Právě jsem utrpěl reklamu, ve které se dí, že "každé dítě potřebuje radost a odpočinek" (či tak nějak). Znamená to, že strýček a tetička ne? Proč se děti preferují nad vzdělané a "hotové" lidi? Namítnete, že se z něj může stát geniální /něco/ - to je sice fakt, nicméně čekat na to /něco/ bychom mohli tisíc let. Proč se sdělovací prostředky pozastavují nad smrtí smrada, když ve stejném okamžiku zařvalo deset profesorů (jen příklad)? Vysvětlete mi to někdo.
Protože pro mnohé rodiče je dítě to nejdražší, takže jednak plní každé jeho přání a jak jim někdo řekně, že je to pro jejich dítě nejlepší, slepě kupují a nepřemýšlí o tom. Co kdyby bylo méně šťastné, než sousedovo dítě? A na děti se cílí výborně, chybí jim ještě schopnost rozlišovat a chtějí všechno co vidí, což jim rodiče z první věty rádi splní.
Zakázal bych takové reklamy.
No dobře. Jsi determinován svými potomky (ač by to mělo být opačně). Jen malá krutá dilematická otázka: kdybys měl volit mezi svým potomkem a manželkou (přítelkyní, životní láskou) - vybereš si co? Já v tom mám jasno.
Stavíš zajímavou sofiinu volbu, ale v tomto případě to rozhodně není tak extrémní. Dítě držet dál od reklam a obchoďáků co to půjde, důsledně vysvětlovat a taky neustupovat. Jak si jednou dítě vyřve, co chce ono proti tvé vůli, prohrál si a na dlouho nebudeš mít pokoj. Je to nevratná sitauce.
Jen malá krutá dilematická otázka: kdybys měl volit mezi svým potomkem a manželkou (přítelkyní, životní láskou) - vybereš si co? Já v tom mám jasno.
Tohle je demagogie.... Můžem tu otázku položit třeba takhle: Kdybych si měl vybrat mezi svým potomkem a tebou tak ve vteřině nejsi . Asi nemáš děti co? S reklamou, která zneužívá nejzákladnější lidský pudy (čímž bezesporu je ochrana a výchova vlastních dětí) samozřejmě nesouhlasím. Stejně tak s vyměklostí a řekněme až blbostí některých rodičů. V tom bysme se asi shodli. Ale život (myslím tím jako fyzickou stránku) dítěte má v normální civilizovaný společnosti už odpradávna prioritu. Jednoduše proto, že nebýt dětí nebude ani lidstvo. Takže volba mezi dítětem a třeba profesorem je jasná. Zrovna tebe jsem měl podle tvých příspěvků za docela normálního, ale teď docela čumím
Mrzí mě, že jsem tě zklamal. Mně ale otázka předek/potomek tak jasná nepřipadá (resp. odpověď na ni). Takže dle tebe je lepší zachovat smrada, než matku potenciálních dalších smradů (navíc tvou lásku)? To mi nevykládej, protože ti neuvěřím.
Takže nemáš potomka Myslíš, že by Hitlera vzali do Mensy?
Myslíš, že by Hitlera vzali do Mensy?
Netuším. V hospodě jsem s ním nebyl. V Mense jsou ale takoví tukani, že by se vsáknul i nějaký ten Hitler.
Ve tvé kruté volbě mám teoreticky jasno, byť praktický důsledek rozhodnutí by byl pro mě až do smrti nepřekonatelně bolestivý. Volbu neprozradím.
Tohle je ale absurdum ad absurdum. Mírnější ("přijatelnější") variace tvé otázky zní: koho máš raději, partnera nebo potomka?
V tom by snad neměl být rozdíl.
Trošku to připomíná starý vtip: Cikán: Tak čo stará, umyjeme decká alebo urobíme nové?
A řekl bys mu to jednou?
Tomu "vítězi" nebo "poraženému"? Ne, ani jednomu.
Raději? Bavíme se v čistě teoretické rovině (vím, že volba není možná /zas až tak blbý nejsem/ - nejspíš bych to ukončil sobě), ale partnerku sis vybral a ona si vybrala tebe. Předpokládá se, že pro sebe uděláte první i poslední. Znamená pro mě víc, než můj genetický otisk ve formě potomka, z něhož se /co já vím/ může vyklubat zmrd a masový vrah. Proto bych volil ji. Chápeš?
To je ovšem čistě logické hledisko. Jenže všechno nestojí na logice.
Mno, nezastírám, že uvažuju spolu s Aristotelem . Kdybych ale tuhle Sophii musel řešit, vždy vyjde živá moje láska. Smrad nesmrad.
Kdybych upřednostnil svoji ženu před děckama, tak bych nic nevyhrál - nikdy by mi to neodpustila a nejspíš by mě kopla do řiti. Stejně tak by ona volila děcka, než mě.
Přesně tak. Stejně i naopak - pokud by moje žena byla postavena před volbu "buďto manžel nebo syn", nebude váhat. Je to logické a v souladu s přírodou. Téměř všechno tvorstvo chrání své potomky do posledního dechu a staví je nade vše, i nad svůj vlastní život. Nejsme jiní a dokud se člověku nenarodí potomek, nemůže to pochopit. Přirozeně stejně jako mezi lidmi se najdou výjimky, kdy samec hodlá dítě po narození sežrat a samice jej musí fofrem odklidit do bezpečí.
Byl jsem na tom názorově podobně jako mif, nicméně ta příroda nás má pěkně zaháčkované... totální obrat o 180 stupňů po narození potomka...
A co kdyby ti "čistě teoreticky" zahla?
No to by záleželo na tom kdy to bylo a kdy se o tom dozvěděl Je to přece jednoduché:
- před rozhodnutím by to možná/asi/určitě převrátilo vahadlo, byla-li by předtím preferována partnerka - po rozhodnutí (partnerka žije, dítě ne) by si člověk rval vlasy z hlavy, co to byl za vola - po rozhodnutí (partnerka pod zemí, dítě žije) by si člověk pochvaloval, jak se moudře rozhodl
No tak by zahla. Mrzelo by mě to, ale co bych nadělal? Odpustil bych jí horší věci. Vlastně asi všecko. Umřel bych pro ni.
Chápu.
Tohle "čistě teoretické rozhodování" je beztak daleko za hranou reality. Podobně nesmyslné "definitivní" dilema: ty a jeden z dvojice tvoje matka vs. tvoje partnerka/dítě.. To se prostě v reálu neděje.
Nebo tvoje manželka vs tvoje tchýně
Sice já si nemohu v žádném případě stěžovat, ale tohle nejsou rovnocenní "protivníci"
ale partnerku sis vybral a ona si vybrala tebe
A oba společně se rozhodnete, že budete mít dítě a že pro něj uděláte první poslední....
z něhož se /co já vím/ může vyklubat zmrd a masový vrah.
Tak partnerka ti může po pár letech zdrhnout, nahrát na tebe nějakou sviňárnu a připravit tě jak o majetek tak o dítě. Nebo je málo chlapů, kteří si to "hodili" kvůli babě?. Navíc je docela šance, že správnou výchovou z dítěte vychováš slušnýho člověka a ne zmrda či masovýho vraha.
