Jde o určité zjednodušení - Počítá se s tím, že ta raketa tam vyletí pomocí motorů (jiného zázraku) a pak už ty motory vypne a udrží se tam sama setrvačností po "neomezenou dobu" (čti hodně dlouho)
Stíhačka, větroň i horkovzdušný balén využívají vzduchu jako opory, navíc pr funkci motorů používají vzdušný kyslík. Jenže vzduch je čím výš, tím řidší, balon ztratí vztlak, větroň už nenesou stoupavé proudy a větroň i stíhačka ztratí oporu pro křídla. Síhačka pak ještě o kyslík pro motor a vduch, který by tím motorem proháněla. Takže nad určitou hranici jim to už moc nejde, navíc celou dobu letu potřebujou nějakou sílu, co by je držela ve vzduchu a nenechala je spadnout, jinak jdou k zemi.
---
Když hodíš kámen vodorovně, tak ti za chvilku spadne na zem, protože přitažlivost ho urychluke smerem k centru země asi o 10m/s každiu sekundu. Takže brzo ten vodorovný pohyb se změní v šikmý a pak prakticky svislý, protože gravitace to urychluje furt, zatímco tys tomu na začátku dal jen omezenou rychlost.
S družicema je to to samé - gravitace je urychluje směrem ke středu země, ale pokud letí družice vodorovně dost rychle, tak země je kulatá a pod družicí uhýbá dolů. Pokud letí družice tak rychle, že země uhne dolů o tolik, o kolik gravitace za tu dobu družici přitáhne, tak se to vyrovná a družice letí pořád ve stejně výšce nad povrchem a nepotřebuje k tomu už žádné motory.