Eratosthenés vs. plochozemě

Odpoledne se koukni na paprsky slunce a prostou matematikou spocitas vysku slunce nad Zemi

Pokud je slunce tak daleko, nemely by paprsky dopadat kolmo?

Pokud je Slunce přímo v úběžníku perspektivy, neznamená to, že je nekonečně daleko?
Jako podobně bych mohl určit, kde se protnou koleje ...

Jenže nevím, jak ten úběžník stavovit, aniž bych musel budovat přesné obří konstrukce a brát v úvahu zakřivení planety ...

Kdyz si spojis paprsky, ktere vidis na fotce, tak se protnou v miste, kde je slunce.
Pokud je skunce "nekonecne" daleko, nemely by dopadat rovnobezne?
Podle mne z tohoto vychazeli zastanci plochozeme a toho, ze ve skutecnosti je slunce mnohem mensi a mnohem bliz.

https://www.megapixel.cz/foto/362950
Když si spojíš koleje, tak se protnou někde za tunelem, před před tím kopcem v pozadí. Znamená to, že nejsou rovnoběžné, nebo že jsi ve škole flákal perspektivu?

Mě zajímá ta odpověď, jestli to Eratosthenés mohl vědět, nebo to jen nutně šťastně uhodnul a zanedbal.

Takže ty sluneční paprsky z mraků, které pronikají jako vějíř jsou perspektiva? :-O

Takže ty koleje se ve skutečnosti sbíhají k sobě?

Nebo pro rovnoběžné koleje platí jiné optické zákony než pro (skoro) rovnoběžné paprsky světla?

Pokud mu je nenakreslis v 3D modelu vesmiru, tak asi rovnobezne nebudou nikdy.

Zapomel jsi na jednu malou drobnost, kdyz to srovnavas nesmyslne s kolejemi. Na ohyb pri pruniku atmosferou nebo mraky a na zkresleni, ktere ti pozorovani pres atmosferu prinasi. Cekal jsem cekou dobu, ze to zminis, ale ty proste jen vidis paprsky dlouhe 150 milionu kilometru, jak se sbihaji k sobe.

A pak je tu moznost c. 2 ze do sebe motas veci ktere spolu vubec nesouvisi, zatimco prirovnani ke kolejim ktere nazorne ukazuje ten samy ukaz povazujes za nesmysl. Z tebe by byl vinikajici plochozemec.

To vis, nekdo je plochozemec, nekdo ajzlboňák, ktery pozoruje koleje kilometr nad hlavou

A nekdo rozumi perspektive a neresi jestli je primka reprezentovana kolejnici nebo paprskem kdyz to nema na princip zadny vliv.

Vratme se k tve fotce:
https://debaty.net/discussions/3186316-eratosthenes-vs-plochozeme#r3186400

Vysvetli mi, jak je mozne, za vidim paprsky nejen smarem ke mne, ale i sirici se doleva a doprava, kdyz zdroj paprsku je 150 milionu kilometru daleko. Klidne k vysvetleni pouzij kolejnice.

Když si stoupneš mezi kolejnice, tak vidíš, že kdesi v dálce se asi protínají, nebo jsou aspoň velice blízko u sebe. Čím blíž k tobě, tím jsou od sebe dál. Těsně u tebe už máš jednu viditelně o 90 stupňů vlevo a druhou o 90 stupňů vpravo.
Kdybys měl kolejnice nejen na klasický rozchod, ale ještě další a další vedle nich, tak bys viděl celý vějíř různě šikmých paprsků směřujících do jednoho bodu. Dokonce by z tvého pohledu ten bod byl někde nízko na tom vzdáleném kopci na obzoru.
Až teda na to, že při přesném měření bys zjistil, že je ten bod o něco málo výš, než kde by ta rovina těch kolejí ten kopec protnula. Protože je ve skutečnosti nekonečně daleko za tím kopcem. Ale perspektiva ti způsobí, že se koleje visuálně v dálce sbíhají, ačkoli jsou ve skutečnosti rovnoběžné a vzdálené od sebe furt stejně.

Pokud budeš mít 150 miliónů kilometrů daleko zdroj kolejnic, které by vedly přímo rovně až k tobě, tak bys je stejně viděl jednu kus vlevo, druhou kus vpravo a kus před tebou už zřetelně blíž blíž jednu k druhé.

Tady se nehadame o tom, ze se nesbihaji nebo ze nejsou rovnobezbe. To nikdo nepopira.
Ale porad bych nevidel jednu smerujici doleva a druhou doprava z bodu, kde se sbihaji (ne z mista, kde je pozoruji). Tohle je zpusobene sferickym zkreslenim.