Myslim ze to dokaze zodpovědět jen ten kdo uz potomky ma... Ja jako "bezdetek" mam taky jasno, otazka je, jak by to bylo kdyby deti byly...
Edit: respektive az (jestli) budou
Přesně tak. Než jsme měli dítě, viděl jsem to všechno celkem podobně. Dokonce i po jejím narození chvilku trvalo než jsem to všechno vstřebal a vzpamatoval se z toho. Dneska vím, že to je pro mě nejcennější člověk na světě....A když se nám to napoprvé nepovedlo a viděl jsem jak to ženu vzalo, bylo to pro mě snad horší než když mi předtím kdokoliv z rodiny zemřel. Názory se vyvíjí. Když ti to dítě pak u porodu dají do ruky, když ti těma pidi ručkama chce obejmout prst, když pak poprvé řekne táta....Věř, že to člověka změní. A to nejsem kdovíjakej citlivka a hipík
To je hlavně otázka marketingových vychcánků. Cui bono? Změnil se přirozený řád a hodnoty. Proto jsou "mazlíčkové" - tím myslím pejsánci a kočičky, na nejvyšším postu hodnot v rodině (alespoň tak se to mééédia snaží lidem natloukat do hlav). Proto se taky v paneláku dělá rampa pro vozíčkáře, přestože tam žádný nebydlí.
Investujte do dětí, třeba vás pak nenechají chcípnout v domově důchodců.
No a o tom píšu. Zhovadilá doba, zvrácené hodnoty. Nechci se dotknout rodičů, ale jejich parchanti nestojí ani za vyližpi*u .
Ty máš potomka?
Nebo když při nějaké neštěstí ve zprávách řeknou, kolik zahynulo žen a dětí. Muži zmínění nikdy nejsou...
Z hlediska zachování populace jeden muž nahradí tisíc dalších. Což se nedá říct o ženách
Toto jsem v životě neslyšel. Když už, tak jsem slyšel něco ve smyslu "bylo sto obětí, z toho osmdesát dětí". Nebo "bylo sto obětí, mezi nimi i mnoho žen a dětí".
Možná zprávaři předpokládají fundamentální znalosti subtrakce.
- Tak ono DETI, byly vzdy povazovany za budoucnost zeme. Mozna proto, ze se daji lépe zmanipulizovat ruznou ideologii jak vise zminovana teticka nebo strejda.
Protože děti jsou jsou naše budoucnost. Rodiče je přirozeně ochraňují, než děcka dospějí, takže reklama hraje na city rodičů. Je na každým jedinci, jak moc ten byznys z reklam odfiltrují. Starší jedinci už tolik oplakávaní nejsou, protože většina z nich splnila svoji životní úlohu - stvořit novou generaci, což je jeden ze základních pudů živých tvorů.
Co ti na tom přijde divnýho?
- Alalala, Prasák se stím nesere
Nemaluju si iluze, hledám realitu.
Rodiče je přirozeně ochraňují, než děcka dospějí
Tohle ale přece dělali odnepaměti. Jenže v posledních letech se stali z děcek upíři, kteří rodiče vysávají a zneužívají. Doba, kdy se rodič musí bát napráskat klackovi, aby pak neskončil u soudu, nestojí za nic.
Upíři to byli od nepaměti. Jen dnes často rodičové povolují ve výchově. Napráskat jim dnes naštěstí ještě můžeš. Rozdíl je ve výchovným výprasku a týrání.
Jo, rozdíl je v tom, jak to posoudí prokurátor.
Nesmíš mu zmalovat řiť do odstínu cabernetu. Jen do rosé.
Ale houbelec. Nemusíš ho bít vůbec, když jsi normální.
Ne, normální nejsem, to bych si o sobě nedovolil říct. A řeči tom, že dítě netřeba vůbec bít, mají akorát ti, co mají/měli doma ňoumu, nebo děcka nikdy neměli. Půjčil bych ti na dva dny moje děcko a garantuju ti, že by ti tekly nervy, aby ses udržel na uzdě a minimálně jednou mu neplácnul. Zdravý děcko prostě testuje, co rodič vydrží a když mu nefunguje vědomý pud sebezáchovy, tak rozhodně fungují detektory bolesti, čemuž dítě (a jeho podvědomí) spolehlivě rozumí.
A ti, co svoje děcko bijou mají doma budoucího génia? V tom se neshodneme.
Psal jsem ňoumu, ne debila. BTW - máš děti? Pokud ano, můžeme diskutovat na stejné úrovni. Jinak by to byla jak debata panice s pornohercem o sexuálních polohách. Panic to sice všechno viděl, ale nikdy nezkusil.
Copak, Chocholoušku, trefa do černýho?
I v bibli se praví: "Nemiluje své děti ten, kdo je nikdy nebije".
Tam se toho praví...
Smajlík pro ještě větší výtlem tady bohužel není.
Pán je určitě bezdětek, že? Také jsem jich pár s podobnými názory ve svém okolí měl. Naposledy bývalý kolega, který se dušoval že nikdy své děti bít nebude. Když jsme se po letech potkali, padla otázka na děti a tak. "... ani mi nemluv. Zrovna včera mě tak vytočil, že jsem ho zrubal jak psa, spratka drzýho!"
Džamilu s Kocábem na něj
Tak s výchovným pohlavkem problém nemám. Dnešní rodiče to ale často přehánějí, protože jsou nevyrovnaní. Prostě hnusná doba.
A ve které době byli všichni rodičové sluníčkoví, když dnes jsou sadisti?
Rozlišujme nepřiměřené tresty, výprask (a fakt, ne dvě přes prdel) za každou hovadinu. Coby mladé ucho jsem dostával, vařečkou na prdel. Za brutál poznámky (a že byly) a podobně. Nebo když jsem byl menší (předškolní) a třeba jsem se vytrhl mámě venku a běžel směr silnice, tak jsem dostal že jsem na to doteď nezapomněl. Taky to už bylo naposled, kdy jsem něco podobného udělal. Moje dcera (v péči matky) nedostávala, ode mě občas jo, přes zadek. Ale to už fakt bylo, třeba výše zmíněné vytrhnutí se a podobně. Když jí načapu, že se dloube v nose nebo si hryže nehty, tak jí i teď přes ruku plácnu. Ale ne tak, aby jí měla rudou a hodinu řvala bolestí...
Prostě hnusná doba.
A kdy prosím nebyla? Nebo to lidi neříkávali?
Záleží na lidech. Já si pamatuji na jednu učitelku ZŠ, kdy jsme v hodině výtvarky měli dělat od ruky čáry (linky). Kreslím, kreslím a najednou rána do hlavy. Otočím se, a tam ta pí.a učitelka řve, že prý jsem je dělal podle pravítka a hned, kde mám ŽK, že dostanu poznámku. Když mi i spolužáci potvrdili, že ne, ani se mi neomluvila a odtáhla. Takže jestliže tohle může dělat učitelku a "vychovávat" dítě, nedělám si iluze o rodičích.
