Nevim, jaká je současná praxe, ale za nás se v rámci dějepisu učili povšechné dějiny, v rámci českého jazyka se učilo o historických knihách a jejich autorech, ale v hudební výchově se učili jen noty a zpěv a ve výtvarce se jen kreslilo. Děti, které neměly nějaký vlastní zájem, tak vůbec neznaly nic z oblasti historie hudby ani malířství, sochařství atp., ale znali historii knih a životopisy spisovatelů.

Přišlo mi to už tehdy nesmyslné. Ale nevím, jak je to dnes.