ČR: Vládní útok na vzdělávací soustavu
Titulek vlákna je expresivní, ale vypovídající. Text se bude týkat základních a středních škol. Nejsem expertem, můžete mne opravit.
Současná situace
Dnes je financování výuky na státních školách (mimo jiné) závislé na počtu žáků ve škole, skladbě výuky a tzv. PHmax. PH = počet hodin (odučených), max je maximum.
Starší z nás znají pojem osnovy, což bylo povinné, předepsané učivo. Dnes se hraje na ŠVP a RVP. Pro daný obor vzdělávání je právně závazný aktuálně platný RVP (rámcový vzdělávací program). Neurčuje konkrétní předměty, ale rozsah znalostí a jejich praktické použití. Každá škola si vytvoří vlastní ŠVP (školní vzdělávací program) tak, aby odpovídal RVP. Učivo z RVP si může zařadit do svých předmětů tam, kde to škole vyhovuje. Stejné učivo se na jedné škole probírá ve Fyzice, na jiné škole třeba v Měření, atd.
RVP kromě učiva (na to se vlastně ani důraz neklade) a předpokládaných výstupů (na to se klade formálně největší důraz) - žák „umí, používá, aplikuje, rozezná, rozumí, zhodnotí, vyhledá…“ - stanoví také minimální počty hodin z daného okruhu (např. Člověk a příroda).
Školy mají možnost zvýšit si týdenní počet hodin v daném ročníku a oboru až po nějaké maximum. Přidají hodiny matematiky, tělocviku, cizího jazyka, dle oboru a zaměření školy. Třídy se dělí na předměty typu cizí jazyk, výpočetní technika, programování, počítačová grafika, … a samozřejmě dílny (odborný výcvik).
Stát proplácí školám finance na výuku podle počtu hodin, které se ve škole odučí (až po definované maximum).
Budoucí situace, vládní představa
Vláda hodlá omezit PHmax na základních a středních školách, což znamená, že se odučí méně hodin. Změna má platit od 1. 9. 2024, tj. od příštího školního roku.
Ředitelé dostanou míň peněz na zajištění výuky, na některých školách podstatně, může jít až o 15 %. Musí se tedy redukovat počty odučených hodin.
Tady vyvstává několik problémů:
1. Konkrétní ŠVP platí pro žáky od prvního do posledního ročníku; na středních školách tedy od 1. do 3. (učební obory) nebo od 1. do 4. (maturitní obory). Během studia se ŠVP měnit nesmí. Změna se udělat může, ale s platností od následujícího školního roku, změněné ŠVP bude v příštím školním roce platit pro budoucí prváky (jenom!), ostatní ročníky dokončí školu s jejich současným ŠVP.
Aby se mohly redukovat počty vyučovaných hodin, musí se to provést pro (příští) první ročník, nesmí se sáhnout do skladby učiva ve vyšších ročnících.
Jak tohle ředitelé zvládnou je záhadou; vláda to neřeší.
2. V důsledku snížení financování dojde k citelnému nedostatku financí, učitelé nebudou mít osobní ohodnocení, příplatky za předmětové komise, za starost o učebny, o PC techniku, atd., z některých škol už teď zní info, že půjdou s platy až na prostý základ.
Snížením financování a snížením počtu odučených hodin dojde k nucenému propouštění učitelů - nebo někteří odejdou sami.
Existuje nemalé riziko, že ze škol odejdou ti kvalifikovaní, a to tam, kde jim nabídnou lepší podmínky. Už v současnosti je problém sehnat (i nekvalifikovaného) učitele, natož toho s žádanou kvalifikací.
Je polovina listopadu a školy stále shání učitele, situace např. v Jihomoravském kraji vypadá takhle: https://www.vim-jmk.cz/educationjobs/volna-mista-skoly
Z toho mi vychází, že učitelů je nedostatek a nikoli nadbytek, ale stát se jich hodlá zbavit.
3. Redukce počtů hodin, redukce učiva
Ubráním počtu vyučovaných hodin dojde buď ke sloučení (doteď běžně rozdělených) skupiny v rámci jedné třídy nebo snížení počtu hodin v daném předmětu; tím se logicky sníží rozsah učiva a znalostí.
