Slovenské výrazy a věty

Nejlepsi slovenske slovo je "drevokocúr". Pamatuju na koleji jak na nas jeden slovensky kolega divne koukal co to ma jakoze byt nez mu to doslo...

Jasně, drevokocúr je nejznámější slovenský slovo vůbec a Slováci ho přitom neznají. Taky vůbec.

Poznáme Stromokocúra...

Nemam, ale to "Nech sa páči." mi prijde takove vznesene, u nas to nahradim prostym "bez do ...".

Pamatuju si z vojny: "Tato, to tu to ty tutam?" Východňáři byli šílení...

Za tohle dík, řehtám se.

Ještě jsem si vzpomněl na krásný výraz "prisahám vačku". To jako že si přísahá do kapsy? Nikdy jsem tento terminus nepochopil. A ještě dobrý patvar "terenkoza" (to je kamzík). Aby to nevyznělo nějak zle: já slovenčinu miluju a jsem téměř "rodilý mluvčí". Některé výrazy ovšem nechápu. Kdybych ale začal s mojú rodnú valaštinú, asi byste taky padli na řiť.

Prisaha na vacok je divna, ale podla mna to vzniklo od deti povodne lebo orignal verzia je prisam vacku na zuvacku. Dospeli to pouzije malokedy, deti to pouzivali naopak bezne.
Terenkoza je zase odvodena z vtipov a ma ist o madarske pomenovanie kamzika (ak tam das prizvuk znie to tak madarsky).

krásný výraz "prisahám vačku"

Mám takový dojem, že to bývalo přísahám baťku. Pod tím si představím, že přísahá na svého nějakého předka.

Tie chmuriny si vytiahol odkial?
Pocujem prvykrat.

Tak tam se píše měkký i? Chmuriny? Já to napsal s tvrdým y po konzultaci s Googlem a pravidly slovenskýho pravopisu. Takže to mám blbě.

Tu větu říká jedna známá, původem slovenka. Normálně mluví česky, ale když se naštve, přechází do slovenštiny. A to pak vypouští i takovýhle věty.

Chmura je dost archaizmus, v beznej reci sa nepouziva a stretnut sa s nim mozes tak v basnach, ci starsich prozaickych dielach.
Obcas sa mozes stretnut s odvodenim slovo zachmureny(zamraceny) vyraz tvare, ale to je tiez velmi vynimocne. Napriklad v zivote som nepocul, ze obloha je zachmurena...vzdy len zamracena.
Chmuriny som napisal pudovo, ide o vymyslene slovo, takze jeho gramatika bude nejasna...vlastne zbytocna, kedze neexistuje.

Chmura je archaismus a znamená smutek (nebo v jiném kontextu "noční můra"). Máme ji tu taky, není to vyloženě slovenský výraz

Ale nepouziva sa u vas rovnako ako u nas;o).

Jj. U vás má poněkud jiný význam.

Ten isty. Chmura je nieco cierne, smutne, tazive.

Chmury - mraky.

Asi jako vruty a šrouby.

Když už jsme u tohoto tématu, neušla mi jedna podivnost tady na debatách. Když tak diskutuju s flegem, oslovuju ho česky "flegu". Potuď normálka. Ale on, na miesto toho, aby ma oslovoval "Pavel" ma oslovuje "Pavle". Nechápem prečo to robí.

Lebo to mam napocuvane za cely zivot tak...kedze som sa narodil v Ceskoslovensku mal som tu cestinu v usiach od rana do vecera.
Navyse u nas je Pavel dost nezvykle (moj otec sa tak vola btw), pretoze po slovensky je spravne Pavol. Este z detstva si pamatam, ze pri otcovi bol obcas problem pri dokladoch, ked mal napisane niekde Pavol, aj ked oficialne podla rodneho listu bol Pavel.

Ty seš ze západní části Slovenska, že? Když jsem jel kdysi vlakem z Blavy do Brna, tak v Záhorie, kde s náma jeli ve vlaku místní děcka, jsem nevěděl, zda taky jedou do Brna, protože mluvili napůl česky, napůl slovensky. Té češtiny měli ve slovech hodně.
Východněji už je ta slovenština už bez českých příměsí.

Záhorie je osobitná oblasť Slovenska. Tí nehovoria ani slovensky ani česky, ale presne takým mišmašom. Keď stretneš Záhoráka na Slovensku, myslíš si, že je to Čech snažiaci sa rozprávať po slovensky, v Česku by ho zas mali za Slováka pokúšajúceho sa mluvit.
Predpokladám, že v mifovom rodnom Valašsku sa rozpráva/mluví podobným mišmašom, možno je to dokonca viacmenej to isté.

Východněji už je ta slovenština už bez českých příměsí.

Na Východe máš zase rôzne rusniacke a ukrajinské prímesy, na severných hraniciach zas poľské.

Za svýho profesního život jsem právě potkal mnoho Slováků po fabrikách (právě tak manželku) a i ty rusňácké přízvuky si pamatuji, ty byly nejzajímavější, "keď oni hútorí".

Môj zemepisár na strednej bol Pavel a neustále ho aj vlastný kolegovia premenovávali, sám si z toho robil srandu... A aj tento pán má v rodnom liste meno Pavel...

Proč má ta cérka chlupaté nohy? Je to cérka? Jsou to nohy? Chyba v matrixu?

Do postele bys "ji" nechtěl, to mi můžeš věřit.

Já trochu nepobírám takovej zvláštní protimluv "Já tu som není". Slyšel jsem to většinou od východňárov.
Manželka je taky čobolo, takže spoustu výrazů slyším denně, takže mi ani nepřijdou divný. Naopak ona je občas překvapená, když já vytáhnu nějakej místní výraz a že prej kde jsem to zase slyšel, že jsem to doposud nepoužíval. Prostě si jen vzpomenu na něco, co jsme jako děcka používali, obvykle můj tata tak běžně mluvil, třeba "zatáhnout firhaňky".

