Nikdy jsem o osn neměl valné mínění, ale..

Zajímavé téma...
Když se třeba zamyslím nad tím, co píše Merlouška.
Co je špatné například na výrazech jako "slepý", že by to mělo být jen hovorově a třeba v tisku "nevidomý, nevidící" ?
Nebo "hluchý" proč neslyšící? Nebo "chromý" proč "pohybově postižený? Atd.
Vždyť to jsou zcela normální slova, která v češtině vyjadřují nějakou věc, stav, nebo třeba vlastnost. Proč češtinu o tyto slova ochuzovat a
nahrazovat uměle vytvořenými "korektními" výrazy? Nazýváme snad stůl korektně "deska se čtyřma nohama"?
Nebo je nutné napsat "shrbený" výrazem "chodící v předklonu? Nebo "chodec" je správně "kráčející člověk"?
Takových příkladů je velmi mnoho. Tak proč tedy "slepý", "hluchý", a další by měly být nějakým způsobem urážlivé výrazy.
Myslím, že například použít výraz "tělesně postižený" je namístě, pokud není třeba určit jak je postižený.
Ale je přesnější výraz "jednonohý" nebo "bezruký" nějak urážlivé a nekorektní?
Čeština, na rozdíl od jiných jazyků je velmi bohatá, tvárná a oplývající množstvím slov a výrazů. To je, podle mě, na ní tak krásné.
Proč tedy češtinu ochuzovat o množství slov, které byly, jsou a snad budou čechům vlastní a srozumitelné.

--- Vzhledem k sílícím tendencím pojmenovávat věci, osoby a kdovíco výrazy "genderově neutrálními"
Přemýšlel jsem, co já vlastně jsem. Muž? Žena? nebo To?
Jelikož jsem chtěl se trochu vyjádřit jinak, řekl jsem si "ty bejku" ale to zní nějak sexisticky. Tak že bych byl "kráva"?.
To taky není ono. Chce to něco genderově neutrálního, ale na "tele" už jsem moc starej.
Už to mám! Jsem "vůl"! Ani bejk, ani kráva. Konečně něco genderově korektního.

Čeština, na rozdíl od jiných jazyků je velmi bohatá, tvárná a oplývající množstvím slov a výrazů.

A take se vyviji.
Vyznamy a konotace slov se v prubehu casu meni - vzdyt dneska uz i slova jako "spoluobcan" nebo "mladik" ci "doktori a inzenyri" v urcitych kontextech (ne)napadne ukazuji na jistou skupinu lidi.
U "bude lip" si taky asi spousta lidi v prvni chvili vybavi neco jineho, nez co ta fraze vlastne znamena.

A podobne je to i s tim hluchy/slepy. Proste v prubehu casu doslo k tomu, ze tahle slova ziskala ne uplne zadouci nadech pro verejnou komunikaci. Koneckoncu, dement, debil, idiot, kreten apod. byly kdysi taky diagnozy, dnes to jsou uz jen nadavky. U hluchych a slepych to tak daleko zatim nedoslo, ale kdyz si vezmes, jak casto lidi rikaji "ses hluchej/slepej/postizenej nebo co?" jako ekvivalent "myslim si o tobe, ze jsi uplny idiot, protoze neposlouchas/nekoukas/chovas se jako idiot", tak uz to opravdu smeruje k tomu, ze tahle slova muzou byt vnimana spise urazlive. Videli jste nekdy nekoho zvolat "ses neslysici nebo co?" Asi ne, ze?
Urcite je zajimave to, ze nektera slova se stejnym korenem jsou OK a jina ne (hluchy x hluchota, ohluchly, hluchoslepy), ale to prave nejspis souvisi s tim, co jsem psala predtim. "Ses hluchej nebo co?" je nomalni, "Ses ohluchlej/hluchoslepej nebo co?" se nepouziva, takze to jeste neziskalo ten negativni nadech. Tam je to opravdu jen medicinsky termin, zatimco u "hluchy" uz moc ne.

