Pokus o básničku
Ahoj,
chci Vás požádat o názor na první pokus o básničku.
Do paměti navždy vryla se mi Tvoje tvář,
i těch několik vrásek, co kolem krásných očí máš.
A ten trochu nesmělý úsměv,
než konečně se odhodláš a nádherný polibek mi dáš.
Tvá ruka, jak mě hladí,
když něžně přivineš mě ke své hrudi třeba jen tak, v rozkvetlém stromořadí
a nebo večer, když na obloze hvězdy září.
Na svoje otázky zeptám se jablůňky,
co smutná sama roste tůňky.
I když se to nezdá, sama odpověď nezná.
A co moudrá sova co přilétla sem včera,
na větvi se krčí, mlčí a mlčí.
Do očí derou se slzy,
Nemohu psát...
Vždyť tahle úžasná romance skončí už brzy.
Dej to sem: http://www.pismak.cz
A to som si myslel, ze na podobnych strankach sa neda najst nic zaujimave.
mám tu zálohu blogu, byla tam jedna letní báseň:
nepřátelské slunce
v potu mě žblunce.
až dolezu k tůňce
(kde pasou se srnce
a žabáci kuňce)
vypiju h2o hrnce,
čichnu k meruňce,
smlsnu na včelí buňce,
ony maj medu unce.
nějaké berunce
objednám po půlce,
popleskám po půlce...
to jsou ty konce
z hnusného slunce.
teď si nejsem jistý, jestli to můžu odeslat.
Na louce, na kterou září slunce
pase se kůň A, kůň B a kůň C.
Na kraji vinice, za svitu Měsíce, tančí tři zajíce.
A koroptev. Ten tančí nejvíce.
(Sobota? Nekuda?)
Já to kdysi slyšel z úst pana Horníčka. Jestli je autorem, nevím.
Tak to mě napadá ještě jeden "takyklasik".
"Já miluju verše. Vona je to kolikrát úplná blbost, ale jak to řeknete ve verších, hned to vyzní úplně jináč."
Já mám vlastně jenom dva oblíbence. Wildu Třesoštěpa (sonety mám "proskenované" mnohokrát) a Jiřího Žáčka - onehdy mi přistála sbírečka (A5) "Dvakrát dvě je někdy pět". Doporučuju. Rozpouštědlo depek. S66 - můj nejoblíbenější a nadčasový WS - Hilský to za mě přeložil
nějak takto:
Znaven tím vším, já chci jen smrt a klid,
jen nevidět, jak žebrá poctivec,
jak pýchou dme se pouhý parazit,
jak pokřiví se každá čistá věc,
jak trapně září pozlátko všech poct,
jak dívčí cudnost brutálně rve chtíč,
jak sprostota se sápe na slušnost,
jak blbost na schopné si bere bič,
jak umění je pořád služkou mocných,
jak hloupost zpupně chytrým poroučí,
jak prostá pravda je všem prostě pro smích,
jak zlo se dobru chechtá do očí.
Znaven tím vším, já umřel bych tak rád,
jen nemuset tu tebe zanechat.
A co takhle Havran E.A.Poe/a/? Jsi ještě málo blázen, patetický příteli.
Ajta!
Jsi "jenom" zamilovaný? Nešťastně? Lord Byron:
Tak už se tedy nebudeme
za nocí toulávat,
ač oba dosud milujeme,
ač stejně bude luna plát.
Jako meč pochvu přežívá,
a duše hruď, kde bytuje,
a jako srdce doznívá,
chce láska dojít pokoje
Že noc je k lásce, neupřeme,
že příliš brzy svítá den,
a přec se spolu nebudeme
už toulat v svitu měsíčném.
Lord Gordon Byron. Pokaždé uroním slzu, ač tvrďoš.
Tož nevím... Mohl Třasořitka znát slovo parazit?
Ano. Jestli vládneš english, zde. Ale v básni jde o překlad a transkripci z latiny. Mohl bych ti nadatlovat origoš sonet, ale za to mi nestojíš (zvláště proto, že se do mne furt navážíš - začínám tě nenávidět).
No, jenže ta stránka nijak nepotvrzuje, že Chrastítko mohl to slovo znát. Nebyl to nijaký vědátor a latinu nenáviděl, asi jako já.
Ještě mi to nedalo. V odkaze je původní text spolu s několika českými verzemi. Slovo "parazit" použil jenom Hilský. Nejvíce se mi líbí Vrchlického verze.
http://marketapodlaha.blog.cz/1101/william-shakespeare-sonet-c-66
Dík za odkaz. Ty jsi na ty parazity nějak vysazený...
Je pravda, že se tehdy v hrdém Albionu latina moc nenosila, ale že by byl Třesoštěp pablb? Já ho naopak pokládám za jednoho z největších duchů křesťanského světa.
Netvrdil jsem, že by byl menťoš, ale - jak jsem se dočetl - jeho dcera se nenaučila ani číst, ani psát. Takže nebyl asi ani velký osvícenec (a mohla to být i její chyba). Nakonec si nahrabal dost velké jmění... takže nemohl být pitomý!
Všechno začalo u toho, že mě v tom přebásnění zarazil parazit.
Ty s tím naděláš...
No tak existuje teorie, že tenhle Bill je pouhý bílý kůň Byrona & spol. Ale já o tom vím celkem prd, taky jsem se to jen někde dočetl.
Spekulace je "nové médium". ČT (i jiné) se tím živí. Spekuluje se i o Kristovi.
Výsledek je ten, že nikdo si vlastně není jistý tím, co je opravdu pravda.
Pochybnosti o nezvratných pravdách jsou žádoucí.
slovo pravda bych za bernou minci nevzal. není to zákon, věřícnost? (slovník nabízí nevěřícnost , vstřícnost), není.
Nic není tak relativního, jak pravda.
Hmm, ale nemáš pravdu.
Pokud ti uniklo: Martin Hilský — Hyde park ČT24 — Česká televize
No... ale vzdy lepsie, ako tie pitome AABB basnicky.
Mna by ale moc zaujimal nazor ostatnych, ci si myslite, ze maju podobne romanticke basnicky zmysel. Ako, ze by niecomu pomohli. Napisali ste niekedy nejaku?
"Není důstojné muži psáti básně."
No jó, ale oni dneska už ani ti muži nejsou co bývali. A navíc nejsou mužma!