Seznam blbých věcí
Dlouhodobě si vedu seznam blbých věcí, které pouze znepříjemňují život. Máte taky co říct? Je jedno, zda se jedná o fyzický artefakt (z jakéhokoliv oboru) či virtuální /psychické/ povědomí. Klidně anachronismy i nejnovější technologie. Za sebe zmíním třeba kravatu, která figuruje na jednom z předních míst blbosti. Ventilujte 
.
A co ranní vstávání do práce? To jsem tu nezahlídla. A nejlíp v tu hodinu, kdy drtivá většina sídliště ještě chrápe.
Přidal bych k tomu noćní směny
Zlata nocni oproti "ranajkam"... Ted mam 3 dny skoleni rano od sesti a umiram, to se neda nedrimat
Kdyz se pred nocni dobre vyspim, tak je to pohoda.
Co bych dala za to vstávat v pět. Mám to do práce přes celé město, vstávám o půl čtvrté... ano, půl čtvrté je i ráno
Já vstávám v půl patý. Kdybych se chtěl doma i nasnídat, tak ve čtyři. Kdybych byl ženská, tak vstávám taky v půl čtvrtý.
Aha, takže popíšu můj ranní program: vstanu, uvařím kafe, osprchuju se, umyju vlasy, vyfénuju. Hodím do sebe dva rohlíky s čímsi (u toho zkouknu půl dílu simpsnů), nakrmím kocoura, vyčistím zuby, obleču se a jdu. Tadáá žádný zázrak se nekoná. na nějaké malování či krášlení kašlu, stejně je to všem fuk a prý se chlapům líbí víc přírodní typy, než chodící omalovánka.
Takže si to natahuješ dobrovolně sama. Já vstanu, zuby, sednu na WC, hodím sváču z ledničky do báglu a du.
Njn, hold bez kafe a snídaně bych fungovat nemohla
A v šalině snídat se mi nechce, bo v práci na to už pak není čas. Nestěžuju si, už jsem si zvykla
Hm, já vstávám v 5:00. Red Dwarf, Black Adder, Futurama nebo CT24 pro nabootování mozkových procesů (je úplně jedno, co si pustím, jde jen o zvukovou kulisu). To je tak do 5:25. Zároveň čaj s termosky (to abych si ho nemusel vařit ráno) + cokoli nezdravého k jídlu, jenom abych nebyl úplně prázdný. Klidně nějaké dvě sušenky, nebo kousek bábovky... bude to asi tak zdravé, jako skok ze skály, ale nic jiného do sebe po probrání nedostanu. Skutečnou snídani bych takhle napůl ve spánku nedal.... Pak blesková očista, zuby etc. a do práce.
Kafe v práci hned, normální snídani tak kolem sedmé - osmé, to už jsem schopný se skutečně najíst.
Tak ve snídání jsem docela úkaz
Sice se snazim jist zdrave, ale kdyby přišlo na věc nemám problem v 5 rano snidat knedlo vepro zelo nebo pizzu. Ostatne po draku a vzbuzeni nekdy praktikuju obed k snidani (posledne karbanatky s kaší). Nekteri to nedavaji, kdyz to rikam a nevěří, az to moje s ocima v sloup potvrdi, tak se jim šťukne a je to cajk... 
Jednou jsem dlabala k snídani mexický guláš co mi zbyl z oběda z předchozího dne. Ty papričky se v něm fajně uležely, jsem byla probraná 3x
Nadruhý den taky, bo co jde dovnitř, musí aj ven že... 
jo, to mi povídej. přítulka jednou udělala čínu (aspoň to tvrdila) z pálivejch papriček. dva dny jsem nešel na velkou, bo jsem nechtěl plakat podruhý.
jinak ranní vstávání musím mět min. hodinu. 2x na záchod, udělat svačnu, podívat se na zprávy, jestli nevypukla válka, abych nemusel do práce, čaj, občas se i najím. kolega z práce to má vypočtený na minuty- 20 mu jich stačí- to já bych nedal.
Tak my se s přítulí mučíme pomocí chilli docela rádi. Používám Habanero papričky a když u nás byl posledně kamarád se ženou na večeři, byl to poněkud mazec...
