To je teprve perpetum. Přitahuje, přitahuje… a nic to nežere. Ani benzín, ani plyn, ani elektřinu, ani nic jiného, co by se mu muselo dodávat. Přitahuje zadarmo!
I magnet se vyčerpá.
Pravda, ještě k tomu jde technicky tak jako v případě zemské přitažlivosti o sílu né o energii. Jestli nezískáš víc enerige než vložíš , "tak to nemá cenu" (zajímavý je treba Stirlinguv motor, i když nejde o perpetuum mobile)
Slyšels o T.T.Brownovi? O M.Alcubierovi?
Ne, alespoň bez jistoty, váhám, Alcubier byl tuším fyzik, a Browna jako z Brownova pohybu (jestli jde o něho) jdu pohledat ..
Up: Aha, takze jde asi o Alcubieruv pohon ? Zajimavé .. No, né podle jména, ale uz jsem o tom slysel ve spojitosti s tim moznym pohonem pro vesmirné lode. (ja na ty jména nejak nejsem, v praci kdyz se mi predstavuji naci novy stagéri, staci aby jich bylo pet a u predstaveni posledniho uz nevim jak se jmenoval ten prvni a mezi tim uz zapomenu jak se jmenoval ten posledni :p , holt musi nosit vysacky)
Pamatovat si najednou pět nových jmen? Když mi volá někdo neznámý a představí se, VŽDYCKY se ho nakonec musím zeptat na jméno, pokud ode mě vyžaduje nějakou reakci. Podle fotky si nevzpomenu na celá jména některých spolužáků ze školy, u některých ani na jméno, ani na příjmení. Klasika, sejde z očí, sejde z mysli.
:D Jo asi vim o cem mluvis, taky se pak na fotce skoro kazdej jmenuje "dit to je prece ten"
Jojo, magnety (permanentní) jsou opravdu divné.... Můj náhled na věc je, že energie v magnetu je (vzniklá magnetizací), odpovídá ploše hysterezní křivky. Když magnet něco přitáhne, je tam síla a dráha, tj. koná práci a na tu se spotřebuje nějaká energie - magnet malinko zeslábne. "Brzdím proudy v magnetu vytvářející magnetické pole". Magnetické pole samotné ale práci nekoná, tu koná pole elektrické vzniklé v přitahovaném materiálu indukcí (vířivé proudy) Nicméně, když tu věc od magnetu odtáhnu, konám práci já a magnetu energii vrátím. "Proudy v magnetu opět roztáčím"
Já si zase lámu hlavu, když někde čtu, že něco trvá "několik zlomků sekundy (případně vteřiny)", jak dlouho to vlastně trvá. Nehledě k tomu, že zlomky jsou pravé a nepravé.
"několik zlomků sekundy
Klídek, já tuhle čučel na jakýsi pořad o matematice a zjistil, že některé nekonečno je větší než jiné. A přitom je "uvnitř" toho menšího.
Tak některá nekonečna jsou větší než jiná, ale co myslíš tím "uvnitř"?
Je to serie o historii matematiky. Brali to tam od Asyrie, Babylonu přes starý Egypt, Řecko, islámské učence atd. Jen pro zajímavost, průvodce pořadem se setkal např s potomkem Bernouliho, nebo Eulera.
S tím nekonečnem šlo o to, že jakýsi známý matematik logicky dovodil, že když je řada čísel nekonečná, tak mezi jednotlivými čísly je ještě nekonečný počet zlomků. Tedy"logicky" to musí být víc, než řada po jedné. Jakožto člověk, který se potkal nejvýš s integrálem a derivací a to před 40 lety a jen velmi krátce, jsem div_živ, možná i paf.
Vybavuje se mi pořad, snad v rádiu, vystupovali tam pánové Werich, Horníček, Suchý a Šlitr a bavili se taky o vesmíru.
Werich: "Že je nekonečno, na to jsem si zvykl. Ale že je konečno, to mne děsí. Protože co je za tím?" Horníček: "To je, jako by někdo řekl, že máme na těle nekonečník."
nebo tak nějak.
