Umelá gravitácia - akú veľkú loď potrebujeme?
Ahojte,
zaujímalo by ma akú veľkú loď by sme potrebovali na vytvorenie umelej gravitácie, podobnej Zemskej gravitácii. Keď tak rozmýšľam tak sú 3 spôsoby ako vytvoriť umelú gravitáciu a to buď priamo hmotnosťou (tzv. postaviť loď, ktorá by mala hmotnosť Zeme - čo by mohlo byť realistické v ďalekej budúcnosti, ale momentálne to nie je možné.) alebo smerovým pohybom (čo je ešte problematickejšie a horšie, pretože by sme museli neustále konštantne zvyšovať zrýchlenie, a to by šlo len do určitého limitu, takže by to fungovalo len krátkodobo), alebo rotáciou.
Posledná možnosť sa zdá ako najrozumnejšie riešenie. Avšak aj tak by sme potrebovali príliš veľkú loď. Pretože ak si uvedomíme že čím je menšia loď, tým rýchlejšia musí byť rotácia, avšak je zároveň menšia plocha na zisk energie. Takže aby sme reálne mohli dosiahnuť umelú gravitáciu porovnateľnú so Zemskou gravitáciou, tak potrebujeme omnoho väčšiu loď. Akú veľkú konkrétne si myslíte že potrebujeme? Sú to stovky metrov alebo kilometre? Keď si to tak len na rýchlo v hlave spočítam, odhadom mi to vychádza skôr na tie kilometre... čo myslíte, bude možné niečo také postaviť v relatívne blízkej budúcnosti, teda do niekoľko stoviek rokov? A akú veľkú loď by sme presne potrebovali?
Jaká loď ?
Ve zvesmiru může byt velká jak chceš protože mimo dosah planet na ni gravitace nepusobí.
Jestli myslís na loďi na palubě, tak stáčí odstředivá síla rotací bez potřeby vyloženě rotovat celou lodí. To samé platí pro rychlost letu, i v letadle se můžeš zamíchat kafe.
Hovorím o vesmírnej lodi.
Dokážeme ve vesmíru vytvořit gravitaci?
Teraz som niekde našiel hodnotu 447 metrov (priemer), 2 rotácie za minútu, 1G, zisk energie 235 MegaWatt za hodinu pri ~30% účinnosti. Čo myslíte, je to realistické? A je možné vôbec pri takom zisku energie vytvoriť takú rotáciu a celú loď napájať?
Co si myslime my je irelevantne.
Aj tak budeme vsetci asimilovani.
A to je povzbuzující! Budeme se všichni asi milovat. Katolíci budou šťastní
. K dotazu: chceš-li dosáhnout c+, musíš nějakým způsobem ojebat přírodní zákony. Zkus si najít něco o Alcubierrovi, otci warpu. Žádné scifi, sokolíku. Čti a žasni.
Ano dá, vše by počítalo zde použitého zdroje.
Kdy by šlo o loď co by byla stacionová blízko slunce mohla by měnit sluneční energii v proud tak jak to známe ze solárních panelů dokud by slunce svítilo. Ve vesmiru nemáš takový odpor jako na zemi, nemá co by ji tak brzdilo což hned vypadá jinak jako třeba v setrvačnosti, tudíž by jsi teoreticky nepotřeboval pro dosažení určité rotace takový výkon.
Ďakujem za odpoveď.
Ešte jedna otázka, koľko prostriedkov/financií/času by stálo niečo také postavať? Kedy si myslíte že sa niečo také podarí človeku postaviť?
Určitě víc jak 100 milonu dolarů za první model blíže k maketě. (podívej se kolik stojí třeba taková družice od výroby až po vyslání na oběžnou dráhu) Jen jeden let rakety vyjde na 1 milion, nepočítaje rakety Muska který je dokáže použít víckrát tak ho to stojí 450 000 plus mínus.
Nejdražší by bylo to dostat nad oběžnou dráhu a tam to sestavit. Ale nejdříve by byla zapotřebí skupina inženýrů, expertů v informatice a fyziků co by ten projekt navrhli a nejdříve složili na zemi, zvolili správné kovy či slitiny.
