Život ve vesmíru.
30 biliard tolik planet s životem údajně ve vesmíru existuje, na každých 1 miliardu planet připadá v průměru 100 planet s výskytem života není to mnoho ale málo také ne, ve vesmíru je 2 biliony galaxií a 30 biliard planet v každé galaxií se nachází průměrné 15 000 planet obsahující život. Nutno dodat že planet obyvatelných je takřka 30%, v některých soustavách je i více než jedna obyvatelná planeta, obyvatelné planety nemají nutně podmínky nějak náročné stačí jen ideální teplota, a tak podobně, ale nejhorší problémem bude asi udržení života, stačí si spočítat jaká pravděpodobnost že za miliardy let vývoje života nedojde k žádné katastrofě a už máme počet planet s obsahem životem prakticky na nule.
Vyspělost také znamená další problémy které můžeme pozorovat ve vyspelem světě (problémy s plasty, globální oteplování, nízká porodnost). Nicméně pokud by se lidstvo vzpamatovalo má tolik prostoru jako je výše uvedené číslo vynásobené 5 miliony.
Na referát do přírodopisu je to dost krátký.
A na ty planety se lidstvo dostane jak? Červí dírou? Zneužitím chyby v Matrixu? Alenčinou králičí norou? Nebo tam pošleme výzkumníky rychlostí c, kteří se vrátí za x stovek, tisíců, miliónů, miliard let?
Zbytečné se tím zaobírat, za 100 let už nebude homo sapiens na téhle planetě strašit.
Kolonizace.
Aby mohli kolonizovat, tak se tam nejdřív musí dostat.
To nebude problém za 1000 let.
Nesdílím tvůj optimismus.
Proč myslíš že to nebude možné?
Všechno je to strašně daleko. A lidstvo bude nejspíš řešit mnohem zásadnější problémy, než mezihvězdné cestování.
Jaké třeba?
Třeba samotné přežití.
To se ovšem nedovíš.
A ty jo nebo co?
Ne a proto se ani nezabývám něčím, co bude za tisíc let. To spíš tak něco, co by mohlo být tak za sto let, s tím se dá ještě něco dělat, abych "připravil půdu" pro svoje nejbližší potomky.
- Kdyz napises toto, takze o tom v podstate moc nevis. Jména jako ESA nebo Thomas Pesquet, kdy a jaky ucel ma jeho pristi (konec roku 2019-2020) vesmirna mise tipuji ze celé toto téma nema smysl rozebirat.
- Mimo zemské kolonizace (mimo zemi ) budou (v nasi slunecné soustave) podstatne drive a jeste pred koncem tohoto stoleti.. (nové plazmové motory, které maji podstatne nissi spotrebu s nekolika nasobnym vykonem budou testovany v realnych podminkach / ve vesmiru jiz za 3-5 let)
Jinak ty 3 napsané vety maji nejaky hlubsi vyznam ?
- Zivot muze byt i pri ne-idealnich teplotach, myslim ze idealni by bylo zacit treba takovou "atmosférou".
Souhlas. Stačí si uvědomit pokrok, který lidstvo udělalo za 200 let. Navíc se to tempo pořád zvyšuje a jsou prototypy, které si dříve nedokázal nikdo ani představit.
Já jen reagoval na ostatní co říkaly že jsem optimista. Tak sem hodil nějaké číslo.
Jak řekl jakýsi učenec:Život ve vesmíru je na mnohem vyšší úrovni než na Zemi.Proto nás ještě žádná civilizace nekontaktovala,jsme pro ně prostě moc primitivní.
Ony ty možnosti jsou dvě - buď život ve vesmíru je oproti nám na úrovni žab, nebo jsme žáby my pro ně. Jelikož tady u nás proběhl minimálně jeden restart dominantní životní formy (vyhynutí dinosaurů), tak možnost číslo 2 je dost pravděpodobná. Vždyť se tady mydlíme mezi sebou jak štěňata, k čemu bysme byli dobří civilizaci, co umí překonat světelné roky? Akorát by nám (třeba i omylem) mohli ukázat nějaký jejich technologie a my bysme je tradičně použili k válčení mezi sebou, nebo dokonce proti nim. Prakticky stejný, jako když běloši potkali indiány a dali jim střelný zbraně. Pro rudochy to nedopadlo zrovna dobře.
Taky si to myslím.My pro ně jsme možná něco jako mravenci,kteří žijí v jakýchsi betonových mraveništích,ale diskutovat se s nimi nedá.Kdyby se jim Země na něco hodila,třeba jako zdroj surovin nebo intergalaktický přístav,vyčistí si to tady pro sebe bez nějakých pokusů o kontakt a dohodu.