Tak tohle je extrém. Ta měla někde rubat uran a ne učit...
To bys musel zažít. Když přišla ředitelka na kontrolu, tak to byla jak mílius ("vy moje dětičky, a kdopak nám to řekne, áno, áno, správně). Když ale ředitelka odešla, tak bych ti přál zažít ten extrém, tu změnu v chování, tu nenávist vůči nám, dětem. Dnes je mi jasné, že to byl psychopat a ne učitellka. Z pohledu dnešní doby by ta svině skončila v base nebo v léčebně.
My jsme měli na střední jednu zřejmě vyšinutou učitelku. Na výtvarnou kulturu. Ty hodiny, to byl zážitek. Já už si ty blbosti nepamatuju, splývá mi to dohromady jako jeden dlouhej trip... Ale třeba to, že jsme jednou na chodbu vytahali lavičky z tělocvičny (byla blízko) na nich jsme uspořádali výstavku právě dokončených prací a pak jsme kolem toho chodili v řadě jako návštěvníci galerie.... to si pamatuju velice dobře. Pravda, občas, tedy skoro pořád, jsme ji doháněli k šílenství (bylo nám 15-16), ale - to prostě nešlo jinak, v těch pitomostech jsme jí nezůstali nic dlužní. Po vojně, takže to mohlo být tak pět-šest let na to, jsem si koupil Reflex a byl tam nějaký článek o ženské věznici v Pardubicích. No u jedný fotky si říkám - hergot, tu já znám..... byla to ona. Shodu okolností jsem tou dobou potkal spolužáka ze střední a tak jsem se ho zeptal, jestli o tom něco neví. Věděl. Údajně se v noci rafla s manželem, kdo vstane k děcku a protože se nějak nedohodli, tak ho ve spánku vzala kudlou do srdce... Prý dostala devět let. Jestli je pravda tohle, to nevím. Na každý pád, na té fotce z Reflexu to byla na 100% ona, poznal jsem ji bezpečně.
My taky měli na učňáku učitele, co nešel pro ránu daleko. Ale nikdy bezdůvodně, nikdy za kravinu. Všichni ho respektovali, brali. Uměl naučit, vyložit, zaujmout. Ale když někdo dělal píčoviny? Tak prostě dostal pohlavek a bylo to. Jen pro zajímavost - kdy to tak bylo? To s tou tvojí psychopatkou?
PM
To tu nemamo...
Máš, nahoře.
Už jo. Na dobu, kdy se to dělo jsem se chtěl ptát Chocholouška. To řazení příspěvků je debilní.
Áááha, no vždyť jsi se ptal jeho, to akorát já to pochopil, že je to na mě.
a najednou rána do hlavy
Aha!
Už si dostal rukou do temene, aniž bys to čekal? Mě bylo kolem 10 let.
No já jenom, že pro svůj stav nemám žádné vysvětlení.
Hmm... Jen aby se podobná učitelka neléčila na tvých dětech.
Nezačínej zase.
A s čím zase?
Však víš
Pan Cooper - Docela se divím ze na to postpubertální a disociální, zrejmē hodnē bité dítē jestē reagujes...
Ty by ses udržel viz KokotŠanel?
- Vidím ze svojí mentalitou potvrzujes ze jsi trosku zaostalejsí. - A tvé vulgární vyrazy také. (Tvé prihlouplé pripomínky nenapíse ani malé dítē) coz je smutné
(Tvé prihlouplé pripomínky nenapíse ani malé dítē) coz je smutné
Ty toho očividně schopen seš, což je ještě smutnější...
Jenom jsem žertoval.
Na mých dětech asi ne, ale na vnoučatech možná jo.
Podobná zkušenost - debil tělocvikář - měl sakrkastické a zesměšňující poznámky k mému (ne)výkonu. Dneska bych se tomu zasmál, ale jako děcko jsem bral všechno nanejvýš osobně a byl z toho smutný.. Tohle se prostě nemá dělat a dovolit učitelovi tělesné tresty už vůbec ne. Na to mají právo jen rodiče..
Tak tělocvikáři obvykle nebývali žádní lumeni
Nesmíš mu zmalovat řiť do odstínu cabernetu. Jen do rosé.
- Presnē tak, maly edukativní pohlavek (poprípadē vyprask) jestè nikomu nikdy neuskodil.
"Kdo šetří hůl, nenávidí svého syna, kdežto kdo jej miluje, trestá ho včas."
Takový Herodes. Kolik nechal pobít dětí a ještě je slavnej!
Děti mám rád, ale nesmí mě srát.
Herodes - to byl král!
Protoze se nemas na reklamu, ktera na tebe neni cilena koukat nebo kdyz uz na to musis koukat, tak o tom nepremyslet. Ono o zadne reklame nemas premyslet, mas jit a splnit to co ti v reklame rikaji a ne o tom filozofovat, ale uplne nejhorsi je, kdyz zacnes resit reklamu, ktera na tebe nebyla cilena. (Treba takovej Prasak by svemu ditku tu inzerovanou radost hned koupil. )
Hned po výprasku...
Ano, ale to by bylo jako bolestné a ne proto, že to děcko něco chtělo.
Samozřejmě. Za ta zlámaná žebra a zlomenou čelist.
Je vidět, že sis našel munici. Jinou nemáš?
Každej rodič, kterej má svý děcko rád, mu dopřeje nějakou tu radost a nějakou tu hovadinu mu koupí. Ovšem jen debil koupí děcku každou hovadinu, kterou si svišť zamane. Pokud se někdy rozmnožíš, poznáš.
Pokud se někdy rozmnožíš, poznáš
Ale raději mlčím. I když je asi jasné, co mě napadlo
Odpověď je tedy jaká? Žádám krutou realitu.
Reaguji na to, že Prasak zmínil Chocholouškovo rozmnožení. No tak mě napadlo, že by to nebyl až tak dobrý nápad. Ale třeba je to v reálu hrozně fajn člověk, tak nevím.
A pak, kdo tady zase začíná...
Malé rýpnutí Ty, když se s někým bavíš, tak si třeba nerýpneš? Tak, že i naprostému tupounovi je jasné, že je to míněno žertem?
No, když jsem tu ještě nebyl tak "populární", tak mě to nenapadlo ani žertem Ale já se dokážu přizpůsobit. Pak mi ale nenadávejte...
Přizpůsobujeme se všichni.
Já ale reagoval na Redmarxe, drahý pane.
No jo, a kdo to má z tohoto pitomého řazení sakra poznat?? U něj ale je odpověď stejná
Šipčička vedle "odpověděť" ukazuje na který příspěvek bylo reagováno. Stačí nad ní najet myší.
Ah so! Problém vyřešen
Taky se přiznám, že na tuhle možnost jsem dosud nepřišel.
Král laborky!!
Tahle debata je pustá teorie. Modleme se, abychom nemuseli stát před takovou volbou.
Třeba přijdou Banderovci...