Ale zase uznali, že to má něco do sebe... Chilli je kult a má jisté znaky drogy, narozdíl od nich je ale zdravé 
Takže palte se co to dá...
to můj limit je pár kapek tabasca- v ostatním případě to za pomalého míchání leju do hajzlu. ale ta čína na první sousto chutnala sladce, na druhý jsem volal, jestli tam nedala pepř (ještě si to blbec osolil), na třetí jsem se vyhýbal papričkám a chtěl volat hasiče.
no, že vám to nepropálí kotel.
Naopak je to zdravé, Indové skoro neví co je rakovina tl. střeva, konečníku, žaludku, vředy atd...
Indové maj plechový děti...
Seznam blbých věcí si nevedu, co mi znepříjemňuje život, tomu se vyhýbám :)
Dětské pojistky (na čemkoliv, od uzávěrů flašek po zapalovače). Pokud si své smrady nedokážete ohlídat, ať se vám zmrzačí. Proč mám trpět nepohodlím kvůli rodičovské idiocii? Taky jsem byl před mnoha eony malý smrad, ale nepamatuju podobná omezení.
Už jsi někdy zkusil hlídat dva smrady? Nonstop od rána do večera, celej tejden. Neuhlídáš všechno.
To sice máš pravdu, že to fuška je, ale pokud si vzpomeneš na své dětství, byly takovéto všeliké krámy, helmy na kola ........... a více méně to nijak dětem nevadilo a ani neublížilo, že to nebylo.
(je to pořád dokola nezískaná vlastní zkušenost, žádná zkušenost)
Nešlo mi o ty blbiny, ale o uhlídání smradů. Není to prdel, jak si to mif představuje. Je to neskutečnej opruz.
Ale já ti věřím. Jak to, že jsme jako malí parchanti přežili a nikdo nás nehlídal? Nemluvím samozřejmě o malých prccích do čtyřech let, tam je to samozřejmé.
No nevím, mě tatík dost hlídal. Do málem patnácti jsem si mohla hrát venku jenom tam, kde na mě viděl z okna a v sedm jsem musela být doma, v osm v posteli.
V které době ti bylo do patnácti? Taky to asi je jiné u holky...
Jak jsem psal níže, rozmezí věku 10-15 u mě spadá do let 1989-94.
Jsem ročník 89, takže zas tak dávno to není
Taky nevím. Provádět dnešní děti to, co my (mluvím o věku řekněme 10-15 let), tak z toho současné matky dostanou psotník.
Přelejzali jsme plot (ze zahrady, kde jsme kradli jablka) a při tom přelejzání jsem si roztrhl kůži na předloktí. Deset stehů, jizva viditelná dosud. Nasednutí na náhodně zastavivší nákladní vlak, vlak pak zastavil až v Kladně; zážitek jak nic, pro nás smrady. Teprve v Kladně jsme řešili, jak se dostaneme domů. Naštěstí jsme posbírali hotovost na jízdenky a sedli do prvního vlaku co jel. Jenže - to byl rychlík (příplatek 16,- Kčs), průvodčí se nás zželelo, už nevím, čím jsme ji ukecali. Avšak! Vlak jel na jiné pražské nádraží (nejel na Dejvice, které jsme měli nejblíž a Masaryčku, ale na Smíchov a pak na hlavák), takže ze Smíchova jsme šlapali pěšky. Bylo nám cca třináct, bylo to o prázdninách.
Jízda na spřáhle zadního vozu tramvaje.
A tak všelijak podobně
U mě spadá deset let věku do sedmdesátých let (už ani nevím, kterého století
). Co jsme prováděli, snad ani nebudu popisovat, neb by to zde někdo nemusel rozdýchat. Jen se ptám, zda mají "dnešní" děcka vůbec nějaké dětství. Jak pozoruju dorost, nezávidím jim ani zbla...
Století páry.
Já to beru podle svých děcek, do těch 4 let jsou ty dětský pojistky potřeba, jak sám díš. Starší synek už je starší a je fakt, že už něco v kebuli má, takže spoustu věcí mu stačí vysvětlit a pojistek netřeba. Protože pokud bude sám chtít, tak tu pojistku obejde, stačí když uvidí, jak se používá.