No a cele tohle je jedno z tech kouzel cestiny a lidskeho vnimani. Jazyk se neustale meni a vyviji, jeho uzivatele take a cele to pak vede k ruznym zajimavym diskusim jako tahle

Tady jeste jeden clanek k terminologii "postizeny x s postizenim" od jineho mistniho uzivatele: https://ladislavkratochvil.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=301645

Videli jste nekdy nekoho zvolat "ses neslysici nebo co?

A slyšela jsi někoho volat "Ty jsi ale slepice!"? Ano, opravdu je to samička od slepce.
https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/puvod-slova-slepice

edit: obdivuju tvou energii, kterou tomuto házení hrachu na zeď (to s perlama mě taky napadlo) věnuješ.

To je dobry s tou slepici, to jsem neznala Teda presneji receno, nad etymologii slova slepice jsem se jeste nikdy nezamyslela.

Ad edit - no puvodne jsem nechtela reagovat uz ani na flega, ale dala jsem tomu jeste jednu sanci... a pak me jeste zaujal prispevek od Zerozero, protoze na to sel vic "lingvisticky" Ale uz jsem asi rekla vsechno, co se k tomu rict dalo, tak at si to preberou, jak chteji

Ještě zareaguji. No jak myslíš, ale je to věc jen a pouze osobního názoru. Možná, že se tě to nějak dotýká, ale já a myslím, že většina lidí, nepovažuje výraz jako "slepý, nebo "hluchý" za nějakou urážku, nebo i jen za náznak urážky.
Pokud se řekne "jsi hluchej jak poleno" je ale něco jiného. Tam je význam dán nikoli slovem "hluchý" ale až slovním spojením, které teprve dává nějaký význam. I když ani tam se v naprostém případě nejedná o snahu urazit. Jedná se spíš o hovorový výraz, spíš mezi přáteli, než jinde.
Například to řekne žena muži, kterého miluje a nemá ani v nejmenším snahu ho urazit.
Tedy například když někomu řeknu "musíš na toho pána nahlas, je skoro hluchý" mohu to říci o pánovi, kterého si nesmírně vážím a v žádném případě ho nechci urazit. Naopak, pokud rozčíleně prohlásím na adresu někoho " sakra, ta seš hluchej, nebo co!!" Má to už zcela jiný význam.
A o tom to je. Velmi záleží na tom, v jaké souvislosti se daný výraz vysloví. Je mnoho slov, které v jedné souvislosti můžou být urážkou a v jiné pochvalou, či obdivem.
Proto, alespoň z mého pohledu, nedorozumíváme se jednotlivými slovy, ale slovy v kontextu. Tedy i slovo "hluchý" či jiné, nemá daný a jen jediný význam. Ten se může ve vazbě ke zbytku věty podstatně změnit. Proto myslím, že pokud použiju takové slovo při vyjádření zdravotního stavu, vyjadřuji pouze běžným slovem prostý fakt, který není myslen nijak urážlivě a neměl by tak být brán.
Naopak, když výraz třeba to "hluchý" použiji ve větě, která nevyjadřuje žádnou takovou skutečnost, ale má za význam dotyčného nějak dehonestovat, určit spíš negativní vlastnost, než skutečnou hluchotu, je to něco jiného. Dotyčného to pak může urazit.
Příklad. "Můj kamarád je zcela hluchý. Bohužel ohluchl po úrazu a sluch se mu už nevrátil"
Příklad2: " Seš blbej, nebo hluchej? Asi hluchej jak poleno, už jsem ti to říkal dvakrát!"
Cítíš ten rozdíl?

Ja samozrejme vim, ze u kazdeho slova zalezi na kontextu, ale jak rikam, prave proto, ze v urcitych situacich se to da pouzit dost negativne, ci jako urazka, uz ta slova nejsou tolik "zadouci".

Jinak ty tvoje priklady jsou opet jen z bezne konverzace, kde na nich nespatruju nic spatneho. Mne jde fakt spis o to pouzivani v mediich.

