To je teprve perpetum. Přitahuje, přitahuje… a nic to nežere. Ani benzín, ani plyn, ani elektřinu, ani nic jiného, co by se mu muselo dodávat. Přitahuje zadarmo!
Jojo, magnety (permanentní) jsou opravdu divné.... Můj náhled na věc je, že energie v magnetu je (vzniklá magnetizací), odpovídá ploše hysterezní křivky. Když magnet něco přitáhne, je tam síla a dráha, tj. koná práci a na tu se spotřebuje nějaká energie - magnet malinko zeslábne. "Brzdím proudy v magnetu vytvářející magnetické pole". Magnetické pole samotné ale práci nekoná, tu koná pole elektrické vzniklé v přitahovaném materiálu indukcí (vířivé proudy) Nicméně, když tu věc od magnetu odtáhnu, konám práci já a magnetu energii vrátím. "Proudy v magnetu opět roztáčím"
Já si zase lámu hlavu, když někde čtu, že něco trvá "několik zlomků sekundy (případně vteřiny)", jak dlouho to vlastně trvá. Nehledě k tomu, že zlomky jsou pravé a nepravé.
"několik zlomků sekundy
Klídek, já tuhle čučel na jakýsi pořad o matematice a zjistil, že některé nekonečno je větší než jiné. A přitom je "uvnitř" toho menšího.
Tak některá nekonečna jsou větší než jiná, ale co myslíš tím "uvnitř"?
Pocet celych cisel je nejmensi nekonecno (respektive jedno z mnoha stejne velkych nejmensich nekonecen - napriklad kladnych sudych cisel je presne stejne jako celych cisel i se zapornyma - da se najit jednoznacne prirazeni mezi nima) Pocet realnych cisel je nekonecno o rad vetsi (nejde je navzajem priradit, aby zadne nezbylo). Dokonce pocet realnych cisel mezi nulou a jednickou je stejne velky jako pocet realnych cisel celkem - a tedy podstatne vetsi, nez pocet celych cisel.
Tudiz ackoli je celych cisel nekonecne, tak jeste mnohem vic realnych cisel je mezi nulou a jednickou - tedy z jisteho (laickeho) pohledu "uvnitr".
Tohle všechno vím, i když teda nesouhlasil bych, že počet reálných čísel je o řád větší. Řád má přece jenom poněkud jiný význam. Ale že by někdo bral, že jsou reálná čísla uvnitř celých, mě teda nenapadlo.
Tak tohle vidím jako příčinu (jednu z příčin), proč je matematika všeobecně neoblíbená. Vědátor si něco vymyslí, pojmenuje, definuje, napíše o tom publikaci, chudáčci študáčci se to musí nabiflovat a u zkoušky správně odrecitovat, nerozumějí tomu a netuší, že jim to obvykle bude na howno. Nějaký absolvent údajně řekl svému profesorovi, když se s ním po škole setkal: "Vy jste nás tu učili vysokou matematiku, já teď dělám mistra na pásu, mám tam třicet ženskejch a z vysoké matematiky mi stačí, když si umím spočítat, kdy která odejde na mateřskou."
Nebo další příhoda - z lékařské fakulty: Asistentka položila studentům otázku, kolik (snad) krvinek je v jednom mililtru krve. Jeden medik hádal, že asi sto tisíc. Asistentka nesouhlasila: "Ne je to takové zvláštní číselné vyjádření: Deset na pátou."
Lejzr potřebuje munici. Říká se tomu energie. Starwars? Pak tě vyvedu z omylu: blastery jsou plazmové zbraně.
Nezapomeň na fazery
Eh, blastery, fazery....chtěl jsem se zeptat: můžu ředkvičky zalévat i v poledne?
Jen pokud u toho budeš přikusovat chleba namazaný husím sádlem.
Co laser, ale MAGNET!
To je teprve perpetum. Přitahuje, přitahuje… a nic to nežere. Ani benzín, ani plyn, ani elektřinu, ani nic jiného, co by se mu muselo dodávat. Přitahuje zadarmo!
Jojo, magnety (permanentní) jsou opravdu divné.... Můj náhled na věc je, že energie v magnetu je (vzniklá magnetizací), odpovídá ploše hysterezní křivky.
Když magnet něco přitáhne, je tam síla a dráha, tj. koná práci a na tu se spotřebuje nějaká energie - magnet malinko zeslábne. "Brzdím proudy v magnetu vytvářející magnetické pole". Magnetické pole samotné ale práci nekoná, tu koná pole elektrické vzniklé v přitahovaném materiálu indukcí (vířivé proudy)
Nicméně, když tu věc od magnetu odtáhnu, konám práci já a magnetu energii vrátím. "Proudy v magnetu opět roztáčím"
Já si zase lámu hlavu, když někde čtu, že něco trvá "několik zlomků sekundy (případně vteřiny)", jak dlouho to vlastně trvá.




Nehledě k tomu, že zlomky jsou pravé a nepravé.
Klídek, já tuhle čučel na jakýsi pořad o matematice a zjistil, že některé nekonečno je větší než jiné. A přitom je "uvnitř" toho menšího.
Tak některá nekonečna jsou větší než jiná, ale co myslíš tím "uvnitř"?
Pocet celych cisel je nejmensi nekonecno (respektive jedno z mnoha stejne velkych nejmensich nekonecen - napriklad kladnych sudych cisel je presne stejne jako celych cisel i se zapornyma - da se najit jednoznacne prirazeni mezi nima)
Pocet realnych cisel je nekonecno o rad vetsi (nejde je navzajem priradit, aby zadne nezbylo). Dokonce pocet realnych cisel mezi nulou a jednickou je stejne velky jako pocet realnych cisel celkem - a tedy podstatne vetsi, nez pocet celych cisel.
Tudiz ackoli je celych cisel nekonecne, tak jeste mnohem vic realnych cisel je mezi nulou a jednickou - tedy z jisteho (laickeho) pohledu "uvnitr".
Tohle všechno vím, i když teda nesouhlasil bych, že počet reálných čísel je o řád větší. Řád má přece jenom poněkud jiný význam.
Ale že by někdo bral, že jsou reálná čísla uvnitř celých, mě teda nenapadlo.
Tak tohle vidím jako příčinu (jednu z příčin), proč je matematika všeobecně neoblíbená. Vědátor si něco vymyslí, pojmenuje, definuje, napíše o tom publikaci, chudáčci študáčci se to musí nabiflovat a u zkoušky správně odrecitovat, nerozumějí tomu a netuší, že jim to obvykle bude na howno.
Nějaký absolvent údajně řekl svému profesorovi, když se s ním po škole setkal:
"Vy jste nás tu učili vysokou matematiku, já teď dělám mistra na pásu, mám tam třicet ženskejch a z vysoké matematiky mi stačí, když si umím spočítat, kdy která odejde na mateřskou."
Nebo další příhoda - z lékařské fakulty:
Asistentka položila studentům otázku, kolik (snad) krvinek je v jednom mililtru krve. Jeden medik hádal, že asi sto tisíc. Asistentka nesouhlasila:
"Ne je to takové zvláštní číselné vyjádření: Deset na pátou."
Lejzr potřebuje munici. Říká se tomu energie. Starwars? Pak tě vyvedu z omylu: blastery jsou plazmové zbraně.
Nezapomeň na fazery
Eh, blastery, fazery....chtěl jsem se zeptat: můžu ředkvičky zalévat i v poledne?
Jen pokud u toho budeš přikusovat chleba namazaný husím sádlem.
Ano