Opuštění země a let do vesmíru

Možná by ti to někdo odborně vysvětlil tady
https://kosmonautix.cz/
IMHO to musí být rychlost při které se vypnou motory rakety a raketa se už nevrátí k Zemi. Pokud by raketa měla dostatek paliva na to, aby se mohla od Země vzdalovat se zapnutými motory, asi by na rychlosti nezáleželo.
Snad se tam plete i rychlost otáčení Země, jestli raketa odstartuje ve směru nebo proti směru otáčení.
Ale mohu se mýlit, už je to hodně dávno, kdy jsem se učil fyziku.

Musíš překonat zemskou gravitaci....

https://cs.wikipedia.org/wiki/3._kosmická_rychlost

No dobře, ale vzdalováním od země se gravitace zmenšuje. Pokud dokáže stíhačka vyletět do 5 kilometrů, proč ne až do vesmíru?

Působí i gravitační pole Slunce, stíhačka nemá takovou rychlost, aby ho překonala.

Dodám jedna dokáže vyletět i do stratosféry a to MIG 25. Ten jediný to dokáže.

Není schopna nést tolik paliva, aby se pomalou rychlostí dostala dostatečně daleko.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Kosmick%C3%A1_rychlost

Stíhačka potřebuje atmosféru. Jednak kvůli vztlaku, jednak se spotřebovává kyslík v motorech.
U raket je to jiné, ale zase se podívej, jak jsou obrovské, aby to mohlo fungovat. Značnou část té velikosti zabírá palivo.

Pokud dokáže stíhačka vyletět do 5 kilometrů, proč ne až do vesmíru?

Povícero důvodů:
1/motory berou kyslík ze vzduchu, ve vesmíru není (raketa si kyslík veze v nádržích)
2/v řídkém vzduchu křídla nevytváří vztlak
3už zmíněná a diskutovaná gravitace (zajímavé, že netušíme jak vlastně funguje)

To je děs, že tady musíme vysvětlovat vcelku jednoduché chemicko-fyzikální záležitosti. Jako že motor stíhačky používá kyslík ze svýho okolí a raketa ve vesmíru má vlastní. Buď selhává vzdělávací systém, nebo ti vzdělávaní.

Nemusi. Nechapes co je to unikova rychlost. Jde o ychlost pri ktere dane teleso muze opustit gravitacni pole planety bez dalsiho zvysovani kineticke energie - laicky pri dosazeni dane rychlosti uz muze raketa vypnout motory a nespadne na zem.

OK, tak že je to v podstatě tak, že to raketa rozhuláká na 11,2 km za vteřinu a pak vypne motory a setrvačností letí dál.

zavisi d toho, co si predstavujes pod pojmom "dal" - orbitu? alebo parabolu k inej planete? let do prazdneho priestoru?

Ne. Technicky vzato musi prekonat unikovou rychlost, ale nemusi prekonat tech 11,2km/s. Bystrejsimu cloveku to dojde pri pohledu na vzorec, coz je MG/d (+ nejake blbosti okolo). M a G jsou za normalnich okolnosti konstanty, ale d je promenna - vzdalenost. A jelikoz je d ve jmenovateli, vysledna rychlost je neprimo umerna vzdalenosti (hodnota unikove rychlosti klesa se vzrustajici vzdalenosti).
Takze tech 11,2km/s je platnych pro povrch Zeme (pokud z povrchu vystrelis projektil touto rychlosti, uz na Zem nespadne, tohohle chce vyuzit napr. projekt SpinLaunch). Cim jsi dal od Zeme, tim je unikova rychlost nizsi.
Takze na opusteni Zeme staci pokud pohon prekona gravitaci (vzdalujes se od povrchu) a mas dostatek paliva na to aby ses dostal tak daleko aby tva momentalni rychlost prevysila unikovou rychlost v aktualni vzdalenosti.

Pokud by však cokoliv přežilo/vydrželo to přetížení, který dostane při vystřelení na 11,2km/h přímo u povrchu Země. Prakticky je to tedy jen matematická definice.
Nepočítám nějaký projektily.

Chteji tim vystrelovat satelity na obeznou drahu. Pry vetsina elektroniky to pretizeni vydrzi.

přetížení, který dostane při vystřelení na 11,2km/h přímo u povrchu Země.

U rychlosti 11,2 km/h to přetížení nebude ani znát. Ale na oběžnou dráhu by to letělo 10 hodin, takže přežít se to dá, ale ta nuda.
U rychlosti 11,2 km/s hned od startu by asi zase objekt shořel v hustých vrstvách atmosféry.

Přesně tak, i při startu rakety nejdříve jedou motory na plno, ale jak raketa nabírá rychlost a vzrůstá dynamické namáhání konstrukce, tak se výkon motorů snižuje až do překonání tzv. Max Q. Potom lze opět rychlost zvyšovat.

Vážným zájemcům doporučuji:
kurz2.htm

Jde o určité zjednodušení - Počítá se s tím, že ta raketa tam vyletí pomocí motorů (jiného zázraku) a pak už ty motory vypne a udrží se tam sama setrvačností po "neomezenou dobu" (čti hodně dlouho)

Stíhačka, větroň i horkovzdušný balén využívají vzduchu jako opory, navíc pr funkci motorů používají vzdušný kyslík. Jenže vzduch je čím výš, tím řidší, balon ztratí vztlak, větroň už nenesou stoupavé proudy a větroň i stíhačka ztratí oporu pro křídla. Síhačka pak ještě o kyslík pro motor a vduch, který by tím motorem proháněla. Takže nad určitou hranici jim to už moc nejde, navíc celou dobu letu potřebujou nějakou sílu, co by je držela ve vzduchu a nenechala je spadnout, jinak jdou k zemi.
---
Když hodíš kámen vodorovně, tak ti za chvilku spadne na zem, protože přitažlivost ho urychluke smerem k centru země asi o 10m/s každiu sekundu. Takže brzo ten vodorovný pohyb se změní v šikmý a pak prakticky svislý, protože gravitace to urychluje furt, zatímco tys tomu na začátku dal jen omezenou rychlost.

S družicema je to to samé - gravitace je urychluje směrem ke středu země, ale pokud letí družice vodorovně dost rychle, tak země je kulatá a pod družicí uhýbá dolů. Pokud letí družice tak rychle, že země uhne dolů o tolik, o kolik gravitace za tu dobu družici přitáhne, tak se to vyrovná a družice letí pořád ve stejně výšce nad povrchem a nepotřebuje k tomu už žádné motory.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Kosmick%C3%A1_rychlost