Blbosti, které mne spolehlivě vytočí. Kapitola 1 - Nedobytné obaly.
Jsem obyčejný člověk, tudíž zde nechci diskutovat o politice, o situaci na našich silnicích, ani o kompetencích našeho prezidenta. To mile rád přenechám těm chytřejším. Mě spolehlivě vytočí pouze kraviny. Proto zde zakládám debatu "Blbosti, které mne spolehlivě vytočí" No a jednou z nich je: Nedobytné obaly.
Znáte to také? V supermarketu se 10 minut snažíte zjistit, čtením miniaturních písmenek, zda v té šunce, kterou kupuje je nějaké maso. Hurá, najdete nějakou, kde převažuje vepřové nad kuřecím separátem, tak šup s ní do košíku. Pak by to taky chtělo nějaký ten sýr. A hele, v akci mají sýr 250g ve znovuuzavíratelném obalu - no nekup to. Pak dále něco do zásoby - co třeba tuňáka v konzervě. Jistě, že tu konzervu s tím očkem, které postačí zvednout, strčit do něj prst, zatáhnout - a šup, víčko se oddělí - no už baštíme. Prostě ideální stav.
Táák, je čas svačiny. Namažeme si pečivo a jdeme si na něj dát šunku a sýr.
Na obalu šunky najdeme roh z nápisem "Zde otevřete" , no jo ale ono to fakt nejde. Na mase nás možná ošidili, ale na lepidle rozhodně ne. Poté, co jsme si ulomili nehet, zjistili že kapesní nůž u sebe nemáme, stáváme se zvířátky a za potravou se dobýváme vlastníma zubama. Hurá, konečně jsme se probojovali k šunce. Tak teď ještě ten sýr. A hele, neuvěřitelné, roh s nápisem "Zde otevřít" šel opravdu otevřít. Bereme tedy dva plátky a pokládáme spokojeně na pečivo. Znovuuzavíratelný obal uzavíráme - a ejhle - on už uzavřít nejde. No asi - tady nás neošidili na sýru, ale na lepidle. Ještě že máme po ruce pytlík a ledničku, jinak bysme museli 250g balení sýru zbaštit, nebo vyhodit. Když jsme se konečně probourali k svačině, vzpomeneme si na ty "vomega tři kiseliny - nebo co to melou v tý telce" No a zde ten tuňák by byl ideální. Tak bereme za to očko na té plechovce a... prd... očko ulomené na prstu, konzerva nedotčená. Jsme rádi, že u sebe nemáme kapesní nůž, neboť bysme se ním pokusili spáchat sebevraždu.
Máte to tak taky?
Když v hyperqelbu kupuju rohlíky a utrhnu si na to z klubka igelitový pytlík, tak mne vždycky napadne, že pokud se najde někdo, kdo vynalezne, jak ten pytlík otevřít, aniž by kolem toho bylo nutné dělat různé prostocviky, tak vydělá balík a budou to zasloužené peníze.
Presne toto vytaca aj mna, poll hodinu bojujem s tym sackom na rozky kym ho otvorim.
Dalsia lahodka je, ked si pri pokladni kupim igelitku na nakup a nastava podobny problem, predavacka na pokladni nahadzany moj tovar, za mnou 300 ludi a ja nemozem otvorit sprostu igelitku lebo je jaksik zlepena.
Ale s tymi rozkovymi je to horsie, parkrat sa stalo, ze som to proste neotvoril a zobral ich par a rozky na to len polozil.
Druha vec, co ma spolahlivo vytaca je obmienanie tovaru nech si to zakaznik prejde cele. Preto mam rad minipotraviny, kde vas bud obsluzi predavacka, alebo vsetko najdete v priebehu par sekund. Bohuzial taketo obchody postupne vytlacaju hypermarkety, nastastie som sa uz prestahoval na dedinu a tam to mam asi 100m od domu este (obchodik v rodinnom dome), takze rano hodim na seba bundu a hajde na rozky v papuciach;o).
