Byli jste na vojně?

Já to ještě stihnul na rok, než to asi tři roky poté zrušili. Mikulov, Vyškov, řidič BVP, přezdívka "pojízdná rakev" byla příznačná.
Jelikož po příjmaču mě šoupli do Vyškova, kde jsme dělali podporu pro střední a vysokou vojenskou školu, tak jsme velmi často vyráželi s mašinama do terénu, buď na tankodrom, nebo taktický/střelecký cvičiště. Takže rozhodně nuda nebyla. Což je asi podstatný ve vnímání času strávenýho v zeleným - kdo chodil prakticky jen na služby v kuchyni, stráže a další opruzující "mrsk", to za ztracenej čas považovat bude. My jsme si s tankánama zařádili v něčem, na co se jiní chodí akorát dívat.
Takže to beru jako rok plnej zážitků, který se prostě za peníze nekoupí (ty bych asi bouchal někde ve fabrice, což mě stejně po vojně čekalo). Taky zkušenosti, kdy se jeden musí naučit přežít i s magorama na jedný cimře a naučit se, že někdo velí a někdo podle toho maká, i když se mu to nelíbí. Jo a heslo "voják se stará, voják má", to je to, co mladí potřebují, jak prase drbání.

Mikulov

• Tam nas po tom co jsme simulovali aby jsme byly tyden osetrovne, kde nam pichaly konské inekce B aby jsme mohli utect dolu domesta do hospody kde nas stejne chytli kousek od brany kopat ten "valkej parez" jestli na neho vzpominas hned po tom co nas na 7 dni uveznily v mistnim 4 luzkovym vezni, kde spoluvezen "Kucera" spadl do diry kterou nevidel ..
Ale horsi bylo, kdyz jsem dosel na obed, tam jak vydaval obedy takovej velky "skinhed" (myslym ze se jmenoval nak Galousek nebo tak nak) a zjistil sem ze nemam samopal tady mi zalepilo ..

Ale vim ze tam byl trenager vetriesky, nemel jsi to nahodou pod sebou kdyz byls u aut ?

PS :
• Ale strasne rad bych nasel jednoho kamaráda co byl semnou v Jihlave, bydlel kousek o Jihlavy jmenoval se SOVA, po tom co jsem byl prevelen do LIBAVA nebo to co z ni zbylo (sem tam jsme si brnky pres vojesnkou linku na strazi) uz jsem ho nikdy nevidel, kdyby jste nahodou znali SOVU od jihlavy co byl JVC 2000 dejte vedet ..

Jo, kopání pařezů, oblíbená kratochvíle svěřenců nadporučíka Marečka. Ještě k tomu patřilo sekání trávy okolo baráku.
Já byl JVC01.

• To su blbec, 2001 ne 2K, nevim co na tom pravdy, ale marecek byl pry takovej magor ze i s manzelkou oni nak byleli kousek od kasare v lampasackych bytovkach udelali ze sklapa strilnu !!
Vim ze tam byl takovej hodnej kapitan trosku pricmodlej (typ latino) a STACHA co ucil "Musado" co jezdil z vyjezdovkou do hospod klidnit opilé vychazkare.
(Marecek co nechal 1 PSKA behat v 40C° v plynovych maskach)

Ten kapitán byl možná od naší roty, jméno si moc nepamatuju, ale říkali jsme mu Chucky, kvůli tomu, že to byl trochu prcek.
Jinak asi většina gum bydlela v bytovkách okolo, ve Vyškově to bylo stejně, sídliště přímo u kasina.

Mimochodem, z kasina zůstaly jen ty ubytovací baráky, udělali z nich byty, zbytek kasina srovnali se zemí. Mrkni na mapy.cz, je to tam vidět.
Před pár týdny jsem se byl do Mikulova podívat, ke kasinu jsem se však už nedostal, nevyšel mi čas. Možná příště.

• Nasel ses ? : https://www.youtube.com/watch?v=OUFjynPfnq0

Ty vole, hustý! Chlapa s kamerou si vůbec nepamatuju a svůj xicht nepoznávám. To bylo před mnoha lety a před mnoha kilogramy. Ale teoreticky jsem se našel, zeptám se manželky, jestli to su já.

absolutne nechapu smysl. Radeji bych se prestehoval do sousednich zemi nez zaprodat rok-2roky života tehle zemi.

Říkalo se tomu (a asi by se tomu říkalo i v budoucnu) povinná vojenská služba. Odmítnutí se trestalo vězením, v případě války - smrtí. A všechny děti v pionýrských šátcích by na tebe plivaly!

diky bohu lidstvo se posunulo dopredu, alespon v tomhle.

Ono se o znovuobnovení vojenské služby zase uvažuje, tak se moc neraduj.
A pionýři místo plivání tě utlučou mobilama.

A pionýři místo plivání tě utlučou mobilama.

pochybuju 95% mladsi generace ma na to stejny názor.