Vy, kteří máte širší zkušenost s absolventy středních škol, máte dojem, že toho umí zbytečně moc a prospělo by jim ubrat? Že umí sami řešit problémy, jsou spolehliví, mají znalosti v hlavě a ne v mobilu?
4. Platy pedagogických a nepedagogických pracovníků
Dle zákona mají být platy učitelů na úrovni 130 % průměrného platu; lišácky není v zákoně metodika, dle které se to počítá. Kvalifikované odhady tvrdí, že reálně to bude kolem 110 %. Učitelům jako jediným zaměstnancům ve státní sféře se mají platy zvýšit, ovšem zvýšení jde plně do nenárokové části; tabulkového platu se změna nedotkne. Zato se nepedagogům ve školách platy sníží o dvě procenta, jedná se o kuchařky, uklízečku, školníky atd.
Reálně tedy ředitelé použijí nenárokové peníze učitelů na alespoň mizivé přilepšení platů ostatním zaměstnancům.
5. Inkluze po Česku (s velkým Č)
Měli jsme vypracovanou metodiku a zaběhnutou praxi praktických škol (kdysi se tomu říkalo zvláštní škola), svět se k nám jezdil inspirovat. Vyškolení pedagogové, málo početné třídy, specifická výuka, specifický přístup.
Valachová (odmítám použít jiné označení než její příjmení) tento funkční systém torpédovala, většina těchto žáků je nyní inkluzí včleněna do běžných tříd. Jaké problémy to dělá na základkách se stačí poptat mezi známými. Aby se výuka dala zvládnout, jsou na školách asistenti učitele (podivné označení, jedná se o asistenty žáků).
V rámci šetření financí se budou silně redukovat počty asistentů na školách. Problémoví a obtížně zvládnutelní žáci zůstanou, ale asistentů podstatně ubude.
Vláda to neřeší, té je to jedno.
6. Malotřídky na vesnicích
Že je provoz malotřídek finančně náročný je fakt, který nikdo nerozporuje. Je spousta menších obcí, co si drží malou základku, třeba pro první tři, čtyři ročníky. Často má žáky nejen svoje, ale i z dalších okolních obcí. Obce na provoz školy doplácí a není to zrovna málo, jedná se o významnou položku z rozpočtu obce.
Snížením finančních prostředků hrozí spoustě malotřídek, že budou muset ukončit provoz. Děti budou od první třídy dojíždět do klasických základek. Bude tam pro ně místo? Posílí se adekvátně spoje hromadné dopravy?
Úspora pro státní rozpočet
Co dostaneme jako společnost za to, že vláda prosadí svou představu? Očekávaná roční úspora ve státním rozpočtu je asi 1.4 mld Kč.
Stojí nám to za to?
—
Pár odkazů na články s podobným tématem:
Plány dalšího šetření ve školství: zánik menších škol a škrtání učitelských míst. Již od září
Školy nedostanou peníze na všechny hodiny. Skončí němčina i půlené hodiny, odhadují
Úspory ohrozí kvalitu výuky, míní ředitelé škol v Královéhradeckém kraji
Blíží se stávka škol, kterou mimochodem podporují i ředitelé škol.
Stávka na školách? Nejde o platy učitelů, říká odborářka. Je předčasná, upozorňuje poslankyně
Reportér: Školské odbory nestávkují kvůli platům učitelů
Školské odbory se chystají stávkovat. Připojí se k nim i desítky škol z Olomoucka
Stávka učitelů v brněnských Židenicích. Všechny základní školy na den zavřou
Ano, protože se sekerou 30 mld, kterou Stanjurovi neprinese mimoradne zdaneni zisku, je kazda kacka dobra.
Vlada (ani ty predchozi) nikdy neresily provedeni svych napadu. To je pod jejich rozlisovaci i rozumovou uroven.
Zhoršíme vzdělání národa a budeme navěky jen lacinou montovnou, protože tu přidanou hodnotu, o které se furt mluví, že nám chybí, nebude mít kdo tvořit.
K bodu 5. - přesně tohle měl (a možná ještě má) synek. Dostali do třídy jednoho poloblba a ten zabíral učitelce 30 % jejího času. Jediný děcko, na úkor ostatních. A další takoví mají asistenty. Když byli dřív ve speciální třídě, bylo to personálně méně náročné. Rozhodně neplatí myšlenka, že ti pomalí budou inspirováni a budou se snažit zlepšit. Je to přesně naopak, ti pitomci táhnou zbytek třídy ke dnu, protože učitel na ně nemá tolik času.