Momentálně se pracuje na metodě 3D tisku přímo ve vesmíru, jak vyvážet jednotlivé části, musíš počkat nebo najít dostupnější projekt
(tisk ma i tu výhodu, že spoustu části pro výměnu můžeš vytisknout na místě)
Potřebuješ stejný. Naše tardyonová fyzikální soustava nepovoluje žádnou výjimku. Asi jsme ji odhalili "nie takto"
. Celá naše fyzika je (na základní úrovni) špatně.
A právě jo. Naprosto stejný, jen jiný vzhledem ke vztažné soustavě (odkud měříš?). Prozradím ti tajemství: zachování enegrie je jediný platný prvek v této fyzikálně dementní svoloči.
edit: Tazateli: Tvá teoretická loď si tvoří vlastní gravitaci.
Pokud ve vesmiru neco roztocis, tak se to bude tocit v podstate nafurt, protoze jedine, co to bude brzdit bude vliv okolnich teles (planet, slunce, galaxii) slapovyma silama (viz priliv/odliv v salku kavy) a mozna indukce v elmag poli (ktere je kus od planet uz hodne slabe). Jo a dopadajici fotony, takze pokud to vtipne natocis a vhodne nabarvis vystupky, tyak ti to slunce caseme (dlouhym casem) roztoci jak vetrnik samo.
Takze na korekce budes potrebovat dodavat tarka 0.0nic
Vykon k roztoceni bude zaviset na vaze te soustavy, rychlosti toceni a casu, za ktery to chces roztocit. Pokud za hodinu, tak bude ukrutny, za 4 dny uz 96x mensi atd ... Pokud ti na case nebude az tak zalezet, muze byt nepatrny (motorku z nastennych hodin bude trvat sakra dlouho, nez tam tu energii nazducha, ale neni-li cas omezeny, tak to da taky).
Lod sama nemusi byt velika - kdyz budes hodne skromny, tak dve kabinky, kazda pro jednoho cloveka (u dvouclenne posadky), nebo jedna pro zarizeni, druha pro cloveka (u jednoclenne), spojene dost dlouhou trubkou (protoze komunikacni, zasobovaci a jina vedeni potrebuji kryt a trubka ho poskytne nejucinneji), podle toho, jak rychlou rotaci zvolis (a jaky spad gravitace na konci budes pozadovat - samotny rotujici kosmonaut by mohl mit na temeni a chodidlech gravitaci pozemskou, ale v zaludku beztiz, i lidi stojici na zemi maji na temeni jinou gravitaci, ale spad je tak maly, ze ho bez pristroju nepoznas).
Samozrejme muzes jit i do lodi vetsich, od urcite velikosti se vyplati obruc, potazmo valec.
A hlavně síla tření (z rotačního mechanizmu) se kterou by se to plavidlo potýkalo po celou dobu rotace na rozdíl od jevů v kosmu konstantně. Inicialní roztočení by mohl zástavat plazmový motor. (využití okolních energii jak uvádíš k pohybu je samozřejmě lepší jak spalováním vlastní energie jako v případě motorů)
Rotace na válcích (válečky) by nemuselo být špatné, v podstatě by to vypadalo jako prstencové ložisko bez středu, oprava by byla možná zevnitř, stabilnější při zásahu malých rojů meteoritů, ledových kroupů (komet) které by potkával často by to byla menší plocha zásahu, ale kvůli tření, by ten příkon musel být podstatně větší, proto středová rotace by byla IMHO vhodnější. V tom středu by mohla být i navigační kabina která by nebyla v rotaci, ono přece jen když se točíš se moc dobře neřídí (neorientuje) :p
Jak že si to ten Kurvínek představoval Vesmír?![]:)](https://static.poradna.net/images/smiley/evilsmile.gif)
Už to nepij. Bez urážky 
Treni v rotacnim mechanizmu snadno eliminujes tim, ze tam zadny takovy nesmysl nedas. Videl jsi nekdy freesbie? Nebo bumerang? A mely rotacni mechanizmus? Samozrejme nemely, na co by jim asi tak byl?
A co se navigacnich pristroju tyce - operujes s obyvatelnou lodi - myslis si, ze se tam nekam nevejde obvod velikosti petikacky, ktery ti konstantni rotaci numericky odecte a zkompenzuje pro zobrazovani a zase pricte zpatky pro navigaci? Bohajeho, dyt tohle zvladalo i Spectrum blahe pameti, dnes to da v podstate cokoli levou zadni bez jakychkoli problemu...
To ano, ale v tom pripade k cemu by byl jen rotujici valec ktery by se jen tocil nekde jen tak do doby nez by ho stahla gravitace nebo odklonila strazka s nejakym telesem .
