Piráti a Starostové navrhují nový typ školy.

Tak nevím kdo by a koho v těch nových školách učil. Mladá generace nepustí z ruky mobil a s ním v ruce se například truhlařina dělat nedá. Učil jsem se řemeslo v letech 1970-73 a jelikož bylo po čistkách z důvodu roku 1968 tak i v té době byli učitelé praktického výcviku na velmi rozdílných úrovních. Také to, že učiliště si muselo na svůj provoz vydělávat, tak "díky" tomu jsme dělali půl roku generálky traktorových valníků. S autogenem a palicí jsem to pak uměli velmi dobře ale seřizování motorů či jejich opravy šly kolem nás. Také jsem asi tři měsíce řezal ocelové profily na pile. Po vyučení jsem pak na dílně většinou první rok osekával a nýtoval obložení pro Tatry ( likvidoval jsem nashromážděné paky za několik let). Ke svařování jsem se dostal jen když jsem dělal nějakou fušku.

Co jsem tak letmo zaslechl třeba o Německu: na odborných školách je výuka ve škole a praxe probíhá přímo v konkrétní firmě na dílně, ta je vybavena zařízením určeným pro výrobu či montáž atd., podle typu práce.

Učni chodí na praxi do firmy tak, jako by chodili do práce a dostávají plat. Po vyučení se (zjednodušeně) přesunou z učňovské dílny do běžnýho provozu, všechno už umí a hned začnou pracovat jako zaměstnanci.

Líbí se mi to.

Tak to za komunistů bylo u nás taky. Typicky třeba Metra Blansko měla vlastní učiliště hned vedle fabriky. Jenže to bylo uměle udržované hospodářství, dneska si většina firem nemůže být jista budoucností na příští rok, natož mít vlastní školy.

Bolo to dokonca az donedavna, u nas Slovnaft, mali svoje uciliste a ludom, ktory tam odmaturovali rovno cpali zmluvu. V dnesnej dobe si myslim, ze by nieco taketo bolo vynikajuce.

U nás to má Škoda Auto.

V Slovnafte to existuje stále ,akurát učilište sa spojilo so strednou chemickou školou,takze už z nej nevychádzajú ako po starom vyučený chemik-operátor,ale absolvent s úplným stredoškolským vzdelaním chemického smeru s maturitou a zároveň už s praxou na prevádzke v Slovnafte a predbežnou pracovnou zmluvou v podniku-od tretieho ročníka chodia 3 dni škola ,2 dni prax celý školský rok,v štvrtom ročníku takisto a súčasťou záverečnej skúšky je aj skúška znalostí z praxe na pridelenom pracovisku,takže kto chce,podpíše finálnu pracovnú zmluvu a pokračuje ako zamestnanec….

O tej praxi viem, sam som tu skolu dokoncil v roku 2002, len som netusil, ze este funguju :)

To bylo u nás také. Ještě tak o dva ročníky zpátky od mého učení vyprávěli starší spolužáci, jak po nějakém krátkém zácviku (2-3 měsíce) šli do provozu. S platem to bylo tak, že po roce 90 učni žádný nedostávali (čili nikdo to už nepamatoval, protože to bylo někdy cca '97; tehdy se hroutily poslední zbytky starého systému a nový dodnes neni). Předtím ale ano, protože podle tehdejších předpisů za socialistickou práci náleží socialistická odměna (jak ale ta práce přestala být socialistickou, tak se asi i ta odměna vypařila).

Což my jsme ve vyšších ročnících (druhém a třetím) pracovali běžně na zakázkách, zadarmo a pro školu. Placená snad akorát byla jedna stavba, ale to se týkalo jiných skupin (naše byla na navijárně). Na druhou stranu spousta škol si stěžovala na nedostatek financí, naše škola díky tomu, že si řadu věcí dělala sama na tom byla relativně dobře.

Co jsem slyšel, tak v tom německu si prý tak věří, že tam nemají ani žádný závazek typu rok za rok (což u nás bylo, pokud se někdo učil pro firmu (ne jako státní učeň), těch let se muselo snad odpracovat i víc). Myslím si, že nám to vyprávěli v Siemensu, ale klidně to mohla být jiná fabrika (byl jsem během svého života na exkurzi ve více podnicích v zahraničí). Tehdy bylo v našich médiích dost povyku o tom, jak nejsou na nic lidi, tak jsme vyzvídali, když to tak řeknu, jak to dělaji, že fachmanské dílny nevypadaji jako klub důchodců.

Odměňování za praxi nikdy zrušeno nebylo.

Zákon č. 561/2004 Sb.
Zákon o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon)
§ 122 odst. (1)

Žákům středních škol a studentům vyšších odborných škol poskytuje odměnu za produktivní činnost právnická osoba, která vykonává činnost školy, a to z prostředků získaných touto produktivní činností; výši této odměny stanoví ředitel školy podle rozsahu a kvality produktivní činnosti. Pokud žáci konají praktické vyučování nebo studenti odbornou praxi u jiné osoby, poskytuje jim odměnu za produktivní činnost tato osoba. Pro účely tohoto zákona se za produktivní činnost považuje činnost, která přináší příjem. Minimální výše měsíční odměny za produktivní činnost pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin je 30 % minimální mzdy. Při jiné délce stanovené týdenní pracovní doby nebo v případě, že žák nevykonával produktivní činnost po dobu celého měsíce, se výše odměny za produktivní činnost úměrně upraví.

Nenavrhoval to i Biden?