Další reforma školství.
Není to málo, Antone Pavloviči?
Já bych rovnou zrušil školy. A taky ministerstvo školství.
A tohle je taky roztomilé:
https://www.novinky.cz/clanek/domaci-studenti-maji-smulu-skola-se-jim-do-penze-nezapocita-40426122
Aspoň zbyde víc peněz na fedrpuše, šněrovačky a stíhačky F35.
To sloučení hudebky a výtvarky není zas tak úplně mimo, dokážu si to představit. Je to podobné jako tělesná výchova - také se v ní učí různé sporty a má to jeden název. Proč není třeba Výuka fotbalu, Výuka atletiky?
A to nezapočtení studia? Vzhledem k věku odchodu do důchodu těch 35 let v práci lehce dají, i kdyby studovali do 30 let. A kratší dobu pojištění oproti manuálně pracujícím kompenzují vyšší platy - takže za mě taky OK.
Nevim, jaká je současná praxe, ale za nás se v rámci dějepisu učili povšechné dějiny, v rámci českého jazyka se učilo o historických knihách a jejich autorech, ale v hudební výchově se učili jen noty a zpěv a ve výtvarce se jen kreslilo. Děti, které neměly nějaký vlastní zájem, tak vůbec neznaly nic z oblasti historie hudby ani malířství, sochařství atp., ale znali historii knih a životopisy spisovatelů.
Přišlo mi to už tehdy nesmyslné. Ale nevím, jak je to dnes.
My meli na gymplu ve vytvarce i nejake dejiny umeni a podobne blbosti. Ne ze by me to nejak extra zajimalo
Byl to osmilety gympl, prvni dva roky jsme meli vytvarku i hudebku, na dalsi tri roky jsme si meli vybrat bud vytvarku, nebo hudebku. My meli ty dejiny umeni tusim hlavne ty posledni dva roky vytvarky, na stridacku s malovanim. Co delali hudebkari, netusim.
Cca 20-25 let zpatky. Fuj, ja jsem stara.
My tohle měli už na základce. To je na tom právě to blbé, že se to jmenuje všelijak, ale ve skutečnosti to je dějepis a na známku z hudebky nemá ani tak vliv zpěv jako vyblití nějakých zbytných vědomostí. Ale zase na druhou stranu v hudební výchově jsme měli i ten tanec (pamatuju třeba mazurku).
Jistě by bylo dobré učit to v souvislostech, když to tak řeknu mít jeden dějepis a ne několik. Český jazyk by pak mohl být českým jazykem a ne dějinami literatury (které by právě obsahoval tento umělecký předmět).
A jistě že se daleko snáze a objektivněji známkují odpovědi v nějakém znalostním testu než třeba výkres nebo sádrový odlitek.
Ale tohle nevznikne přes noc, rok 24 je za dveřma, nikdo takovou věc za rok dohromady nedá.
Osobně bych si myslel, že by to měly být aspoň dva předměty. V tom jednom by se to bralo teoreticky, prostě taková nalejvárna (a boj bude o to, co nalejvat). Ve druhém by se právě prováděl umělecký projev. Ale stejně nevím, co se tím získá, hodiny ani učitele to neušetří a žákům to možná udělá větší zmatek. Ještě by to chtělo, ale to už určitě je, nějaký předmět, kde by se studenti učili i normální ("neumělecký") projev. Prostě vystoupení před publikem, prezentaci něčeho, výsledků své práce, prostě to, co někteří z nich budou provádět celý život.
Zase musím uznat, že třeba ve výtvarné výchově jsme se sice nějaké takové věci učili, ale nikdy se to nezkoušelo. V té hudební ale ano. A literaturu snad ani nemusím zmiňovat, tam to na základce byla podstatná část. Na střední jsme za 4 roky měli hodin jiných než dějepisných méně než prstů. Ne že by mi to vadilo, diktát se mi tehdy povedl (jediný diktát za celé 4 roky). Slohovku už ani nevím, psali jsme ji v prváku, pan učitel to přinesl opravené ve třeťáku. Pak jsme psali ještě jednu. A to byla asi veškerá čeština. Jo ještě asi jedna mluvnice, kdy jsme hledali nějaké archaismy ve slovníku spisovné češtiny.
No ale my třeba na základce ještě měli dílny a pěstitelské práce; na bývalých šklních pozemcích nyní stojí sportovní hala (a mají to tak i ostatní školy i gympl), zřejmě se tyto obětované hodiny přidělily tělocviku a "absolventi" pak neumí vzít do ruky hrábě nebo motyku.
Ostré předměty do rukou mládeži <15? Taková nezodpovědnost.
Vlastní kapesní nůž jsem v první třídě už dávno měl, ale to měl snad každý kluk ...
