Za mých časů (rok 2000) už to bylo hodně volný, borci museli být zpátky do budíčku, nebo dokonce do nástupu na snídani, takže místní borci občas chodili spát domů. Na opušťák jednou jednou za dva/tři týdny, jako suprák jsem jezdil domů každej víkend.
A o rok/dva později, chvíli před zrušením, už to bylo úplně rozdrbaný, vojáci se museli hlásit na ranním nástupu a volno měli hned po odpoledním nástupu, takže kdo byl z okolí (což byla většina), tam chodil jak do práce. Tedy pokud neměli nějakou službu. A o víkendech všechny posílali domů, bylo to levnější, než je držet v kasinu.