Ohledně helem na kolo, když už jsi je vzpomenul - za našich časů se dalo na kole jezdit po silnici bez problémů, dneska mám strach i jako dospělec, hnusnej provoz a auto dostane do pazůr kdejakej mladej kretén, co si myslí, že je mistr světa. Za mýho mládí mladí fógli si auto sotva mohli dovolit a vozovej park byl přece jen pomalejší, než dnes. Jako devítiletej jsme s tatem jeli na bicyklech z Moravy až na Šumavu. Dneska bych to se svýma děckama nedal. Nedivím se, že se staví všude cyklostezky, protože kam chceš s děckama dneska jet, aniž by tě/děcko nějakej kretén s kamionem nevymetl do škarpy?
No jo, ale vždyť ty pojistky fungujou tak do těch čtyř let. Pak už to začnou děti dávat... Zbytek populace jenom pruděj. Přitom do čtyř let by se děcka k zapalovačům a flaškám s ředidlem neměla dostat vůbec - to se to rodinám s malejma svištěma válí po domě, kde jim to od ruky upadne? Jak říkal Veliký Ringo - kazetu s pornem taky zamknete v horním sekretáři.
Anebo možná je to všechno jen proto, aby si populace stále trénovala jemnou motoriku. Třeba je to nějaký tajný plán C...
Z diskuse k tomuto článku:
http://neviditelnypes.lidovky.cz/media-my-jsme-mladez-nova-mladez-evropska-f11-/p_spolecnost.aspx?c=A141031_200548_p_spolecnost_wag
Rada vlády pro záležitosti romské menšiny, Oddělení kanceláře Rady vlády ČR pro záležitosti romské menšiny, Sekretariát Rady vlády ČR pro záležitosti romské menšiny, Výbor pro spolupráci se samosprávami a koncepci romské integrace, Výbor pro Evropskou Platformu a Dekádu romské inkluze, Monitorovací výbor pro činnost Agentury pro sociální začleňování v romských lokalitách, Komise pro vybudování Památníku romského holocaustu, Platforma pro začleňování Romů, EU Roma Network, Výbor expertů pro romské záležitosti při Radě Evropy, Národní demokratický institut pro vedoucí národních romských agentur, Evropské centrum pro prevenci a kontrolu přenosných nemocí mezi Romy
Koncepce, strategie, Koncepce romské integrace na období 2010-2013, Koncepce romské integrace na období 2014-2017, Zpráva o stavu romské menšiny v ČR, Materiální a sociální revitalizace sociálně vyloučených lokalit, Monitoring situace romských komunit v Č, Podpora terénní práce, Podpora romských poradců pro obce s rozšířenou působností, Podpora koordinátorů pro romské záležitosti, Strategie podpory sociálně vyloučených romských komunit při sčítání lidu, domů a bytů v roce 2011, Ethnic Friendly zaměstnavatel, Akční plán pro Romy a Sinty, Deklarace o narůstajícím anticiganismu a rasistických útocích proti Romům v Evropě, Evropský školící program pro romské mediátory, Prevence sociálního vyloučení a komunitní práce, Dekáda romské inkluze 2005-2015, Akční plán Dekády romské inkluze 2005-2015, Středoevropská romská strategie v rámci Visegrádské čtyřky04001 Podpora koordinátorů romských poradců.
Co k tomu dodat? Snad raději nic...
Mimoděk mě napadá - mají mraky podobných organizací Vietnamci? Ukrajinci? Jak mohou v tak xenofobním prostředí, jímž ČR bezesporu je, přežít?
Po čase exhumuju.
Podpisový vzor!!! Dneska jsem byl vybrat poněkud větší obolos v bance. Babice přepážkovitá po mně chtěla podpis podle vzoru. Ruku na myokard: vy si to pamatujete? A pokud pamatujete, podepíšete se pokaždé stejně? Nepovedlo se a musel jsem založit nový (hodina v bance). Ten už si nepamatuju teď.
Chápu... Osobně nevím, jaký podpisový vzor mám, neboť jsem se sto let nepodepisoval a od jeho poslední změny (odebrání disponující osoby, dříve manželky) uběhlo taky dost let. Prachy vybírám via bankomat, nebo na počtě kartou od poštovky. Tam se nepodepisuješ, stačí PIN a dát babě občanku.
Taky se mi jednou stalo, při podepisování. Ale paní mi ukázala platební kartu, nebo nějaký papír, teď už nevím a řekla : Ale já to potřebuji takhle. Tak jsem to opravil. Od té doby se podepisuji tak nějak stejně, ale když bude někdo puntičkář, tak tam asi rozdíl najde...