Vtip o Ajtacich
Zdravim a ptam se zda jsem tenthle vtip pochopil spravne.Bud je mu volna nevera jaky je to ajtak nebo pod jeho heslem zjistili take neveru.
• -Přijde do hospodypočítačovej expert, ajťák,• a říká: "Dejte mi panáka,já jsem úplně mimo, čoveče."• "Co se stalo?"• "Hele, přijdu domůa v předsíni takovýhle cizí boty.• Tak si říkám:Jendo, opatrně, bacha.• Teď koukám...• Na zemi hadry rozházený.Džíny, podprsenka, trenýrky.• Tak jdu dál a říkám:Jendo, pozor.• Otevřu do kuchyně...• Hele, tam moje stará, nahá,vedle ní nahej chlap, úplně cizí.• Teď já na ně koukám,oni ten výsměch v těch očích...• Tak běžím k počítači...• No to víš, že jo,že mi ty svině vyměnili heslo!"
There are only 10 types of people in the world:
Those who understand binary and those who don't
There are 10 types of people in the world - those who understand tertiary, those who don't, and those who thought this was a binary joke
There are 10 kinds of people in this world. Those who understand binary, and those who go outside.
Víte jaká je největší noční můra linuxáka?
.
.
Nabootuje počítač a tam Windows.
Víte jaká je největší noční můra windowsáka?
.
.
Nabootuje počítač a tam Windows.
Byl jeden mladý muž a chtěl být slavným básníkem.
"Chci, aby má díla četl celý svět, aby lidé při čtení propadali emocím, aby křičeli, plakali, rudli vzteky a dupali a nikdy nezapomněli, co četli."
Jeho přání se splnilo. Píše v Redmondu chybové hlášky pro Microsoft.
Co říká bezpečnostní software chycenému červovi?
"Jsi zatčen! A nezkoušej na mě žádný fork()y!"
Co se stane, když vylekáte těhotnou programátorku?
Narodí se jí bufferek.
Jak by měla začínat příručka manuálu k instalaci Windows?..Vezměte si týden dovolenou.
Na Hlavním nádraží se v Praze sešli tři místní vývojáři Microsoftu, protože firma rozhodla, že v rámci úspor už se na konference nebude létat, ale dojíždět vlakem. Zárověň také na stejné nádraží dorazili tři místní vývojáři MacOS, protože Apple se rozhodl šetřit také. Všichni si kupovali jízdenky na velkou konferenci do Ženevy. Microsofťáci poctivě zakoupili jízdenky a nevěřícně pozorovali mackaře, jak si kupují jednu jedinou jízdenku. Pohledem se dorozuměli, že tohle musejí řádně debugovat a sedli si co nejblíže konkurentům. Sotva se vlak rozjel, mackaři vběhli na přilehlou toaletu a v okamžiku, kdy na ni začal bouchat průvodčí, jen vystrčili jízdenku pod prahem. Microsofťáci s naprostým úžasem koukali, jak jim to prošlo a říkali si, že tohle je přece sakra efektivní a kdyby to tak udělali, můžou si v Ženevě koupit o jedno a půl piva víc. Rozhodli se tedy, že cestou zpátky to tak udělají.
Po konferenci se tedy v Ženevě zase sešli na nádraží a microsofťáci s potutelnými úsměvy zakoupili jednu jízdenku. Applisti se rozhodli nic neriskovat a nekoupili si žádnou. Microsofťáci byli úplně u vytržení, ale bohužel debugovat tentokrát kvůli svému plánu nemohli. Obsadili tedy hned první toaletu a mackaři se usadili v toaletě hned naproti.
Sotva se vlak rozjel, jeden z mackařů vyklouzl a zaklepal na toaletu microsofťáků: "Kontrola jízdenek!!"
Já to slyšel ve verzi inženýři vs. markeťáci.
Já taky - s dovětkem, že poučení je takové, že markeťáci často používají inženýrská řešení, aniž by jim rozuměli.
Chlápek letí v balonu a najednou zjistí, že začíná klesat, nejde to zastavit a neví, kde je. Tak se rozhlíží kolem a pod sebou uvidí nějakého turistu. Zavolá na něj: "Halo, pane, nevíte, kde jsem?" Turista se podiva na chlápka v balonu a odpoví: "V balonu!" Chlápek trochu naštvaně odpovídá: "To vim, ale tak mne napadá - vy musíte být technik z IT!". "Jak jste na to přišel?", zvědavě se ptá turista. "To je jednoduché", říká chlápek. "Vaše odpověď je zcela přesná a je mi úplně na nic." "Jak vás tak poslouchám, vy musíte být z marketingu!" říká turista. "A jak jste na to přišel vy?", ptá se chlápek v balonu. "To je taky úplně jednoduchý", říká turista, "vy jste v prdeli a můžu za to já."
