Výběr VŠ - technický obor

A co tě baví? Co děláš ve volným čase? Který časopisy nebo weby čteš?

Informatika náročná bude, to jo, ale určitě je na výběr více podobných oborů, ne? Rozumíš matematice? Máš za sebou nějaký základy programování? Atd.

Budeš tu školu studovat tři (Bc.) nebo pět (Ing.) let; takže aktuální situace na trhu práce může být vodítkem, ale ne kritériem.

A nezapomeň na to, že šikovnej člověk se po škole uplatní i v příbuzným oboru; ne všichni dělají přesně to, co vystudovali.

Co je těžké, je dost individuální, ale opravdu si nemyslím, že by informatika byl druhý nejtěžší obor.

Medicina je ucnak. Extremne narocnej ucnak - to bezpochyby, ale v zasade "pouze" ziskavas vedomosti a schopnosti resit dany a znamy problemy a po absolvovani ziskas pravomoc ty problemy resit pod dohledem zkusenejsiho, pravo fungovat samostatne ziskas az pozdeji. K vymejsleni novych, dosud neresenych problemu se nejspis cely zivot nedostanes a pokud ano, tyka se to az PhD. studia.
Cilem tech dvou oboru co si zminoval je naucit se resit nove, zatim neresene problemy, prinaset nove pohledy a az vylezes, minimalne pravne ti nic nebrani pracovat samostatne. To je neco uplne jinyho!

Informatika - jo, vlohy jsou potreba, zejmena schopnost zlomit si mozek do prisne logickyho a formalistickyho modu premysleni. Pocitace delaji presne to, co jim reknes. Uplne presne to, co jim reknes, nepremejsli nad zadnyma dalsima souvislostma ani nad nicim jinym, nez co jim reknes. Uplatneni je prehrsel a nevypada to, ze by do budoucna to nejak klesalo. Ze by to ale byl (pokud mas ty vlohy) nejak extremne narocny obor, to bych rozhodne nerekl, naopak pokud ty vlohy a zajem mas, je to pomerne jednoduchy studium. Musis chapat, jen minimum veci se musis skutecne naucit nazpamet - proti medicine uplny prd.

Architektura - i tady jsou potreba vlohy. Mit nejaky esteticky citeni a zaroven nebejt uplne tupej na matematiku. V krizi se sice tolik nestavi, ale ze by byt jen trochu schopnej architekt skoncil nejak dlouhodobe na dlazbe, to je velmi nepravdepodobny. Navic, nez tu skolu dodelas, bude po krizi a naopak budeme v rostouci casti hospodarskyho cyklu.

Zaver: rozhodnuti je na tobe, nevime v cem si silnej ci slabej a na co mas talent.

Pamatuju si z dob dělení do oborů (dřív to fungovalo tak, že se člověk hlásil na studijní program elektrotechnika a informatika a obor a zaměření si vybíral až později) jak všechny katedry lákali studenty, jenom katedra výpočetní techniky studenty odrazovala (měla totiž i tak zájemců víc, než byla schopná uspokojit; teda nevim, že by si někdo stěžoval, že se nedostal na chtěný obor). A jedna z myšlenek byla "pokud chcete programovat, přihlaste se kamkoliv jinam, než na výpočetní techniku."
Informatika a stavební inženýrství jsou obory čistě logické, architektura je potom obor umělecký. Je ale jasné, že architektura a stavební inženýrství jsou úzce provázané, architekt musí vědět, co si může dovolit nakreslit, stavební inženýr to potom musí podložit výpočty.
Nakolik současná krize bude mít vliv na budoucí uplatnění bych si netroufal tvrdit. Krize přichází pravidelně to je prostě ekonomický cyklus.
Nevím jak to dneska funguje na FIT (Fakulta informačních technologií), dřív se studovala informatika na FEL (Fakulta elektrotechnická), což obnášelo minimálně základní blok stejný jako všechny elektroobory (4+2 matematiky (dvě schované pod jinými názvy jako např. úvod do algebry), 2 fyziky, teorie elektromagnetického pole a teorie obvodů a další více či méně ošklivé předměty, přičemž některé z nich jsou pro informatiku podle mě zbytečné). Pak samozřejmě následovaly předměty specifické pro obor. Ale docela bych věřil, že spíš než programování se věnovali pitvání. Zvlášť když jsem viděl nástěnky příslušné katedry, kde se chlubili výsledky, případně tam byla vypsaná témata prací.
Později se od FEL oddělilo biomedicínské inženýrství (FBMI) a počítače (FIT), takže takové ošklivosti jako elektromagnetické pole už dnešním informatikům asi nehrozí.
Medicína znamená se hodně našprtat, je to náročné na paměť, já bych to studovat nemohl. Informatika (a prakticky jakékoliv programování) naopak znamená uvažovat jako počítač. Inženýr jakéhokoliv oboru si podle mě programování užije až až.
Pokud vím, tak vysokoškoláků je krize nekrize dlouhodobý nedostatek s výjimkou ekonomiky (důsledek toho, že kdo mohl, šel v devadesátých letech na ekonomiku a ekonomů je prostě nadbytek, i když těch dobrých asi taky tolik nebude). A málokterá firma si dovolí propouštět vysokoškolské kádry v době krize, tím, že je jich nedostatek tak je lehce přetáhne konkurence a už neni koho přijmout zpátky (kolegu takto lákali zpět do nejmenované firmy, poté co zjistili, že propustli příliš lidí).
Kdyby šlo jen o uplatnění, tak co k nám chodily na FEL v době mého studia firmy, tak všechny sháněly technology. To je ovšem taky velmi náročný a nezáživný obor a možná proto se na něj nikdo nehrne (z celého našeho ročníku to byli 4 lidi, a všichni měli zaměstnání už během VŠ). Navíc spíš než technika (která je ale nezbytná) je to ekonomika a ti co chtěli studovat ekonomiku byli už odloučení při druhém dělení oborů (na konci bakalářského bloku), možná měli ty firmy chodit tam, přesvědčovat budoucí ekonomy, aby si zapsali i pár technických předmětů.

Dneska máme internet (když jsem si já vybíral VŠ měli jsme na střední omezeně přístupné modemové připojení, to na nějaké obsáhlejší bádání nebylo), tak bych se podíval na stránky škol, jaké "krásy" během studia je nutné absolvovat a zvážit, jestli do toho či onoho oboru jít (i když těžko lze usuzovat na složitost jen podle studijních plánů). Navíc co někomu připadá nepřekonatelné, pro jiného je brnkačka. Takže asi opravdu jít cestou toho, co si myslíte, že by vás bavilo.