Nezodpovědnost je nenaučit děti s ostrými věcmi zacházet. Stejně tak se základním nářadím a nástroji.
V těch 15 letech má mládež nejvyšší čas na soustruhy, frézy, svařování a jiné užitečné dovednosti.
Ja cetl vic nez jen titulek, takze nejak nevidim problem (zadne ruseni se nekona).
Kdyz zavzpominam na hudebku/vytvarku, tak to byla strasna spousta zabiteho casu. Navic z hudebky jsem si neodnesl asi to nejdulezitejsi - hudebni teorii ktera je asi nejdulezitejsi pro pochopeni "fungovani" hudby, zato mam v hlave spoustu vyslovene debilnich a nepouzitelnych "lidovych" pisni.
Takze kdyby se to skrouhlo na opravdu podstatne/uzitecne znalosti, urcite se najde spousta casu na ostatni "umelecke" predmety. Rozhodne je dnes mnohem uzitecnejsi mit nejake zakladni znalosti teorie fotografovani, nez stravit dvouhodinu dloubanim linoritu.
Ale chapu, konzervativcum se to nelibi, mi jsme si to museli protrpet, at trpi i ti dnesni sigri.
Já vlastně na to nemám vyhraněný názor :)
V hudebce na základce jsme se učili ty všelijaké lidovky (dnes si z toho opravdu moc nepamatuji, tahle hudba šla mimo mě). V kreslení jsme prostě něco kreslili, občas i v různé perspektivě (což jsem znal snad už ve školce..). Měli jsme i pracovní vyučování (dílny a pozemky), kde jsme něco řezali, brousili, pilníkovali - nebo také ryli, okopávali, pleli. Do té kategorie nakonec patřila i tělesná výchova; nebavil mě fotbal a gymnastika, jiné disciplíny jo (TV jsme měli i celý gympl).
Je mi jasné, že současná sociálně sesíťovaná omladina o tohle nijaký extra zájem nemá. To ostatně jsme neměli před těmi desítkami let ani my. Ale tyhle předměty byly dobré pro zlepšení průměru známek na vysvědčení, žák pak vypadal papírově chytřejší. Neplatilo pro kusy se samými jedničkami, těm to bylo jedno
Nevím, jak mi trojka z výtvarky zlepšila vysvědčení, naopak mi znemožnila mít vyznamenání. Ano, malovat dodnes vůbec neumím - když chci nakreslit psa, není předem jasné, jestli z toho vyjde slon nebo autobus.
Znám kluka, kterej už v 11 letech hrál se svým otcem v kapele na kytaru (třeba na dětských karnevalech) a přitom měl trojku z hudebky...
.....
.
Vybavilo se mi, na vysvědčení co se přikládalo k přijímačkám na SŠ jsem dostal z kreslení jedničku. Ale učitelka ji podmínila, že je jen aby mi nekazila vysvědčení a že se nebudu hlásit na výtvarnou školu. Taky jsem se nehlásil.
Ale když jsem pak kreslil schemata zapojení, co jsem se tím živil, snažil jsem se, aby měla hlavu a patu a vyznal se v nich i někdo jiný než já.
Třeba v jedné odborné diskusi jeden šmudla vypotil schema co by se v něm prase nevyznalo a když ti co se zapojili do diskuse mu vytýkali nepřehlednost, byl ještě na ně drzý.
Já jsem zkopíroval kousek a jako příklad jsem vyznačil tři zbytečně lomené spoje a nakreslil jsem, jak by měly vypadat podle mne (ne, že by se tam nedalo opravovat dál, ale nechtěl jsem se dřít na lempla).
http://www.ebastlirna.cz/modules/Forums/files/schema1_813.jpg
Vpravo je to původní, vlevo to ode mne opravené.
.....
.
BTW: Kdysi se zavedla v našem kanclu řeč o školství, kdosi prohodil, že někteří vystudovalo peďák, protože je nevzali na AMU ani na medicínu.
A taky jsem slyšel moudro:
Kdo to umí ten to dělá.
Kdo to neumí dělat, ten to učí.
Kdo to neumí dělat ani učit, ten to řídí.
.....
Pedagogů co své povolání berou jako životní poslání a snaží se, aby si žáčci aspoň něco odnesli do života se to netýká.
Ty jsi asi v češtině moc netrpěl.
Co se týká kreslení (výtvarné výchovy), žák co by nechodil do výtvarného kroužku by nemusel umět nakreslit kopii Mony Lisy co by zmátla odborníky, ale když by v zaměstnání páchal něco co by mělo posloužit někomu jinému k pochopení co tím chtěl básník říci, tak by to mělo mít hlavu a patu.
Inu u nás to k takovému cíli rozhodně nevedlo ...