Raději měnová reforma. To by byla větší sranda.
měnová reforma
Neprobíhá nějaká už teď? Přijde mi, že ty zásahy ČNB přišly nějak pozdě (obvykle se tím dá zmírnit velká krize, my v zas tak velké nebyli a nejsme). Spiš to vypadá, že už brzo přijde euro a tak je snaha tlačit kurz co nejvíc v neprospěch koruny.
Taky mi dneska přišel e-mail. Neodolal jsem a hned jsem se přihlásil!
V naší společnosti chybí mužské vzory. Autentičtí, milující, odvážní muži. Skuteční a vědomí lídři. Chlapi, kteří mají SÍLU a směřují ji správným směrem.
Program Cesta pravého muže to chce změnit. Ne odshora. Ne skrze politiku ani školství… ale pomocí inspiračně-vzdělávací platformy vedené sedmi muži, kteří tou cestou již prošli a teď touží sdílet svůj příběh… své překážky… i svá zjištění a průlomy na cestě z hodného chlapečka uvězněného v dospělém těle až k opravdovému mužství se vším všudy.
Pomozte mužům ve svém okolí vymanit se z pokřivených představ a vzorců společnosti, aby se vydali na odvážnou a naplňující výpravu ke své skutečné mužské síle. Pomozte jim zahodit všechny umělé masky a ukázat svou pravou tvář… svou ryzí autenticitu (která je tak prostá a přitom tak sexy)
Tak to je síla . Tento mail pošel od nějakých sufražetek?
Cesta pravého muže - jak jsem zjistil - opravdu existuje a má web. Nebudu mu tady dělat reklamu.
Ježiš, já to bral jako sarkasmus! Nic dalšího už vědět nechci.
Já taky nic dalšího nevím. Jenom jsem nakoukl a zavřel
Mám jasno. Volím svou lásku jedinou. Tímto debatu ukončuju.
Redakce upozorněna, problém vyřešen
stejné jako když mě propouštěli z práce a vedoucí ti řekne:
"ty jsi mladý, ty si určitě ještě nějakou práci najdeš" ale 62 letého hotového člověka nevyhodí.Proč asi?
to samé jako když jsem si šel zažádat o přidání(ne práce - ale mzdy) odpověď byla: " v plánu jest přidat těm co už pro podnik něco znaměnají" čili přidají a váží si víc člověka, který má 2 měsíce do důchodu a přidají jemu než tobě, který živí 2 děti a splací hypotéku.
Jej, budeš se vztekat, ale normální je přidat tomu, u koho mají snahu ho udržet (tedy se jim zřejmě víc vyplatí). A to je zřejmě v tomto případě ten předdůchodového věku. Samozřejmě je hezké, pokud ke dvěma dětem a hypotéce přihlédnou - ale upřímně, co je jim po tom.. (Přínosem pro firmu může být dlouhodoběji samozřejmě i perspektivní mladý s hypotékou, ale hypotéka a děti samy o sobě normálně důvodem k přidání nejsou.)
joj, vztek mě minul v rychlíku a klapkama na očích.Je to prostě tak.Jen jsi mi tímhle připomněl slasti a strasti zaměstnání.
Spíš jsem se jen pozastavil, že radši přidají, někomu kdo to má za pár a riskují že ten kdo je mladší se jim na to ...
Já vím, že to není v dnešní době nic snadného. Pokud jsi to předtím myslel spíš jako stesk, tak jo, souhlas. Existují ovšem lidé a není jich málo, kteří "dvě děti a hypotéku" (například) berou jako důvod k nároku na něco.... Jistě víš, co myslím. On ten předdůchodový pracovník má "třeba" jedinou dceru alkoholičku a musí to všechno (fakticky samozřejmě nemusí, ale jak mu tohle vyčítat) uživit i s vnoučaty - a teoreticky může argumentovat, jak ten mladý s dětmi a hypotékou. U obou je snaha se starat a společenská důležitost následováníhodná... a firmě tohle může být volné (pokud to není zrovna Baťa se svým vlastním sociálním modelem o kterém si myslím, že by ho současná "legislativa" sežrala i s chlupama ). S praxí mladých je to jak píše mif.
Nerad mluvím v příkladech, ovšem jeden ti dám: opravuju CNC mašiny (mám jich "pod sebou" cca osmdesát, zhruba patnáct let). Koho vylijou, když budou chtít nového rukávníka, a THP /režije/ blokuje jeho plat? Tvora, který o strojích /a jejich bolístkách/ něco ví, nebo eléva, an se jim a jejich hříchům ještě nestačil naučit? Nechci být krutý (určitě jsi inteligentní a znalý problematiky ve svém oboru), ale /být majitelem firmy/, raději si nechám starého držáka.
o čem mluvíš máš pravdu se o tom nepřu, je to tak...ale v podstatě je to hnus.
Hnus to bez debat je. Jak se mají mladí učit, než od praxe starých? Škola ti dá šit. Nemáš praxi, protože tě nikdo nezaměstnal, protože nemáš praxi, a nemáš zaměstnání, protože nemáš praxi. Uroboros. Já už mám blíž ke smrti, než k výskytu, tak je mi to jedno. Nezávidím ale mladým absolventům jakýchkoliv oborů.
Pěknou budoucnost jsme jim nachystali, není-liž pravda?
Je. Za to já ale nemůžu. Vychovával jsem si mladého, vyhodili ho (potřebovali zaměstnat sekretářku padesátého ředitele /nevím čeho - ale kdo tohle ví?/ ). Druhého mladého, kterého jsem si připravoval, odvelili na post umrlého na absolutně odlišný post. Můj kolega jde příští rok do důchodu. Sám pozici nezvládnu. Tedy špagát nebo výpověď. Jasně, druhé zaměstnání (servis a skládání PC) mě docela uspokojuje, nicméně "spatřiv mzdu služebníků domu tohoto, obrátil se a hořce zaplakal". Vulgo - tím si nevydělám ani na nájem (na ten asi jo). Už teď jsem jenom pytlíček nervů.
Až mě zarazilo jak jsme na tom podobně, taky teď dělám servis CNC (konkrétně hydr. lisů) a do toho servis elektroniky (mobilní telefony a notebooky), ale taky mám dlouholetou zkušenost z podnikání (právě ve druhém z mnou zmíněných oborů). No chtěl jsem se dostat k tomu, že jsem příšel na jednu dost zásadní věc. Ve velké firmě, kde dělám teď jsem se musel naučit, že to holt chodí jinak, než ve vlastním kšeftě, případně v menší rodinné firmě. Člověk nesmí řešit spoustu věcí co se jak dělá a proč a musí si dobře odvést svoji svěřenou práci (alespoň tak by to být mělo, praxe je ale mnohdy jiná, jak vidím kolem sebe). Například vidím, že nějaká součástka je už na hranici živostnosti a bylo by dobré ji vyměnit (firmu by to příšlo příklad na 5000kč), ale pokud na to člověk upozorní, je mu řečeno, že je sice fajn, že si všímá, ale pokud mašina jede, tak se odstavovat nebude. Že až se to zkurví a vezme to s sebou dalších X věcí a nyní mašina bude stát 3 dny a vyjde to na 50tis., už nikdo neřeší... Ze začátku mě toto rozčilovalo i když by mi to mohlo být jedno (typický přístup - moje to není, to ale bohužel neumím), dneska ale vím, že s tím nic nenadělám a snažím se si hledět své práce a tu si odvést tak, abych se za ni nemusel stydět.
