Výsadba stromů v ČR..

Tož v horizontu stovky let to jde. Něco zasadí, za padesát let to se to vykácí a vysadí nanovo. Do sta let stihnou na jedno místo vysadit strom 3x.

Tady to funguje tak, že co se letos zasadí, to do dvou let odumře a pak se to sází nanovo.
Tak z těch 18 miliónů stromků vyroste číslo v miliardách!
Anebo ty miliardy jsou náklady v Kč... Nový tunel - Lesní.

Budou dotace na stromy.

Už se to chystá: Stát nabízí peníze každému, kdo bude sázet stromy

Připravení už kácejí, aby bylo dost místa.

Počkal bych raději, kolik to bude vycházet na jeden strom :)

Já vysadil už 6 stromů, 4 žijí, mají 20-30 let. Třeba Babiš pustí chlup i zpětně, že bych se ozval?
edit:
Aha, tak nic, jen na veřejných místech, opět nezbohatnu..

Hmm a proto se z balkonu mého bytu dívám rovnou do lesa. Už těch stromu je všude až moc. Čert aby je vzal...

Stromy smrděj a nejhorší je, když na nich navíc seděj a řvou práci.

Kdyby jenom to, jdu si zapálit na balkon, a z paneláku koukám na srnce. Dobrý ne... prostě příroda hned za domem, a přitom bydlím ve městě.

Jako bych slyšel dceru (zpoza velké louže).

Srny se občas objeví i přímo na ulici (sám jsem je viděl), v noci popelnici či pytle se odpadem probere banda mývalů (vypadá to pak jak by v popelnici vybuchla bomba), v lese za barákem (co patří k domu!) jsou prý občas šakali či kojoti či co... a nedaleko v parku prý běhal teď někdy medvěd.

V USA je možný všechno

Vlhký sen bydlení - samota u lesa v širším centru velkýho města a tobě se to nelíbí! No toto!

Já nikde nepsal, že se mě nelíbí v paneláku. Na to jsem si za ty leta zvyknul.

Při výsadbě listnáčů v lese bez balu se počítá s 10% úspěšností (něco hned uschne a něco poškodí zvěř). Jinak jsme jedna ze dvou zemí na světě kde se plocha lesů za posledních 100 let zvětšila (může za to vystěhování německého obyvatelstva z pohraničí a nepropustnost hranice před rokem 1990).
Je to přesně tak jak píšeš někdo vymyslí, že se budou sázet stromy ale už nikdo neřeší kdo vypěstuje sazenice a kam se to vysadí.

Jinak jsme jedna ze dvou zemí na světě kde se plocha lesů za posledních 100 let zvětšila

Tomuto blabolu neverim z jednoducheho dovodu.
Silne by ma zaujimalo ako sa pred rokmi pocitala zalesnenost uzemia CSR, pretoze napriklad hranice neboli rovnake ako su teraz a ten matematicky vzorec na vypocet zalesnosti by ma prevelice zaujimal. Ine moznosti ako hrubo to odhadnut pred rokmi ani neboli. Nemali presne meracie pristroje, letecke zabery boli v plienkach, na vesmir sme sa pozerali len zdola vtedy.
Ono je to totizto tazke spocitat aj dnes, mozme sice pouzit statisticke udaje lesnych hospodarov v kombinacii s leteckymi zabermi alebo zabermi s kozmu, ale tie cisla aj tak nebudu nikdy velmi presne.
A ked sme uz pri tom zaujimala by ma aj definicia zalesnenej plochy. To je plocha, kde rastu stromy? V akej minimalnej hustote? Ake stare minimalne musia byt? Pocitaju sa tam aj lesne skolky a krovinovite porasty? Toto je len par otazok co ma napadlo, ked si spomenul ten tvoj "fakt".
Ono povedat dnes, ze mame 20% uzemia zalesneho vie asi kazdy byrokrat od stola. Ale su to len priblizne cisla vycucane z papiera, seriozne to podla mna nikto nikdy nepocital.

Nikde jsem nepsal o ČSR. Jelikož píšu česky vztahuje se to na Českou republiku. Česká republika má hranice dané historicky a změna hranic v roce 1918 byla jen na malém území. Slovensko do roku 1918 nemělo určené hranice jelikož patřilo pod Uhry. Další věcí je, že od roku 1848 mělo Rakousko zpracovány geometrické plány a zařazení všech pozemků (pole, louky, lesy, sady, chmelnice atd. - bylo to hlavně kvůli daním). Tím bylo dáno zda se jedná o pole či lesy a toto se týkalo zemí patřících pod Rakousko a tím pádem také Čech ne však Slovenska, které patřilo pod Uhry. Statistické ročenky zpracovávalo Rakousko i pře rokem 1900 (jednu z nich vlastním). Proč se lesní plocha zvětšila jsem vysvětlil ve svém příspěvku tak to může nechápat pouze člověk, který o dané problematice nic neví. Dokonce znám člověka (lesního inženýra), který byl díky této statistice povolán na lesnickou univerzitu v Ekvádoru, kde jim měl vykládat jak jsme toho dosáhli, jelikož jim se zmenšují deštné pralesy, ale to je spíš úsměvná záležitost, jak může skončit vyhodnocení statistiky.

Navýšení lesních porostů taky souvisí s tím, že se začalo těžit uhlí a tudíž nebylo třeba porážet tolik stromů na výrobu uhlí dřevěného, toliko potřebného pro tavbu železa.
Někdy stačí prohlídnout starý fotky a pohlednice z doby okolo roku 1900 a na spoustě z nich jsou pole a pastviny, zatímco dnes je tam les.

Je to jen částečná pravda. Uhlí se začalo intenzivně těžit a využívat až v 19. století a v té době už většina původních bukových porostů byla nahrazena smrkovou monokultůrou (viz. Machr55 - šlechta, které patřila většina lesů zjistila, že je výhodnější pěstovat smrky). To, že byly všude louky a pastviny souviselo s úrovní zemědělské výroby v 19. století. Všechny zemědělské plochy byly obdělávány buď ručně nebo pomocí zvířecí síly. Ve vyšších polohách rostlinná výroba byla sázkou do loterie (na spoustě míst v podhorských polohách, v některých letech obilí vůbec nedozrálo), dobytek byl zaháněn do lesa na lesní pastvu a louky byly sečeny na seno, aby bylo co dávat dobytku zimě. Po druhé světové válce bylo vysídleno více jak dva milióny lidí z pohraničí. Devadesát procent z nich bylo závislých na zemědělské prvovýrobě a to se promítlo do hospodaření v těchto lokalitách. Ona se do toho prvotně promítla II. světová válka, jelikož němečtí občané z pohraničí byli povoláni do wermachtu a hospodaření upadalo ( je to patrné z leteckých snímků před rokem 1939 a po roce 1945. Po roce 1948 když komunisté začali tlačit na sedláky (povinné dodávky mléka, vajec, obilí atd.) tak zase spousta občanů zanechala zemědělství.