Kvalitní víno

Mám to velmi jednoduché, víno všude kolem, ceny násobně menší (nebo nulové) a odběr přímo ze sudů ve sklepech Kontrolní otázka: co bude lepší, víno výrobce XYZ přímo ze sudu nebo stejné víno stejného výrobce z regálu Tesca?

Párkrát jsem měl doma jihoafrické, australské či chilské víno, ale nejsem takový znalec, abych rozpoznal jejich výrazné plusy oproti tomu, co mám doma, od švagra, kamarádů, klientů-vinařů či místních výrobců. Takže necítím potřebu kupovat cokoliv někde po obchodech či vinotékách.

Nejhnusnější víno, co jsem kdy pil, je mladé (je jedno jestli Beaujolais nebo Svatomartinské). Ani to jako víno nechutná.

Božolé jsem nikdy nepil, ale obecně mám mladá vína naopak rád. Naopak nestojím o slámová či ledová vína, chuťově je to úplně jinde.

Preferuji buď lehká bílá vína (s nízkým obsahem cukru, spíše kyselé) nebo růžový Zweigeltrebe. Moc toho ale nevypiju, raději si dám Budvar.

Nejsem vinař, natož znalec. Jaký obsah alkoholu by vlastně mělo mít takové "dobré kvalitní" víno? Shodou okolností jsme s mojí nedávno zabloudili v Tescu do regálu s víny a jen tak z plezíru jsem prošel regál a hledal na flaškách obsah alkoholu. Docela mě překvapilo, že drtivá většina těch vín (různých cenových kategorií) tam měla jen 12%. Výjimkou byla dvě vína, která měla těch procent 14. Měl jsem mylný dojem, že se to uvádí v promilích, ale jsou to procenta.

Lehká vína 11-12, těch 14, to už jsou těžká vína. Preferuji lehká, ale na atmosféty nehledím, takže nevím :)

Dobré kvalitní může být samozřejmě lehké i těžké, záleží na preferencích každého.

Nejsem znalec vína, spíš se považuji za milovníka vína .

Ono pro dobrý výběr je docela potřeba znát, co se s vínem vlastně při jeho výrobě děje a jaké základní faktory ovlivňují výsledek. To je to, co dává těm "významům" smysl. Rozhodující je vždycky množství cukru v ovoci. Druhým faktorem je doba zrání.

Přívlastky se obecně dají seřadit vzestupně (přičemž poslední bývá nejdražší), přičemž každá kategorie (jsou to státem normované kategorie) znemený určitou cukernatost vstupní suroviny:

Pozdní sběr - víno se nechává zrát déle
Výběr z hroznů - ze sesbíraných hroznů se třídí ty lepší
Výběr z bobulí - ze sesbíraných hroznů se obírají ty lepší bobulky
Ledové víno - víno se sbírá při prvním mrazu, ke sběru se vyráží ještě v noci (první mrazíky jsou obvykle v noci) a zpracovává se ještě zmrzlé, kdy voda je proměněná v led, takže je jí méně při mačkání.
Slámové víno - víno se nechává po sesbírání volně schnout na slámě v suchém prostředí, voda z něj se pomaličku vypařuje.

Kromě pozdního sběru je neseženeš v řetězcích, protože ty kupují na kvantitu a tohle jsou zcela maloseriové věci, které se dělají ručně.

Abys nebyl z těch hodně speciálních vín potom překvapen - chutnají dost jinak, než běžné stolní víno a rozhodně se nepijí po dvoudeckách. To je na ucucávání z malých skleniček.
A ani extra stará vína nejsou nic moc. Při výrobě se počítá zhruba s nějakou dobou zrání. Víno určené na pětileté zrání by po roce nebylo dobré a ani víno stolní určené po roce ke spotřebě by se za pět let nedalo pít. Je blbost schovávat si darovaná vína na zestárnutí. Po určité době zrací proces zpotřebuje všechen cukr a je konec.

Já osobně ze supermarketů víno téměř nekupuju. Když už jsem k tomu okolnostmi donucen, sahám obvykle po osvědčených českých velkovýrobcích - byť, zejména u levnějších vín, hrozny v drtivé většině případů nejsou vůbec z Čech. Mám výhodu v tom, že žiju ve vinařské oblasti, takže v místních vinotékách najdu osvědčená místní vína. I pro stolní víno k popití, nebo třeba pod maso nebo na svařák raději dojdu do vinotéky. Mají stáčené ze sudů a rádi ti řeknou jeho původ. Což se u levných vín ze supermarketu těžko dozvíš. Není drahé (50-60Kč/l) a je kvalitní.