A když uvážíme,že nějaké lidské větší technické a vědecké objevy a výtvory jsou otázkou posledních 2-3 století a elektroniky a kybernetiky cca 70 let,tak ostatní civilizace mohou být už tam,kde bude možná lidstvo až za pár milionů let.Což nikdo neví,co to bude.Jestli se tedy lidstvo vlastní blbostí nezničí dřív samo.
Jako zdroj surovin asi ne, na to určitě nepotřebují chodit tak daleko, suroviny najdou i na bližších, neobydlených planetách.
Pravděpodobnost, že někde ve vesmíru existuje další život, je nějaká, že dokážou překonat vzdálenost k nám už je menší a pravděpodobnost, že máme stejný životní podmínky (kyslíková atmosféra, teplota) je už o dost nižší. Takže pro ně máme cenu akorát tak jako další inteligentní životní forma, nikoliv však jako zdroj surovin a už vůbec ne zdroj technologií (pokud přijdou oni k nám, tak jsme pro ně akorát tak neandrtálci s pazourkem, možná už umíme rozdělat oheň).
Kdyby jsme to vzali opravdu "teoreticky" tak to spocitat jde.
- V zaklade, kdyby existovala nejaka "civilizace" ktera by dokazala komunikovat radiove v galaktickém meritku, tak uz by jsme si toho vsimli.
- Toto téma jiz nekolikrat vyvolalo velké diskuze a pokusu jako v pripade Frank Drake (ktery zacal poslouchat vesmir, myslim ze snad kazdy zna SETI ) na konferenci Green Bank v 1961 ktery naspal rovnici (ktera nese i jeho jméno) ktera by mela poskytnout ~ hruby odhad civilizaci které by s nami mohli v nasi galaxii radiove komunikovat .
* Ano, zobrazeno takle moc smysl asi nedava
- Dojit k nejakému hrubému zaveru kolik je okolo nas schopnych civilizaci (radiove) komunikovat je vypocitan :
• Z poctu hvezd v nasi galaxii oznaceno pismenem N* (coz je ~ 100 az 400 miliard).
• Kolik tech hvezd ma nejakou vlastni planetu (Fp) coz bude velké cislo.
• Pak (Nh) urcit jestli ta urcita planeta umozni nejakou formu zivota v jeho slunecni soustave coz je bud 1 coz nezmeni nic, nebo 2 pro "ano" coz by znamenalo dvojnasobek.
• Planetu na které je mozny zivot (Fv, coz je bud 1 jako ano, nebo 0 jako ne)
• A kolik tech planet ma inteligentni formu zivota (Fi) ktera by dokazala komunikovat radio vlnamy je oznacena (Fr).
Coz je opravdu hodne hodne teoretické a posledni 3 hodnoty nikdo realne nezna a nemuze ani odhadnout..
- Problém je také nez nas radiovy signal nekam dojde, tak ta civilizace na protejsi strane muze byt klidne jiz 150let po smrti. Coz chteli vypocitat pomoci rozvynuti prvniho N na -> R*xL. R* . R = novych hvezd za rok (coz je najakych 10) a L = delka zivota civilizace ktera je schopna komunikovat. Nekteri tvrdi ze komunikujici civilizace ma zivotnost 500let, nekteri 3 000 let, s takovou odchylkou hned na zacatku dojdes pokazdé k radikalne k jinému vysledku.
PS :
- Urcite bych také zminil a poukazal jelikoz se bavime o mimozemské civilizaci na tzv paradox fermi "Fermiho paradox"
** Fermiho paradox je zjevný rozpor mezi vysokou pravděpodobností existence mimozemských civilizací a tím, že není jakýkoliv důkaz o kontaktu s nimi.
Ta poslední proměnná, tedy L, to bude asi největší problém toho všeho - jako lidstvo umíme komunikovat na větší vzdálenosti zhruba něco kolem stovky let, což je jen okamžik v existenci lidstva a samo lidstvo je prakticky taky jen chvilička v existenci života vyšší úrovně na Zemi. Tou vyšší úrovní myslím i dinosaury (přece jen je to víc, než řasy v moři) a dinosauři tu byli několik milionů let. Takže pravděpodobnost setkání dvou vesmírných civilizací je velmi mizivá - vzdálenost a vhodný časově technologický okamžik. Takže mimozemšťani tady klidně mohli být už dávno a našli tu jen tupý ještěry.
