Dobře. Možná v tomto jednom příkladu máš pravdu. Ale přesto.
"" Řečový akt může být mluvený (akustický - promluva, případně audiovizuální, provázený gestikulací) nebo může být vyjádřen písmem jako text a neslyšící užívají vizuální znakový jazyk."" Nelze podle tebe "řečový akt" chápat jako "řeč"?
Tedy pokud používám "řečový akt", nemůže to být "řeč"? Myslím že ano.
Tedy jinak -- Řeč může být mluvená (akusticky, ---), -- neslyšící používají vizuální znakový jazyk.
Tedy podle mě, pokud neslyšící používají znakový jazyk, tak i tak vyjadřují řeč. Protože i podle Wiki, lze řeč vyjádřit nejen hlasem, ale i písmem a to v různých jazycích, včetně znakového.
Tedy lze usoudit, že sluchově postižený, nebo tlumočník do znakového jazyka v konečném důsledku používáním této metody vyjadřuje řeč.
Tedy myslím, že věta "tlumočník do znakové řeči" je prakticky rovnocenné jako "tlumočník do znakového jazyka".
Analogií by bylo například: "tlumočník překládal do němčiny" ale také, "překládal do německé řeči" jinak "překládal do německého jazyka".
Je v konečném významu velký rozdíl, nebo se jedná jen o různé vyjádření stejné věci?
Pokud v tom je hledaný rozdíl, jedná se většinou o tzv. slovíčkaření, hledání chyb za každou cenu.
A já si i nadále budu říkat důchodce, zní mi to lépe než senior, nebo poživatel starobního důchodu.
Poživatel starobního důchodu (oficiální korektní výraz), ze mě dělá starého dědka před smrtí. A tak si stále ještě nepřipadám, ani když jsem důchodce.