Prezident prijal skupinu hluchych sportovcu po navratu z deaflympiady bez tlumocnika do znakove reci. / Mentalne postizene deti nakreslily obrazky duchodcum.
Prezident prijal skupinu neslysicich sportovcu po navratu z deaflympiady bez tlumocnika do znakoveho jazyka. / Deti s mentalnim postizenim nakreslily obrazky pro seniory.

Kdyz si vezmes tohle, tak v zasade oba priklady jsou "pouzitelne" (s jednou vyjimkou - znakova rec z prvniho prikladu je vyslovene terminologicky spatne), ale kdyz se zkusis zamyslet nad tim, co vlastne zni lepe pro pouziti v mediich, tak to bude spis ta druha varianta.

A znovu - v soukrome komunikaci at si lidi pouzivaji, co chteji. Proc mi pripada, ze tadytu cast vsichni porad ignoruji a maji pocit, ze mi jde o to, aby byla slova jako hluchy, slepy apod. vymazana ze slovniku?

Jo a zrovna jsem na FB narazila na perfektni komentar k cele tehle problematice ohledne "manualu vhodnych slov".

Ach jo, tohle je zase kauza.
Tady vám někdo dává zadarmo jednoduchý návod, radu, pomoc, jak mluvit s ostatními lidmi tak, aby je to zbytečně netrápilo, neuráželo, aby se jich to nedotýkalo.
Není to žádné omezování vaší svobody projevu, žádné sociální inženýrství, prostě jenom společenský rádce, abyste nevypadali jako burani.
Všechno je to naprosto srozumitelné, snadné k pochopení, zvládne to opravdu každý, kdo je schopen pobrat i jiná společenská pravidla, jako třeba že v restauraci nesmrkáme do ubrusu, na ulici neflušeme po kolemjdoucích a v šalině při nastupování neříkáme "uhni, krávo", ale "s dovolením".
To, že znáte někoho, kdo se sám nějak označuje - výborně, a co jako. Já si říkám stará žena, říkají mi tak kamarádi, ale o cizím, úplně neznámém člověku, který mě osloví na ulici "stará ženo", si samozřejmě pomyslím, že je nevychované hovado.
Co se týče toho "člověk s něčím": asi úplně nestojíte o to, aby vás lidi běžně, systematicky a bez hlubšího důvodu označovali nějakým vaším zjevným rysem - "ten plešatej", "ta velká prdel"... Ale i kdybyste o to stáli, tak snad chápete, že o to nemusí stát každý.
A ano, dřív to bývalo jinak, výrazy jako kripl, šílenec, retardovaný... byly normální součástí slovníku. A ujišťuju vás, že nechcete, aby se ty časy vrátily, protože v tom případě by velká část z vás, kdo se pošklebujete těmhle slovíčkům, nepobírala invalidní důchod, ale žebrala před samoškou, nebrala léky na úzkost a depresi, ale byla zavřená někde v kleci v blázinci. Případně by před svou šéfkou žmoulala v ruce čepici a v hlubokém předklonu drmolila "rukulíbám, milostivá paní".

Myslim, ze to shrnuje dost presne.

dřív to bývalo jinak, výrazy jako kripl, šílenec, retardovaný... byly normální součástí slovníku

To nebývalo dřív, tohle se přece běžně používá dnes.
Dřív to nevadilo nikomu, dneska to vadí jenom některým (samozřejmě bez postranních úmyslů a zadarmo).

Je to složitý.

