Eratosthenés vs. plochozemě

Odpoledne se koukni na paprsky slunce a prostou matematikou spocitas vysku slunce nad Zemi

Pokud je slunce tak daleko, nemely by paprsky dopadat kolmo?

Pokud je Slunce přímo v úběžníku perspektivy, neznamená to, že je nekonečně daleko?
Jako podobně bych mohl určit, kde se protnou koleje ...

Jenže nevím, jak ten úběžník stavovit, aniž bych musel budovat přesné obří konstrukce a brát v úvahu zakřivení planety ...

Kdyz si spojis paprsky, ktere vidis na fotce, tak se protnou v miste, kde je slunce.
Pokud je skunce "nekonecne" daleko, nemely by dopadat rovnobezne?
Podle mne z tohoto vychazeli zastanci plochozeme a toho, ze ve skutecnosti je slunce mnohem mensi a mnohem bliz.

Dobře, že neměli tehdy fotoaparáty. Představ si dvě fotografie ze stejného okamžiku, podobné jako tvá druhá, z různých míst. Protnutí těch paprsků by mohl být také důkaz o tom, že těch sluncí tu nad Plochozemí máme více

https://www.megapixel.cz/foto/362950
Když si spojíš koleje, tak se protnou někde za tunelem, před před tím kopcem v pozadí. Znamená to, že nejsou rovnoběžné, nebo že jsi ve škole flákal perspektivu?

Mě zajímá ta odpověď, jestli to Eratosthenés mohl vědět, nebo to jen nutně šťastně uhodnul a zanedbal.

Takže ty sluneční paprsky z mraků, které pronikají jako vějíř jsou perspektiva? :-O

https://nerdfighteria.info/v/KNYd5PV77hs/

Tohle ja nezpochybnuju, jen to nema nic spolecneho s perspektivou

Nejak nerozumim tehle reakci. Primo v tom odkazu (konkretne druha polovina toho kratouckeho videa) je jasne vysvetleno ze je to perspektiva. Takze jak to muzes "nezpochybnovat" a zaroven tvrdit ze to "nema nic spolecneho s perspektivou"?

On tam pouze prohlasil, ze paprsky jsou rovnobezne a ze jde o perspektivu, jako kdyz koukas na koleje.
Ja nezpochybnuju, ze pri pruniku prekazkami dochazi k lomu svetla, ale zkus nejakym nacrtkem presvedcit, ze to co vidim jsou rovnobezne paprsky.

Vse potrebne k tomu znas - znas prumer zeme, vysku mraku, vysku atmosfery, vzdalenost slunce...

Opet nejak nechapu. Vis vubec co je to perspektiva?

Opet v tom videu je na konci 3:22 fotografie "zhora" kde je ta rovnobeznost patrna. Cela perspektiva "vznika" diky tomu ze ty paprsky smeruji proti pozorovateli.

Podle tveho nacrtku je slunce kousek nad mraky a ne 8 svetelnych minut daleko

Prumer Zeme je necelych 13 000 km (ale ty z nej vidis na obzoru jen desitky km, zdroj svetla mas ve vzdalenosti asi 150 000 000km.
Ten tvuj nacrtek ve vztaku k temto hodnotam trosku pokulhava...

P.S. Vysku mraku muzes brat kolem 2km

Jiste...
A na tehle fotce je slunce kousek nad strechou. Tohle je jak debata se zakem treti tridy pomocne skoly a ne jak s nekym kdo ma alespon tuseni o tom co je linearni perspektiva.
https://ichef.bbci.co.uk/news/976/cpsprodpb/6E92/production/_102860382_adamsimpkins.jpg

Zkusim ti to yrosku zjednodusit, kdyz neumis nic jineho nez copy/paste adres

Vezmi si A4, ta ma asi 30cm. Na jedne strane bude slunce, na druhe strane zeme. 1cm na A4 je 5 000 000km. Jak velka bude zeme s prumerem 13 000km? To snad zvladnes. A ted do toho zabuduj svou linearni perspektivu.

Vzdyt jsem ti to nakreslil primo na tvoji fotce a ty jsi prisel s kravinou "To SlUnCe Je KoUsEk NaD mRaKaMa".

Netusim ceho chces dosahnout tim tvym vyzadovanym planetarnim modelem ci co to vlastne chces, ale nema to nic spolecneho s perspektivou na obrazku.

Takže ty koleje se ve skutečnosti sbíhají k sobě?

Nebo pro rovnoběžné koleje platí jiné optické zákony než pro (skoro) rovnoběžné paprsky světla?

Pokud mu je nenakreslis v 3D modelu vesmiru, tak asi rovnobezne nebudou nikdy.

Zapomel jsi na jednu malou drobnost, kdyz to srovnavas nesmyslne s kolejemi. Na ohyb pri pruniku atmosferou nebo mraky a na zkresleni, ktere ti pozorovani pres atmosferu prinasi. Cekal jsem cekou dobu, ze to zminis, ale ty proste jen vidis paprsky dlouhe 150 milionu kilometru, jak se sbihaji k sobe.

A pak je tu moznost c. 2 ze do sebe motas veci ktere spolu vubec nesouvisi, zatimco prirovnani ke kolejim ktere nazorne ukazuje ten samy ukaz povazujes za nesmysl. Z tebe by byl vinikajici plochozemec.

