V realite by to platilo, jen by bylo potreba kompenzovat ty ostatni sily (teda spis jejich souhrn, protoze mnohe jsou castecne ci zcela protichudne a tudis se castecne ci zcela kompenzuji navzajem) - vem si, jak je velka zeme a jek kosmicka lod (proti Zemi nula nula nic) takze tech teles, ktere by ji ohrozovaly by bylo ve stejnem pomeru - vzdyt i dnes normalne ve vesmiru litaji tisice druzic a udrzuji svou pozici po leta.

Neco vetsiho se na radaru objevi dlouho pred tim, nez hrozi srazka a je tedy mozno se tomu vyhnout, nebo to naopak odklonit. Navic ve slunecni soustave je prakticky cokoli trochu vetsiho zmapovano (casto to trochu vetsiho znamena i jako lidska hlava) - a i kdyz takovych telisek jsou tisice, ty prostory jsou tak nepredstavitelne rozlehle, ze neco takoveho trefit je naprosto miziva sance.

Vezmi si, ze jako "blizky prulet" kolem cele Zeme se pocitaji sutraky, co ji minou o pouhych par set tisic milionu kilometru ... "blizky prulet" OMG.

No a samozrejme, ze drobne vlivy jsou normalne registrovany a odchylky eliminovany - na to ti staci pitomy PID regulator, coz je kus programu na par radku a bezne se pouziva v hrackach s ridicima jednotkame v maloobchodni cene kolem jednoho eura - to je min, nez male pivo :) A pouzivaji to i decka ze zakladni skoly, co si s tim hrajou a trosku technice rozumi.

Ten mechanizmus, co to vyrovnava jsou proste male stabilizacni trysky, vetsinou vyuzivaji nepatrna mnozstvi paliva urychlena na obrovske rychlosti (opet stara a notoricky znama zalezitost), protoze se tim dostanou na stejnou celkovou energii, ale usetri palivo. Volantem nakladaku taky nekroutis silou odpovidajici tunam nakladu na korbe ...

Upocitat prakticky cokoli okolo rizeni takove lodi a jeho zobrazovani je pro soucasne procesory naprosta brnkacka, ty jsou vykonove naprosto jinde. Smatphone za 2.000 Kc vcetne DPH je radove vykonnejsi, nez byl pocitac, co dopravil Apollo s lidna mesic a pak zase zpatky. (Pravda Apollo nemuselo zobrazovat reklamy a hlasit fabooku kazdy palecek ...)