Klasika. Bývalka je taky Slovenka a ty její obraty bys nepochopil ani ty. Firhaňky sú ale valašské

Firhank si matne vybavujem aj ja ked som bol maly...myslim, ze sa to pouzivalo u babky.

Firhaňky jsou záclonky (takové to nesmyslné, co sa věšá do oken). Máš mezery, příteli

Haha, firhanky sú nemecké (Vorhang), a teraz sa poserte.

Však z čeho si myslíš, že hantec vzniknul? Půlka Brna byla před válkou německá.

Nebudu. A hantec znám. To ty jsi kokot.

A to znamena, ze moja babka ich tak nemohla volat?
Hovorim, ze sa to pouzivali u babky tento vyraz.

Prdlajz valachy. Brněnské hantec.

To moc Valašské slovo není:

to je spíš lidová zkomolenina původem z němčiny (r. Vorhang - záclona) než cizí slovo

Taky se tak říká závorám (železnice). Možná jsem to spletl se šraňkama...

Na železnici máš ještě glazje.

To jsou ale koleje, ne závory.

Já vím, já jen že jsme u těch germanismů. A mám to napsaný špatně, jsou to glajzy.

Hej, šranky (nem. Schranken) sú závory, firhanky sú iba tie záclony, aspoň v nemčine Vorhang nemá určite význam závora.

To se mi vybavilo hned na začátku, používáme v rodině občas v podobě "som tu neni" (strýc má manželku ze Slovenska).

Mne sa ako nemčinárovi páči výraz, ktorý som v češtine počul len od teba na tunajších fórach - chucpe. To je nejaká špecialita z tvojho regiónu?

Slovenčina je nemčinou ovplyvnená veľmi výrazne, máme hromadu slov (aj nárečových) ktoré sú takpovediac fonetickým prepisom z nemčiny, ale chucpe by 99,9% nerozumelo.

Tak ono to ani neni nemčina ale jidiš.

Jak píše Hastrman, je to jidiš/hebrejština.

Čo to použitie v češtine? Regionálna záležitosť alebo ani nie?

V češtině se to běžně nepoužívá. Používají ho jedinci, kteří se snaží ostatním nakecat, že mají hebrejštinu v malíčku.

Tady bych si dovolila nesouhlasit. Ja to teda osobne nepouzivam, ale znam to a vidam to relativne casto. Rozhodne si nemyslim, ze by to melo byt nejake frajereni znalosti jidis/hebrejstiny, proste nekteri lide to slovo ocividne maji radi a pouzivaji ho.

Ono to není příliš používaný slovo, ale čeština pro to nemá (nebo nenapadá mě) adekvátní jednoslovný výraz.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Chucpe

Hore kopcom naopak.

Hore kokotom dole.

Tak ma napadla taká otázka. Používa sa v češtine na vyjadrenie súhlasu slovko hej?
Keď som to kedysi (ani nie tak dávno, len pár rokov dozadu) pred Čechmi používal, tak sa na tom smiali, nechápali, prečo to furt používam a čo to presne znamená. Dnes ale na moje prekvapenie toto slovo občas započujem aj od Čechov (skôr mladých) pri pozeraní českého YT. Príde mi to zaujímave, žeby ste to už prebrali od nás?

Je to IMHO převzatý ze slovenštiny. U vás se používá "hej", spisovně "áno", u nás máme taky "ano" a alternativu k tomu "jo".
Hej se u nás používá nejspíš kvůli všeobecně vysokému výskutu slováků v českých internetových vodách (koneckonců, ta jazyková bariéra je téměř nulová) a taky vcelku vysoké penetraci slováků v české populaci obecně.

Hej, bude to tak. Je zaujímavé, ako sa toto slovíčko s takou rýchlosťou presadilo ešte aj u vás. Ono je to pravdepodobne tiež z východu, východniari prichádzajúci na západ vždy vravievali hej, ešte pred takými 10 rokmi si to na západe málokedy počul, dnes už úplne bežne sa to používa po celom Slovensku. A prekvapilo ma, že už aj v Česku sa to uchytilo, keďže fakt ešte tak pred 3-4 rokmi to Čechom, s ktorými som sa rozprával prišlo vtipné a musel som im vysvetľovať, že si z nich nerobím srandu, len tým vyjadrujem súhlas. :)

Malo by to byť pôvodom zo staroslovienčiny, ak sa nemýlim, v modlitbách ortodoxných cirkví sa používa výraz ej, Bože v zmysle áno, Bože. Ako píšem, u nás na západe sa hej tiež začalo plošne používať len asi tak 10 rokov dozadu, ale zato sa používa príbuzná forma aj. Príklad: Pome sa najebať! Aj, pome! Ideme sa čil najebať? Aj, porád pome!
Znie to ale dosť salopne a používa sa iba medzi najbližšími v dôvernom styku. Zaujímavé, že v bežnej reči sa presadilo východniarske hej, a to dokonca kľudne aj vo formálnom styku.
EDIT: Zaujímavá je aj podobnosť so severoanglickým aye s identickým významom.

Nešlo si nevzpomenout:

Používá, ale ve smyslu zvolání (haló!, slyšíš?, ty tam!):
Hej, nech to tam ležet!

Je to ale možná lokální, nedokážu posoudit.

To áno, v tom zmysle sa to dlhodobo používa aj u nás. Je sranda používať to na Ukrajine. Keď na niekoho zakričíš: Hej, ty!. Tak to miestni pochopia, že mu nadávaš do teplošov.