Ještě zareaguji. No jak myslíš, ale je to věc jen a pouze osobního názoru. Možná, že se tě to nějak dotýká, ale já a myslím, že většina lidí, nepovažuje výraz jako "slepý, nebo "hluchý" za nějakou urážku, nebo i jen za náznak urážky.
Pokud se řekne "jsi hluchej jak poleno" je ale něco jiného. Tam je význam dán nikoli slovem "hluchý" ale až slovním spojením, které teprve dává nějaký význam. I když ani tam se v naprostém případě nejedná o snahu urazit. Jedná se spíš o hovorový výraz, spíš mezi přáteli, než jinde.
Například to řekne žena muži, kterého miluje a nemá ani v nejmenším snahu ho urazit.
Tedy například když někomu řeknu "musíš na toho pána nahlas, je skoro hluchý" mohu to říci o pánovi, kterého si nesmírně vážím a v žádném případě ho nechci urazit. Naopak, pokud rozčíleně prohlásím na adresu někoho " sakra, ta seš hluchej, nebo co!!" Má to už zcela jiný význam.
A o tom to je. Velmi záleží na tom, v jaké souvislosti se daný výraz vysloví. Je mnoho slov, které v jedné souvislosti můžou být urážkou a v jiné pochvalou, či obdivem.
Proto, alespoň z mého pohledu, nedorozumíváme se jednotlivými slovy, ale slovy v kontextu. Tedy i slovo "hluchý" či jiné, nemá daný a jen jediný význam. Ten se může ve vazbě ke zbytku věty podstatně změnit. Proto myslím, že pokud použiju takové slovo při vyjádření zdravotního stavu, vyjadřuji pouze běžným slovem prostý fakt, který není myslen nijak urážlivě a neměl by tak být brán.
Naopak, když výraz třeba to "hluchý" použiji ve větě, která nevyjadřuje žádnou takovou skutečnost, ale má za význam dotyčného nějak dehonestovat, určit spíš negativní vlastnost, než skutečnou hluchotu, je to něco jiného. Dotyčného to pak může urazit.
Příklad. "Můj kamarád je zcela hluchý. Bohužel ohluchl po úrazu a sluch se mu už nevrátil"
Příklad2: " Seš blbej, nebo hluchej? Asi hluchej jak poleno, už jsem ti to říkal dvakrát!"
Cítíš ten rozdíl?