Pocet celych cisel je nejmensi nekonecno (respektive jedno z mnoha stejne velkych nejmensich nekonecen - napriklad kladnych sudych cisel je presne stejne jako celych cisel i se zapornyma - da se najit jednoznacne prirazeni mezi nima) Pocet realnych cisel je nekonecno o rad vetsi (nejde je navzajem priradit, aby zadne nezbylo). Dokonce pocet realnych cisel mezi nulou a jednickou je stejne velky jako pocet realnych cisel celkem - a tedy podstatne vetsi, nez pocet celych cisel.
Tudiz ackoli je celych cisel nekonecne, tak jeste mnohem vic realnych cisel je mezi nulou a jednickou - tedy z jisteho (laickeho) pohledu "uvnitr".
Tohle všechno vím, i když teda nesouhlasil bych, že počet reálných čísel je o řád větší. Řád má přece jenom poněkud jiný význam. Ale že by někdo bral, že jsou reálná čísla uvnitř celých, mě teda nenapadlo.
Tak tohle vidím jako příčinu (jednu z příčin), proč je matematika všeobecně neoblíbená. Vědátor si něco vymyslí, pojmenuje, definuje, napíše o tom publikaci, chudáčci študáčci se to musí nabiflovat a u zkoušky správně odrecitovat, nerozumějí tomu a netuší, že jim to obvykle bude na howno. Nějaký absolvent údajně řekl svému profesorovi, když se s ním po škole setkal: "Vy jste nás tu učili vysokou matematiku, já teď dělám mistra na pásu, mám tam třicet ženskejch a z vysoké matematiky mi stačí, když si umím spočítat, kdy která odejde na mateřskou."
Nebo další příhoda - z lékařské fakulty: Asistentka položila studentům otázku, kolik (snad) krvinek je v jednom mililtru krve. Jeden medik hádal, že asi sto tisíc. Asistentka nesouhlasila: "Ne je to takové zvláštní číselné vyjádření: Deset na pátou."
Lejzr potřebuje munici. Říká se tomu energie. Starwars? Pak tě vyvedu z omylu: blastery jsou plazmové zbraně.
Nezapomeň na fazery
Eh, blastery, fazery....chtěl jsem se zeptat: můžu ředkvičky zalévat i v poledne?
Jen pokud u toho budeš přikusovat chleba namazaný husím sádlem.
Co laser, ale MAGNET!
To je teprve perpetum. Přitahuje, přitahuje… a nic to nežere. Ani benzín, ani plyn, ani elektřinu, ani nic jiného, co by se mu muselo dodávat. Přitahuje zadarmo!
I magnet se vyčerpá.
Pravda, ještě k tomu jde technicky tak jako v případě zemské přitažlivosti o sílu né o energii. Jestli nezískáš víc enerige než vložíš , "tak to nemá cenu"
(zajímavý je treba Stirlinguv motor, i když nejde o perpetuum mobile)
Slyšels o T.T.Brownovi? O M.Alcubierovi?
Ne, alespoň bez jistoty, váhám, Alcubier byl tuším fyzik, a Browna jako z Brownova pohybu (jestli jde o něho) jdu pohledat ..
Up:
Aha, takze jde asi o Alcubieruv pohon ? Zajimavé ..
No, né podle jména, ale uz jsem o tom slysel ve spojitosti s tim moznym pohonem pro vesmirné lode.
(ja na ty jména nejak nejsem, v praci kdyz se mi predstavuji naci novy stagéri, staci aby jich bylo pet a u predstaveni posledniho uz nevim jak se jmenoval ten prvni a mezi tim uz zapomenu jak se jmenoval ten posledni :p , holt musi nosit vysacky)
Pamatovat si najednou pět nových jmen? Když mi volá někdo neznámý a představí se, VŽDYCKY se ho nakonec musím zeptat na jméno, pokud ode mě vyžaduje nějakou reakci. Podle fotky si nevzpomenu na celá jména některých spolužáků ze školy, u některých ani na jméno, ani na příjmení. Klasika, sejde z očí, sejde z mysli.
:D Jo asi vim o cem mluvis, taky se pak na fotce skoro kazdej jmenuje "dit to je prece ten"
Jojo, magnety (permanentní) jsou opravdu divné.... Můj náhled na věc je, že energie v magnetu je (vzniklá magnetizací), odpovídá ploše hysterezní křivky.