Co maji společného minisukně a SSDčka?
.
.
.
.
Velmi krátkou přístupovou dobu.
Tento je fakt dobrý,... kopírujem
Bůh je reálný, pokud nebyl deklarován jako integer.
*
Kdyby Bůh chtěl, aby lide programovali, stvořil by je se sériovými I/O porty.
*
A sedmý den On ukončil režim APPEND
Počítač bez Cobolu a Fortranu je jako čokoládový dort bez kečupu a horčice.
*
Vystříhejte se dočasných proměnných a cizích žen.
Cobol a Fortran jsem aspoň kdysi uměl…
Na velké IT konferenci se v přestávce na záchodcích sešli tři známí programátoři. První u pisoáru skončil Microsofťák, došel k umyvadlu, dlooouze si umýval ruce a pak si deseti papírovými ručníky ruce osušil. Pak se otočil na zbývající dva a nonšalatně prohlásil:
- Nás u Microsoftu učej dělat všechno naprosto důkladně.
Druhý od pisoáru odcházel chlapík z Oracle, docela dlouho si ruce myl, pak vzal jeden papírový ručník a asi deset minut si ruce utíral a sušil. Načež k ostatním, překvapeně zírajícím, prohodil:
- Nás u Oracle učej dělat všechno důkladně a využít přitom minimum prostředků.
Třetí skončil unixář, píšící kernel pro linux, zapnul se a rovnou se otočil k východu. Těsně u dveří se ohlídl na ty dva mimoně a prohlásil:
- No, nás u Linuse učej nechcat si na ruce..
Som linuxak
Takže si neumývaš ruky?!
Nechcim si na ruky.
A klobásku držíš čím? Klobáska dokonale čistá, v dokonale čistých trenclích, dokonale celej den? No tak to jo.
Třeba močí vsedě.
Někdy ho přehodím jen přes gumu od tepláků, ale ruky si z hajzlu umyju vždy i tak.
Babička čte pohádku svému vnoučeti: "Bill jednou jeden Gates..
Volá uživatel na technickou podporu, že mu nejde vložit do mechaniky třetí instalační disketa. Technik po delším přemýšlení: "Poslyšte, a vyndal jste vůbec tu druhou".
Uživatel: "Ne, a to mi připomíná, že ta už tam šla taky nějak špatně!"
Ustrašený žák sedí v lavici a říká učiteli:
"K tabuli neujdu. Povolím vám jen přímý přístup k paměti."
Môj vlastný vtip, originálna tvorba:
Stretnú sa dátové typy, boolean hovorí, ja mám 2 možnosti čím byť, char na to reaguje, to nič ja mám možnosť byť čímkoľvek z 2^8 možností. Intiger reaguje že to je nič, ja mám 2^32 možností, float len prikívne, náhle sa ozve double že ten má až 2^64 možností čím byť ... Null sa rozplače a hovorí, ja som nikto a vždy aj budem.
Stežuje si babička svému vnukovi:
- Jo, kde jsou ty časy, kdy mi děda psal básně v assembleru...
Sedí postarší manželé u stolu. Manžel, už řádně hladový, křečovitě svírá v ruce vidličku a žena páčí otvírákem do horka ohřátou obří pixlu a praví:
- Nevím, táto, co to v té konzervě je. Je na ní napsáno Intel Inside.
Sedí chlap za počítačem a pře se se svou manželkou:
- Rozvod, říkáš? Tak si přines flešky. Zkopíruju ti polovinu hardisku.
Rozhorčený prodavač snad už po desáté vysvětluje zákazníkovi:
- ...ale s naším počítačem jiné klávesy než CTRL, ALT a DEL nepotřebujete!!!
Stojí nasranej tatínek a hubuje svýmu synovi:
- Já ti dám, místo učení psát verše:
Za tichého šelestu klávesnic se rozzářily oči monitoru
a disketové drajvy slastným vrněním motorů...
Zapřísáhlý pařan, doomista a dukenukemista dostal mozkovou mrtvici a loadnulo ho to rovnou do pekla. O necelou hodinu pozdějc bouchá Lucifer na nebeskou bránu, úplně bílej, jak padlej sníh, klepající se jak ratlík v lednu v Moskvě a řve:
- Pomóc, proboha pomóc, ten šílenec mi běhá po pekle s motorovou pilou a řve "KDE JE EXIT DO DALŠÍHO LEVELU??!!"
