Ja jsem byl taky 2000.

Meli jsme mit 2x tydne 24 hodinovou respektive 28 hodinovou sluzbu (hlidani objektu, vyzbrojnich skladu, municaku), protoze 4 hodiny pred byla priprava vcetne cisteni zbrani. Ale byl nedostatek straznych a tudiz byly sluzby casto v tydnu 3x. Dopoledne pred sluzbou jsme meli bud nejake cviceni, strelby a jelikoz byla vetsina straznych zaroven psovodama, tak se starali o psi. Jinak se o psi starali vzdy po sluzbe, tudiz se na vychazku dostali jen vecer do hospody na pivko.
My co jsme psovodi nebyli, tak jsme dopoledne chodili nekam pomahat, treba myt okna do vyssich pater vojenskych budov, kam nechteli posilat logistickou jednotku, pry ze by mohli spadnout. Nam se nevim proc verilo, ze z okna nevypadneme, ale teda meli vojaci pravdu, nevypadl nikdy nikdo.
Po sluzbe jsem diky tomu, ze jsem nemel prideleneho psa, mel volno az do druheho dne do budicku. Vetsinou jsem toho vyuzival, na rote jsem mel kolo a protoze jsem byl na vojne pouhych 40km od domova, nebylo nic jednodussiho nez nasednout na kolo, dojet domu, prespat tam a rano dat 40km zpet na utvar, abych tam cca. v 6 rano byl.
Tatik tvrdil, ze to je vojna jak remen, jezdit v prumeru 2x tydne 40+40km a to bez ohledu na pocasi, ale me to bavilo.