Otázka je, zda to v kolosu, který zaměstnává 4tis. lidí jde řešit jinak, třeba podobně jako v té rodinné firmě. Osobně si myslím, že nikoli...
V kolosu se totiž hledí i na jiné věci než efektivita. Kdejaký nadvedoucí či podředitel se snaží někomu známému přihrát kšefty. A když se posere něco za 50kKč, je z toho větší vejvar než z pětistovky. Obzvláště, když práci udělá spřátelený externista.
Vrchní velitel/majitel to bohužel nevidí, lidi pod ním ho od podobných informací spolehlivě ochrání.
Je dítě lepší, než "hotový" dospělý člověk?
Protože pro mnohé rodiče je dítě to nejdražší, takže jednak plní každé jeho přání a jak jim někdo řekně, že je to pro jejich dítě nejlepší, slepě kupují a nepřemýšlí o tom. Co kdyby bylo méně šťastné, než sousedovo dítě? A na děti se cílí výborně, chybí jim ještě schopnost rozlišovat a chtějí všechno co vidí, což jim rodiče z první věty rádi splní.
Zakázal bych takové reklamy.
No dobře. Jsi determinován svými potomky (ač by to mělo být opačně). Jen malá krutá dilematická otázka: kdybys měl volit mezi svým potomkem a manželkou (přítelkyní, životní láskou) - vybereš si co? Já v tom mám jasno.
Stavíš zajímavou sofiinu volbu, ale v tomto případě to rozhodně není tak extrémní. Dítě držet dál od reklam a obchoďáků co to půjde, důsledně vysvětlovat a taky neustupovat. Jak si jednou dítě vyřve, co chce ono proti tvé vůli, prohrál si a na dlouho nebudeš mít pokoj. Je to nevratná sitauce.
Tohle je demagogie....
.
Můžem tu otázku položit třeba takhle:
Kdybych si měl vybrat mezi svým potomkem a tebou tak ve vteřině nejsi
Asi nemáš děti co? S reklamou, která zneužívá nejzákladnější lidský pudy (čímž bezesporu je ochrana a výchova vlastních dětí) samozřejmě nesouhlasím. Stejně tak s vyměklostí a řekněme až blbostí některých rodičů. V tom bysme se asi shodli. Ale život (myslím tím jako fyzickou stránku) dítěte má v normální civilizovaný společnosti už odpradávna prioritu. Jednoduše proto, že nebýt dětí nebude ani lidstvo. Takže volba mezi dítětem a třeba profesorem je jasná.
Zrovna tebe jsem měl podle tvých příspěvků za docela normálního, ale teď docela čumím
Mrzí mě, že jsem tě zklamal. Mně ale otázka předek/potomek tak jasná nepřipadá (resp. odpověď na ni). Takže dle tebe je lepší zachovat smrada, než matku potenciálních dalších smradů (navíc tvou lásku)? To mi nevykládej, protože ti neuvěřím.
Takže nemáš potomka
Myslíš, že by Hitlera vzali do Mensy?
Netuším. V hospodě jsem s ním nebyl. V Mense jsou ale takoví tukani, že by se vsáknul i nějaký ten Hitler.![]:)](//common4.poradna.net/images/smiley/evilsmile.gif)
Ve tvé kruté volbě mám teoreticky jasno, byť praktický důsledek rozhodnutí by byl pro mě až do smrti nepřekonatelně bolestivý. Volbu neprozradím.
Tohle je ale absurdum ad absurdum. Mírnější ("přijatelnější") variace tvé otázky zní: koho máš raději, partnera nebo potomka?
V tom by snad neměl být rozdíl.
Trošku to připomíná starý vtip: Cikán: Tak čo stará, umyjeme decká alebo urobíme nové?
A řekl bys mu to jednou?
Tomu "vítězi" nebo "poraženému"? Ne, ani jednomu.
Raději? Bavíme se v čistě teoretické rovině (vím, že volba není možná /zas až tak blbý nejsem/ - nejspíš bych to ukončil sobě), ale partnerku sis vybral a ona si vybrala tebe. Předpokládá se, že pro sebe uděláte první i poslední. Znamená pro mě víc, než můj genetický otisk ve formě potomka, z něhož se /co já vím/ může vyklubat zmrd a masový vrah. Proto bych volil ji. Chápeš?
To je ovšem čistě logické hledisko. Jenže všechno nestojí na logice.
Mno, nezastírám, že uvažuju spolu s Aristotelem
. Kdybych ale tuhle Sophii musel řešit, vždy vyjde živá moje láska. Smrad nesmrad.
Kdybych upřednostnil svoji ženu před děckama, tak bych nic nevyhrál - nikdy by mi to neodpustila a nejspíš by mě kopla do řiti. Stejně tak by ona volila děcka, než mě.
Přesně tak. Stejně i naopak - pokud by moje žena byla postavena před volbu "buďto manžel nebo syn", nebude váhat. Je to logické a v souladu s přírodou. Téměř všechno tvorstvo chrání své potomky do posledního dechu a staví je nade vše, i nad svůj vlastní život. Nejsme jiní a dokud se člověku nenarodí potomek, nemůže to pochopit. Přirozeně stejně jako mezi lidmi se najdou výjimky, kdy samec hodlá dítě po narození sežrat a samice jej musí fofrem odklidit do bezpečí.
Byl jsem na tom názorově podobně jako mif, nicméně ta příroda nás má pěkně zaháčkované... totální obrat o 180 stupňů po narození potomka...
A co kdyby ti "čistě teoreticky" zahla?
No to by záleželo na tom kdy to bylo a kdy se o tom dozvěděl
Je to přece jednoduché:
- před rozhodnutím by to možná/asi/určitě převrátilo vahadlo, byla-li by předtím preferována partnerka
- po rozhodnutí (partnerka žije, dítě ne) by si člověk rval vlasy z hlavy, co to byl za vola
- po rozhodnutí (partnerka pod zemí, dítě žije) by si člověk pochvaloval, jak se moudře rozhodl
No tak by zahla. Mrzelo by mě to, ale co bych nadělal? Odpustil bych jí horší věci. Vlastně asi všecko. Umřel bych pro ni.
Chápu.
Tohle "čistě teoretické rozhodování" je beztak daleko za hranou reality. Podobně nesmyslné "definitivní" dilema: ty a jeden z dvojice tvoje matka vs. tvoje partnerka/dítě.. To se prostě v reálu neděje.
Nebo tvoje manželka vs tvoje tchýně
Sice já si nemohu v žádném případě stěžovat, ale tohle nejsou rovnocenní "protivníci"
A oba společně se rozhodnete, že budete mít dítě a že pro něj uděláte první poslední....