A vubec smyslem povinne vojenske sluzby je branit zemi v pripade ohrozeni. Proc bych mel branit zem ke ktere nemam zaden vztah.

Proc bych mel branit zem ke ktere nemam zaden vztah.

Abys mohl bránit zemi v případě ohrožení, musíš být vycvičený. A vycvičený budeš, i když k vlastní zemni nebudeš mít žádný vztah. Bude to prostě občanská povinnost. A koukáním na americké akční filmy skutečný výcvik nezískáš. Tak tomu bylo vždycky. Těžce na cvičišti, lehko na bojišti. Mobily mají dneska pomalu už i batolata, na to nezapomínej, až budeš uhýbat.

jde o to ze ja zaden vycvik nechci ani nepotrebuji prijde mi to ztrata casu kdy mohu studovat / vydelavat. a proc porad do toho pletes mobily ?

Stát si takové věci vždycky dokázal vynutit.
A mládežníkům by asi bylo přece jen těch mobilů líto, tak počítej s dlažebními kostkami.

to si vazne myslis ze mladi lide odmitaji povinnou vojenskou sluzbu kvůli mobilnim telefonum ?

Mladí lidé to dneska odmítají hlavně proto, že jsou pohodlní a leniví. A taky i proto, že nevědí, co vlastně odmítají, protože to nikdy na vlastní kůži nezažili. Odmítají to proto, co jim napovídaly starší generace, které se toho ještě účastnily (samozřejmě s nadšením). Alespoň tady to pověstné semínko dopadlo na úrodnou půdu.

Mladí lidé to dneska odmítají hlavně proto, že jsou pohodlní a leniví.

Kvůli tomu myslím, že ne. Kvůli tomu, že to berou jako zabitý čas a nesvobodu, tak jsem to bral i já. Navíc jsem měl doma manželku a 4 dny po narukování se mi narodil syn, viděl jsem ho až za 3 měsíce..

A to po revoluci byla vojna úplně jiná než za socialismu, kdy ses klidně nedostal několik měsíců z kasáren (nepočítám cvičák). Žádné vycházky, žádné opušťáky, 10 dní dovolenky za rok, jen ženáči si ji mohli rozdělit na 2x5 dní. Narukoval jsi zpravidla na druhý konec republiky, aby ses domů tak snadno nedostal.

Žádné vycházky, žádné opušťáky

Kde jsi proboha sloužil, že tě takhle týrali? Anebo jsi byl takový prevít, žes měl tyhle věci věčně zaražené?

Já na tom názoru, že tady hraje velkou roli ta pohodlnost a lennivost trvám. Ty mladé generace jsou "odkojené" mobilem a počítačem, doma většinou na práci bez donucení sami nesáhnou. Představa toho, že jeden/dva roky nebude mobil nebo PC a denodenní pařba her, skoro žádná diskoška a další "slasti", tak to je logicky vyděsí a utvrdí v názoru, že na vojnu nechtějí a že je to tam děs a hrůza. A staré pasty jim samozřejmě líčí (mnohdy hodně přibarveně) jenom to horší, co sami na vojně ne/zažili. Například týden v atombordelu.

Já jsem šel na vojnu tak nějak automaticky. Prostě jsem věděl, že generace devatenáctiletých mladých mužů chodí na dva roky na vojnu. Nikdo tam asi nešel s nějakým extra nadšením, ale po přijímači už to většinou byla rutina. Vždycky si tam člověk našel nějaké kamarády a pak to šlo zase o něco lehčeji. Vojna není kojná.

Soused byl na vojně v letech 87-89, u strážáků někde u Domažlic. Za ty dva roky dvě dovolenky. Opušťák žádný, prostě neexistovalo, snad jen ženatí občas něco dostali. Vycházky za odměnu, toho ale údajně využil jen párkrát - jako na co? nejbližší hospoda, nebo vůbec něco osm kilometrů daleko, mám tam o vycházce chodit po lese? Vrátil se z vojny z namrzlýmy prsty u nohou, protože při nějakém poplachu (oni prý fakt měli ty avizované tři minuty) vlítl do kanad bez ponožek a pak strašili v zimě někde v lese dva dny. On prý opravdu narušitel a nejdřív si mysleli, že je to jen cvičné...

Já byl na vojně 89-91 (zkráceno na dvacet měsíců) ve městě, ne někde na čáře. Celý VÚ jsme byli ve dvanácti lidech. Samozřejmě obě dovolenky. Opušťáky na pořadník po třech, takže prakticky každý měsíc. Vycházky na pořadník po čtyřech, takže běžně dvakrát týdně. BORO bylo také fajn, po půl roce jsem si ho psal na víkendy, kdy měl velení náš pošťák a celý víkend jsme trávili na zábavách po vesničkách v okolí s tím, že jsem s velícím důstojníkem...
Praktické rozdělení o víkendu - tři na opušťáku, tři-čtyři na vycházce na střídačku, zbývající BORO.
Při poplachu, (který nám velitel hlásil předem, aby nebyl náhodou průser...) jsme na přechod přes silnici do druhé budovy měli dvacet minut.
(U supráků ověřeno, že to všechno tady takto funguje "odjakživa", vlastně nám to hlásili jako první - že je to systém, nic takového, že "po revoluci").