Tohle je typicka ukazka. Jen dodam, ze nejde o Reichla, ale o toho studenta, nabizejiciho sampon Vaclava Havla
https://t.co/HDE9wIIeCD
Jelikož každý z nás chodil alespoň 9 roků do školy, je tu přehršel odborníků na školství a podle toho to dopadá. Montovny u nás skončí, lidé sice budou ale energie a materiálové vstupy budou drahé, že to už se u nás nic levného nevyrobí. Já bych to moc neřešil jelikož většinu věcí lidi naučí život, nebo je ke změně donutí jejich životní situace. Kdo to nebude akceptovat holt skončí pod mostem. Jelikož se zavedou vratné obaly tak i bezdomovci se základním vzděláním do budoucna zvýší své příjmy.
Na druhou stranu, už teď školství v ČR nic moc. Mladí lidé odchází studovat do zahraničí nebo prostě do soukromých škol, které narozdíl od situace před 15 lety už mají obvykle vyšší úroveň. Je fakt, že další okleštění financí, prostě zase státní školství o kousek zhorší a přesvědčí zase více lidí, aby svým potomkům zaplatili soukromé. Problematická na tom je jen ta věc, že prostě to je další rozevření nůžek mezi chudými a bohatými. Potomci chudých budou zase chudí, protože budou studovat maximálně na státní škole, která ale ve firmách nebude nic znamenat. To je sice nepříjemné, na druhou stranu to není žádné drama a když si lidi u voleb sami rozhodli, jakým způsobem se budeme dál ubírat, tak je to docela v pořádku.
Súhlasím. Ak to má byť ďalší klinec do rakvy štátneho školstva, tak je to vlastne radostná správa. Sám, ak budem mať niekedy deti, by som im nikdy nespravil to, že by som ich dal na štátnu školu. S tým roztváraním nožníc je to tiež pravda, ale snáď ako sa zvýši dopyt po súkromných školách, budú cenovo dostupnejšie stále širším a širším vrstvám a nie len deťom zo snobských rodín. Čo je ale veľké nebezpečenstvo, že štát bude rast súkromných škôl regulovať, nebodaj ich zakáže úplne. V tomto hybridnom sociokorporativizme bohužiaľ tržný model škôl nemôže fungovať úplne ideálne.
Jo jo, plány bezdětných. Realita je často někde úplně jinde. Zvláště ta finanční.
Když byl premiérem Babiš, zvykli jsme si na jeho složitý věty bez myšlenek, kdy skládal za sebe slova od nádechu po nádech. No, ale že by současná vláda - alias hnus jeden fialovej - byla v komunikaci nějak výrazně lepší, to se říct nedá.
Ministr školství Bek a zástupci škol: Do Beka se pustili ředitelé škol. „Užijte si likvidaci,“ slyšel od nich
Neměli bysme, prosím, v záloze místo této vlády odborníků, co má připravený řešení na všechny problémy radši vládu amatérů?
ABJ: Desinformátor Rakušan? Extremistka Danuše? Otřesné znalosti dějepisu. Selhání školní inspekce.
Česká školní isnpekce otestovala děti z moderních dějin (20. století) a výsledky byly katastrofální. Jen 20% žáků mělo kvalitní znalosti moderních dějin, 55% žáků nemělo žádné znalosti nebo velmi chabé. Ovšem ukázalo se, že ještě horší znalosti má česká školní inspekce, když v minimálně dvou otázkách udělala chybu.
Já myslim, že další komentáře k úrovni českého školství jsou zcela zbytečné.
Protože do 20. století se v dějepise často ani nedostanou. Zaseknou se na dva roky ve starověku, na další dva roky středověk a poslední ročník zakončí slavnostní korunovací France Josefa.