Inzerát:
Komentár od používateľa: PHP_DEV:
reakcia na komentár od PHP_DEV:
Všichni mi říkají, že se jméno kocura jako heslo pro roota nehodí.
Ale když já si už tak zvykl na svého qZb!7kw_2et@!
Our team had a debate about the best names for looping variables.
i won.
Na mistrovství světa v ženské logice zvítězil generátor náhodných čísel.
Důvěrný hovor otce se synem:
"Synu. Už jsi skoro dospělý, chci si s tebou pohovořit o sexu. Jak xakru mažeš historii prohlížení, aby maminka nevěděla, že chodíš na pornostránky?"
Nemažem, porno otváram rovno v inkognitu. Btw. zaujímalo by ma čo to za porno je že musí pred ženou mazať históriu.
Les, krásný letní den. Zajíc sedí před svou norou a klepe do notebooku. Přichází liška.
- Co to tu děláš?
Zajíc:
- Dělám na diplomce.
Liska:
- O čem bude?
Zajic:
- O tom, jak zající žerou lišky.
Dlouha pauza. Liška:
- Co je to za blbost??? Každy ví, že zajíci nežerou lišky!
Zajíc:
- Tak se pojď podívat.
Oba zmizí v zajícově noře. Za pár minut se vynoří zajíc a okusuje liščí kost. Sedne si zpátky k notebooku a pokračuje v psaní. Objeví se vlk.
- Co to píšeš?
Zajíc:
- Píšu diplomku na téma, jak zající žerou vlky.
Vlk:
- Takovou blbost ti přece nevezmou!?!
Zajíc:
- Proč ne? Chceš se podívat?
Oba jdou do nory a za chvíli se zase objeví zajíc a poplácává si břicho. Vrátí se k notebooku. Na scénu vstoupí medvěd:
- Co to děláš, zajíci?
Zajíc:
- Makám na diplomce: Jak zajíci žerou medvědy.
Medvěd:
- To je ale pitomost!
Zajíc:
- Pojď se podívat ke mně, ukážu ti to.
Uvnitr zajeciho doupete. V jednom rohu hromada liščích kostí. V druhém rohu hromada vlčích kostí. Naproti sedí obrovský lev a šťára se v zubech.
Ponaučení dne otce Fúrie:
Nezáleží na tématu diplomky.
Nezáleží na tom, jaká data zpracováváš.
Záleží na tom, koho máš za konzultanta.
Kreml, pondělí ráno, hlavní kremelský ajťák prochází kanceláře, aby zkontroloval vybavení ministrů, zda jsou připraveni k pilné práci po návratu z dači. Vstoupí do kanceláře ministra vnitra, kouká, monitor na stole, počítač pod stolem, klávesnice na stole, myš v šuplíku. I zeptá se právě přicházejícího ministra:
- Soudruhu ministře, proč máte myš v šuplíku stolu, vždyť tak přece nemůže fungovat?
- No a co? Moje myš, kam chci, tam dám!
Ajťák moc neprotestuje a hurá do další kanceláře. Ministr obrany, tak kouká, monitor na stole, počítač pod stolem, klávesnice na stole a myš v trezoru. Udiveně se ptá přicházejícího ministra:
- Soudruhu ministře, proč máte myš v trezoru, vždyť tam je úplně k ničemu?!
- No a co? Moje myš, kam chci, tam dám!
Ajťák radši nic neříká a zamíří do té největší, koberci a gobelíny vystlané ratejny v celém kremlu. Za megaobřím mahagonovým monstrem tam sedí sám Vladimír Vladimirovič. Ajťák přeuctivě v předklonu rychle zkontroluje - monitor na stole, počítač pod stolem, klávesnice na stole, myš na stole a pak se přece jen opatrně zeptá:
- Soudruhu Vladimíre Vladimiroviči, jak je možné, že ministr vnitra má myš v šuplíku a ministr obrany má myš v trezoru?
Vladimír Vladimirovič pozdvihne obočí a zrak z denního tisku, pousměje se a praví:
- Vždyť jsou to kreténi.
Na to ajťák úplně konsternovaně hlesne:
- Ale proč jsou tedy ministry?
- Moji kreténi, kam chci, tam dám!
Tak tento je fakt dobrý...
Mas skvely vtipy, ale tenhle me uplne rozsekal.
Za bačou na salaš dojel nablýskaný offrout s obříma chromovanýma kolama a rámama s navijáky. Z něj vyskočil Mlamoj Frikulín, oděný v perfektně sedícím obleku od Armaniho a se srdečným americkým úsměvem se žene k bačovi.
