Pujcky
Ahojky, co si myslite o pujckach? tim nemyslim treba leasing nebo hypoteka na dum/byt to asi malokdo z nas muze platit za hotovy. ale myslim promyslena pujcka na telefon, sedacku, tv,....(vec ktera neni az tak dulezita nebo uplne potrebna jako treba kdyz vybuchne pracka nebo lednicka) myslite ze je lepsi rok setrit a pak si koupit danou vec za hotove nebo jit vzit si splatky, neco preplatit a koupit si to hned? par pujcek (cca 4) jsem uz takto vyuzila a nemyslim si ze to byl nejaky prusvih a kolik preplatim neresim. proste chci tu vec a chci tu vec ted. zjistim ze rozpocet to neohrozi natolik abych si musela brat jinou pujcku (lichva, banka...) abych nevytloukala klin klinem tak si to vezmu. musim ale rict ze bych si treba nevzala pujcku na dovcu nebo vanocni darky. jaky nazor na pujcky mate vy?
Je to individuální. Vzít si na splátky pračku, lednici, kuchyň, soustruh (pokud mne tento živí) je jistě bez diskuse. Ale třeba televizi, mobil, dovolenou? To bych se hodně rozmýšlel a spíš si takovou věc odpustil.
Jeden můj bývalý spolužák má na splátky snad i toaletní papír na WC. Chodí oblékaný jak ze žurnálu, nejdražší iPhone, po Praze jezdí rozežraným bavorákem, doma to u něj vypadá jak z katalogu elektroniky... Když jdeme občas na pivo, tak obrací každou korunu, že jako nemá. To mám raději prd a usínám s klidem, že nikde a nikomu nedlužím.
jj, "oben hui, unten pfui"
Vida, fráze z wasserpolštiny
Tak se v místě mého rodiště hodnotily výrazně zmalované slečny (často přípravkem "blyscek na pyscek"). Bez nějakých jinotajů, nýbrž natvrdo
je třeba pochopit a uchopit následující věci:
1. půjčka umožňuje nakoupit "hned" za "budoucí" peníze
2. každý si musí rozvážit, zda na půjčku má zdroje a co bude dělat v případě, že o tyto zdroje přijde
3. každá půjčka znamená automatickou změnu v příjmech dolů, protože to zboží nestojí např. 100 tisíc, ale 100 tisíc + úroky, a tyto peníze jsou vydány za toto zboží (i když rozložené v čase), a tedy si za tyto peníze nebude možné koupit něco jiného.
Já sám považuju půjčku za vhodnou pro nákup obecně násobně dražších zboží, než je běžný příjem, tj. nákup bytu/domu, auta apod., samozřejmě vždy s nějakou "únikovou strategií" (auto se dá prodat, byt pronajmout atp.). Naopak nákupy běžného spotřebního zboží moc neschvaluju, to většinou bývá cesta do dluhové pasti (nábytek, elektronika se dá pořídit později, až si člověk našetří)
Žiju podobně - půjčka jen na bydlení, teď i částečně na auto (jezdím denně do práce, tedy prostředek k obživě), na nečekaný výdaje mám rezervu v domácím rozpočtu. Novou TV nepotřebujeme, tablet taky nemáme, i když by se mi líbil. Pokud na to nemám hotově, tak věci zbytný nekupuju.
Věc na splátky jsem si vzal jen jednou, brzy po nastěhování do svýho jsme si koupili nový bicykly. Půlka hotově, půlka 6 splátek bez navýšení. Šest měsíců jsem byl nervózní a nemohl se dočkat, až to splatím. Nemám ten pocit prostě rád.
To je přesně ono.
Já jsem celá devadesátá léta splácel sestře její půlku na domečku po rodičích. A přitom ona by určitě počkala, kdybych se dostal do nesnází.
A když si pomyslím tu hrůzu, že by mi na něj hrozila exekuce kvůli pitomé televizi... Jenom z pomyšlení se mi dělá špatně.