Syndrom vyhoření

Občas mám ten pocit, že to mám taky. Ale asi ne. Nevím. Ze "splínu" mě vždycky nakonec vytáhne nějaká činnost, u které si aspoň namluvím, že má smysl.

edit: Většinou se o syndromu vyhoření mluví v souvislosti s prací a tak to i chápu. To ano, to už jsem něco podobného absolvoval před lety a i když i teď beru svojí práci vážně, není pro mě problém říct si: "Co je to proti globálnímu oteplování."
Pokud bych se tohle nenaučil, už mě ve firmě dávno "odvařili".

edit2: Nemůžu spát poměrně často.

vyhoření se dostavilo asi po 20 letech v práci, spíš dřív. od té doby mě nic moc neba, jen udržuju vegetativní stav. nemám ani potřebu to řešit, tj. pokud nepřijdou mayové 2, nečekám změnu.
že jsem líný i hledat shift na klávesnici, s tím asi souvisí.
spánek stojí občas za houby, jdu si dělat čaj ... tak kecám, objevil jsem v kuchyni totok.

je to těžký moment v životě lidským

Tento stav je normální, postihne občas každého ať chce nebo nechce a záleží na jedinci jak se toho umí co nejrychleji zbavit.
(není od věci tentokrát použít "čističe" i třeba stupidní a " fofr disk řádně promazat i za cenu ztráty dat")

Měl jsem něco trochu podobného. Zaváděli jsme doručování novin (rok 2012), nabírali lidi, během týdne museli sestavit okrsky, vymyslet kdo, co, jak, kdy. Do práce jsem chodil šest dní v týdnu na čtvrtou ráno. No a moje tehdejší šéfová tomu opravdu pomáhala, všechno bylo blbě apod. Nechrápal jsem, nebo jsem se budil hrůzou, co bude nebo nebude. Neřešil nic jiného, odpoledne jsem kolikrát strávil na telefonu s vedoucí a řešil se další den.
Avšak - celou agendu jsme měli předat na jiné oddělení, tak to bylo takové světýlko na konci tunelu. Pak jsme jim jistého prvního listopadu předali složku, řekli kde co je a bylo to jejich.
Něco podobného v bleděmodrém bylo sčítání lidu, ale to už je tři roky.
Nespaní je asi někdy normální, taky se mi to stává; ač jinak spím normálně.
Vyjeď si někam ven, do Boubína, objímej stromy. Uvidíš, že nicnedělání bude otrava, po týdnu třeba.

Agente, už asi půl roku mám problém s podáním ruky. Má empatie velí "odstrčit". Stromy objímám běžně (není to od tebe sarkasmus, že?), zatím ale spí.

Sarkasmus? Vůči tobě? Proč bych to dělal... Fakt ne.
Stran styku s lidmi jsem na tom podobně, když nemusím, tak nikoho dobrovolně nevyhledávám. Samozřejmě, mimo dcery a rodiny. Jinak nezájem. Jsem nekonfliktní člověk, tak to nějak nedávám najevo. Jen třeba neodpovídám na maily a sms, domnívaje se, že to druhá strana pochopí. Mnohdy fakt nepochopí.

To je skoro jako bych to psal sám o sobě! (Od slov "Stran styku...")

domnívaje se, že to druhá strana pochopí

Nepochopí. Další tuna na mé těžce zkoušené hrudi.

edit: všechno kolem mě jde do prdele, já jdu do prdele, kámoši/kolegové/známí jdou do prdele. Příroda, kterou tak miluju, jde do prdele. Napadá mě anektovat prdel. Oběsím se...

Neobesuj se. Radsi jdi na slunicko, sice dneska asi urcite nevyleze, ale v tydnu ma byt zase hezky, ze Slunce prijimas vitamin D a ten jak znamo zlepsuje naladu. (Jinak tvuj stav znam taky, minuly rok byl v tomto ohledu hrozny, ale letos je to dobre, zimni/jarni pocasi paradni, Slunicko skoro porad, jiste se i to podepsalo na me soucasne hodne dobre nalade, akorat s tim spankem to je probematicke, taky s tim mam problemy a casto spatne spim, ale ono se to zlepsi.)

může tě těšit, že civilizace má před sebou posledních 50 let (jen naivní optimisti doufají že 100). jsi tedy zřejmě poslední šťastná generace, tak si to užívej.

Nesmysl, konec sveta se ocekava od vzniku krestanstvi a stale nic.

