně jedno, hlavně že jsi OK, zdravej a šťastnej.

Já jsem byl převelenej do Jihlavy, kasárna vedle psychiatrické léčebny kde sme je viděli, jak se tam přes plot mentálci klátili v křáku mezi sebou nářez, Zaklínač Netflix hadra.

Pak mě převelili do Libavé. To byl bordel , prostředí jak v nějakém hororu nebo hře Černobyl. Prázdná část města, opuštěné divadlo, bytovky, takové ty zarostlé dětské kolotoče a hřiště… hrůza.

Jsem tam dokonce obsluhoval rakouského vojenského generála štábu. Typek co mu lezli z usi chlupy.

Ale zas bez přehánění, prostě jsem mu donesl a odnesl talíř, donášel ke stolu lahve vína nic vic.
Přiletěl vrtulníkem, to vojenské centrum pro smetánku bylo zrovna po renovaci, docela dobrý na české poměry.

No, už mě máš určitě dost, tož měj se a zduř.

Z mé strany respektuju pravidlo, že na kámošovu holku se nesahá, ani po tom, co se rozejdou. Ta jeho mařka mě jednou v Kloboukách na Motorestu Podkova, na té diskotéce dole v té "díře“, někdy kolem třetí ráno když jsem dojel z Hustopeč si přisedla, a byla hodně iniciativní, cekal sem kam az zajde, alo zaslo to az tak ze mi ho bafla. Pak mě táhla zarukárv na záchod, stáhla si tanga a tam jsem řekl stop chodíš s kámošem, nemohl bych se mu podívat do očí. No pravda je i ze jsem byl navatý jak cap, takže ..

Ten tvoj moralny kompas ma rozsekal...takze bafnutie je ok, ale akonahle si stiahne tanga uz je to stopka;o)?
Zlepsil si mi rano lebo pri tych pribehoch som sa smial az nahlas pri pc, ale na druhej stran som rad, ze nie si moj kamos, protoze tohle se nedela;o). Navyse dalsia usmevna vec ako ta nastvalo, ze siel po tvojej byvalej...to ti uz moze byt u prdele nie? Aspon po rokoch sa uz na pozri s odstupom mudreho muza, co ma svoj vek.

Takze na pivo ist mozme (dnes je problem zohnat niekoho kto este fajci), ale manzelka pri nas sediet radsej nebude ty casanova;o).

Btw aby som sa tu nehral na moralny kompas boznem na seba tiez nieco...na strednej som prebral velmi dobremu kamosovi na asi 1-2 mesiace babu (potom sa k nemu vratila;o)) a serie ma to doteraz...ale niekedy hlava nepremysla a srdcu nerozkazes.

Jo, ale to mi bylo nějakých 17 let, ten tzv. "morální kompas" byl jinej.
Kromě toho já jsem nic nedělal, ona dělala.

Celá tahle příhoda pak skončila tak (byla zima, všude sníh), že jsem pri odchodu z toho WC vyrval ze záchodu prkénko a sjel jsem na něm od toho motorestu skoro až na náměstí, zbytek sem dosel.
Od toho motorestu do Klobouk je cesta z kopečku dolů tak to docela švistilo, jo ti dva lidi co jsem po potkal docela čuměli. Dnes bych samozřejmě takovou výtržnost neudělal a děti prosim nic takového nedělejte.

srdcu nerozkazes

Pravda, pravda. S přibývajícím věkem často vzpomínám na tyto časy, první lásky a zklamání, a jsem rád, že jsem si to užil, dalo by se říct naplno. Pak přišla vojna a v podstatě chvíli po tom (~2002/2003) jsem odjel za dobrodružstvím z ČR nadobro.

Nářez byl třeba karneval v Cádizu, který trval několik dní ženské nahoře bez, po pláži lahve alkoholu a na každém kousku pláže někdo trtkal. Takový malý ráj pro mladého HPETa :D
Ale bacha, jeden kamarád, co měl fakt žízeň, takhle vzal na ulici láhev, otevřel ji a hned to do sebe nalil až na to, že v tom byla chcanka.

Dnes? Člověk se otočí a řekne si, kam se ty roky poděly, až je mi z toho nak tak smutno, ale mohu říct, že jsem si užil tolik věcí, co nezažijí tři lidi za celej zivot dohromady.

V každém státě jsem okusil "***", na základě mých zkušeností bych řekl, že nejlepší jsou Španělky a Francouzky. Jedna z nejhorších zkušeností byla černoška, nemít 3 promile, znovu bych do toho nešel, nebo bych aspoň zhasl, bylo to bizarní.