Tak partnerka ti může po pár letech zdrhnout, nahrát na tebe nějakou sviňárnu a připravit tě jak o majetek tak o dítě. Nebo je málo chlapů, kteří si to "hodili" kvůli babě?.
Navíc je docela šance, že správnou výchovou z dítěte vychováš slušnýho člověka a ne zmrda či masovýho vraha.
Myslim ze to dokaze zodpovědět jen ten kdo uz potomky ma... Ja jako "bezdetek" mam taky jasno, otazka je, jak by to bylo kdyby deti byly...
Edit: respektive az (jestli) budou
Přesně tak. Než jsme měli dítě, viděl jsem to všechno celkem podobně. Dokonce i po jejím narození chvilku trvalo než jsem to všechno vstřebal a vzpamatoval se z toho. Dneska vím, že to je pro mě nejcennější člověk na světě....A když se nám to napoprvé nepovedlo a viděl jsem jak to ženu vzalo, bylo to pro mě snad horší než když mi předtím kdokoliv z rodiny zemřel.
Názory se vyvíjí. Když ti to dítě pak u porodu dají do ruky, když ti těma pidi ručkama chce obejmout prst, když pak poprvé řekne táta....Věř, že to člověka změní. A to nejsem kdovíjakej citlivka a hipík
To je hlavně otázka marketingových vychcánků. Cui bono? Změnil se přirozený řád a hodnoty. Proto jsou "mazlíčkové" - tím myslím pejsánci a kočičky, na nejvyšším postu hodnot v rodině (alespoň tak se to mééédia snaží lidem natloukat do hlav). Proto se taky v paneláku dělá rampa pro vozíčkáře, přestože tam žádný nebydlí.
Investujte do dětí, třeba vás pak nenechají chcípnout v domově důchodců.
No a o tom píšu. Zhovadilá doba, zvrácené hodnoty. Nechci se dotknout rodičů, ale jejich parchanti nestojí ani za vyližpi*u![]:)](//common4.poradna.net/images/smiley/evilsmile.gif)
.
Ty máš potomka?
Nebo když při nějaké neštěstí ve zprávách řeknou, kolik zahynulo žen a dětí. Muži zmínění nikdy nejsou...
Z hlediska zachování populace jeden muž nahradí tisíc dalších. Což se nedá říct o ženách
Toto jsem v životě neslyšel.
Když už, tak jsem slyšel něco ve smyslu "bylo sto obětí, z toho osmdesát dětí". Nebo "bylo sto obětí, mezi nimi i mnoho žen a dětí".
Možná zprávaři předpokládají fundamentální znalosti subtrakce.
- Tak ono DETI, byly vzdy povazovany za budoucnost zeme. Mozna proto, ze se daji lépe zmanipulizovat ruznou ideologii jak vise zminovana teticka nebo strejda.
Protože děti jsou jsou naše budoucnost. Rodiče je přirozeně ochraňují, než děcka dospějí, takže reklama hraje na city rodičů. Je na každým jedinci, jak moc ten byznys z reklam odfiltrují.
Starší jedinci už tolik oplakávaní nejsou, protože většina z nich splnila svoji životní úlohu - stvořit novou generaci, což je jeden ze základních pudů živých tvorů.
Co ti na tom přijde divnýho?
- Alalala, Prasák se stím nesere
Nemaluju si iluze, hledám realitu.
Tohle ale přece dělali odnepaměti. Jenže v posledních letech se stali z děcek upíři, kteří rodiče vysávají a zneužívají. Doba, kdy se rodič musí bát napráskat klackovi, aby pak neskončil u soudu, nestojí za nic.
Upíři to byli od nepaměti. Jen dnes často rodičové povolují ve výchově. Napráskat jim dnes naštěstí ještě můžeš. Rozdíl je ve výchovným výprasku a týrání.
Jo, rozdíl je v tom, jak to posoudí prokurátor.
Nesmíš mu zmalovat řiť do odstínu cabernetu. Jen do rosé.
Ale houbelec. Nemusíš ho bít vůbec, když jsi normální.
Ne, normální nejsem, to bych si o sobě nedovolil říct.
A řeči tom, že dítě netřeba vůbec bít, mají akorát ti, co mají/měli doma ňoumu, nebo děcka nikdy neměli. Půjčil bych ti na dva dny moje děcko a garantuju ti, že by ti tekly nervy, aby ses udržel na uzdě a minimálně jednou mu neplácnul. Zdravý děcko prostě testuje, co rodič vydrží a když mu nefunguje vědomý pud sebezáchovy, tak rozhodně fungují detektory bolesti, čemuž dítě (a jeho podvědomí) spolehlivě rozumí.
A ti, co svoje děcko bijou mají doma budoucího génia? V tom se neshodneme.
Psal jsem ňoumu, ne debila.
BTW - máš děti? Pokud ano, můžeme diskutovat na stejné úrovni. Jinak by to byla jak debata panice s pornohercem o sexuálních polohách. Panic to sice všechno viděl, ale nikdy nezkusil.
Copak, Chocholoušku, trefa do černýho?
I v bibli se praví: "Nemiluje své děti ten, kdo je nikdy nebije".
Tam se toho praví...
Smajlík pro ještě větší výtlem tady bohužel není.
Pán je určitě bezdětek, že? Také jsem jich pár s podobnými názory ve svém okolí měl.
Naposledy bývalý kolega, který se dušoval že nikdy své děti bít nebude. Když jsme se po letech potkali, padla otázka na děti a tak.
"... ani mi nemluv. Zrovna včera mě tak vytočil, že jsem ho zrubal jak psa, spratka drzýho!"
Džamilu s Kocábem na něj
Tak s výchovným pohlavkem problém nemám. Dnešní rodiče to ale často přehánějí, protože jsou nevyrovnaní. Prostě hnusná doba.
A ve které době byli všichni rodičové sluníčkoví, když dnes jsou sadisti?
Rozlišujme nepřiměřené tresty, výprask (a fakt, ne dvě přes prdel) za každou hovadinu.
Coby mladé ucho jsem dostával, vařečkou na prdel. Za brutál poznámky (a že byly) a podobně. Nebo když jsem byl menší (předškolní) a třeba jsem se vytrhl mámě venku a běžel směr silnice, tak jsem dostal že jsem na to doteď nezapomněl. Taky to už bylo naposled, kdy jsem něco podobného udělal.
Moje dcera (v péči matky) nedostávala, ode mě občas jo, přes zadek. Ale to už fakt bylo, třeba výše zmíněné vytrhnutí se a podobně. Když jí načapu, že se dloube v nose nebo si hryže nehty, tak jí i teď přes ruku plácnu. Ale ne tak, aby jí měla rudou a hodinu řvala bolestí...
A kdy prosím nebyla? Nebo to lidi neříkávali?
Záleží na lidech. Já si pamatuji na jednu učitelku ZŠ, kdy jsme v hodině výtvarky měli dělat od ruky čáry (linky). Kreslím, kreslím a najednou rána do hlavy. Otočím se, a tam ta pí.a učitelka řve, že prý jsem je dělal podle pravítka a hned, kde mám ŽK, že dostanu poznámku. Když mi i spolužáci potvrdili, že ne, ani se mi neomluvila a odtáhla. Takže jestliže tohle může dělat učitelku a "vychovávat" dítě, nedělám si iluze o rodičích.