Za zánikem současného moderního světa stojí pět důležitých faktorů: nárůst populace, zhoršování klimatických podmínek, nedostatek vody, limity zemědělství a nedostatek energie.

Narust populace - jak kde, je spravne, ze tam kde plodi hodne deti se zaroven maji hodne spatne a nemyslim, ze to do budoucna bude jinak.

Zhorsovani klimatu - nepozoruju.

Nedostatek vody - spis doufam, ze nebude premira vody jako loni.

Limity zemedelstvi - ano, mene zrat je potreba, spoluobcanum to prospeje, nakonec i ja se snazim zhubnout a nejaky stimul by se hodil.

Nedostatek energie - no s tim EU bojuje zarovkama a nejen Dale tu kvuli tomu desne prska.

Ty to vidíš tak, jak se ti to hodí

mene zrat je potreba

Spíš nepálit zrní v podobě biopaliv v autě. Taky méně jídla vyhazovat... Žijeme si jak prasata v žitě.

nejen Dale tu kvuli tomu desne prska

Vlez mi na hrb

Žijeme si jak prasata v žitě.

Jak kdo a jak se to vezme. Jiste biopaliva jsou pro smich, ale ty potraviny z Tesca, Billy, Albertu, Lidlu, ... to by snad ani ty prasata nezrali.

Však nemusíš nakupovat v těchto kvelbech. Farmářské trhy, prodejny s biopotravinami...
Myslíš, že nežijeme? Já myslím, že jo. Přes šedesát let nebyla válka, infrastruktura víceméně funguje, nikdo u nás neumírá hlady. Jako jo, jdeme do kopru, ale tak nějak pomalu a vlastní českou cestou.

farmarske trhy - tak s tema mam dost problem, moc neverim, ze je puvod zbozi opravdu takovy jaky deklarujou

biopotraviny - no ty prodejny zdrave vyzivy apod. to je mimo moznosti rekl bych minimalne dvoutretin Cechu

valka - zrovna se Zaoralek spolecne s EU o vyvolani jedne valky vehementne snazi, teda hlavne tech 60 let nezakriknout

hlady u nas opravdu nikdo neumira, ale to bych zrovna jako velke vitezstvi soucasne spolecnosti neuvadel

Hm. A tvá představa o žití si jako prase v žitě?

záleží co si za potraviny vybereš.

a každý má jiný metr na to "žít si jako prase v žitě".

Tady jde o to, že máš možnost si vybrat a máš prachy na koupi. Že to z hyperkvelbů chutná všecko stejně, je už druhá věc. Moje soukromá definice prasožitnosti je: nemám hlad, nebydlím pod mostem, můžu si dovolit neřesti. Každý podle vlastních měřítek, já jsem skromný.

to je velmi skromná "prasožitnost"

Jo, to je spíš takový běžný standard. Prasožitnost je IMHO něco hodně nadstandardního. Třeba velký barák s velkou zahradou, sluhové, rychlé a drahé auta, vrtulník, vlastní tryskáč apod. Ale já jsem třeba taky docela skromný. Nějaké vize mám, to jo, ale ta prasožitnost, jak ji chápu, mě moc neláká. To je asi pro jiné nátury..

To je zhovadilost . Prasožitnost chápu jako netrpění nouzí s možností věnovat se (nepracovním) zálibám a (rozumně) neřestem. Pokud zaplatím nájem (který není zrovna malý), koupím jídlo a pití, zajdu do vinárny (či putyky), bafnu dvacku denně, a z výplaty ještě ušetřím, pokládám to za prasožitnost.

edit: Kámoš /chirurg/ mě lanaří na humanitární akci do Afriky (rok v Etiopii učit černoušky používat počítadla). Kývnul jsem mu na to. Jestli se tam dostanu a přežiju to, zřejmě přehodnotím i svůj nynější nízký status prasožitnosti.

v tomto ohledu bych si tedy žil jako velké prase v žitě..... a co teprve ti ostatní, kteří ani nepoznají jestli jim přišla výplata na účet, protože ani neví kolik tam měli ?

Velká prasata v žitě nedostávají výplatu.

a proč myslíš, že nedostávají ? a definuj "velká prasata"

mě právě fascinoval jednou můj šéf kdy jsme řešili jestli poslali výplaty a on nedokázal říct jestli ano, protože ani nevěděl kolik tam měl. A to zase nebral nějaký extra mega majlant, cca 60 tis. měsíčně

Velké prase do práce nechodí. Idéální je být prohnilým rentiérem, to je můj sen.

sice hezký sen asi i více lidí, ale asi by jsi po čase přestal být šťastný a začal by jsi se užírat samotou. ale možná taky ne. já bych bez práce asi nevydržel. člověk by si musel stále a stále vymýšlet nějakou činnost.

