Jo, ale to mi bylo nějakých 17 let, ten tzv. "morální kompas" byl jinej.
Kromě toho já jsem nic nedělal, ona dělala.
Celá tahle příhoda pak skončila tak (byla zima, všude sníh), že jsem pri odchodu z toho WC vyrval ze záchodu prkénko a sjel jsem na něm od toho motorestu skoro až na náměstí, zbytek sem dosel.
Od toho motorestu do Klobouk je cesta z kopečku dolů tak to docela švistilo, jo ti dva lidi co jsem po potkal docela čuměli. Dnes bych samozřejmě takovou výtržnost neudělal a děti prosim nic takového nedělejte.
srdcu nerozkazes
Pravda, pravda. S přibývajícím věkem často vzpomínám na tyto časy, první lásky a zklamání, a jsem rád, že jsem si to užil, dalo by se říct naplno. Pak přišla vojna a v podstatě chvíli po tom (~2002/2003) jsem odjel za dobrodružstvím z ČR nadobro.
Tenkrát byla společnost zcela jiná, žádný Facebook, telefony nebo AI, kde se můžeš zadarmo najíst. Maximální kontakt s lidmi, které jsi potkal, byl e‑mail na seznam.cz. Nebylo to pro každého; nejednou jsem musel přespat někde na lavičce, týden nejedl, ale stálo to za to.
Po Španělsku se dalo cestovat v podstatě zadarmo na měšťácích „policía municipal“ ti dali lístek na vlak do dalšího nejbližšího města + tiket (už nevím na kolik peset) do baru, kde ti za to dali bocadillo (sandwich) a nějaké pití.
Nářez byl třeba karneval v Cádizu, který trval několik dní ženské nahoře bez, po pláži lahve alkoholu a na každém kousku pláže někdo trtkal. Takový malý ráj pro mladého HPETa :D
Ale bacha, jeden kamarád, co měl fakt žízeň, takhle vzal na ulici láhev, otevřel ji a hned to do sebe nalil až na to, že v tom byla chcanka.
Dnes? Člověk se otočí a řekne si, kam se ty roky poděly, až je mi z toho nak tak smutno, ale mohu říct, že jsem si užil tolik věcí, co nezažijí tři lidi za celej zivot dohromady.
V každém státě jsem okusil "***", na základě mých zkušeností bych řekl, že nejlepší jsou Španělky a Francouzky. Jedna z nejhorších zkušeností byla černoška, nemít 3 promile, znovu bych do toho nešel, nebo bych aspoň zhasl, bylo to bizarní.
Ve Španělsku taky to jsem ještě neuměl pořádně mluvit jsem byl s jedním Slovákem z "Blavy" kousek pod Lleidou ve vesničce, nebo spíš obydlené zatáčce, kde jsme byli pozvaní na opékačku. A tam mě taky potom tahala zase za ten rukáv jedna do takové opuštěné chatky, kde byla jen postel. Nerozuměl jsem jí ani slovo, tak z toho nic nebylo.
V Amsterdamu mě taky večer táhla jedna Švýcarka za rukáv, kde mám hotel (v té době jsem přespával na takovém okupovaném prázdném hotelu čechy na Prinsengracht) jsem si připadal jak nějakej místní šlapák, od té doby jsem začal nosit trička, uz sem mel dost toho taháni za rukáv mikiny..
Jinak Asiatky, teda ty dvě, se kterými jsem měl zkušenost Číňanka a Vietnamka mají docela malé frndy, ale co tu píšu, to už je přes rámec debat.
Taky jsem přestal nosit kraťasy co mají jen gumu, které jsem zaměnil za kraťasy s opaskem.