Když však vezmeme v úvahu teorie, že nás navštívili v době starýho Egypta a Aztéků, kteří je pak kvůli technologii považovali za bohy, tak jsme tehdy pro ně byli něco jako křováci, který poprvé v životě uvidí bělocha, co přiletí vrtulníkem s navigací, smartphonem a automatickou puškou. Takže běloch prozkoumá křováky, způsob jejich života, pomůže jim postavit pár chatrčí, ale pak se vrátí domů a nebude se vracet, protože za cesta za křovákem je daleko, drahá, tak proč vlastně tam jezdit znova, když jsou ti křováci úplně blbí?
A to znovu asi opakuji, ještě je tu faktor obyvatelnosti naší planety pro mimozemšťany, zda by tu přežili. Kyslík je toxický plyn (je to metabolický jed), takže pobyt u nás by může být pro ně dlouhodobě neudržitelný.
A s tou dariokomunikaciou to tiez nebude slavne, zatial - https://www.quora.com/How-far-do-radio-signals-travel-into-space-before-they-degrade-to-a-degree-beyond-being-possible-to-be-detected
- No, ve vesmiru jsou veci na které plati stejné zakony jako u nas na zemi, chovani oragnickych latek, bunek ( které jsou zakladni stavebni jednotka zivych organismu), zkratka zakladni podminky které jsou potrebné pro vznik zivota. Nemyslim ze kyslik coz dela nakych 20% pozemského vduchu , nebo voda by byla pro nekoho jedovata nebo nejak skodliva.
- To ano s tim souhlasim, ono celé je to tak jako nekteré veci ve fyzice jsou jen na zaklade uvah a teorii. Az na ty, které maji v jakém koliv koutu vesmiru stejnou hodnotu, jako "rychlost svetla" bude 5000M km/h stejne na zemi, jako o 5miliard let jinde o proti takovému casu, ktery je ovlivnen kuprikladu gravitaci.
Určitě souhlasím s tím že 99,99% civilizací vyhyne než se dostane mimo domovskou planetu ale těch zbylých 0,01% zkolonizuje jinou planetu a tím už je nemůže potkat žádná katastrofa logicky musí obývat vesmír až do jeho konce.
- To zalezi od toho, jestli teorie multi-vesmiru je spravna (osobne se priklanim k teorii multiplikace vesmiru. Diky kvantové mechanice jiz vime, ze se jedna castice muze nechazet na vice mistech najednou a to klidne i 5miliard svetelnych let daleko kdyz neni kuprikladu "observovana" a ze je castice ktera dokaze prekonat rychlost svetla). Jinak aby neco melo nejaky konec, by nejdrive musel mit zacatek. (na co se pokousi dojit treba v CERNU. Jsou veci, které nemuze clovek tzv "observovat", tak pouziva stroje.).
* V cernu se vlastne pokousi o rekonstrukci receno v prikladu po strazce 2 automobilu které proti sobe rozjedou v rychlosti 200 Km a pokousi po srazce se pokousi zjistit v jakém stavu byly ti pasazeri pred srazkou . Az se jim to podari, tak mame neco cemu by se dalo rikat "pocatek"
- Uz i 0.01% v kosmickém meritku je docela hodne velka sance a kdyz tomu pripoctu jaké budeme mit v té dobe znalosti v oblasti ADN, neurologii etc myslim ze pro rozmnozeni nebude clovek, jakoz to osoba k rozmnozeni ani potreba (zpravidla v tomto meritku je tech 0 tak minimalne 16).
* Takle by stacilo najit nejakou exoplanetu, zasadit ADN cloveka a pockat par miliard let treba u nejaké cerné diry kde o proti gravitaci na té EXO planete pro tebe nebude skoro platit cas. (nebo dosahnout rychlosti fotonu, ale to je nepravdepodobné, tereticky by pro tebe neplatil cas, cim by ses dostal do dalsiho paradoxu jelikoz by jsi nemel budocnost.
- To mi pripomina teorii "vekého filtru" kde se spekuluje, jestli jakoz to civilizace musime prekrocit nejaky "filtr" nez nas nejaka vyspelejsi civilizace bude kontaktovat. Nebo paradox reality kde clovek ma jen roli postavit jakou si dalnici pro jinou civilizaci ktera zde zbyde po nas.
* Ono v realite vesmir vubec nevypada tak jak ho vidime v kosmu (nebo spise makro_kosmu ve kterém muzeme pozorovat to samé co v kosmu pod tunelovim mikroskopem), vypada pro nas tak, jak ho vidi clovek (ve vlastne vytvorené realite ziskany observaci). Takova vcela by ho videla uplne jinak (coz otvira a zaroven uzavira nekteré perspektivy), tak jak mozny jiny zivocisny druh "odjinud", nebo jiny druh komunikace viz Prasak ze by mohlo dojit k nemoznosti komunikace..