Jestli je to jen na klasickou chlastacku kdy das sam nebo ve dvou celou flasku, tak kolem 100,- vino staci. Za ty prachy jakostni, odrudove, archivni ani jine "snobske" nesezenes. To nejlevnejsi (krabicak, sklepmistr, svicen...) je tak akorat dobre pokud to chlemtas s colou. Drazsi (150,- +) nema cenu v samosce/supermarketu kupovat, to je lepsi zajit do spesl obchodu s vinem (kde si taktez lze nechat natocit sudove za dobry peniz).
Jihoamericka vina rozhodne nejsou spatna (hlavne z chile). Obcas vezmu i australske.
Nejhnusnejsi vino ktere je v marketech casto, je pro me "old porter" (v takove nestandartni cerne lahvy, chutna jak preslazena voda s prachem).
"Echtovni" vino doporucuji nejake kvalitni slamove/ledove. Diky zpusobu vyroby ma vysoke mnozstvi cukru a chutna vyrazne po hroznech a i naprosty laik pozna ze nepije "jen dalsi vino".
Imho u vina je nejdulezitejsi najit si svoji odrudu, protoze se od sebe dost lisi, az pak si vybirat podle privlastku. A nebat se jit jak do cerveneho, tak bileho (ja napriklad v techto letnich vedrech radeji vemu ruzove zweigeltrebe nez cervene).

tak "old porter" je portske, tomu uz se uplne vino rikat neda

Ale v marketech to maji mezi viny, spolu s lambruscem nebo sangrii.

A kde by to měli dát? Portské je červené víno řízlé vinným destilátem (likérové, má to až 18% - dle druhu a výrobce). Je to víc víno, než kořalka, tedy patří mezi vína. Jak to mohli mušketýři chlastat, netuším. Bolí z toho šiška...

O víně v marketech (ale není to jen tam) platí obecně to, co o ostatních obchodnících/podvodnících. Levně nakoupit a draze prodat. "Značka" je zaklínadlo. Nejsem specialista na vína, ani je moc nepiju, a poznám že je (pro mě) dobré až tehdy, když ho ochutnám. Takže se stává, že mi chutná "levné víno" a nechutná to teoreticky "lepší - dražší".

K těm jihoamerickým: Před pár lety jsme kupovali v marketu nějaké peruánské červené, značku ani název nepamatuju, ale bylo výborné a stálo málo peněz. Pak z obchodů zmizelo. Dnes se taky prodávají peruánská vína, ale už žádné nebylo takové (ovšem s ohledem na nemoci jsem víno skoro přestal pít vůbec).

Já jsem si zkoušel kupovat bílá polosuchá vína sudová různých značek v různých vinotékách, v poslední době chodím pro Sauvignon sem:
https://goo.gl/maps/d1QVg6dKy6F2
Snad nezmění dodavatele nebo dodavatel nebude katovat kosty.
Ale návštěvě bych ho asi nenabídnul, znalec nejsem a pro takové případy (nebo jako dárek) vybírám taková co mají hezkou etiketu.

Já když nemám nějaký tip od známého, nebo neochutnám ve vinotéce, beru to s nejvyšším obsahem alkoholu.
Tak nějak si říkám, že by mělo být z nejsladších ("kvalitních") hroznů.
Jinak se přiznám vínu nerozumím :)

Já se ve víně moc nevyznám, takže i kdybych pil pančovaný, tak pokud to nebude vyloženě kyselý, tak to nepoznám. To spíš zjistím druhej den, jestli mě z toho bolí hlava, nebo ne.
V obchodě vybírám spíš podle odrůdy, než podle značky výrobce, mám rád Chardonnay, občas zkusím i něco jinýho. Obecně mám rád suchý vína. Co mi fakt nechutnalo, bylo Svatovavřinecký.
Ve vinotéce kupuju stáčený málokdy, protože obvykle nejmenší flaška je 1,5 litru, což bych sám nedal a nechci to nechat stát v ledničce v načaté flaši. A lahvový je tam už dost drahý na to, abych to jen tak večer vyžral u počítače při paření her. Takže občas si koupím něco v obchoďáku okolo kila. Jak jsem psal - nejsu takovej znalec, abych to ocenil.