To vis, nekdo je plochozemec, nekdo ajzlboňák, ktery pozoruje koleje kilometr nad hlavou

A nekdo rozumi perspektive a neresi jestli je primka reprezentovana kolejnici nebo paprskem kdyz to nema na princip zadny vliv.

Vratme se k tve fotce:
https://debaty.net/discussions/3186316-eratosthenes-vs-plochozeme#r3186400

Vysvetli mi, jak je mozne, za vidim paprsky nejen smarem ke mne, ale i sirici se doleva a doprava, kdyz zdroj paprsku je 150 milionu kilometru daleko. Klidne k vysvetleni pouzij kolejnice.

Když si stoupneš mezi kolejnice, tak vidíš, že kdesi v dálce se asi protínají, nebo jsou aspoň velice blízko u sebe. Čím blíž k tobě, tím jsou od sebe dál. Těsně u tebe už máš jednu viditelně o 90 stupňů vlevo a druhou o 90 stupňů vpravo.
Kdybys měl kolejnice nejen na klasický rozchod, ale ještě další a další vedle nich, tak bys viděl celý vějíř různě šikmých paprsků směřujících do jednoho bodu. Dokonce by z tvého pohledu ten bod byl někde nízko na tom vzdáleném kopci na obzoru.
Až teda na to, že při přesném měření bys zjistil, že je ten bod o něco málo výš, než kde by ta rovina těch kolejí ten kopec protnula. Protože je ve skutečnosti nekonečně daleko za tím kopcem. Ale perspektiva ti způsobí, že se koleje visuálně v dálce sbíhají, ačkoli jsou ve skutečnosti rovnoběžné a vzdálené od sebe furt stejně.

Pokud budeš mít 150 miliónů kilometrů daleko zdroj kolejnic, které by vedly přímo rovně až k tobě, tak bys je stejně viděl jednu kus vlevo, druhou kus vpravo a kus před tebou už zřetelně blíž blíž jednu k druhé.

Tady se nehadame o tom, ze se nesbihaji nebo ze nejsou rovnobezbe. To nikdo nepopira.
Ale porad bych nevidel jednu smerujici doleva a druhou doprava z bodu, kde se sbihaji (ne z mista, kde je pozoruji). Tohle je zpusobene sferickym zkreslenim.

Plochozemě… co teprve dutosvětost, také jsem kdesi četl o důkazu, o jakémsi můstku do moře
Prý se to líbilo Hitlerovi, že by mohli napřímo posílat rakety na USA.

Napady by byly, ale kulatost zeme by byla prokazana uz pri priprave (casova synchronizace) kdy by bylo podezrele ze slunce na ruznych mistech vychazi v ruznou dobu a plochozemci by museli "vynalezt" nejake superpomale svetlo, ktere by to vysvetlovalo.

Pak zbyva teorie, ze je Zeme kulata, ale slunce je male a obyha kolem ni

A to je velice dobrá připomínka

Takhle by šlo celkem snadno změřit výšku slunce nad obzorem pomocí vodorovné hladiny i nad dost vzdálenými místy někde u hladiny moře u pobřeží ve východo-západním směru a z nějakého příhodného kopce pozorovat několik vzdálených míst naráz, kdy se tam sluneční paprsky doknou země.
Ono by to sice nešlo vidět tak přesně, ale i tak by mělo jít pozorovat, jak se hranice noci a dne posunuje po tom pobřeží.
Navíc by tam mohli být pozorovatelé, kteří by přesně v ten správný okamžik vydali kouřové/ohnivé znamení, což už by naopak pozorovat šlo snadno. A protože by všichni měli stejné vybavení, tak i zpoždění by měli všichni stejné (a pokud se to dobře připraví, tak by to zpoždění byle stejně maximálně pár sekund, spíš míň.
(Pálenku už tehdy taky znali, například. Nebo suché jehličí na větvi. nebo naopak mít nějaký rozumně velký plamen a velkým vědrem vody ho zhasnout.)

No, ještě jedna komplikace, Slunce není bod, ze Země ho vidíme jako kruh, terč, paprsky světla tedy nevychází z jednoho (matematického) místa.

Takže kdoví, jak to vlastně je, některé sluneční paprsky tedy opravdu mohou být rovnoběžky až donekonečna :)
("dvojice" paprsků vycházející z různých míst na Slunci, pod stejným vektorem)

A do toho si pridej ohyb svetla, zpusobeny gravitacnim polem

To neni komplikace, to je nepodstatna vec. Cela pointa je v tom, ze je zdroj tak extremne daleko ze lze paprsky povazovat za rovnobezne jelikoz uhlova vzdalenost je pro dane ucely zanedbatelna.

Úhlová velikost Slunce je cca půl stupně, to zas tak málo není.
Ale jasně, prakticky je to jedno.

Slunce je větší než Země, takže ve skutečnosti na Zemi dopadají kromě rozbíhajících se paprsků i paprsky sbíhající se
Jen to není na krátkou vzdálenost moc poznat, stejně jako u těch kolejí nejsou až tak vidět drobné výrobní nepřesnosti. (Z toho, jak se pokládají prostě nevěřím, že na délce pohého jednoho kusu kolejnice nejsou rozdíly v rozchodu přesahující řekněme alespoň setinu milimetru)