Tak tohle je extrém. Ta měla někde rubat uran a ne učit...
To bys musel zažít. Když přišla ředitelka na kontrolu, tak to byla jak mílius ("vy moje dětičky, a kdopak nám to řekne, áno, áno, správně). Když ale ředitelka odešla, tak bych ti přál zažít ten extrém, tu změnu v chování, tu nenávist vůči nám, dětem. Dnes je mi jasné, že to byl psychopat a ne učitellka. Z pohledu dnešní doby by ta svině skončila v base nebo v léčebně.
My jsme měli na střední jednu zřejmě vyšinutou učitelku. Na výtvarnou kulturu. Ty hodiny, to byl zážitek. Já už si ty blbosti nepamatuju, splývá mi to dohromady jako jeden dlouhej trip... Ale třeba to, že jsme jednou na chodbu vytahali lavičky z tělocvičny (byla blízko) na nich jsme uspořádali výstavku právě dokončených prací a pak jsme kolem toho chodili v řadě jako návštěvníci galerie.... to si pamatuju velice dobře.
Pravda, občas, tedy skoro pořád, jsme ji doháněli k šílenství (bylo nám 15-16), ale - to prostě nešlo jinak, v těch pitomostech jsme jí nezůstali nic dlužní.
Po vojně, takže to mohlo být tak pět-šest let na to, jsem si koupil Reflex a byl tam nějaký článek o ženské věznici v Pardubicích. No u jedný fotky si říkám - hergot, tu já znám..... byla to ona. Shodu okolností jsem tou dobou potkal spolužáka ze střední a tak jsem se ho zeptal, jestli o tom něco neví. Věděl. Údajně se v noci rafla s manželem, kdo vstane k děcku a protože se nějak nedohodli, tak ho ve spánku vzala kudlou do srdce... Prý dostala devět let. Jestli je pravda tohle, to nevím. Na každý pád, na té fotce z Reflexu to byla na 100% ona, poznal jsem ji bezpečně.
My taky měli na učňáku učitele, co nešel pro ránu daleko. Ale nikdy bezdůvodně, nikdy za kravinu. Všichni ho respektovali, brali. Uměl naučit, vyložit, zaujmout. Ale když někdo dělal píčoviny? Tak prostě dostal pohlavek a bylo to.
Jen pro zajímavost - kdy to tak bylo? To s tou tvojí psychopatkou?
PM
To tu nemamo...
Máš, nahoře.
Už jo.
Na dobu, kdy se to dělo jsem se chtěl ptát Chocholouška. To řazení příspěvků je debilní.
Áááha, no vždyť jsi se ptal jeho, to akorát já to pochopil, že je to na mě.
Aha!
Už si dostal rukou do temene, aniž bys to čekal? Mě bylo kolem 10 let.
No já jenom, že pro svůj stav nemám žádné vysvětlení.
Hmm... Jen aby se podobná učitelka neléčila na tvých dětech.
Nezačínej zase.
A s čím zase?
Však víš
Pan Cooper
- Docela se divím ze na to postpubertální a disociální, zrejmē hodnē bité dítē jestē reagujes...
Ty by ses udržel viz KokotŠanel?
- Vidím ze svojí mentalitou potvrzujes ze jsi trosku zaostalejsí.
- A tvé vulgární vyrazy také. (Tvé prihlouplé pripomínky nenapíse ani malé dítē) coz je smutné
Ty toho očividně schopen seš, což je ještě smutnější...
Jenom jsem žertoval.
Na mých dětech asi ne, ale na vnoučatech možná jo.
Podobná zkušenost - debil tělocvikář - měl sakrkastické a zesměšňující poznámky k mému (ne)výkonu. Dneska bych se tomu zasmál, ale jako děcko jsem bral všechno nanejvýš osobně a byl z toho smutný.. Tohle se prostě nemá dělat a dovolit učitelovi tělesné tresty už vůbec ne. Na to mají právo jen rodiče..
Tak tělocvikáři obvykle nebývali žádní lumeni
- Presnē tak, maly edukativní pohlavek (poprípadē vyprask) jestè nikomu nikdy neuskodil.
Takový Herodes. Kolik nechal pobít dětí a ještě je slavnej!
Děti mám rád, ale nesmí mě srát.
Herodes - to byl král!
Protoze se nemas na reklamu, ktera na tebe neni cilena koukat nebo kdyz uz na to musis koukat, tak o tom nepremyslet. Ono o zadne reklame nemas premyslet, mas jit a splnit to co ti v reklame rikaji a ne o tom filozofovat, ale uplne nejhorsi je, kdyz zacnes resit reklamu, ktera na tebe nebyla cilena.
)
(Treba takovej Prasak by svemu ditku tu inzerovanou radost hned koupil.
Hned po výprasku...
Ano, ale to by bylo jako bolestné a ne proto, že to děcko něco chtělo.
Samozřejmě. Za ta zlámaná žebra a zlomenou čelist.
Je vidět, že sis našel munici. Jinou nemáš?
Každej rodič, kterej má svý děcko rád, mu dopřeje nějakou tu radost a nějakou tu hovadinu mu koupí. Ovšem jen debil koupí děcku každou hovadinu, kterou si svišť zamane. Pokud se někdy rozmnožíš, poznáš.
Ale raději mlčím. I když je asi jasné, co mě napadlo
Odpověď je tedy jaká? Žádám krutou realitu.
Reaguji na to, že Prasak zmínil Chocholouškovo rozmnožení. No tak mě napadlo, že by to nebyl až tak dobrý nápad.
Ale třeba je to v reálu hrozně fajn člověk, tak nevím.
A pak, kdo tady zase začíná...
Malé rýpnutí
Ty, když se s někým bavíš, tak si třeba nerýpneš? Tak, že i naprostému tupounovi je jasné, že je to míněno žertem?
No, když jsem tu ještě nebyl tak "populární", tak mě to nenapadlo ani žertem
Ale já se dokážu přizpůsobit. Pak mi ale nenadávejte...
Přizpůsobujeme se všichni.
Já ale reagoval na Redmarxe, drahý pane.
No jo, a kdo to má z tohoto pitomého řazení sakra poznat??
U něj ale je odpověď stejná
Šipčička vedle "odpověděť" ukazuje na který příspěvek bylo reagováno. Stačí nad ní najet myší.
Ah so!
Problém vyřešen
Taky se přiznám, že na tuhle možnost jsem dosud nepřišel.
Král laborky!!
Tahle debata je pustá teorie. Modleme se, abychom nemuseli stát před takovou volbou.
Třeba přijdou Banderovci...
Raději měnová reforma. To by byla větší sranda.
Neprobíhá nějaká už teď? Přijde mi, že ty zásahy ČNB přišly nějak pozdě (obvykle se tím dá zmírnit velká krize, my v zas tak velké nebyli a nejsme). Spiš to vypadá, že už brzo přijde euro a tak je snaha tlačit kurz co nejvíc v neprospěch koruny.