Nevim, vesmirnou lod jsem nikdy nestavel ani o tom nepremyslel, nejaky priklad reseni ?
To by vse zmenilo, ale da se neco takového urcite provést v praxi ? (jen se ptam).
Protoze by valec rotoval, tak by uvnitr byla odstrediva sila nahrazujici gravitaci.
To furt neznamena, ze by to cele nemohlo nekam letet (at k marsu, nebo alfa centauri) a po ceste i manevrovat. Hlavni motor(y) by mel(y) tah rovnobezne s osou valce, navigacni nekam do stran (podle ocekavanych manevru).
Pripadne to muze byt zaveseno v nekterem z rovnovaznych bodu a navigacni trysky by jen korigovaly, aby to neoodriftovalo.
Vzhledem k vesmirnym vzdalenostem by na kazdy manevr byla spousta casu a tudiz by sel delat dostatecne "nezne" a s dostatecnym predstihem, kde by ze pusobici vykon rozlozil/poscital v case.
Prvotně jsem si právě rikal, že by to šlo bez toho středu jak to napsat jen zavěšené, kde rychlost rotace by udržovali řekněme laicky odpružené 'válce' (něco jako spojka u auta) které by konstantní rychlost dle potřeby jen udržovali (bez ní a při změně rychlosti by se měnila i gravitace, nebo by pohyb strojů či lidi uvnitř toho válce nenarušovalo osu pohybu? ) napajené el energií získanou z panelů za účelem nejaké té vlastni autonomie.
![[90789-bhhh-png]](https://debaty.net/files/90789-bhhh-png)
Nevím zda je ve vesmíru možné použít ke stabilizaci rotace magnetická síla, nebo polárni motor ? (v podstatě by musela být vyráběna co by znamenalo další potřeba vložení energie, tak vyvozuji že by to bylo spíš nevhodné). Jelikož by rotoval uvnitř konstrukce která v pohybu není byla by IMHO navigace snadnější -- neumím moc kreslit ale myslel jsem to nějak takle :
Rád (ze zvědavosti) bych viděl strukturu válce tak jak to máš na mysli ty docela mě tvá forma řešení zajímá. Nebo snad myslíš něco jako RÁMA ? tam měli tuším i moře ve tvaru válce
(Vím že je můj příklad hloupost, jsme na debatách a myslím že se da normálně diskutovat o čemkoliv, aniž by člověk musel být vyloženě expert nebo znalý v urcité doméně ;) .
Třísky se dají používat k navigaci?
Ale no...ved vies, ze zije dlhodobo v zahranici.
Kde vidíš Ř a Y?
Dej si mezi tri - skv pomlcku, třeba ti to docvakne. Hýbe se to na 3 strany a má to 3 písmena.
Nedocvaklo.
To se divím, ze 2 písmen vydedukujes třísky a ze 3 nic ? Když víš ze to má být tryska proč se schováváš za hloupého a rovnou nenapíšeš ze si píše tryska a né tříska ?
Poukazovat na mou češtinu jek jak se smát plešatému jak mu vlajkou vlasy.
Dívej osobně proti tobě nic nemám ani proti tomu že mě opra opravuješ opravdu, ale dělej to tedy alespoň u všech příspěvků a né jak se ti to hodí.
A proč mě vyčítáš, že jsem "v" přečetl jako "y", když to opravdu "y" být mělo? Já si pak marně lámu hlavu, co to může být.
A jak mám vědět, že máš problémy s češtinou, když ani nevím, kdo jsi?
Ale no tak, snad se necítíš ukřivděn
Taky nevím kdo jsi, i kdybych věděl tak to nic nezmění na tom, že na tom fiktivnim obrázku mělo být napsané "trysky" né "triskv", protože o ničem jiném ten rozhovor "debata" ani není nemyslíš?
PS: Jinak na konci bylo "y" ale když jsem to nechte ořízl když jsem ta chtěl vložit v programu malování šipku, tak mi to vymazalo spodní část nad nynější šipkou. Jde to vidět i u toho "g" ve slově navigační ktere teď vypadá jako "a". Takže když už tak "Naviační třísky":)
Ale no tak, snad se necítíš ukřivděn, že jsem tě upozornil na hrubku.