Trochu podobne pokazde kdyz prijde zima na jare se to pak zlepsi.

Jo jo, já se zas cejtím blbě takhle v ty nedělní odpoledne a večery, kdy vím, že se jde druhej den do školy
Ale pátky odpoledne jsou přesnej opak smutku

to jsem míval taky když přišel nedělní večer a já neměl nic hotovýho do školy a pak to dělal do noci a ráno si musel ještě přivstat. a co chodim do práce tak je to trochu jiný, to jsem prostě znechucenej tím, že musím do práce, ale když si člověk uvědomí, že se nemá špatně, tak se mi do tý práce docela i chce. na všem si člověk musí najít něco pozitivního a neužírat se maličkostma.

Ale ne, nemám depresi (s tou už zkušenost mám). Prostě se v rámci práce cítím jak vyhaslá kamna. Všechno už bylo řečeno, všichni to vědí, lidi jsou neobhájitelní tukani. Spánek to ještě zhoršuje, tlemím do rána do monitoru a v pět vstávám (s hrůzou, co mě v pakárně zas potká). Fakt uvažuju nad mašlú.

No jo, ale to potom vyhrajou tukani. Neblbni.
Jestli jsem tu větu

Všechno už bylo řečeno, všichni to vědí, lidi jsou neobhájitelní tukani.

pochopil dobře, tak tohle už jsem si v práci prožil, asi ne v takové míře, ale tukani za tohle fakt nestojí.

Těžko Ti poradit, když to všechno vidíš 3,14čů proti zdi (jak se říká u nás) a když Tě člověk ani nezná (ostatně myslím, že ani nějak poradit nepotřebuješ). Nějaké domácí zvíře? Udělat si rybářský lístek? Sport? Drogy? Nevím, osobně jsem měl jednou docela na hovno období, ale věděl jsem že to prostě nemůže trvat věčně a taky netrvalo... Sice spotřeba vína byla malinko vyšší než je standard, víc jsem sportoval, chodil na čundry a dneska už se tomu "jenom směju"...
Nad zvířetem jsi neuvažoval? Doporučil bych Ti fretku, pokud koupíš samici, nesmrdí (jak se mnozí mylně domnívají) a u toho zvířete se prostě nejde nudit a nejde nesmát... Ale chápu, že ne každý na to je.

a v pět vstávám ...

tak to je nehůdka, to by mě nebavilo ani chodit spát. mám spíš co dělat, abych stíhal na devátou.
jsou v práci lidi, co dojíždí ráno na šest 40km - by mi do měsíce hráblo.
takovou prácí nehrozí, že bych si kdy oblíbil.

tukani budou všude, lidstvo už tak narostlo. ale mohli by mít aspoň normálnější podmínky k práci.

jsou v práci lidi, co dojíždí ráno na šest 40km - by mi do měsíce hráblo.

Zvyknul by sis. Lidi si zvyknou na ledacos, dalo by se říct, že na všechno. Já si taky musel zvyknout. Nemám to 40km, ale jen 38.

to mám každý druhý víkend (dělám týden a týden volno- není o co stát, ve volnu do středy nic neudělám a o víkendu stresuju). řeším to a nejsem sám sračkou. v neděli klidně i dvacetkrát jdu.

když už jsme u záchodu, tak tě třeba rozveselím. jsem naprostý jedinečný fenomén. mám hráškově zelenou moč.
víš jak je člověk po ránu rozespalej a mozek ještě nefunguje? no tak si to v tomhle stavu ráno hrnu na záchod. pochopitelně ve stoje jako chlap. má to mít blatníček. a koukám, v míse opravdu hráškově zelená moč. já pochopil, že umírám. takže jsem se drápal na gůgl jako meresjev do lavočky a píšu zelená moč. ještě jsem mu zdůrazňoval hráškově. nic takovýho neexistuje. takže jsem pochopil, že nejen že umírám, ale, že jsem i světová rarita a močový ústrojí naloží do lihu.
celej zdrcenej jdu k tý míse očekávat poslední vteřiny. vona koupila ty kostky co barví. modrý. modrá se žlutou hodily zelenou. já mysle že mě omejou.

No a co krev v moči?
Známý s tím šel k doktorovi a pozdě si uvědomil, že před tím spráskal sklenici červené řepy.

To samé, já naštěstí tehdy jen volal mámě:)