Někteří postižení chtějí starý název, je třeba se jich zeptat

Podle Šimůnkové je osoba v alternativním stavu především člověk: „Používejte slovo ,člověk´ nebo ,lidé´ na prvním místě. Pokud používáte spojení ,postižený člověk´, dáváte tím důraz na jeho postižení, vhodnější je termín ,člověk s postižením´,“ uvádí se v návodu.
V komunikaci s předmětnými osobami nebo o předmětných osobách je rovněž doporučeno vyloučit slovo „zdravotní“: „Nepoužívejte spojení ,člověk se zdravotním postižením´, ale pouze ,člověk s postižením´ Slovo ,zdravotní´ je spojené s medicínským modelem postižení, který vnímá člověka zejména prostřednictvím jeho zdravotního stavu,“ vysvětluje Šimůnková a její spolupracovníci.

Předmětná osoba, pohybující se pomocí dopravního prostředku s koly. Asi si půjdu dát rum, abych se uvedl do alternativního stavu.

Kdysi to bylo jednodušší. Vykopaly se kurvy z bordelu a byl pořádek.
Dneska je jich tolik (bordelů i kurev), že na to už nestačíme.

Pokud je nevhodné slovo vozíčkář a mělo by se používat "člověk, pohybující se na vozíčku", pak by stejně nevhodné mělo být i použití slov cyklista, motorista apod. Proč je jeden termín nevhodný a druhý se standardně používá? Proč má newspeak platit jen pro něco?

Navrhoval bych místo hanlivého termínu "zástupkyně ombudsmana" používat korektní termín: člověk s mentálním postižením.

No jsme na debatách, tak to snad nevadí, že se to natahuje.
Merlouška, myslím, že to bereš příliš osobně a někteří lidé také. Tak také vznikají "návody" jak se "správně" vyjadřovat.
Ve skutečnosti se jedná na základě jakýchsi domněnek o zbytečné vytváření někdy až krkolomných výrazů.
Mně například podivný novotvar "nevidomý" připadá horší, než původní slovo.
Ve svých příspěvcích nemám na mysli jen hovorovou řeč, ale i sdělení ve sdělovacích prostředcích. Předmětná slova nejsou nějakými hrubými vulgarismy, kterých by se měly sdělovací prostředky vyvarovat.
Myslím, že se v tom moc hrabeš. "do znakové řeči/ do znakového jazyka" Jaký je rozdíl mezi slovy řeč a jazyk? Řeč jasně vyjadřuje mluvení, komunikaci, jazyk také, ale "jazyk" už má více významů, třeba sval v ústech. Tedy řeč mi připadá přesnější, nebo rovnocenné.
" obrazky duchodcum." / "obrázky pro seniory." Obrázky důchodcům je přesnější, pokud se (pravděpodobně) jednalo o osoby pobírající důchod.
Důchodce je osoba pobírající důchod, senior je starší člověk, což ale neznamená, že je důchodce. Navíc se bavíme o češtině a senior je cizí výraz.
Navíc důchodce nemusí být zároveň senior. Tedy použití slova senior, místo důchodce je nepřesné a zavádějící.
Když se vrátím k původně diskutovaným výrazům "slepý, hluchý" proč právě například tyto slova? Proč není urážlivé "cukrovkář, diabetik"
Když by bylo korektnější " člověk trpící diabetem? Proč i v úředí řeči se používá "invalidní" místo "člověk s tělesným postižením"?
Když v novinách bude napsáno, že ten muž měl pleš (nebo byl plešatý) je to každému jasné. Nebo by bylo korektnější sdělení "muž trpící alopecií"? "Je shrbený" (analogie jako hluchý). Bylo by korektnější "člověk s ohnutou páteří"? Nebo i "vousatý" správně snad "s plnovousem?
Já si prostě myslím, že nějaké označování normálních a běžných slov, jako slova nevhodná a snad i urážející, je jen výsadou menšího množství lidí, kteří si takový názor sami vytvořili. (neber to osobně ). Je jen bohužel skutečností, že tito lidé svoje názory často presentují jako návody, společenské normy a jakési směrnice. Pak se stane, že se tyto jinak vykonstruované teorie skutečně vžijí a začnou kvůli "korektnosti" používat.
Často se potom místo normálních, věc dobře vyjadřujících, tvoří mnohdy zbytečné novotvary a krkolomná slovní spojení.
Nebylo by tedy vhodnější, místo slova "kapesník" (mnohdy nečistá,posmrkaná věc) používat kdysi vymyšlené slovo "nosočistoplenka"?