Vlevo clovek, prava strana hmyz/vcela :
* A to je jen rostlina ..
PS: Opraveny link na Fermiho paradox: https://cs.wikipedia.org/wiki/Fermiho_paradox .
Zdroj Wikipedia :
K návrhu rozřešení Fermiho paradoxu nejsou nutné pokročilé znalosti matematiky a fyziky, a proto se mnohá řešení objevila poprvé ve sci-fi literatuře a až později byla publikována v literatuře odborné.
[3] Různé teorie vysvětlující Fermiho paradox lze v zásadě rozdělit do tří skupin:
.. zbytek je rozepsan v uvedeném "Paradox fermi".
To určitě ano technologie bez reprodukce asi možná bude ale tam lidstvo ještě ani zdaleka není to bude pár stovek let trvat.
Podmínky pro život nemusí být zrovna podobné Zemi. Vědci našli život na naší planetě tam, kde by ho nikdo nečekal, např. v horkých pramenech (žily tam bakterie), nebo na nejhlubším a nejtemnějším dně oceánů (za neskutečně vysokého tlaku). Na jiné planetě by tedy mohl život využívat jiné chemické prvky ke své existenci.
Takže nečekej, že přiletí ufoni a budou tady vesele dýchat naši atmosféru, kyslík by je opravdu mohl zabít. Kyslík potřebujeme, protože dokáže rozkládat živiny v buňkách (proto ho tam dopravuje krevní oběh), takže nějakou agresivitu ten plyn má. Další důkaz agresivity kyslíku je oxidace kovů. Též velikost planety by mohla být problém, protože by náš atmosférický tlak mohl být pro jejich životní podmínky příliš nízký, pokud by byli z nějaké velké planety.
Já si k tomu ještě něco připíšu.
Lidstvo je tu relativně krátkou dobu, ale už se dokázalo dostat na oběžnou dráhu a navštívit Měsíc.
Dinosauři tu byli miliony let, ale krom tělesné evoluce se vlastně nikam nedostali. Takže pokud někde existuje ve vesmíru život, je tu vysoká pravděpodobnost, že budou taky jen ve vegetativním stavu, jako naši dinosauři. A pokud je něco nevypne, jako ty naše meteorit, tak budou spokojeně žvýkat listí a sebe navzájem a ani nebudou tušit, že jejich svět není placatý, ale kulatý.
Pokud někde jinde existuje (s námi srovnatelný) inteligentní život, bude to daleko, stejně se tam nedostaneme. A pokud by se oni dostali k nám, znamená to, že nás x-krát převyšují. A z toho by pro nás nic extra pozitivního nekoukalo.
Pokud najdeme někde na Titanu baktérie, sice z toho budou mít vědci vánoce, ale reálný přínos pro existenci lidstva odhaduji na nula, nula, nic.
Opravdu jsem přesvědčen, že za sto let na této planetě lidstvo nebude.
Pokud náhodou žijeme v Matrixu (jakékoliv formy!), nevěřím, že se nám podaří najít zero-day exploity, abychom byli schopni "si dělat co chceme a spojit se s jinými simulovanými". Ten admin (ať je to kdokoliv) to má určitě dobře ošéfované.
to je vtip, to že žijeme v simulation je 1000x méně pravděpodobné než že se setkáme s Mimoni.
Já si to taky myslím, protože "admin" té simulace by nebyl takový <píp>, aby nás nechal na tuhle možnost přijít..
Sice nejsem žádný programátor ale udělal bych to tak že jakoukoliv myšlenku na existenci simulace bych zablokoval. To by snad šlo.
No jestli jsem v Matrixu a "tam venku" to vypadá jako v tom filmu, tak to raději zůstanu připojen.
Matrixem myslím cokoliv, co někdo ovlivňuje. Třeba i "Boží řád", "Boží simulaci" - a nemusí to mít souvislost s konkrétním náboženstvím. Nemyslím si, že by někdy před 200 lety tady vyhráli roboti a teď změnili historii a dějiny a my, nula-jedničky, tady podle toho pochodovali..
Ale každopádně s tebou souhlasím, při výběru tabletky bych byl zbabělec.
Stopařův průvodce po galaxii - jsme jen součástky v obřím počítači.
A ještě k tomu překážíme ve stavbě dálnice.
To je hezky. A co my s tim?