A teď se ptej pamětníků, jaká byla vojna...

PS: Píšu to kvůli tomu diametrálnímu rozdílů, byly VÚ, kde skutečně opušťák? Co to je?
Ještě jsem si vzpomněl, že někdy v devadesátém zaváděli prodloužené vycházky. Do druhého dne, rovnou nástup do služby s tím, že ten nástup se dal "domluvit", teoreticky u nás klidně na desátou... O to ale prakticky nebyl zájem, neměli jsme to většinou zapotřebí...

Já jsem byl na vojně v Jihlavě. Takové móresy u našeho útvaru nebyly. Na vycházky se vojcli dostávali celkem normálně, pokud neudělali nějaký průser nebo nenaštvali "vrchnost". Taky byly prodloužené vycházky o hodinu za vzorného vojáka (myslím, že v některých případech i o dvě, ale nevím už za co). Opušťáky se to sice nehemžilo, ale +- 2x do roka se domů vojáci na opušťáky dostali (někteří i častěji) + dovolená.

Mluvil jsem po vojně s hromadou vojáků, ale že by se někdo nedostal za dva roky domů - kromě dovolenky - na to jsem nenarazil. A to jsem byl na vojně hodně před perestrojkou. Ale nevylučuju to.

Za mých časů (rok 2000) už to bylo hodně volný, borci museli být zpátky do budíčku, nebo dokonce do nástupu na snídani, takže místní borci občas chodili spát domů. Na opušťák jednou jednou za dva/tři týdny, jako suprák jsem jezdil domů každej víkend.
A o rok/dva později, chvíli před zrušením, už to bylo úplně rozdrbaný, vojáci se museli hlásit na ranním nástupu a volno měli hned po odpoledním nástupu, takže kdo byl z okolí (což byla většina), tam chodil jak do práce. Tedy pokud neměli nějakou službu. A o víkendech všechny posílali domů, bylo to levnější, než je držet v kasinu.

Ja jsem byl taky 2000.

Meli jsme mit 2x tydne 24 hodinovou respektive 28 hodinovou sluzbu (hlidani objektu, vyzbrojnich skladu, municaku), protoze 4 hodiny pred byla priprava vcetne cisteni zbrani. Ale byl nedostatek straznych a tudiz byly sluzby casto v tydnu 3x. Dopoledne pred sluzbou jsme meli bud nejake cviceni, strelby a jelikoz byla vetsina straznych zaroven psovodama, tak se starali o psi. Jinak se o psi starali vzdy po sluzbe, tudiz se na vychazku dostali jen vecer do hospody na pivko.
My co jsme psovodi nebyli, tak jsme dopoledne chodili nekam pomahat, treba myt okna do vyssich pater vojenskych budov, kam nechteli posilat logistickou jednotku, pry ze by mohli spadnout. Nam se nevim proc verilo, ze z okna nevypadneme, ale teda meli vojaci pravdu, nevypadl nikdy nikdo.
Po sluzbe jsem diky tomu, ze jsem nemel prideleneho psa, mel volno az do druheho dne do budicku. Vetsinou jsem toho vyuzival, na rote jsem mel kolo a protoze jsem byl na vojne pouhych 40km od domova, nebylo nic jednodussiho nez nasednout na kolo, dojet domu, prespat tam a rano dat 40km zpet na utvar, abych tam cca. v 6 rano byl.
Tatik tvrdil, ze to je vojna jak remen, jezdit v prumeru 2x tydne 40+40km a to bez ohledu na pocasi, ale me to bavilo.

Na stráže a většinu služeb v kuchyni jsme měli strážní rotu, složenou z blbců, lenochů a budižkničemů, co nedokončili specializaci během základního výcviku, obvykle kvůli simulování, či jiným důvodům. Taky to s nima táhli ženisti a dělostřelci, protože jiný využití u útvaru moc neměli. Řidiči aut, BVP a tanků - zajišťovali jsme podporu výcviku střední a vysoké školy, takže když jsme nejezdili, tak jsme "mastili" stroje. Často to obnášelo hledání, kam se zašít v autoparku Zvláště v zimě bylo fajn, že jsem s gumama mohl sedět v jejich vytápěným kanclíku v unimobuňce.

A kolik jsi za vojenskou kariéru zachránil prezidentů? Já žádného. A jsem tomu rád!

Dobrý,já třeba před vojnou,na vojně i po vojně zažil jednoho. Husáka.Ten byl tehdy nezničitelný,nehořlavý,neprůstřelný.

Lidstvo se posunuje stále,už od svého vzniku.