Taky mi dneska přišel e-mail. Neodolal jsem a hned jsem se přihlásil!
Tak to je síla
. Tento mail pošel od nějakých sufražetek?
Cesta pravého muže - jak jsem zjistil - opravdu existuje a má web. Nebudu mu tady dělat reklamu.
Ježiš, já to bral jako sarkasmus! Nic dalšího už vědět nechci.
Já taky nic dalšího nevím. Jenom jsem nakoukl a zavřel
Mám jasno. Volím svou lásku jedinou. Tímto debatu ukončuju.
Redakce upozorněna, problém vyřešen![]:)](//common4.poradna.net/images/smiley/evilsmile.gif)
stejné jako když mě propouštěli z práce a vedoucí ti řekne:
"ty jsi mladý, ty si určitě ještě nějakou práci najdeš" ale 62 letého hotového člověka nevyhodí.Proč asi?
to samé jako když jsem si šel zažádat o přidání(ne práce - ale mzdy) odpověď byla: " v plánu jest přidat těm co už pro podnik něco znaměnají" čili přidají a váží si víc člověka, který má 2 měsíce do důchodu a přidají jemu než tobě, který živí 2 děti a splací hypotéku.
Jej, budeš se vztekat, ale normální je přidat tomu, u koho mají snahu ho udržet (tedy se jim zřejmě víc vyplatí). A to je zřejmě v tomto případě ten předdůchodového věku. Samozřejmě je hezké, pokud ke dvěma dětem a hypotéce přihlédnou - ale upřímně, co je jim po tom..
(Přínosem pro firmu může být dlouhodoběji samozřejmě i perspektivní mladý s hypotékou, ale hypotéka a děti samy o sobě normálně důvodem k přidání nejsou.)
joj, vztek mě minul v rychlíku a klapkama na očích.Je to prostě tak.Jen jsi mi tímhle připomněl slasti a strasti zaměstnání.
Spíš jsem se jen pozastavil, že radši přidají, někomu kdo to má za pár a riskují že ten kdo je mladší se jim na to ...
Já vím, že to není v dnešní době nic snadného. Pokud jsi to předtím myslel spíš jako stesk, tak jo, souhlas. Existují ovšem lidé a není jich málo, kteří "dvě děti a hypotéku" (například) berou jako důvod k nároku na něco.... Jistě víš, co myslím.
).
On ten předdůchodový pracovník má "třeba" jedinou dceru alkoholičku a musí to všechno (fakticky samozřejmě nemusí, ale jak mu tohle vyčítat) uživit i s vnoučaty - a teoreticky může argumentovat, jak ten mladý s dětmi a hypotékou. U obou je snaha se starat a společenská důležitost následováníhodná... a firmě tohle může být volné (pokud to není zrovna Baťa se svým vlastním sociálním modelem o kterém si myslím, že by ho současná "legislativa" sežrala i s chlupama
S praxí mladých je to jak píše mif.
Nerad mluvím v příkladech, ovšem jeden ti dám: opravuju CNC mašiny (mám jich "pod sebou" cca osmdesát, zhruba patnáct let). Koho vylijou, když budou chtít nového rukávníka, a THP /režije/ blokuje jeho plat? Tvora, který o strojích /a jejich bolístkách/ něco ví, nebo eléva, an se jim a jejich hříchům ještě nestačil naučit? Nechci být krutý (určitě jsi inteligentní a znalý problematiky ve svém oboru), ale /být majitelem firmy/, raději si nechám starého držáka.
o čem mluvíš máš pravdu se o tom nepřu, je to tak...ale v podstatě je to hnus.
Hnus to bez debat je. Jak se mají mladí učit, než od praxe starých? Škola ti dá šit. Nemáš praxi, protože tě nikdo nezaměstnal, protože nemáš praxi, a nemáš zaměstnání, protože nemáš praxi. Uroboros. Já už mám blíž ke smrti, než k výskytu, tak je mi to jedno. Nezávidím ale mladým absolventům jakýchkoliv oborů.
Pěknou budoucnost jsme jim nachystali, není-liž pravda?
Je. Za to já ale nemůžu. Vychovával jsem si mladého, vyhodili ho (potřebovali zaměstnat sekretářku padesátého ředitele /nevím čeho - ale kdo tohle ví?/![]:)](//common4.poradna.net/images/smiley/evilsmile.gif)
). Druhého mladého, kterého jsem si připravoval, odvelili na post umrlého na absolutně odlišný post. Můj kolega jde příští rok do důchodu. Sám pozici nezvládnu. Tedy špagát nebo výpověď. Jasně, druhé zaměstnání (servis a skládání PC) mě docela uspokojuje, nicméně "spatřiv mzdu služebníků domu tohoto, obrátil se a hořce zaplakal". Vulgo - tím si nevydělám ani na nájem (na ten asi jo). Už teď jsem jenom pytlíček nervů.
Až mě zarazilo jak jsme na tom podobně, taky teď dělám servis CNC (konkrétně hydr. lisů) a do toho servis elektroniky (mobilní telefony a notebooky), ale taky mám dlouholetou zkušenost z podnikání (právě ve druhém z mnou zmíněných oborů). No chtěl jsem se dostat k tomu, že jsem příšel na jednu dost zásadní věc. Ve velké firmě, kde dělám teď jsem se musel naučit, že to holt chodí jinak, než ve vlastním kšeftě, případně v menší rodinné firmě. Člověk nesmí řešit spoustu věcí co se jak dělá a proč a musí si dobře odvést svoji svěřenou práci (alespoň tak by to být mělo, praxe je ale mnohdy jiná, jak vidím kolem sebe). Například vidím, že nějaká součástka je už na hranici živostnosti a bylo by dobré ji vyměnit (firmu by to příšlo příklad na 5000kč), ale pokud na to člověk upozorní, je mu řečeno, že je sice fajn, že si všímá, ale pokud mašina jede, tak se odstavovat nebude. Že až se to zkurví a vezme to s sebou dalších X věcí a nyní mašina bude stát 3 dny a vyjde to na 50tis., už nikdo neřeší... Ze začátku mě toto rozčilovalo i když by mi to mohlo být jedno (typický přístup - moje to není, to ale bohužel neumím), dneska ale vím, že s tím nic nenadělám a snažím se si hledět své práce a tu si odvést tak, abych se za ni nemusel stydět.
Otázka je, zda to v kolosu, který zaměstnává 4tis. lidí jde řešit jinak, třeba podobně jako v té rodinné firmě. Osobně si myslím, že nikoli...
V kolosu se totiž hledí i na jiné věci než efektivita. Kdejaký nadvedoucí či podředitel se snaží někomu známému přihrát kšefty. A když se posere něco za 50kKč, je z toho větší vejvar než z pětistovky. Obzvláště, když práci udělá spřátelený externista.
Vrchní velitel/majitel to bohužel nevidí, lidi pod ním ho od podobných informací spolehlivě ochrání.