Né naopak, alespoň mi to umožní to příště napsat správně a vyvarovat se tak dalšímu zbytečnému strapnění. Dokonce si myslím že když teď uslyším slovo tříska, vzpomenu si na tuto debatu. Cítím se spíš ponaučen jak ukřivděn :)
Celkom nerozumiem preco si to chcel postavit na loziskach povodne. Zober si, ze staci valec, ktory si nakreslil roztocit tryskami a bude sa tocit donekonecna, pretoze nema ziaden odpor, takze nepotrebujes ziadne "loziska".
Problem takejto sustavy je skor v coriolisovej sile, ktora sa prejavi pozitivne alebo negativne pri manevrovani.
Rozumím, kdyby neměla protikladnou sílu tak by se točil, ale v realitě by to IMHO neplatilo, jelikož by byl ovlivňován stále nějakou silou ne?
Si vem kolik stovek těles proběhne deně jen naší atmosféru, tak velké plavidlo by bylo neustale pod nějakým dopadem externích sil, colisních srážek, tak jak jako slunečních větrů, gravitační. Představ si, že by srazilo (nevim zda-li se to pri colizi pocita jako kinezitecka sila) s něčím větším, což by mohlo vyvolat zcela nekontrovatelnou rotaci.
Nebo si vem jak by taková jen malá výchylka v rotaci měla dopad na tu uměle vytvořenou gravitaci, proto jsem názoru, že by byl zapotřebí nějaký mechanizmus.
PS: Jo, a dík za shovívavost viz tvůj předchozí příspěvek, samozřejmě mělo jít o slovo "tryska".
Zkusil jsem to v simulaci při rychlosti 1ot/40s a válcem o poloměru 300 metru s tím že jsem aplikoval nulovou gravitaci (už jen u aplikace 1% gravitace po jistém časovém uplynutí docházelo k výkyvům ) a potkalo mne několik problémů ::
![[90795-debaty-plavidlo-png]](https://debaty.net/files/90795-debaty-plavidlo-png)
- Zkusil jsem to na čtyř motorech které by sloužili k uvedení chodu (rotace) toho válce který roztočil, ale zcela vyletěl z osy, až v případě spuštení (zažehnutí) všech pohánecích motoru "ve stejný čas a stejnou silou".
- Problém jsem mel i u překročení rychlosti, nebylo čím ji udržet nebo při překročení spomalit.
- A poslední, když jsem do vnitřního pláště válce vložil "mase" (předmět) vedl k přetáčení osi, což při rychlé rotaci osou Y vypadalo jako 'přesýpací hodiny' nebo jak se nazývají, zkratka ten válec dělal pri rotaci jakoby osmičky.
Je pravda že bez přidání 'mase' do válce, bez gravitace a odporu po dosažení rychlosti a vypnutí motorů (aplikace síly) bylo opravdu možné dosahnout po lineární akceleraci válec do konstantní rychlosti ""bez potřeby nějakého ložiska"", kdybych to nestopl, tak by se rychlosti 1ot/40s točil doteď, tudíž kdyby jak to píšeš točit by se opravdu točil
V realite by to platilo, jen by bylo potreba kompenzovat ty ostatni sily (teda spis jejich souhrn, protoze mnohe jsou castecne ci zcela protichudne a tudis se castecne ci zcela kompenzuji navzajem) - vem si, jak je velka zeme a jek kosmicka lod (proti Zemi nula nula nic) takze tech teles, ktere by ji ohrozovaly by bylo ve stejnem pomeru - vzdyt i dnes normalne ve vesmiru litaji tisice druzic a udrzuji svou pozici po leta.
Neco vetsiho se na radaru objevi dlouho pred tim, nez hrozi srazka a je tedy mozno se tomu vyhnout, nebo to naopak odklonit. Navic ve slunecni soustave je prakticky cokoli trochu vetsiho zmapovano (casto to trochu vetsiho znamena i jako lidska hlava) - a i kdyz takovych telisek jsou tisice, ty prostory jsou tak nepredstavitelne rozlehle, ze neco takoveho trefit je naprosto miziva sance.
Vezmi si, ze jako "blizky prulet" kolem cele Zeme se pocitaji sutraky, co ji minou o pouhych par set tisic milionu kilometru ... "blizky prulet" OMG.