--- A příště si můžeme pokecat na téma "vulgarismy" česky sprostá slova, neslušné výrazy. -- Co jsou vulgarismy a proč?

Merlouška, myslím, že to bereš příliš osobně a někteří lidé také.

Me uz fakt nebavi to vysvetlovat, protoze proste nikdo nechape, co se snazim rict. Takze si to preberte, jak chcete, ja jsem si svoje rekla.

"do znakové řeči/ do znakového jazyka" Jaký je rozdíl mezi slovy řeč a jazyk?

Viz wiki:

Řeč je artikulovaný, nejčastěji zvukový projev člověka sloužící především ke vzájemnému dorozumívání.
(...)
Moderní lingvistika rozlišuje jazyk jako systém (podle Noama Chomského jazykovou kompetenci) a řeč nebo řečové akty jako aktuální použití této kompetence. Jazyků je mnoho, ve všech však lze rozeznat podobné složky či vrstvy (např. vrstvu fonetickou, lexikální, gramatickou a stylovou) a i vztah mezi jazykem a řečí je u všech podobný. Každý řečový akt se děje v určitém jazyce, který se jeho uživatel musel naučit, ale může být doplněn slovy z jazyků jiných. Řečový akt může být mluvený (akustický - promluva, případně audiovizuální, provázený gestikulací) nebo může být vyjádřen písmem jako text a neslyšící užívají vizuální znakový jazyk. Studiem jazyka vůbec se zabývá obecná lingvistika, studiem řeči mnohem mladší pragmatika a další obory.

Tzn. strucne receno: jazyk = jazykovy system (cesky jazyk, nemecky jazyk, anglicky jazyk, cesky/nemecky/britsky/americky znakovy jazyk), rec = promluva v nekterem z techto jazyku.
To je proste terminologie. Stejne jako je rozdil mezi oxidem uhlicitym a uhelnatym (a proc, kdyz je oboje uhlik a kyslik?), tak je i rozdil mezi reci a jazykem.

Dobře. Možná v tomto jednom příkladu máš pravdu. Ale přesto.
"" Řečový akt může být mluvený (akustický - promluva, případně audiovizuální, provázený gestikulací) nebo může být vyjádřen písmem jako text a neslyšící užívají vizuální znakový jazyk."" Nelze podle tebe "řečový akt" chápat jako "řeč"?
Tedy pokud používám "řečový akt", nemůže to být "řeč"? Myslím že ano.
Tedy jinak -- Řeč může být mluvená (akusticky, ---), -- neslyšící používají vizuální znakový jazyk.
Tedy podle mě, pokud neslyšící používají znakový jazyk, tak i tak vyjadřují řeč. Protože i podle Wiki, lze řeč vyjádřit nejen hlasem, ale i písmem a to v různých jazycích, včetně znakového.
Tedy lze usoudit, že sluchově postižený, nebo tlumočník do znakového jazyka v konečném důsledku používáním této metody vyjadřuje řeč.
Tedy myslím, že věta "tlumočník do znakové řeči" je prakticky rovnocenné jako "tlumočník do znakového jazyka".
Analogií by bylo například: "tlumočník překládal do němčiny" ale také, "překládal do německé řeči" jinak "překládal do německého jazyka".
Je v konečném významu velký rozdíl, nebo se jedná jen o různé vyjádření stejné věci?
Pokud v tom je hledaný rozdíl, jedná se většinou o tzv. slovíčkaření, hledání chyb za každou cenu.
A já si i nadále budu říkat důchodce, zní mi to lépe než senior, nebo poživatel starobního důchodu.
Poživatel starobního důchodu (oficiální korektní výraz), ze mě dělá starého dědka před smrtí. A tak si stále ještě nepřipadám, ani když jsem důchodce.