- Hej, bačo, dobrý den.
- No, dobrý, panáčku, dobrý.
- Mám pro vás senzační obchodní návrh - zjistím vám, kolik přesně tu máte ovcí a za to si jednu vezmu jako odměnu.
- Mnó, když myslej, panáčku, tak proč ne?
Mlamoj Frikulín skočil ke svému ochromovanému monstru, vytáhl z něj mega-hyper-nejtenčí-nejlehčí-nejvýkonější laptop na světě, přes vestavěný satelitní modul se připojil na nejbližší snímkovací družici NASA, nafotil celou salaš i s pastvinami, fotky v ultra-brutal-rozlišení prohnal analyzérem s výsledky do excelu, ty následně naimportoval do giga-super-automatizované databáze a výsledek parsoval do poslední verze powerpointu. Z kufru vozu vytáhl barevnou tiskárnu a celou analýzu vytiskl na čtyřistapadesátišesti normovaných stranách. Z postranní kapsy vytáhl laminovačku a celou vytištěnou analýzu svázal. S vítězoslavným úsměvem dovlekl bichli k bačovi a povídá:
- Tak, bačo, máte tady přesně 2348 ovcí!
A hned se jal cpát jednu do kufru auta. Otočil se, že se ještě rozloučí, než pojede a bača mu povídá:
- Hm, panáčku, a teď jsem na řadě já. Když ti řeknu, co jsi zač, vrátíš mi odměnu?
- No, ne, že byste to mohl uhodnout, ale zkuste to!
- Takže, ty jsi konzultant z velké nadnárodní auditorské a poradenské korporace.
Mlamoj zůstal stát s otevřenou chlebárnou a jen hlesnul:
- Jak jste to poznal?
- Mno, to bylo jednoduché. Přijedeš tam, kam tě nikdo nezval, očekáváš odměnu za odpovědi na otázky, které klient dávno zná a přitom neznáš vůbec nic. Takže jsem uhodl a teď mi vrať mýho psa!
😁
- Milé děti, ode dneška se budeme učit počítat na počítačích.
- Hurá! - jásají nadšeně prvňáčci.
- Tak kdo mi poví, kolik je sedmnáct počítačů mínus devět počítačů?
Programátor na homeopici sedí u počítače, zabraný do čtení pošty, manželka mu přinese šálek kávy, on upijie:
- Tfuj! Vždyť víš, že nemám rád bez cukru!
- Vím, drahoušku, ale chtěla jsem zas slyšet tvůj hlas.
Náhrobný kameň programátora:
Príčina smrti: Run Time Error at 21:23:31
Príčina narodenia: General Protection Fault at 08:32:46
Náš monopol telecom,
zasa prišiel s nápadom,
ako staré, hnilé dráty,
premeniť si na dukáty.
Starý modem, obluda,
max tri kilá-sekunda,
rýchlosť, ako drezina,
päť mega mail- hodina.
Keď to skúsiš reklamovať,
hotlajn bude presvedčovať,
chyba je vždy u Teba,
pochybovať netreba!
Poradia Ti, systém vymeň,
kúp si od nás Íesdéen,
Déesel však ide viac,
za dva litre na mesiac!
Ak máš tučnú peňaženku,
prednosť dáš vždy Déeselku,
pri faktúre za to fanky,
určite Ti padnú sánky!
V EU fičí optika,
nás sa to však netýka,
na to iba banky majú,
k úrokom nám prirátajú.
Preto zapni modem starý,
napoštvrté stiahni maily,
teš sa z netu ostošesť,
preslimačíš celý svet!
Hotline se dotazuje volajícího:
- A pracujete ve Windows nebo v MacOS?
- Néé! Já pracuju u policie.
Potkaly se dvě anakondy.
- Čoveče, holka, včera jsem se ti pomněla. Škrtila jsem nějakýho obchodního zástupce, samá zdravá výživa, pěkně šťavnaťoučkej, no mňamina.
- Hmm, to já jsem včera škrtila programátora. Takovej vysušenej, prouzenej cigárama, ale ty JÁTRA!!!!
- Včera mě pěkně naštval můj tamagochi. Nezmáčkl jsem včas tlačítko.
- No a co?
- No a nic. Jen se mi vysral do kapsy
Potkali se Windows95 s Linuxom:
- Co jsi zač? - ptá sa Linux.
Windows95 se obhlídnou, jestli se někdo nedívá a odpovídaj:
- Já jsem operační systém. A ty jsi co zač?
Linux se taky rozhlídne a povídá:
- Já jsem Unix.
V odpadkovém koši MacOS se sešli tři. Ten první se ptá druhého:
- Co jsi zač?