Na ty pytlíky na pečivo zabírá statická el. Je to tedy sprostocvik, ale stačí vršek pytlíku, tedy stranu, kde mezi uchy očekáváme otvor, promnout mezi dlaněmi. Pak se to rozšklebí a následuje druhý prostocvik - uchopit pytlík za uši a protočit prostorem, aby nabral vzduch. Asi tak, jako když zkušený prodavač v akvaristice balí párek pavích oček do pytlíku s vodou.
No jsou to sprostocviky, ale pořád lepší, než to nimpat nehtama....
edit: Jo, otvírat pytlík s kafem podle naznačené šipky, že tedy jako lze lehce odtrhnout rožek, to je pro mě jiná maturita. U toho soptím vzteky, protože se mi to snad ještě nikdy nepovedlo. Nůžky vítězí...
Přesně tohle znám. Stálo by za to spočítat, kolik času člověk stráví nedobytnými obaly...
Podobné je to s kolky na cigárech - otevřu ten celofán a pak chci otevřít krabičku. Zaberu za víčko, nic. Zaberu víc a rup - víčko se roztrhne a kolek netknutý.
No a další takovouto "nasírací" maličkostí jsou knihy, které nedrží otevřené.
Ty knihy, to je opravdu k nasrání.
Nikdy jsem s tím problém neměl, zatím jsem měl vždy po ruce vhodní nástroj na otevření.
Ani s tymi zlepenymi sackami na rozky? Neverim.
Stačí šikovně fouknout a je to.
Nasliním si prsty a jde to.
Dobré je také balení drobné elektroniky. Pečlivě zavařené mezi dvě pláty plastu.
SD karty jsou TOP! Do toho jsem se dobýval docela dlouho i nožem. Zavírák nosím se sebou pořád, takže nějaký otvírací růžky neřešim, do salámu bodnu a rozpářu ho jako zvíře. Beztak tam za těch 30 korun jsou čtyři plátky salámu, to jsou dva chleby, tak jakýpak dávání zpět do lednice.
Mě spíš štvou obaly svou velikostí, objemem. Každou chvíli vynáším hromadu odpadků které jsme v domácnosti vyprodukovali. Hlavně že každá pí*ovina má svou krabičku a pidiprodukt si v ní trůní jak kdoví co..
Už jsem tak rezignovaný, že to ani neřeším z hlediska ochrany přírody, spíš mě štve se s tím furt tahat a rvát to do těch hnusnejch kontejnerů...
Ak si spominas tieto obaly (nie je to tak davno) neboli zvarovane, ale boli otvaratelne a zatvaratelne lebo boli an to usposobene.
Potom prisiel niekto s myslienkou, ze ludia taketo nieco nepotrebuju a prisli na prvy pohlad rovnake, ale beznymi prostreidkami neotvoritelne obaly.
Mas pravdu nozom to ide zle, na to su najlepsie velke noznice.
A nie raz sa stalo, ze som sa pri dobyvani takehoto obsahu porezal bud na nastroji alebo na obale.
Jo, na takovýhle hity beru skalpel.
Jsem si vzpomnela, jak jsem si tuhle koupila nedobytnou mineralku. Ta lahev proste nesla otevrit ani za zivyho boha .. tak jsem do toho pod vickem bodla nuzkami od manikury a prostrednictvim takto vznikleho otvoru jsem ten vrsek ustrihla. Nastesti jsem byla na koleji, takze to nebyl problem, nalila jsem si to pak do sklenicky a v prubehu dne vypila. Ale predstava, ze bych si koupila takovyhle piti nekam na vylet mimo civilizaci ... ufff.
Na to musis mat chlapa;o).
Ale je pravda, ze jednu mineralku som raz musel otvarat kombinackami, to rukami proste neslo.
