To je zhovadilost . Prasožitnost chápu jako netrpění nouzí s možností věnovat se (nepracovním) zálibám a (rozumně) neřestem. Pokud zaplatím nájem (který není zrovna malý), koupím jídlo a pití, zajdu do vinárny (či putyky), bafnu dvacku denně, a z výplaty ještě ušetřím, pokládám to za prasožitnost.

edit: Kámoš /chirurg/ mě lanaří na humanitární akci do Afriky (rok v Etiopii učit černoušky používat počítadla). Kývnul jsem mu na to. Jestli se tam dostanu a přežiju to, zřejmě přehodnotím i svůj nynější nízký status prasožitnosti.