coop hb zkupuje a likviduje

Běžný byznys, dělá se to tak běžně. Máš tím osobně nějaký problém?

Jo protože někde mají to co se nedá jinde sehnat . A na těch prodejnách jsou někteří lidi závislý. A ještě k tomu ubírají zboží a z velkoskladu přijde třeba něčeho jen jedna krabice to se opravdu vyplatí. osobně vím že před převzetím byly některé prodejny bohatě zásobeny a zboží jezdilo pravidelně.

Jó, co jsme si v ´89 vycinkali, to máme. já jsem necinkal a je mi to plat prtné.

Takže to hovno, co tenkrát měli v regálech v obchodech, ti vyhovovalo? Já si pamatuju místní kovomat. Cokoliv jsem tam tehdy chtěl, tak odpověď byla: "Nemáme, zeptejte se příští týden!"

Tak nevím kde jsi nakupoval a kovomat bych zrovna nesrovnával. Jelikož můj otec neměl žádné nářadí, tak vím co vše jsem si kupoval. Někdy kolem roku 1970 ruční dvourychlostní vrtačku za 150,-Kčs, kterou v roce 1983 nahradila elektrická Narex 513 také dvourychlostní za 1300,-Kčs, svěrák York (80 mm) jsem kupoval někdy kolem roku 1969 (cenu už si nepamatuji), svářecí trafo jsem kupoval pomocí zásilkové služby (dovoz ČSAD) asi za 3300,-Kčs. Živě si pamatuji jak Němci v roce 1990 u nás nakupovali vrtáky, pilové plátky a další nářadí. Šuplera v té době stála asi 150,-Kčs a tak bych mohl pokračovat. Co se nedalo koupit tak se dalo "vyfasovat" jelikož jsem pracoval v dílnách státního statku a náš nákupčí byl schopný (spíš všeho schopný) a jelikož potřeboval občas něco opravit od nás tak se dalo sehnat hodně věcí. Kombinovaný sporák do podnikového bytu za flaštičku rumu, kolo favorit také za flaštičku nad prodejní cenu. Jediné co mě dostalo byl nákup kombinované lednice s mrazákem, která stála 5700,-Kčs a kámoš prodavač zavolal, že ji má ale ne Calex ale Gorenje a ta stála 10500,-Kčs (na její nákup "prasklo" spoření mladých). Je pravda, že např. horolezecké vybavení mimo lana a helmy byl problém. Karabiny se daly sehnat až když je vyráběl Walter, kvalitní péřák se šil u soukromníka, cepín a mačky z Rakouska došly do každého sportu po jednom kuse a tak jsem je kupoval ve stejný den ve dvou různých sportech od sebe vzdálených 60 km. Co bylo nedostatkové: jižní ovoce, LP desky zahraničních interpretů, kvalitní tunery, gramofony, kazeťáky, Rifle, stavební materiál, nábytek, náhradní díly na osobní vozy a osobní vozy, foťáky jen Made in CCCP. Je pravda, že co se týká masa tak soused byl řezník a matka když šla nakoupit, tak nevěděla co si z krámu odnáší. Příbuzná pracovala v obuvi a tak boty nebyl také problém. Nejlepší ale na tom je, že tenkrát mi bylo nejvíc 35 let a život před sebou a nyní je mi 70 a život za sebou.

Takže jsi ty věci nešel rovnou koupit, ale tak nějak těžce sháněl.
Jo, ta poslední věta je gró všeho a všech, kterým se stýská po tehdejší době.

Ja to nechapem, niekedy mam pocit, ze sme zili asi kazdy inu dobu(Yarda).
Ja som svoj prvy bicykel dostal ako 13 rocny v roku 1987...nie preto, zeby sme na nemali...proste preto, ze zohnat akykolvek bicykel bolo nadludske sily...nieto este vysnivany Favorit.
Otec ho nakoniec zohnal po znamosti a musel ist pon az do krajskeho mesta.

Alebo casopis ABC...do nasho mesta chodili presne 2ks a zacat ho odberat sa nedalo (preco kurva????) a podarilo sa mi to az v roku 1988....opat cez znamosti na poste.

Tychto paradoxov toho slavneho zriadenia, za ktorym normalnemu cloveku nemoze byt smutno mam milion.