No a samozrejme, ze drobne vlivy jsou normalne registrovany a odchylky eliminovany - na to ti staci pitomy PID regulator, coz je kus programu na par radku a bezne se pouziva v hrackach s ridicima jednotkame v maloobchodni cene kolem jednoho eura - to je min, nez male pivo :) A pouzivaji to i decka ze zakladni skoly, co si s tim hrajou a trosku technice rozumi.
Ten mechanizmus, co to vyrovnava jsou proste male stabilizacni trysky, vetsinou vyuzivaji nepatrna mnozstvi paliva urychlena na obrovske rychlosti (opet stara a notoricky znama zalezitost), protoze se tim dostanou na stejnou celkovou energii, ale usetri palivo. Volantem nakladaku taky nekroutis silou odpovidajici tunam nakladu na korbe ...
Upocitat prakticky cokoli okolo rizeni takove lodi a jeho zobrazovani je pro soucasne procesory naprosta brnkacka, ty jsou vykonove naprosto jinde. Smatphone za 2.000 Kc vcetne DPH je radove vykonnejsi, nez byl pocitac, co dopravil Apollo s lidna mesic a pak zase zpatky. (Pravda Apollo nemuselo zobrazovat reklamy a hlasit fabooku kazdy palecek ...)
Na 8-bitovem spectrun s 48 kB pameti (vcetne graficke) byla vesmirna hra Elite, kde jsi krome boju, obchodovani a dalsich cinnosti v jednu chvili pristaval do rotujici vesmirne stanice - samozrejme jsi musel svoji lod roztocit synchronne s tou stanici a priblizovat se k ni v ose, abys nenaboural. Samozrejme byly okolo stanice i jine lodi, ktere tam manevrovaly - a ten pocitac to upocital, takze kdyz jsi sedel pred nim na zidli, tak jsi mel pocit, ze sedis v rotujici vesmirne lodi pristavajici na rotujici stanici a ostatni lodi, co vuci vesmiru nerotovaly se ti tedy tocily kolem obrazovky (a pritom byly videt ze spravne strany, jak manevruji).
Asi pred 40 lety. Ted koupis na aliexpresu FPGA obvod, ve kterem cele spectrum i s pameti a vsemi preriferiemi naemulujes a furt ti pobezi asi 20x rychleji, nez original. (tedy vcetne te hry napr.) Za nejakych 30 euro a do krabicky od sirek by se tech chipu veslo nekolik - a to maji masivni pouzdro a tvarovane vyvody - vlastni obvod je vyrazne mensi. Sekaji je ve velkem jak Bata cvicky, za pakatel.
Takze v praxi se to provest da, bylo rovedeno (jen s opacnym znaminkam) driv, nez ses narodil a dnes si s tim hrajou hracickove na stole.
Ono v podstate to zobrazeni rotujici trirozmerne sceny neni vubec nic sloziteho, jen par nasobeni matic a vektoru ktere zachycuji polohy a osy tech okolnich teles. Pro pouhe predstirani "rizeni nerotujici lodi" ti staci tocit obrazem na obrazovce proti smeru otaceni lode - v karzdem slusnem grafickem editoru (Malovani NENI slusny graficky editor) mas otoceni obrazu, vetsinou ho proste chytnes mysi a tocis si. Tady by se to otaceni zadalo podle nastaveni te lodi.
Oproti navigaci samotne naprosta brnkacka, kterou zvladne naprogramovat i sikovny kluk ci holka, co vi, co dela.
(Ostatne uz jen zobrazeni blbeho videa na youtubu je vyrazne vypocetne narocnejsi, nez pouha kompenzace rotace lodi. Ze lidi pouzivaji techniku, u ktere ani netusi, ceho je schopna tak, ze vubec neukaze, ceho schopna je je blbost dotycnych lidi, nikoli te techniky.)
Co si budeme povidat, dnes i v naprosto normalni klavesnici je ridici obvod srovnatelny s tim, na cem se daly tyhle hry hrat - v nekterych je dokonce identicky.
objevujete ameriku?
https://en.wikipedia.org/wiki/Rotating_wheel_space_station
Ja si myslím, že tá relatívne blízka budúcnosť tu je už takých dobrých 50 rokov a možno aj viac. Keď je možné gravitáciu vyrušiť, tak je určite možné ju aj vyrobiť. Bez zvládnutia gravitácie by zrejme tie stroje, ktroré odborne nazývame UFO nemohli zatáčať do pravého uhla v rýchlosti >10 mach, že?
Sedět při té zatáčce uvnitř, to musí být zážitek