Já na takovéhle nedobytné uzávěry používám louskáček na ořechy. Taky se mi osvědčil, když otvírám sekt, abych přetlak vypustil pomalu a bublinkami nezavlažil koberec v obýváku.
Fakt jste taková nemehla?
Ano.
Já sice (skromnost) až takové nemehlo nejsem, ale děsím se okamžiku, kdy se do těch nedobytných plastových obalů bude balit toaletní papír!
Větší, než si umíš představit.
Mám ještě sovětské nůžky a ty mimo nouzového "vrtání" děr do plechu zvládnou i zataveninu nejen s SD kartou.
Jak již předestřeli ostatní - nedobytný zatavený blistry s elektronikou. Doma to řeším nůžkama a opatrným obstřihem, mimo domov mám v kapse ostrou kudlu.
Ještě mě serou jiný obaly - koupím u pultu šunku, ženská naváží, zabalí, přelepí cenovkou. Jenže ta cenovka tam drží tak dobře, že doma ten obal už znova nepoužiju, bo se při sundání cenovky obal roztrhne. A v sámošce u domu to balí rovnou do mikrotenu, ten se rozšklóbne dycky. Takže to musím přebalit do něčeho jinýho.
Jo, treba i takova pulka chleba jiz zabalena v pytliku a onalepkovana pres uzel. Kdyz to rozervu, do ceho mam ten pitomej chleba pak dat? Vzit si na to preventivne dalsi pytlik?
Klasika v Tescu.
Třeba to dělají proto, aby kupující část salámu ještě na prodejně nesežral a pak u kasy/informací nereklamoval.
U nás v Globusu to ještě secvakávali sešívačkou. Stejně tak banány, ty vložím do pytlíku, udělám dva uzly, odnesu na váhu. Globusbaba zváží, předtím nezapomene udělat další uzel.
V Kauflandu si banány vážím sám, takže alespoň tohle zavážu tak, abych to mohl doma rozvázat.
Já banány nedávám do sáčku vůbec protože pak jsou za hodinu černý jak viks.
Prostě hodím trs na váhu. Nebo přímo do košíku, když už to váží přímo u kasy.
Tak se na to vykašli a jdi si ulovit něco do lesa, to je jistě lehčí než otevřít konzervu nebo šunku
Jo, presne, obal na sejra, ocko konzervy ulomene na prstu, nedobytny igelitak na housky, taky me to nasere.
Mam ale jeste jeden naprosto spolehlivej nasiraci prostredek a tim jsou cenovky. Ano, koupite si treba sklenicku a nejakej debil na ni nalepil cenovku, ktera nejde strhnout a maximalne dostanete dolu horejsek, ale lepidlo se zbytkem papiru uz tam zustane navzdy, teda pokud nevezmete nejeke redidlo nebo benzin. Ze sklenicky to teda dolu nakonec dostanete, ale co kdyz vam ti idioti polepej takhle nejakej plast, vodou to dolu proste nejde ani mydlovou a redidlem seskrabnete i ten plast, bych vrazdil.
Tak, cenovky jsou obzvlášť skvělé třeba na papírovém obalu knihy nebo na obalu vinylu...
Když chci darovat kytku, často to řeším orchidejí v krabičce (není to drahé, vypadá to pěkně a snese to transport v igelitce). Jednou jsem kupoval kytky, na krabičce byla přilepená cenovka. Požádal jsem prodavačku, aby ji odlepila. Udělala to tak, že s cenovkou odtrhla i kus papíru z krabičky. Tak jsem si vzal jinou orchidej. Prodavačka ten odtržený kus papíru na té vrácené zase přelepila cenovkou.
Stačí potřt olejem, nějakou dobu počkat a pak normálně hladce setřít....
