Nikdy jsem o osn neměl valné mínění, ale..

No jsme na debatách, tak to snad nevadí, že se to natahuje.
Merlouška, myslím, že to bereš příliš osobně a někteří lidé také. Tak také vznikají "návody" jak se "správně" vyjadřovat.
Ve skutečnosti se jedná na základě jakýchsi domněnek o zbytečné vytváření někdy až krkolomných výrazů.
Mně například podivný novotvar "nevidomý" připadá horší, než původní slovo.
Ve svých příspěvcích nemám na mysli jen hovorovou řeč, ale i sdělení ve sdělovacích prostředcích. Předmětná slova nejsou nějakými hrubými vulgarismy, kterých by se měly sdělovací prostředky vyvarovat.
Myslím, že se v tom moc hrabeš. "do znakové řeči/ do znakového jazyka" Jaký je rozdíl mezi slovy řeč a jazyk? Řeč jasně vyjadřuje mluvení, komunikaci, jazyk také, ale "jazyk" už má více významů, třeba sval v ústech. Tedy řeč mi připadá přesnější, nebo rovnocenné.
" obrazky duchodcum." / "obrázky pro seniory." Obrázky důchodcům je přesnější, pokud se (pravděpodobně) jednalo o osoby pobírající důchod.
Důchodce je osoba pobírající důchod, senior je starší člověk, což ale neznamená, že je důchodce. Navíc se bavíme o češtině a senior je cizí výraz.
Navíc důchodce nemusí být zároveň senior. Tedy použití slova senior, místo důchodce je nepřesné a zavádějící.
Když se vrátím k původně diskutovaným výrazům "slepý, hluchý" proč právě například tyto slova? Proč není urážlivé "cukrovkář, diabetik"
Když by bylo korektnější " člověk trpící diabetem? Proč i v úředí řeči se používá "invalidní" místo "člověk s tělesným postižením"?
Když v novinách bude napsáno, že ten muž měl pleš (nebo byl plešatý) je to každému jasné. Nebo by bylo korektnější sdělení "muž trpící alopecií"? "Je shrbený" (analogie jako hluchý). Bylo by korektnější "člověk s ohnutou páteří"? Nebo i "vousatý" správně snad "s plnovousem?
Já si prostě myslím, že nějaké označování normálních a běžných slov, jako slova nevhodná a snad i urážející, je jen výsadou menšího množství lidí, kteří si takový názor sami vytvořili. (neber to osobně ). Je jen bohužel skutečností, že tito lidé svoje názory často presentují jako návody, společenské normy a jakési směrnice. Pak se stane, že se tyto jinak vykonstruované teorie skutečně vžijí a začnou kvůli "korektnosti" používat.
Často se potom místo normálních, věc dobře vyjadřujících, tvoří mnohdy zbytečné novotvary a krkolomná slovní spojení.
Nebylo by tedy vhodnější, místo slova "kapesník" (mnohdy nečistá,posmrkaná věc) používat kdysi vymyšlené slovo "nosočistoplenka"?

--- A příště si můžeme pokecat na téma "vulgarismy" česky sprostá slova, neslušné výrazy. -- Co jsou vulgarismy a proč?

Merlouška, myslím, že to bereš příliš osobně a někteří lidé také.

Me uz fakt nebavi to vysvetlovat, protoze proste nikdo nechape, co se snazim rict. Takze si to preberte, jak chcete, ja jsem si svoje rekla.

"do znakové řeči/ do znakového jazyka" Jaký je rozdíl mezi slovy řeč a jazyk?

Viz wiki:

Řeč je artikulovaný, nejčastěji zvukový projev člověka sloužící především ke vzájemnému dorozumívání.
(...)
Moderní lingvistika rozlišuje jazyk jako systém (podle Noama Chomského jazykovou kompetenci) a řeč nebo řečové akty jako aktuální použití této kompetence. Jazyků je mnoho, ve všech však lze rozeznat podobné složky či vrstvy (např. vrstvu fonetickou, lexikální, gramatickou a stylovou) a i vztah mezi jazykem a řečí je u všech podobný. Každý řečový akt se děje v určitém jazyce, který se jeho uživatel musel naučit, ale může být doplněn slovy z jazyků jiných. Řečový akt může být mluvený (akustický - promluva, případně audiovizuální, provázený gestikulací) nebo může být vyjádřen písmem jako text a neslyšící užívají vizuální znakový jazyk. Studiem jazyka vůbec se zabývá obecná lingvistika, studiem řeči mnohem mladší pragmatika a další obory.

Tzn. strucne receno: jazyk = jazykovy system (cesky jazyk, nemecky jazyk, anglicky jazyk, cesky/nemecky/britsky/americky znakovy jazyk), rec = promluva v nekterem z techto jazyku.
To je proste terminologie. Stejne jako je rozdil mezi oxidem uhlicitym a uhelnatym (a proc, kdyz je oboje uhlik a kyslik?), tak je i rozdil mezi reci a jazykem.

Dobře. Možná v tomto jednom příkladu máš pravdu. Ale přesto.
"" Řečový akt může být mluvený (akustický - promluva, případně audiovizuální, provázený gestikulací) nebo může být vyjádřen písmem jako text a neslyšící užívají vizuální znakový jazyk."" Nelze podle tebe "řečový akt" chápat jako "řeč"?
Tedy pokud používám "řečový akt", nemůže to být "řeč"? Myslím že ano.
Tedy jinak -- Řeč může být mluvená (akusticky, ---), -- neslyšící používají vizuální znakový jazyk.
Tedy podle mě, pokud neslyšící používají znakový jazyk, tak i tak vyjadřují řeč. Protože i podle Wiki, lze řeč vyjádřit nejen hlasem, ale i písmem a to v různých jazycích, včetně znakového.
Tedy lze usoudit, že sluchově postižený, nebo tlumočník do znakového jazyka v konečném důsledku používáním této metody vyjadřuje řeč.
Tedy myslím, že věta "tlumočník do znakové řeči" je prakticky rovnocenné jako "tlumočník do znakového jazyka".
Analogií by bylo například: "tlumočník překládal do němčiny" ale také, "překládal do německé řeči" jinak "překládal do německého jazyka".
Je v konečném významu velký rozdíl, nebo se jedná jen o různé vyjádření stejné věci?
Pokud v tom je hledaný rozdíl, jedná se většinou o tzv. slovíčkaření, hledání chyb za každou cenu.
A já si i nadále budu říkat důchodce, zní mi to lépe než senior, nebo poživatel starobního důchodu.
Poživatel starobního důchodu (oficiální korektní výraz), ze mě dělá starého dědka před smrtí. A tak si stále ještě nepřipadám, ani když jsem důchodce.