- Já jsem program, co nefunguje na Windows XP. A co jsi ty zač?
- Já jsem program, co funguje na Windows XP. A nevíš, co je tamten zač?
- To je Windows XP
Who the hell is that General Protection Failure and why is he reading my disk!!!!
- A babičko, je to pravda, že když odinstaluješ program, že odejde do programového nebe, kde potom běží bez jediné unexpected exception a protection failure?
Děláš-li na různých operačních systémech totéž, vytvoříš různé chyby.
Děláš-li na různých operačních systémech totéž, abys někomu jinému dokázal, že při tom vzniknou různé chyby, bude všechno fungovat úplně normálně a bez chyb tak dlouho, dokud
budeš přítomen.
Michaelovo rozšíření:
...ale ani o sekundu déle.
Vyjímka ze zákona o chybě překračující rámec základny:
Rutiny na zpracování chyb různých počítačových systémů jsou tak rozdílné, že zkušenosti, které jsi získal na prvním systému nemůžeš na druhém použít.
první rozšíření:
Nebudeš je moci použít ani u prvního systému
druhé rozšíření:
Neomylná rutina k boji proti chybám v prvním počítačovém systému je v druhém systému naprosto běžnou metodou ke konečnému a nevratnému zničení Tvých dat.
Víte, jaký je rozdíl mezi Microsoftem a Jurským parkem?
.
.
.
.
Jedno je o potrhlém chlapovi, který vydělal majlant na předpotopních obludách, které už dávno měly vyhynout.
.
No a to druhé je film Stevena Spielberga
Něco pro pamětníky:
Oficiální vyjádření firmy Microsoft:
Kvůli drobným technickým problémům se termín vydání nového operačního systému Windows 2000 odsouvá na první kvartál 1901
Tohle mladí nepochopí
Já si pamatuji, jak jsem den před Silvestrem, 30.12.1999, odpojil v PC kábl od modemu, v BIOSu změnil datum na nějaké týden v budoucnosti a ověřoval v různých aplikacích, co se stalo. Nic.
A to všetko len kvôli ušetrením 4 bajtom... ach jaj... to dopredu nemysleli?
Ale no tak, teraz sa cítim staro, a to som na prelome 1999/2000 počítač poznal len z rozprávania...
Inak kto sa teší na rok 2038?
rok 2038 zrejme nebude problém... 32 bit systémy sa už nepoužívajú, a väčšina už je na to pripravená... akurát skutočne nerozumiem prečo použili signed Int32...
A ještě fousatější, kdo si pamatuje fido?
Vousatý postarší fidoneťák přijde domů a vidí, že mu syn instaluje do počítače Windows 2000. Tak se smutně na něho dívá a zamyšleně si mrmlá pod nos:
- Kde jsem jen v jeho výchově udělal chybu?
Do firmy nastoupila do práce nová Myš. O přestávce si šeptá s Klávesnicí:
- Poslouchej, Klávo, kdo je tu vlastně největší šéf? Je jich tolik, že se pořád neumím zorientovat.
- Zkus si někoho tipnout.
- Možná Server?
- Ále kdeže! To je náš člověk, taky musí makat jako my. A když zachlastá, je výborný do party.
- Tak kdo teda?
- Tam se podívej, leží si, pomrkává červenýma očíčkama... Modem.
- Fakt? A to jako proč? On je ze všech nejchytřejší?
- Leda hovno! Blbec to je! Ale má tááákový konexe.
Lamer v počítačové učebně balí spolužačku emailem:
- Máš hezkou nohu.
- To bych řekla! A druhou mám taky hezkou.
- Dal bych si rande mezi první a druhou.
Třetí, wanna-be-hacker korespondenci zachytil a rozhodl se, že ji taky zkusí stejným způsobem pozvat na schůzku, s tím drobným rozdílem, že má čas až po třetí hodině, takže by si dal rande mezi třetí a čtvrtou. Odpověď ho však nepotěšila:
- Mezi třetí a čtvrtou se můžeš domlouvat tak leda s nějakou krávou.
Skvely!
Když jsme u těch počítačů, nezaškodí něco fyziky:
Studentka v elektrotechnické laboratoři se ptá:
- Pane asistente, a proč ten transformátor tak hučí?
- Kdybyste měla periodu padesátkrát za sekundu, taky byste hučela.
ČVUT FEL, zkouška z logiky. Profesor chvíli poslouchá zkoušeného studenta, aby si vzápětí lehl na podlahu.
- Víte, co to dělám?
Student vrtí hlavou.
- Snižuji se na úroveň vašich vědomostí.