Někde mají i litrové PET láhve. Já jsem si do jedné někde sudové víno koupil a když chci koupit další, tak tu láhev přinesu. A zatím jsem nikde neměl problém, aby mi natočili a naúčtovali litr vína. Taky proč zbytečně platit cenu PET flašky a tu pak vyhodit.

Sudové se váží. Takže není problém přijít i s dvoulitrovkou a říct "chcu to posem" - vinotékář odváží flašku, vynuluje váhu, nastaví cenu za litr, načepuje, zváží, má přesnou cenu. Petka (nová 2l, 1.5l, 1l) je za bůra, což taky není žádná tragédie. A BTW pro Prasaka - šardonka je i moje značka / odrůda (akorát u Sýkory je polosuchá). Moja má raději sladší (Irsai Oliver nebo Veneris), červené nepijem.

Míval jsem před barákem bývalou trafiku, kde prodávali sudový víno. Místo trafiky už je jen trávníček. Další vinotéky mám z ruky a su líné tam chodit/jezdit. Ale asi si zajdu, když mi tady děláte slinu.

Tak jsem došel z nákupu a návštěvy vinče . Pro mě zakoupeno dva litry šardonky, pro moju dva litry iršaje. Už sa na to těším.

Nesměle se poptám: Jak dlouho ti ty dva litry vydrží?

Znas to, da si dvojku a je to pryc.

Mno, furt máme ještě po litru a půl. Ale noc je ještě mladá ...

To já se ani nemůžu pořádně ožrat, protože každej den někam trajdáme autem a tak potřebuju být druhej den fit. Ale mám v ledničce jednoho rádlera, sice slabý, ale chutná mi to víc, než klasický pivo.

Vino rozdelujem na to, co mi robi kyselinu a ktore nerobi.
Z odrod mam rad Rulandske sede, pretoze vacsina flasiek oznacenych tymto popisom mi chuti, niektore viac, niektore menej....vacsinou viac, co sa neda povedat o inych odrodach.
Inak sa vovine nevyznam, mam radsej whiskey;o).

Jo, Rulandu mám taky rád, všecky tři.

Hodně záleží na konkrétním vinaři. Rulanda (bílá i šedá) může být suchá i polosuchá, Rulanda modrá suchá i polosuchá. Ale klidně - tato odrůda (bílé i červené) patří k tomu lepšímu na trhu. Co ale nemůžu, jsou "betony" (extra suchá vína s výraznou kyselinkou /např. vlašák nebo sylván/) - to mě pálí žáha ještě druhý den.

Může být i polosuchá, ale nesmí to být sladký jak cecek, což je třeba Pálava. To je pak na bolehlav.

Mno, Pálava (Veneris) není až tak sladká (je polosuchá až polosladká, zbytkový cukr je spíš v ranku polosuchých vín /ale nadoraz/). Je akorát moc aromatická, proto mi nejede. Rozhodně ne bolehlav. Já jsem před lety rád popíjel Tramín červený (bílé víno z červených bobulí), ale cosi mi přestal šmakovat (pachuť na patře). Chardonka zatím vítězí, nicméně nikde není napsané, že časem nepřesedlám na jiné . Nemusím až nemůžu Mullera - smrdí mi rybama. Ale kolik lidí, tolik chutí...

Byli jsme děckám kupovat boty, šel jsem kolem vinotéky, tož jsem si na tebe vzpomněl a hned si pro půldruhýho litra zašel. Chtěl jsem něco suchýho bílýho, zase to vyhrála Rulanda, protože tu mám taky rád. Jestli je to kvalitní, nebo ne, to nepoznám, ale chutná mi.

A děcka jsou stále bez bot?

Jo, RŠ je fajn (narozdíl od ryzloša či sylvána nemá ten otravný kyselý ocas) - taky si ho občas dám. Spíš su ale na polosuchá vína.

Obecně platí:

1. najít si odrůdu/y, která/é chutná/ají
2. najít si vinaře, který "umí" (každý "umí" něco jiného, jen málokterý má vynikající celou produkci, ale platí, že málokdy je to tak, že má superkvalitu v jedné odrůdě a patok v jiné)
3. najít si ročník, který chutná - není to totiž jedno. A pak si klidně koupit bednu flašek na pití po celý rok.

