Je to jen částečná pravda. Uhlí se začalo intenzivně těžit a využívat až v 19. století a v té době už většina původních bukových porostů byla nahrazena smrkovou monokultůrou (viz. Machr55 - šlechta, které patřila většina lesů zjistila, že je výhodnější pěstovat smrky). To, že byly všude louky a pastviny souviselo s úrovní zemědělské výroby v 19. století. Všechny zemědělské plochy byly obdělávány buď ručně nebo pomocí zvířecí síly. Ve vyšších polohách rostlinná výroba byla sázkou do loterie (na spoustě míst v podhorských polohách, v některých letech obilí vůbec nedozrálo), dobytek byl zaháněn do lesa na lesní pastvu a louky byly sečeny na seno, aby bylo co dávat dobytku zimě. Po druhé světové válce bylo vysídleno více jak dva milióny lidí z pohraničí. Devadesát procent z nich bylo závislých na zemědělské prvovýrobě a to se promítlo do hospodaření v těchto lokalitách. Ona se do toho prvotně promítla II. světová válka, jelikož němečtí občané z pohraničí byli povoláni do wermachtu a hospodaření upadalo ( je to patrné z leteckých snímků před rokem 1939 a po roce 1945. Po roce 1948 když komunisté začali tlačit na sedláky (povinné dodávky mléka, vajec, obilí atd.) tak zase spousta občanů zanechala zemědělství.