Sice to není o ajťácích, ale tenhle se mi docela líbil:
Veterinář: "Pane Schrodinger, mám pro vás dvě zprávy. Dobrou a špatnou."
Vánoce byly u Schrödingerů nejrozpačitější období roku. Pod stromečkem dlouho ležela hromada dárků, které se všichni báli otevřít.
BTW: pokud je v krabici "Člověče nezlob se" v superpozici, všichni vyhráli a prohráli zároveň...
Ptali se programátora:
- proč se, proboha, ty vaše děti tak strašně perou?
- inu, to víte, konflikt verzí.
aspoň že sa nemergujú...
ČVUT FIT, profesor pokročilé algoritmizace vysvětluje na první hodině studentům:
- Naše fakulta nejen vzdělává, ale také zachraňuje lidské životy.
- Jak, jak? - ozývají sa hlasy z pléna.
- Tím, že takoví dementi, jako jste vy, nejdou na medicínu, ale k nám.
Jak hacknout bankomat? Jednoduše, stačí notebook a krumpáč.
Krumpáčem mrdnete do bankomatu, vyrabujete peníze a jdete domů.
.
A k čemuže je teda ten notebook? Mno, hacker bez notebooku, to by asi nešlo..
Programátor jde po chodníku a vidí na ulici nádherné novoučké Ferrari a v něm kamaráda:
- Kde jsi vzal to auto?
- Vydoloval jsem ho debugerem z Need For Speed...
- Tati, co je to partitura?
- To máš něco jako MIDI soubor, akorát na papíře.
Na rohu ulice hořce pláče malý chlapec, zastaví u něj starší paní:
- Proč pláčeš, chlapče?
- Ja sem se ztlatiiil...
- A svojí adresu znáš?
- Jo-o-o, https://pepickovo.unas.cz
- Bože můj, a to je kde? Víš aspoň svoje jméno?
- Administlátol.
Byl jednou jeden chlápek, zdatný to programátor v COBOLu. Devadesátá léta se přehoupla do své druhé poloviny a Jack si konečně začal získávat respekt a úctu, když se stal soukromým konzultantem specializovaným na konverze na rok 2000. Cestoval po celém světě a dělal pro prestižní firmy, trávil prací i 90 hodin týdně, ale stálo to za to. Ale několik let této monotónní práce se nakonec na Jackovi podepsalo a problémy se spánkem a noční můry o roce 2000 překročily únosné meze. Dohnaly Jacka k tomu, že začal přemýšlet, jak se roku 2000 vyhnout. Nakonec podepsal smlouvu s kryogenickou firmou a nechal se zmrazit do roku 2001. Chtěl být probuzen, až budou všechny oslavy i počítačové krachy dávno minulostí, jen aby mohl v klidu dozit. Tak ho šoupli do takové té skleněné ledničky, dali mu injekce na zpomalení tepu, nastavili datum probuzení a bylo.
Další věc, kterou Jack uviděl, byla velmi nezvykle zařízená místnost, naplněná velmi vzrušenými lidmi, kteří říkali věci jako 'Je to zázrak!', 'On žije!' a podobně. Byly tam kamery, jaké v životě neviděl, a vůbec spousta zařízení, které vypadalo jako ze sci-fi filmu.
Kdosi z těch lidí k němu přistoupil. Jack nedokázal zakrýt vzrušení:
- "Už je po tom? Už je rok 2001? Je po všech těch oslavách a problémech?"
Ten chlápek mu začal vysvětlovat:
- "Víte, není to úplně tak, jak myslíte. Víte, počítačový systém té kryogenické firmy nebyl kompatibilní s přechodem na rok 2000. Ve skutečnosti je teď o osm tisíc let později. Ale vůbec se tím netrapte. Někdo důležitý s Vámi chce mluvit."
Na to se na jedné zdi, která byla ve skutečnosti obří obrazovkou, objevila tvář muže, velmi připomínající potomka Billa Gatese a Vladimira Putina, patřící ve skutečnosti Presidentovi Země a začala hovořit o tom, jak vypadá dnešní svět, aby se Jack nebál, že na celém světě vládne mír, nikde lidé netrpí hlady, vesmírný program byl přepracován a teď jsou na Měsíci a Marsu lidmi obývané kolonie. Technologie postoupila natolik, že každý má doma interface virtuální reality a může kdykoliv kontaktovat kohokoliv na celé planetě, sledovat jakoukoliv zábavu či muziku, zkrátka cokoliv.
- "To zní báječně," povídá Jack, "ale zajímala by mě jedna věc. Proč se o mně všichni tolik zajímají?"