Som rad, ze aspon ty si zil v rovnakej realite ako ja.

Já jsem si první barevný televizor, počkal jsem si, až se začne vyrábět tenhle
https://www.oldradio.cz/ts4428.htm
přivezl z podnikové prodejny Tesly Orava.
Pak jsme byli za hvězdy, že máme teletext a duální zvuk. Byli tam i funkce co mi u dnešních placatých chybějí.
Tehdy tam přijel i nějaký Pražák s favoritem a narval do něj těch televizorů pět.

Ale ta radost, když se mi něco podařilo sehnat

A pak že tehdy měli lidi k sobě blíž.... houby leda, navzájem si záviděli, co kdo měl a kdo sehnal, kdo měl kde známýho, co má možnost někde něco sehnat. To bylo super hospodářství, jo jo! Všichni něco sháněli. Vždycky si vzpomenu na film Pátek není svátek. Dokonalá reflexe tehdejší doby.

Máš pravdu, že záleželo kde člověk bydlel. Osobně jsem bydlel v okresním městě na západě Čech. Favorit se vyráběl v Rokycanech a Eska v Chebu. Kolo Pionýr mi koupil děda u nich na vesnici v železářství někdy okolo roku 1961 a pamatuji si že v té době mělo to železářství dokonce Favorita ve výloze. Bylo to asi proto, že železářství vedl pán, který to železářství před rokem 1948 vlastnil a potom ho tam komunisté nechali dělat vedoucího. Další kolo Eska mi děda kupoval v Karlových Varech asi v roce 1967 a vím, že jsem si nemohl vybrat barvu a tak jsem ho měl červené (pánské). Favorita jsem si kupoval až v dospělosti díky našemu nákupčímu, později jsem si už známosti ve dvou železářstvích zařídil s pomocí manželky, která se s několika vedoucími znala díky studiu strojárny. Co se týká časopisů, tak měl můj otec založené ve stánku PNS své desky a vím, že vždy platbu za ně zaokrouhloval nahoru o jednotky korun a tak měl vše co chtěl. Bylo to obdobné jako když si kupoval "tvrdé" Sparty, ty jsi za normální cenu také nikde nekoupil.
Je pravda, že například aby si dostával Zemědělské noviny, musel nějaký odběratel umřít.

U nas v meste bolo niekolko stankov PNS, ktore som kazdy mesiac musel obehat a aj tak sa mi nie vzdy podarilo to ABC zohnat. Kedze som vtedy vystrihoval a chodili serialy chybali mi urcite veci a mna potom islo roztrhnut.
Kedze do mesta prisli presne 2ks a na poste to vzdy rozhodili do ineho PNS stanku mal som kazdy mesiac adrenalinovu zabavu.

První bicykly jsme taky měli po sousedech, jejichž kluci byli o fous starší. A brácha pak čase dostal nový kolo ESKA, ale bylo dámský. Protože jiný otec prostě nesehnal, tak vzal, co bylo. Jinak jsme taky mohli po dědině chodit pěšky.

K těm kolům ještě jedna věc. Když byla "železná neděle" tak jsme obcházely "hromádky" a sbírali stará kola. Ty jsme si pak dávali dohromady a jezdili s tím "terény". Měl to tak každý kluk z naší party. Okolo 16 roku věku se to přeorientovalo na staré motorky, většinou Jawa 150 a ty také byly do terénu a to se psal rok 1971 až 1972. Na motorky se vydělávalo na prázdninových brigádách. Od 15 roku věku jsem každé prázdniny dělal měsíc na brigádě. Prostě pokud jsem něco chtěl musel jsem se snažit. I v době před 15 rokem věku jsem o prázdninách pomáhal prarodičům (sekal dříví na zimu pro babičku, nosil soušky z lesa, natíral oplocení zahrady atd.).

V podstatě se děje to co po roce 1990 v celé republice. Likvidace cukrovarů, cihelen, porcelánek atd. Jelikož vše směřovalo ke vstupu do EU tak není ani možné řídit tyto věci pomocí celní politiky. Tady jeden COOP, který má možnost odkoupit konkurenci tak to využívá. Spíš jde o to kdo a co je za tím schované.