Přesně tak. Než jsme měli dítě, viděl jsem to všechno celkem podobně. Dokonce i po jejím narození chvilku trvalo než jsem to všechno vstřebal a vzpamatoval se z toho. Dneska vím, že to je pro mě nejcennější člověk na světě....A když se nám to napoprvé nepovedlo a viděl jsem jak to ženu vzalo, bylo to pro mě snad horší než když mi předtím kdokoliv z rodiny zemřel.
Názory se vyvíjí. Když ti to dítě pak u porodu dají do ruky, když ti těma pidi ručkama chce obejmout prst, když pak poprvé řekne táta....Věř, že to člověka změní. A to nejsem kdovíjakej citlivka a hipík