- "To máte tak," povídá prezident, "rok 10000 je skoro za dveřmi. No, a ve Vašich záznamech se píše, že umíte COBOL."
Luxusní!
Lehce offtopic, ale je v tom technologie…
V obřím poradenském korporátu prochází Mlamoj Frikulín už dááávno po pracovní době chodbou ke čtečce čipů, že si pípne odchod, když tu spatří u obří skartovačky samotného generálního megaředitele, jak nešťastně zírá na přístroj s obřím balíkem dokumentů v ruce. Mlamojovi se ho sželí, přistoupí k němu a osloví ho:
- Dovolíte pane generální megařediteli?
- Jistě, já jsem s tou technikou úplně mimo, vůbec mi to s ní nejde.
Mlamoj od něj převezme dokumenty, vhodí je do hladového otvoru a VVVŽŽŽŽŽUUUUUUUMMMM, skartovačka je zhltne na jedno polknutí.
- Velice vám děkuji, mladíku, prosím třicet kopií na ředitelskou poradu!
Microsoft se už připravuje na rozdělení na dvě společnosti, jak mu nříidil v rozsudku soudce Jackson. Už mají vybraná jména:
MICROS~1 a MICROS~2
Ve škole se ptá paní učitelka dětí na zaměstnání rodičů.
- "Copak dělá tvůj tatínek, Jirko?"
- "On je pekař."
- "Ano, to je hezké," na to paní učitelka. "Peče nám, děti, chléb. A tvoje maminka je čím, Maruško?"
- "Sím, ona je zdravotní sestra."
- "Aha, vidíte děti, stará se o nemocné. To je krásné povolání. A co třeba... ty, Pepíčku, co tvůj tatínek?"
Pepíček chvíli mlčí a pak povídá:
- "Můj tatínek pracuje nahatej v gayklubu."
- "Hmmm,"" povídá paní učitelka. "I taková zaměstnání jsou..."
O přestávce přijde za Pepíčkem a ptá se:
- "Pepíčku, opravdu tvůj otec tancuje v tom klubu?"
Pepíček se zapýří a praví:
- "Ále né... on pracuje v Microsoftu, ale my se za něj všichni děsně stydíme..."
jo ten znám, a je fakt dobrý
Ranní e-mailová konverzace:
"Ahoj, Míšo! Poslední dobou jsem děsně zapomnětlivý, zvlášť, když piju. Včera na mejdanu jsem se Tě ptal, jestli bys nejela se mnou na chatu na víkend, ale zapomněl jsem, jestli jsi řekla ano nebo ne.
Minol"
"Ahoj Minole. Taky hrozně zapomínám. Pamatuji si, že jsem včera někoho poslala do prdele, ale ráno jsem si nepamatovala, koho. Dík, že jsi se ozval.
Míša"
Něco málo k bankovním technologiím:
Naše společnost Wincor-Nixdorf uvádí na trh nový bankomat, u něhož se mohou zákazníci obsloužit, aniž by museli vystoupit z auta. Abychom našim zákazníkum usnadnili seznámení s tímto novým zařízením, vypracovali jsme návod k použití. Před prvním použitím bankomatu si, prosím, pečlivě přečtěte příslušný návod - tedy návod pro MUŽE nebo návod pro
ŽENY - podle toho k jakému pohlaví se identifikujete.
NÁVOD PRO MUŽE:
Zajeďte k bankomatu.
Stáhněte okénko auta.
Vložte kartu do bankomatu nebo přiložte k senzoru a zadejte PIN.
Zadejte, jakou hotovost chcete vybrat.
Vyndejte kartu, hotovost a stvrzenku.
Zavřete okénko auta.
Odjeďte.
NÁVOD PRO ŽENY:
Zajeďte k bankomatu.
Couvněte kousek zpátky, tak abyste zastavila přímo u bankomatu.
Znovu nastartujte zhasnutý motor.
Najděte kabelku, vysypejte celý její obsah na sedadlo spolujezdce a najděte kartu.
Najděte taštičku s make-upem a zkontrolujte si make-up ve zpětném zrcátku.
Stáhněte okénko.
Pokuste se vložit kartu do bankomatu.
Otevřete dveře auta, abyste se dostala k bankomatu a dosáhla kartou na příslušné místo.
Vložte kartu.
Vložte kartu správným způsobem.
Znovu vyndejte kabelku.
Vysypejte její obsah na sedadlo spolujezdce a najděte diář , ve kterém máte na vnitřní straně napsaný PIN.
Zadejte PIN.
Stiskněte CANCEL a zadejte spravný PIN.