Nebo odmočit ve dřezu, žejo. Nicméně často kupujem (žena) různé voňavé svíčky v IKEA a ty maj ze spodku nalepenou nějakou nálepku která je přilepená něčím co vypadá jako mix silikonu, lepidla a vetřelčích slin, sundat to nejde, jen tak jako ošůlat, taky potrat. Ty sklínky z toho jsou docela pěkný, jen ty nálepky mě nehorázně serou.
Ked sa tu spominali tie konzervy s ockami (uz sa mi to nastastie davno nestalo) tak ako otvarate tie ovalne konzervy bez ociek? Okruhle otvorim akymkolvek otvarakom (mame doma 3, 3 rozne systemy), ale tie ovalne robia pri zakrutach kurevske problemy, vzdy sa to tam zacne presmykovat, kozerva sa zacne krutit, vyteka mi odtial olej, proste pohroma. Nakoniec beriem vzdy noz a dokoncim ju nozom, zadrbany dres od vyliateho oleja, spinavy noz, otvarak, az mi uz ani nechuti jest pomaly.
Pamatam si na vojne sme mali vojenske otvaraky (taky zvlastny system, podobnymi nozu), ktore vsak vedeli otvorit vsetko len som to uz od vojny nikde nevidel.
To byl tenhle, ne? Jednoduchý a funkční. Ale v těch rozích to vytejkalo stejně.
Z vojny si ale pamatuji hlavně jiný systém, konzervy KD (někdy se uvádí KDP). To se otevíralo kulatým klíčkem se zářezem. Zářez se nasunul na přečnívající pásek na obvodu konzervy (na fotce je vidět předseknutý pásek) a tradá dokola. To fungovalo. Fajnšmekři si to ještě napřed otevřeli na protější straně, aby mohli uvolněným víčkem vytlačovat flák poživatiny a odřezávat plátky.
Já mám nejradši tenhle otvíráček:
no co, má taky hlad...
Tvé starosti bych chtěl mít..
Mám nějak vyschlou a rozpraskanou kůži, asi zatím nic pro doktora. Chtěl jsem si koupit nějaké mazání, koukal jsem v hyperqelbu na nějakou vhodnou kosmetiku, tam samé showergely, stressedhairy, soapy a podobné vymoženosti, prase aby se v tom vyznalo - jak se englycky napíše "olej na suchou kůži" nevím (že jsem nedával větší pozor ve škole na angličtině
Nakonec jsem zašel do dětského oddělení a koupil Aviril Dětský olej, to si ještě pamatuji, k čemu byl, tak ho zkusím. A taky je o hodně levnější než ty vymoženosti v oddělení showergelů.
Raz jsem chtěla čistit odpady, koupila jsem na to jakysi ten bebech s tou fajnou dětskou pojistkou. po čtvrt hodině mi to přišlo jako pojistka proti dospělým, že dát to do ruky dítěti, tak to otevře hned. Po půl hodině mordování a vyhrožování jsem klepla na souseda. Soused po další půl hodině jebnul s pikslou o zem, řekl že to k***a nejde a šel dom. Piksla vedla 2:0. No dopadlo to tak, že jsem vzala pilku a vršek odřízla.
Krom všeho výše uvedeného já osobně taky rostu z některých tavených sýrů v alobalu, u nichž není možné ani za prase oddělit tyto dvě entity od sebe. Výrobce je naprosto ubohý, sabotující, dementní hajzl, který vlastní substanci zřejmě nežere, neb by mu muselo být jasné, že horší by bylo balení snad už jen do Rudého Práva. Co by jim ublížilo, kdyby to kydali do kelímku na způsob jogurtů?
Rozhodl jsem se revoltovat jediným možným způsobem - tyto exkrementy nekoupím víckrát než jednou.
Ak by si mal vreckovy noz s aspon nejakou poistkou, tak tu konzervu otvoris bez problemov, rovnako ako vsetky ostatne obaly, ktore ta napadnu.
tetrapak mlíka s tím prasečím kroužkem, co vypadá jak pojistka od granátu dávám tak 50:50.