Dobré je se orientovat podle cen, které daná šarže dostala - např. valtické vinné trhy. Celé to je ale o koštování, ne o tom, že si koupíš flašku a budeš říkat chutná-nechutná, to ti bude fungovat jen u základních odrůd, nikoli už u hodnocení jednotlivých ročníků nebo vinařů. V takové situaci je nákup drahé flašky v podstatě zbytečnost, nebudeš schopen ji vychutnat a ocenit. Jen budeš vědět, že piješ drahé víno.

A taky platí, že se většina konzumentů propije od sladkých k suchým.

Osobně mám pár "svých" vinařů, kteří mi chutnají. Z cizích mě oslovil jen australský Hope a pak francouzské z Chablis.

edit: pokud máš opravdu zájem zkusit najít "svou chuť", doporučuju tedy investovat do zájezdu na košt. A btw, koštuje se tak, že toho vypiješ jen maličko, malý hltík, vše ostatní se z koštovačky vylévá, nebo vyplivuje.

Asi to moc do této debaty nepatří, ale měli jste už letos burinu? Můj dvorní dodavatel ji má z Irsaje (původ bobulí Maďarsko) a teda nic moc. Čerstvě dovezené a už skoro zlomené. Počkám si ještě týden na červené (odrůda ještě není jistá) a uvidím.

Burinou myslíš burčáK?
Tohle už bohužel můj žaludek nesnese…

Vínu nerozumím, beru to jen podle chuti a většinou ty co mi chutnají, odborníci považují za odpad, což je mi úplně jedno

Kdysi mi bratr poradil jednu věc a tu používám dodnes a světe div se funguje .

Pokud už si vybereš druh vína ( červený - bílý, suchý, polosuchý a já nevím co ještě, mrkni se na dno lahve . Pokud je dno lahve rovné, je to šit, čím větší důlek dovnitř lahve tam bude, tím lepší víno to bude v dané kategorii .
Fakt to funguje
Jinak pozdní sběr je sázka na jistotu, výběr z bobulí je ještě lepší.

Mě osobně chutná sudová Pálava, i když vím, že je to kombinace dvou vín, že sudová Pálava neexistuje, ale je mi to fuk .

Nějak mi nedochází logika té bratrovy rady. To jako "lepší víno" udělá v láhvi větší důlek? Vyleptáním?

Ale prdlajs, zkrátka ty lepší vína dávají do lahví s větším důlkem, nevím proč a jaký to má význam, ale když nevím, nerozumím tomu a vybírám pro někoho, fakt beru lahve s důlkem, to je celý ...

A je v tom sudu alespon poradny dulek?

Doporučovat někomu víno je stejná troufalost jako doporučovat někomu dívku - každý si musí vybrat a zkusit sám. Vybrat si může - v obchodech můžete najít sice všelijaké, ale vínko z dobrého vinařství si můžete objednat i z e-shopu, sám dva programuji a udržuji (právě pro dobrá jihomoravská vinařství).

Tedy jenom jedno nesmělé doporučení a jeden zážitek, obojí navýsost osobní, což u vína jinak nejde.

Za velmi lahodné víno považuji Svatovavřinecké a mrzí mě, že není zvlášť u mladších moc v módě (i u vín jsou módní odrůdy). Pokud Vaše partnerka nic nenamítne proti pozvání na červené, myslím, že se nemusíte bát jí Vavřinca nalít - osobní zkušenost. Ostatně kdo netouží po víně a má rád dobrý hrozen, Vavřinec je chutný i na jídlo, čím naznačuji, že neprohloupíte, když si jednu hlavu vysadíte mezi stolní na zahradu.

Letos jsme si vyjeli (vyletěli) na Azorské ostrovy. Byl jsem varován, že pokud tam budu chtít ochutnat víno (což jsem určitě chtěl ), mám vybírat portugalská a ne azorská. Naštěstí jsem neposlechl. Drsností i romantikou červeného i bílého vína z ostrova Pico jsem byl ohromen. Sice ta, která mi chutnala nejvíc, nebyla nejlevnější, řečeno kulantně, ale na dovolené se přece nešetří.