Zadejte požadovanou částku hotovosti.
Zkontrolujte make-up ve zpětném zrcátku.
Znovu vyprázdněte kabelku, najděte peněženku a uschovejte do ní peníze.
Stvrzenku vložte do šekové knížky.
Zkontrolujte make-up.
Popojeďte o dva metry.
Vraťte se zpět k bankomatu.
Vyndejte kartu.
Vysypejte kabelku, najděte pouzdro na kartu a vložte do ní kartu.
Zkontrolujte make-up.
Nastartujte zhasnutý motor a vytáhněte okénko.
Ujeďte 3 až 4 kilometry.
Uvolněte ruční brzdu.
Ono už to nějak přestalo být o ajťákách, tak přidám můj oblíbený:
Stretnú sa dve blondínky a jedna vraví: Počúvaj dala som si spraviť vodičák ale nedostala som ho.
Druhá na to: A to už prečo?
Prvá: Jak som jazdila tak som bola pred kruhovým objazdom a tam bola napísaná 30. Tak som ten kruháč obišla 30-krát.
Druhá na to: Počúvaj a počítala si správne?
Tak se pro změnu laskavě vrátíme k tématu:
Jeden nezaměstnaný muž se přihlásil jako uklízeč u firmy Microsoft. Personální šéf si pozval tohoto muže na pohovor a ke vstupnímu testu - zametení podlahy. V průběhu pohovoru mu říká:
- Jste přijat, dejte mi Váš e-mail a já Vám pošlu formulář k vyplnění a zároveň instrukce kde a kdy se máte první den hlásit.
Nezaměstnaný zoufale odvětí, že žádný počítač nevlastní a e-mail nemá.
- Když tedy nemáte e-mail, tak to virtuálně neexistujete a tak nemůžete tuto práci získat."
Zklamaný zoufalý muž neví, co dělat a má v peněžence už jen deset dolarů. Nakonec se rozhodne a koupí v supermarketu bednu s 10 kg rajčat a během dvou hodin je rozprodá za dvojnásobek. Takto to zopakuje ještě třikrát a jde domů s osmdesáti dolary. Tak, jak to provedl s rajčaty, změní svůj styl života a myšlení. Každý den vstává brzy ráno, pilně pracuje a pozdě večer se vrací domů s několikanásobkem svých peněz. Později si koupí káru, kterou zanedlouho vymění za dodávku a o něco později za flotilu nákladních aut. Po několika málo letech vlastní tento muž jeden z největších velkoobchodů se zeleninou ve Spojených státech. Jak myslí na budoucnost své rodiny, rozhodne se uzavřít životní pojištění. Zavolá pojišťovacímu makléři a zvolí si pojistný plán. V závěru rozhovoru se jej makléř zeptá na e-mail, aby mu mohl zaslat pojistnou smlouvu. Muž odpoví, že žádný e-mail nemá.
- To je zvláštní, říká makléř.
- Vy nemáte žádný e-mail, a přesto jste dokázal vybudovat takové impérium. Představte si, kde byste dnes byl, kdybyste e-mail měl!
Muž se dlouze zamyslí a pak odvětí:
- Byl bych uklízeč u Microsoftu.
Poučení 1: Internet ti život neuspořádá.
Poučení 2: Jestli chceš uklízet u Microsoftu, založ si e-mail.
Poučeni 3: Jestli nemáš e-mail a hodně pracuješ, můžeš se stát milionářem.
Poučení 4: Vzhledem k tomu, že tento příběh k tobě přišel emailem, jsi asi bliže k tomu být uklízečem než milionářem!
Oprava: Nejde o velkoobchod se zeleninou, ale s ovocem. Hlavně jablky.
Když se mi to líbí, je to moje.
Když to mám v ruce, je to moje.
Když ti to můžu vzít, je to moje.
Když jsem to před chvílí měl, je to moje.
Když je to moje, nesmí to vypadat, jako by to bylo tvoje.
Když skládám něco dohromady, je každý kousek můj.
Když to vypadá úplně jako to moje, je to moje.
Když si myslím, že je to moje, je to moje.
Když je to tvoje a já ti to ukradnu, je to moje.
Když - jéžiši, promiňte, já jsem Vám četl obchodní politiku Microsoftu.
Ještě trochu programátorské logiky:
Manželka napůl hystericky zpracovává manžela:
- Nemám nic proti tomu, abys šel na pivo, ale do osmi budeš doma!
- No tak dobře, do osmi budu doma a pak půjdu...
Algoritmus strojového učení vleze do baru.
- co si dáte? ptá se barman
- co si dávají ostatní?