My tohle měli už na základce. To je na tom právě to blbé, že se to jmenuje všelijak, ale ve skutečnosti to je dějepis a na známku z hudebky nemá ani tak vliv zpěv jako vyblití nějakých zbytných vědomostí. Ale zase na druhou stranu v hudební výchově jsme měli i ten tanec (pamatuju třeba mazurku).
Jistě by bylo dobré učit to v souvislostech, když to tak řeknu mít jeden dějepis a ne několik. Český jazyk by pak mohl být českým jazykem a ne dějinami literatury (které by právě obsahoval tento umělecký předmět).
A jistě že se daleko snáze a objektivněji známkují odpovědi v nějakém znalostním testu než třeba výkres nebo sádrový odlitek.
Ale tohle nevznikne přes noc, rok 24 je za dveřma, nikdo takovou věc za rok dohromady nedá.
Osobně bych si myslel, že by to měly být aspoň dva předměty. V tom jednom by se to bralo teoreticky, prostě taková nalejvárna (a boj bude o to, co nalejvat). Ve druhém by se právě prováděl umělecký projev. Ale stejně nevím, co se tím získá, hodiny ani učitele to neušetří a žákům to možná udělá větší zmatek. Ještě by to chtělo, ale to už určitě je, nějaký předmět, kde by se studenti učili i normální ("neumělecký") projev. Prostě vystoupení před publikem, prezentaci něčeho, výsledků své práce, prostě to, co někteří z nich budou provádět celý život.

Zase musím uznat, že třeba ve výtvarné výchově jsme se sice nějaké takové věci učili, ale nikdy se to nezkoušelo. V té hudební ale ano. A literaturu snad ani nemusím zmiňovat, tam to na základce byla podstatná část. Na střední jsme za 4 roky měli hodin jiných než dějepisných méně než prstů. Ne že by mi to vadilo, diktát se mi tehdy povedl (jediný diktát za celé 4 roky). Slohovku už ani nevím, psali jsme ji v prváku, pan učitel to přinesl opravené ve třeťáku. Pak jsme psali ještě jednu. A to byla asi veškerá čeština. Jo ještě asi jedna mluvnice, kdy jsme hledali nějaké archaismy ve slovníku spisovné češtiny.

No ale my třeba na základce ještě měli dílny a pěstitelské práce; na bývalých šklních pozemcích nyní stojí sportovní hala (a mají to tak i ostatní školy i gympl), zřejmě se tyto obětované hodiny přidělily tělocviku a "absolventi" pak neumí vzít do ruky hrábě nebo motyku.