Když magnet něco přitáhne, je tam síla a dráha, tj. koná práci a na tu se spotřebuje nějaká energie - magnet malinko zeslábne. "Brzdím proudy v magnetu vytvářející magnetické pole". Magnetické pole samotné ale práci nekoná, tu koná pole elektrické vzniklé v přitahovaném materiálu indukcí (vířivé proudy)
Nicméně, když tu věc od magnetu odtáhnu, konám práci já a magnetu energii vrátím. "Proudy v magnetu opět roztáčím"
Já si zase lámu hlavu, když někde čtu, že něco trvá "několik zlomků sekundy (případně vteřiny)", jak dlouho to vlastně trvá.




Nehledě k tomu, že zlomky jsou pravé a nepravé.
Klídek, já tuhle čučel na jakýsi pořad o matematice a zjistil, že některé nekonečno je větší než jiné. A přitom je "uvnitř" toho menšího.
Tak některá nekonečna jsou větší než jiná, ale co myslíš tím "uvnitř"?
Je to serie o historii matematiky.
Brali to tam od Asyrie, Babylonu přes starý Egypt, Řecko, islámské učence atd.
Jen pro zajímavost, průvodce pořadem se setkal např s potomkem Bernouliho, nebo Eulera.
S tím nekonečnem šlo o to, že jakýsi známý matematik logicky dovodil, že když je řada čísel nekonečná, tak
mezi jednotlivými čísly je ještě nekonečný počet zlomků.
Tedy"logicky" to musí být víc, než řada po jedné.
Jakožto člověk, který se potkal nejvýš s integrálem a derivací a to před 40 lety a jen velmi krátce, jsem div_živ, možná i paf.
Vybavuje se mi pořad, snad v rádiu, vystupovali tam pánové Werich, Horníček, Suchý a Šlitr a bavili se taky o vesmíru.
nebo tak nějak.
Pocet celych cisel je nejmensi nekonecno (respektive jedno z mnoha stejne velkych nejmensich nekonecen - napriklad kladnych sudych cisel je presne stejne jako celych cisel i se zapornyma - da se najit jednoznacne prirazeni mezi nima)
Pocet realnych cisel je nekonecno o rad vetsi (nejde je navzajem priradit, aby zadne nezbylo). Dokonce pocet realnych cisel mezi nulou a jednickou je stejne velky jako pocet realnych cisel celkem - a tedy podstatne vetsi, nez pocet celych cisel.
Tudiz ackoli je celych cisel nekonecne, tak jeste mnohem vic realnych cisel je mezi nulou a jednickou - tedy z jisteho (laickeho) pohledu "uvnitr".
Tohle všechno vím, i když teda nesouhlasil bych, že počet reálných čísel je o řád větší. Řád má přece jenom poněkud jiný význam.
Ale že by někdo bral, že jsou reálná čísla uvnitř celých, mě teda nenapadlo.
Tak tohle vidím jako příčinu (jednu z příčin), proč je matematika všeobecně neoblíbená. Vědátor si něco vymyslí, pojmenuje, definuje, napíše o tom publikaci, chudáčci študáčci se to musí nabiflovat a u zkoušky správně odrecitovat, nerozumějí tomu a netuší, že jim to obvykle bude na howno.
Nějaký absolvent údajně řekl svému profesorovi, když se s ním po škole setkal:
"Vy jste nás tu učili vysokou matematiku, já teď dělám mistra na pásu, mám tam třicet ženskejch a z vysoké matematiky mi stačí, když si umím spočítat, kdy která odejde na mateřskou."
Nebo další příhoda - z lékařské fakulty:
Asistentka položila studentům otázku, kolik (snad) krvinek je v jednom mililtru krve. Jeden medik hádal, že asi sto tisíc. Asistentka nesouhlasila:
"Ne je to takové zvláštní číselné vyjádření: Deset na pátou."
Lejzr potřebuje munici. Říká se tomu energie. Starwars? Pak tě vyvedu z omylu: blastery jsou plazmové zbraně.
Nezapomeň na fazery
Eh, blastery, fazery....chtěl jsem se zeptat: můžu ředkvičky zalévat i v poledne?
Jen pokud u toho budeš přikusovat chleba namazaný husím sádlem.
Ano