Ve Španělsku taky to jsem ještě neuměl pořádně mluvit jsem byl s jedním Slovákem z "Blavy" kousek pod Lleidou ve vesničce, nebo spíš obydlené zatáčce, kde jsme byli pozvaní na opékačku. A tam mě taky potom tahala zase za ten rukáv jedna do takové opuštěné chatky, kde byla jen postel. Nerozuměl jsem jí ani slovo, tak z toho nic nebylo.

V Amsterdamu mě taky večer táhla jedna Švýcarka za rukáv, kde mám hotel (v té době jsem přespával na takovém okupovaném prázdném hotelu čechy na Prinsen­gracht) jsem si připadal jak nějakej místní šlapák, od té doby jsem začal nosit trička, uz sem mel dost toho taháni za rukáv mikiny..

Jinak Asiatky, teda ty dvě, se kterými jsem měl zkušenost Číňanka a Vietnamka mají docela malé frndy, ale co tu píšu, to už je přes rámec debat.

Taky jsem přestal nosit kraťasy co mají jen gumu, které jsem zaměnil za kraťasy s opaskem.

Yardo, máš zajímavé úvahy a plány, tak hlavně ať si je tady nepřečte i tvoje manželka.

Jo, Yarda při placení navrhne, že to dají půl na půl

Preco na polku, necha si zaplatit;o).
Ked sme v restike skoro vzdy plati manzelka...aj tak jej posielam peniaze ja, takze vo finale je to jedno.

U nás platím v restauraci já. Ale manželka mi k tomu podá svoji platební kartu
Máme rozdělený výdaje, já řeším bydlení a nákupy, ona děcka, oblečení a požitky. Ale je tam pořád důležitý faktor - nejsou to "moje a tvoje" peníze, ale všechny jsou "naše". I když na dvou účtech.

Jednou jsem svolával setkání spolužáků po x letech od maturity. Účtovalo se to tam tak, že to někde psali na futro a při placení se každý přiznal co on vypil a snědl. Tehdy jsem řekl kasírce, že se sešlost vydařila a nemá smysl si ji pokazit tím že se při placení pohádáme o jedno pivo, tak budu platit jako poslední všechno co zbyde.
A když se dostalo na mne, tak se zjistilo že není co platit.

Pocas studii sa moj moralny kompas otocil...proste ho zvalcoval zivot.
Mal som taku maniu, ze ak idem s babou a je jedno s akou, ze vzdy platim ja. Asi som bol vychovany v takom divnom rozpolozeni, ze nechat si zaplatit od zeny je urazka a ukazka mojej neschopnosti.
Lenze, ked som chodil na VS chodil som von s kamoskou, ktora pracovala. Ja som mal 300 korun/tyzden a pivo stalo vtedy v centre kam sme chodievali 25-30Sk.
Zo zaciatku som sa drzal...jedno stretnutie tyzdenne, vzdy v pondelok a zvysok tyzdna som prezival jak zobrak.
Tento system bol neudrzatelny a hlavne vtedy, ked chcela ist von aj 2x za tyzden.
Zacala ma lamat, najprv, ze si zaplati aspon za seba, neskor raz ty, raz ja a vo finale uz platila len ona.
Citil som sa ako slapka, aj ked ani ten sex nebol lebo som zil v predstave, ze sex mozem mat len s niekym koho milujem, co som jej vysvetlil pri jednom pokuse a ona sa rozplakala. Vtedy som si myslel, ze aku slachetnu sluzbu pre nu robim, dnes viem, ze som bol chuj.
Ale prekusla to a chodili sme spolu von aj dalej a rad na to spominam.
Dokonca aj manzelku mam vdaka nej...raz sme mali ist spolu von a jej do toho nieco prislo a ja som chcel ist na pivo a na IRC ma otravoval uz par mesiacov nejaka manicka, ze chce ist so mnou na pivo a tak som jej napisal, ze dnes mozem...a tak sme sa stretli a sme spolu uz cez 20 rokov.

V období školy, když nebyly peníze, tak jsem měl fintu, že jsem měl s sebou pet lahev červeného vína (z našeho sklípku) a ušetřil tak za pivo.
To, že jsi jí řekl na rovinu, jak to cítíš, jsi pro mě borec určitě to chtělo odvahu a hodne lidi by se zachovalo jinak a to by pak plaka jeste vic.

Díky tvim rozhodnutim, a ruznym promenych te tva cesta zavedla k tvé ženě a zdravému a krásnému synu, takže to ber jako příběh s dobrým koncem.

Ano vsetko je tak ako ma byt, ale dnes uz chapem, ze jej vtedy neslo o nejakeho debilka, co ju musi milovat...proste som sa jej pacil a chcela si uzit a tym, ze som ju odmietol som ju samozrejme urazil.
Dnes by som sa uz rozhodol inak.
To by mi samozrejme nebranilo stretnut neskor svoju buducu manzelku;o).

Btw deti mam 2.