Dějepis jsem se ve škole v podstatě neučil. Bylo to v letech 1967 až 1970 a náš učitel dějepisu v té době sledoval hlavně politické dění. Dějepis byl 2x v týdnu vždy první hodinu. Učitel přišel do třídy poslal jednoho žáka pro snídani do lahůdek na rohu a roztáhl Rudé právo. Po přečtení novin a snězení snídaně byl většinou konec hodiny. Známky získal díky asi třem pětiminutovkám a bylo. Dobrá známka se dala získat také když jsme mu složili uhlí. Někdy na podzim v roce 1969 byla v našem městě výstava o kontrarevoluci a účast byla povinná. Po shlédnutí výstavy si nás v parku shromáždil pod strom a pronesl větu: Žáci dnes jste na výstavě viděli, že žádná kontrarevoluce nebyla. Po pár dnech byl ze školy odvolán a jak skončil nevím. Dějiny do roku 1900 v podstatě neznám, ale dějiny 20 století si myslím, že ovládám, ale jen pro to, že jsem se o to zajímal až v dospělosti a spoustu věcí jsem zjistil až v důchodu. Ví tady např. někdo, že díky pomoci Židů vznikla ČSR v roce 1918? Masaryk to zmiňuje ve svých hovorech, že mu strašně pomohlo zastání se Hilsnera v dobovém tisku když byl obviněn z rituální vraždy. Za I.Světové války když TGM usiloval o vznik našeho státu byla většina novin v rukou Židů a noviny byly jediné médium s velkým dosahem. Díky zastání Hilsnera dávno před válkou, však světové noviny tiskly články TGM a netiskly výpady vůči jeho osobě či jeho článkům.
"Ví tady např. někdo, že díky pomoci Židů vznikla ČSR v roce 1918?"
Ano, že rozpad Rakouska-Uherska nebyl pro vítězné mocnosti po 1. světové výhodný a nepodporovaly ho, a že Masaryk našel velké zastání u jedné konkrétní politické kliky v USA, která se o Židy opírala, je obecně známý fakt.
Právě díky USA mohla ČSR vzniknout. Ale taky se málo ví, že musela to být ČSR, tedy společný stát se Slováky, samotnou a samostatnou ČR nám nedovolili.
Pokud si pamatuji dobře, tak Masaryk původně ani nechtěl samostatný stát, chtěl rovnoprávné postavení národa v monarchii, jako měli Maďaři. Situace se však vyvinula jinak a Masaryk z toho vytěžil samostatnost.
A to jsou věci, který jsem si musel taky zjistit sám, protože na základní škole jsme se k tomu období ani nedostali, navíc osnovy, ač krátce po revoluci, nebyly ještě zbaveny komunistickýho pohledu na dějiny (adorace Husitů, naopak šlechta vždy vykreslena jako špatná a zkažená...). A na střední škole jsme měli dějepis jen v prváku a asi hodinu týdně. Tam se nic komplexního naučit nedalo, nepamatuju si nic přínosnýho.
Dneska máme strašnou výhodu a tou je internet - kdo má zájem, může si dějiny prostudovat podrobněji a třeba i jen konkrétní období, událost a taky třeba Francii, nebo jinou zemi.
Jo, internet je výbornej na cokoli máš zájem studovat. Hrozně to zjednodušuje a navíc dohledáš víc zdrojů, takže máš víc jistoty, že to co se učíš, je fakt reálné.
My měli na základce dobrého učitele dějepisu, takže s námi probíral kde co včetně dějin křesťanů. Učitelky (komunistky) ho nemohly vystát, jenže byl učitel - muž nevyhoditelnej. Někdo nahoře totiž rozhodl, že je málo učitelů - mužů a že je třeba navýšit procento mužů učitelů. První paradox byl, že člověk vlastně mohl požívat určité zdánlivé svobody, pokud někde nahoře někdo rozhodl o vyšším zájmu, který si nikdo pod ním nedovolil rozporovat. A druhým paradoxem bylo, že po "revoluci" přestoupily učitelky do OF a učitele, kterého politika nezajímala, se konečně zbavily.
Už se ten problém se stávkou netýká jen škol.
Netušil jsem, že i úředníci mají odbory; to mi přijde dost podivný.
V ROH byli téměř všichni a ano je svým způsobem úžasné, že jsou organizace, kde funguje dodnes.
Wow. Ministr vlády, která to má v programovem prohlášení s tím nemá nic společného?
To je bohužel ta smutná strana současné vlady. Pred volbami všem lhali a teď lžou o tom, že lžou